Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 25,050 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 1.29 vteřin. 

Bílá vrána v černém šatě. Životní pouť Františka Jana Kroihera (1871-1948)
CUKR, Jiří
Předkládaná rigorózní práce se zabývá osobností Františka Jana Kroihera (1871-1948). Ve své době představoval velmi angažovanou postavu ve veřejném prostoru, jejíž činnost byla nesmírně rozsáhlá a sahala od drobné práce na venkově po styky s příslušníky nejvyšších církevních a politických kruhů. Jednotlivé kapitoly sledují postupně Kroiherovo dětství a studia, dráhu jihočeského kněze, zapojení do reformních snah českého duchovenstva, práci v družstevní a hospodářské sféře, kariéru politika v agrární straně a jeho rozsáhlou činnost publicistickou a mecenášskou. Závěrečné části patří zhodnocení Kroiherovy osobnosti, nechybí seznam použitých pramenů a literatury, seznam zkratek, jmenný rejstřík a přílohy. Rigorózní práce vznikla na základě prospekce množství archivního materiálu, dobových tiskovin a odborné literatury.

Používání inhalačních systémů u astma ve vztahu k ošetřovatelské péči
KLEINOVÁ, Irena
Astma bronchiale je chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest, spojené s průduškovou hyperreaktivitou, vedoucí k dušnosti, pískotům, tlaku na hrudi a kašli. Postihuje osoby všech věkových kategorií, nelze ho účinně vyléčit ani mu předcházet. Svým výskytem patří mezi nejčastější dětské chronické onemocnění. Dále postihuje významnou část celosvětové populace, udává se kolem 300 milionů osob. Jeho prevalence za posledních 20 let dramaticky vzrůstá. Odhaduje se, že v roce 2025 bude astmatem trpět až 400 milionů osob. Základní pilíře zvládnutí astmatu spočívají v časné diagnostice, účinné léčbě, dodržování režimových opatření a správném používání inhalačních pomůcek. Při efektivní léčbě, pravidelných kontrolách a užívání inhalační terapie je prognóza astmatu velmi příznivá a lze zlepšit kvalitu života pacienta. Kontrola nad astmatem a její udržení je hlavním cílem léčby. Té lze dosáhnout pomocí protizánětlivé léčby, především v inhalační formě. Tato bakalářská práce se zaměřuje na zmapování inhalačních systémů u pacientů s astma bronchiale. Z velké části se věnuje problematice užívání inhalačních systémů, dodržování režimových opatření a roli sestry v odborné ambulanci zaměřené na astma. Aktuálnost tématu spatřujeme v tom, že přes veškerou dostupnou literaturu, materiály a podíl zdravotníků, stále plno astmatiků chybuje v inhalační technice. Nesprávně zvolený inhalační systém nebo nevhodně zvolená inhalační technika má léčebné neúspěchy a dochází ke zhoršení obtíží pacientů. Tím není udržena samotná kontrola nad astmatem. Velmi zneklidňující je fakt, že mnozí astmatici neznají svou přesnou diagnózu a podceňují některé příznaky. Teoretická část se v úvodu zaměřuje na definici onemocnění. Další kapitoly zahrnují příčiny a příznaky astmatu, klasifikaci, diagnostiku a samotnou léčbu. Přináší také informace o léčbě akutního astmatického záchvatu exacerbaci a roli sestry při vyšetření astmatika. Velká část práce se zabývá inhalačními systémy, jejich druhy a účinky. V závěru teoretické části je rozpracována příprava použití ručního kapesního inhalátoru a ošetřovatelská péče u astmatického pacienta v ambulantní i lůžkové péči. Cílem této části je shrnutí dosavadních poznatků o dané problematice. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat používání inhalačních systémů u pacientů s astma bronchiale. Byly zvoleny tyto výzkumné otázky: Jakým způsobem informují sestry pacienty o používání inhalačních systémů? Jaký typ inhalátoru vyhovuje pacientům? Jakým způsobem se sestra podílí na vyšetření astmatiků? Jaké jsou nejčastější chyby při aplikaci s inhalátorem? Jakým způsobem dodržují astmatici režimová opatření? Praktická část práce obsahuje výsledky kvalitativního šetření, které se uskutečnily na základě polostrukturovaného rozhovoru. Výsledné rozhovory byly zaznamenány přepisem a následně zpracovány technikou otevřeného kódování. Výzkumný soubor tvořilo 12 astmatiků a 9 sester pracujících ve vybraných odborných ambulancích zaměřených na astma. Vzhledem ke zjištěným výsledkům, byla vytvořena informační brožura, viz příloha 7 sloužící astmatikům. Doufáme, že výsledky práce budou nápomocny astmatikům, zvýší zájem odborné veřejnosti o tuto problematiku a osloví další pracovníky ochotné podílet se na jejím řešení.

Využití biografické anamnézy v péči o klienty s demencí v domovech pro seniory v Českých Budějovicích
ČÁPOVÁ, Pavlína
Základní teoretická východiska: Počet lidí trpících demencí neustále stoupá, zejména z důvodu snížení porodnosti a prodlužování průměrné délky života. Problematice péče o klienty s demencí se věnuje i Světová zdravotnická organizace, která na toto téma sepsala podrobnou zprávu. Souhrn této zprávy vypracoval Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. V tomto souhrnu je uvedeno, že v roce 2011 se počet léčených klientů v ambulantní péči v České republice vyšplhal na číslo 14 932 (z toho 67% žen) s diagnózou F00 (Alzheimerova choroba) a s diagnózami F01 F03 (ostatní demence) na 17 955 (z toho téměř žen). K roku 2010 byl odhadován celosvětový počet nemocných demencí na 35,6 milionů. Společností je člověk s demencí neustále vnímán jako nekomunikativní klient, o kterého je péče velice náročná a složitá (Kopecká, 2012). Demence tedy představuje problém nejen ve sféře bio-psycho-sociální, ale také v ekonomické (Wija, 2012). Základem psychobiografického modelu péče je změnit úhel pohledu na klienta, především jako na osobnost, která má svou vlastní biografickou historii a to individuální, regionální či kolektivní. Za pomoci psychobiografického modelu se péče stává tolerantnější, jelikož je tento model zaměřený především na udržení a podpoření schopnosti sebepéče a udržení a reflektování stávajících schopností klienta, a to zejména schopností psychických (Procházková, 2011). U klientů s demencí je podstatné najít cestu k jejich emočnímu životu, které můžeme dosáhnout znalostí informací z klientovy biografie. Znalost životní cesty klienta také objasní potřeby v péči, které si klient žádá (Kopecká, 2012). Psychobiografický model péče zlepšuje péči o klienta s demencí zejména v oblasti individuální péče a aktivizace klienta. Cíle práce: Pro výzkumné šetření této práce byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit názor sester na využití biografické anamnézy v domovech pro seniory v Českých Budějovicích a druhým cílem zjistit vliv biografické anamnézy v péči o klienty v domovech pro seniory v Českých Budějovicích, u kterých se biografická anamnéza využívá. K těmto cílům byly stanoveny výzkumné otázky: Jak nahlíží sestry pracující v domovech pro seniory v Českých Budějovicích na vliv biografické anamnézy v péči o klienty? Další výzkumnou otázkou byla: V jakých oblastech, si myslí sestry pracující v domovech pro seniory v Českých Budějovicích, že biografická anamnéza zlepšuje péči o klienta? Metodika: Výzkumné šetření k tématu využití biografické anamnézy v péči o klienty s demencí v domovech pro seniory v Českých Budějovicích bylo prováděno formou kvalitativního šetření. Technikou sběru dat byl zvolen polostrukturovaný rozhovor se sestrami pracujícími v domovech pro seniory v Českých Budějovicích. Výsledky: Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že všechny respondentky shledávají využívání biografické anamnézy jako přínosné v péči o klienty s demencí, zejména v oblasti zlepšení individuální péče, spolupráce s klientem a rodinnými příslušníky a zisku informací o klientovi. Všechny respondentky by chtěly začít využívat biografickou anamnézu v péči o klienty s demencí, i když pro některé z nich by bylo zavedení modelu do praxe problematické, z důvodu nedostatku personálu a rozšíření stávající dokumentace. Závěr: Výsledky výzkumného šetření by mohly sloužit ke změně přístupu v péči o klienty s demencí a ke zkvalitnění této péče. Vrchním sestrám by tato bakalářská práce mohla sloužit jako podkladový materiál k seznámení se s touto problematikou a ke zvážení možnosti zavedení biografické anamnézy do péče o klienty s demencí, jelikož všechny dotazované respondentky uvedly práci s biografií klienta jako přínosnou v péči o klienty s demencí.

Terapeutická hypotermie po srdeční zástavě
JIRCOVÁ, Danuše
Bakalářská práce se zabývá vlivem mírné řízené hypotermie jako poresuscitační nemocniční péče o pacienty po kardiopulmonální resuscitaci pro netraumatickou srdeční zástavu oběhu. Od roku 2005 je součástí Evropských doporučení pro resuscitaci. Jsou známy její pozitivní účinky na neurologický stav pacienta. Použití metody snižuje poškození mozku a srdečního svalu a tím zvyšuje procento přežití pacientů. Teoretická část práce se zabývá vlivem mírné řízené hypotermie na lidský organismus. Uvádí indikační a kontraindikační kritéria pro zahájení řízené hypotermie, popisuje metody ochlazování pacienta a způsoby ukončení terapeutické hypotermie. Věnuje se monitorací fyziologických funkcí a ošetřovatelské péči o pacienty léčené terapeutickou hypotermií. Praktická část bakalářské práce mapuje postupy při aplikaci terapeutické hypotermie u pacientů léčených ve dvou velkých nemocnicích. Jde se o Fakultní nemocnici Královské Vinohrady v Praze a Nemocnici České Budějovice, a.s. Použitá výzkumná strategie byla kvalitativní. Byla provedena obsahová analýza 10-ti kazuistik, 5 z každé nemocnice. Jedná se o kazuistiky pacientů po kardiopulmonální resuscitaci,u kterých byla v rámci nemocniční péče aplikována terapeutická hypotermie. Cílem této práce bylo zmapovat postupy používané při aplikaci terapeutické hypotermie u pacientů po kardiopulmonální resuscitaci. Výzkum probíhal formou sběru dat v podobě informací získaných ze zdravotnické dokumentace. Ta byla zpřístupněna nemocnicemi po udělení souhlasu Etických komisí na základě podaných žádostí. Z informací byly následně vytvořeny kazuistiky, které byly analyzovány. Výsledky byly pro přehlednost zpracovány do kategorizačních tabulek. V diskuzi byly výsledky porovnány s publikovanými poznatky, uvedenými v teoretické části práce, a byly komentovány. Analyzováno bylo následující: složení souboru pacientů podle věku a pohlaví, poskytnutí laické resuscitace před příjezdem posádek zdravotnické záchranné služby, vstupní rytmus na EKG záznamu při příjezdu zdravotnické záchranné služby, doba uplynulá od vzniku zástavy oběhu do obnovení krevního oběhu, zahájení terapeutické hypotermie již v přednemocniční péči, doba uplynulá od zahájení terapeutické hypotermie po dosažení cílové tělesné teploty, doba působení terapeutické hypotermie, metody použité pro chlazení pacienta, způsob snímání tělesné teploty a neurologický stav při propuštění z oddělení nemocnice. Výsledky výzkumu prokázaly překvapivě dobrou informovanost laické veřejnosti. Svědci byli schopni rozpoznat srdeční zástavu, časně přivolali odbornou pomoc a byli ochotni poskytnout masáž srdce. Svědčí to i o úspěchu při implementaci metody telefonicky asistované resuscitace do praxe, jelikož svědci byli v řadě případů k resuscitaci instruováni pracovníkem zdravotnického operačního střediska. U většiny pacientů byla jako vstupní rytmus na EKG záznamu diagnostikována komorová fibrilace. Doba do obnovení spontánního oběhu se pohybovala ve většině případů do 29 minut. Dosáhnout cílové teploty v doporučovaném časovém limitu se podařilo u poloviny pacientů. Cílová tělesná teplota byla udržována vždy v doporučeném časovém rozmezí a byla monitorována teplota tělesného jádra. Znepokojení vyvolalo zjištění absence aplikace metody již v přednemocničních podmínkách. Práce poukázala na závažnost náhlé zástavy oběhu a vysoký výskyt pacientů propuštěných z oddělení s těžkým neurologickým deficitem. Proto je potřeba nadále tuto metodu zkoumat, vylepšovat a snažit se jí zakomponovat již do přednemocniční péče.

Dmitrij Šostakovič: Klavírní trio č. 2 e-moll, op. 67
Škodová, Judita ; PETRÁŠ, Miroslav (vedoucí práce) ; ERICSSON, Mikael (oponent)
Diplomová práce se zabývá Triem pro housle, violoncello a klavír č. 2 e-moll ruského skladatele Dmitrije Šostakoviče. Kromě stručného životopisu samotného skladatele se věnuje také představení Ivana Ivanoviče Sollertinského, výjimečné osobnosti sovětského kulturního života a také Šostakovičova blízkého přítele, jemuž byla skladba věnována. Poté práce nastiňuje okolnosti vzniku i prvního uvedení skladby a dobové reálie, jež měly s největší pravděpodobností vliv na tehdejší Šostakovičovu hudební řeč a tím pádem i na výslednou podobu díla, uvádí také jeho nejvýznamnější interprety. Následuje podrobný rozbor všech čtyř vět tria a to jak z hlediska harmonického a funkčně-tektonického, tak i z čistě instrumentálního pohledu a výrazového působení skladby a jejích celků na posluchače.

Antické divadlo očima Milana Sládka
Biel, Petr ; PETIŠKOVÁ, Ladislava (vedoucí práce) ; BENČIK, Juraj (oponent)
Tato práce se zaměřuje na život, divadelní tvorbu a specifický pohled na antické divadlo očima světoznámého mima Milana Sládka. Pojednává o vývoji této významné osobnosti mimického divadla, jeho specifickém stylu, dokumentuje proces tvorby inscenace Antigona, reflektuje její divácké reakce a v neposlední řadě také představuje mistra Milana Sládka v jeho lidské podobě.

Úloha autority a princíp partnerstva pri tvorbe choreografického diela
Radačovský, Mário ; KAZÁROVÁ, Helena (vedoucí práce) ; WIESNER, Daniel (oponent)
V našom tanečnom umení je veľmi dôležité ak sa môžeme stretnúť s osobnosťami, ktoré ovplyvnia náš život natoľko či už pozitívne alebo negatívne ,že si tento ich odkaz nesieme celým naším umeleckým životom. Princíp autority ktorá nás denne formuje ,ale aj partnerstva bez ktorého by to celé zrejme nebolo ani možné .Určitá forma partnerstva je viac ako potrebná v našom veľmi náročnom povolaní. Napriek tomu byť tanečníkom nie je povolanie ale skôr o poslanie . Cieľom mojej práce je pokúsiť sa načrtnúť určite formy autorít na základe mojich osobných skúseností ako aj ponúknuť porovnanie medzi nimi cez vykreslenie určitých modelových situácií ,ktoré som mal možnosť osobne zažiť. Ponúknuť rozličné riešenia určitých situácií . Vždy ide o nejaký cieľ spoločného snaženia sa naplniť ho. Rozdiel je inteligencií a spôsobe ako vytúžený úspech dosiahnuť. Nakoniec výsledok nie je aj tak to najdôležitejšie ale forma a hlavne ako sme ho dosiahli. Celá moja práca bola o zamyslení a paralelách a novom vnímaní už existujúcich prežitkov.

Petr Bazala - život a dílo
Míč, Miroslav ; MALÝ, František (vedoucí práce) ; KASÍK, Martin (oponent)
Tato práce nás seznamuje s úspěšným skladatelem a člověkem. V první části se píše o jeho životě - mládí, studiích, zálibách, hudebních úspěších, o práci s dětmi. Druhá část je věnovaná jeho dílu, kompletní seznam tvorba s ukázkami a rozbory vybraných skladeb, stejně tak jako nahrávky na přiloženém CD.

Rizika suicidálního chování u adolescentů:diagnostické, intervenční a preventivní možnosti
Nekolná, Hana ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Loneková, Katarína (oponent)
Diplomová práce "Rizika suicidálního chování u adolescentů: Diagnostické, intervenční a preventivní možnosti" pojednává o suicidalitě a suicidálním chování adolescentů v České republice. Teoretická část práce se zabývá vymezením základních pojmů tohoto tématu a popisem různých přístupů a chápání této problematiky v minulosti i současnosti. Zabývá se také formami, způsoby i motivy suicidálního chování. Dále uvádí popis adolescence jako samostatného vývojového období v životě jedince a rozbor rizik této životní fáze. Teoretická část obsahuje taktéž charakteristiku epidemiologie jevu a možné diagnostické, terapeutické a preventivní přístupy k suicidálnímu chování. Empirická část diplomové práce popisuje výzkum, jehož cílem bylo zjistit souvislosti zvýšené míry sebevražedného rizika ve vztahu k základním dimenzím osobnosti (za použití Freiburského osobnostního dotazníku), sociální opoře (prostřednictvím Dotazníku vnímané sociální opory) a životní angažovanosti (skrze Test životní angažovanosti). Výzkumný vzorek obsahoval 99 respondentů z posledních ročníků pražského gymnázia a ze dvou pražských odborných učilišť. Výsledky výzkumu potvrdily souvislost mezi sníženým suicidálním rizikem a zvýšenou mírou životní angažovanosti.

Úrazy dětí v domácím prostředí
POCHYLÁ, Petra
Teoretická část této práce je zaměřena na aktuální problematiku dětských úrazů v domácím prostředí, jejich prevenci a správné poskytnutí laické první pomoci u těchto vybraných druhů úrazů. Praktická část bakalářské práce byla zpracována kvalitativní formou výzkumu, metodou polořízeného rozhovoru. Daný rozhovor byl veden s vybranými pečujícími osobami, které poskytovali první pomoc u dětí s úrazem vzniklým v domácím prostředí. Celý průběh rozhovoru byl, se souhlasem respondentů, zaznamenáván na digitální záznamník a následně přepsán do textové podoby. Respondenti byli vybíráni na základě ankety. Výsledné informace z vedených rozhovorů byly dále anylyzovány a následně sumarizovány do výsledků. Do výzkumné části se přihlásilo šest respondentů. Dotazovaným bylo položeno šest základních otázek. Otázky byly voleny tak, aby zjistili informace o zraněném dítěti, charakter úrazu, postup pečující osoby při poskytování první pomoci, popřípadě další odborné ošetření a trvalé následky. Při přípravě výzkumné části jsem očekávala, že většina respondentů si dokázala s poskytnutím první pomoci poradit, nicméně z výsledků mé práce vyplývá, že polovina rodičů si s poskytnutím první pomoci neví rady. Přitom v pravý čas poskytnutá a správně provedená laická první pomoc je jedním ze základních a zásadních kroků k návratu poraněné osoby do normální kvality života. A proto by měli laickou první pomoc dokázat provést všichni občané bez speciálního vybavení a pomůcek. Cílem mé práce bylo zmapovat postup pečující osoby při poskytování první pomoci u vybraných úrazů dětí v domácím prostředí. Položila jsem si jednu hlavní výzkumnou otázku: Jaký byl postup pečující osoby při poskytování první pomoci u úrazů dětí v domácím prostředí? Při závěrečném zhodnocení a porovnání svých výsledků jsem ve většině zkoumaných skutečností dosáhla stejných výsledků, jaké jsou prezentovány i v jiných studiích zabývajících se podobnou problematikou- tedy dětskými úrazy a poskytování první pomoci u dětských úrazů.