Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Náročnost ošetřovatelské péče ve specializovaných plicních léčebnách
KLEINOVÁ, Irena
Plicní léčebny jsou zařízení, kde je poskytována účinná a užitečná terapie pacientům, kteří trpí respiračními nemocemi. Využívá se zde léčba pomocí metod klimatoterapie, pitné kúry nebo inhalační terapie. Jsou zde léčena onemocnění jako astma bronchiale, chronická obstrukční plicní nemoc, různé formy pneumonií, karcinomy plic a také tuberkulóza. Právě léčebný režim tuberkulózy je natolik specifický, že se výzkumná část věnovala převážně jí. V současné době u nás představuje tuberkulóza velký zdravotnický problém. I když počty případů za poslední desetiletí klesly, stále zůstává i v současnosti vážným medicínským a společenským problémem, který má velký ekonomický dopad na celou společnost. Dochází ke zhoršení epidemiologické situace v celosvětovém měřítku. Hlavní podíl na tom má AIDS, příliv migrantů z rizikových zemích, nárůst narkomanie a nedodržování léčebných opatření. Podle WHO jsou tuberkulózou infikovány až dvě miliardy lidí. Aktuálnost tématu spatřujeme v tom, že i přes veškerá opatření umírá ve světě na tuberkulózu přes 3 miliony lidí ročně, z toho 90 % v rozvojových zemích. Tato diplomová práce se zaměřuje na přiblížení významu plicních léčeben a dále na zmapování náročnosti ošetřovatelské péče v jednotlivých plicních léčebnách. Z velké části se věnuje problematice specifických potřeb pacientů a způsobu poskytování ošetřovatelské péče. Jsou zde popsána jednotlivá zařízení v České republice a jejich význam. Věnuje se i specifikům ošetřovatelské péče o jednotlivá plicní onemocnění a podrobněji informuje o poskytování péče na izolační jednotce u pacienta s tuberkulózou. Také se zabývá holistickým přístupem k pacientovi a multikulturním ošetřovatelstvím. Velká část práce je věnována potřebám pacientů, změně jejich role v léčebně a v závěru se zabývá i paliativní péčí. Cílem této části je shrnutí dosavadních poznatků o plicních léčebnách a přiblížení ošetřovatelské péče u jednotlivých onemocnění. Cílem diplomové práce bylo zmapovat náročnost ošetřovatelské péče ve specializovaných plicních léčebnách a zjistit specifické potřeby pacientů v těchto zařízeních. Dalším cílem bylo zjistit úlohu sestry při poskytování péče a zmapovat rozdíly v jednotlivých zařízeních. Všechny tyto cíle byly splněny. Na začátku byly stanoveny čtyři výzkumné otázky. První výzkumná otázka se zabývala tím, jakým způsobem je poskytovaná ošetřovatelské péče v plicních léčebnách. Druhá výzkumná otázka byla zaměřena na zjištění specifických potřeb pacientů v těchto zařízeních. Další výzkumná otázka se zabývala tím, jaká je role sestry při poskytování péče pacientům ve specializovaných plicních léčebnách. Poslední výzkumná otázka mapovala rozdíly v jednotlivých léčebnách. Praktická část práce obsahuje výsledky kvalitativního šetření, které se uskutečnilo na základě polostrukturovaného rozhovoru. Výsledné rozhovory byly zaznamenány přepisem a následně zpracovány technikou otevřeného kódování. Výzkumný soubor tvořilo 6 sester pracujících v plicních léčebnách a 5 pacientů, kteří zde byli hospitalizovaní s tuberkulózou. Na základě získaných informací vyplynulo, že prostředí izolační jednotky vnímají pacienti velmi stroze, depresivně, chybí jim zde kontakt s blízkými. Pobyt na izolační jednotce je pro ně šok. Cizinci si také stěžují na jazykovou bariéru. Sestry považují ošetřovatelskou péči za velmi náročnou. Musejí pečovat o pacienty s rozdílnými diagnózami a poskytovat multikulturní péči s ohledem na respektování národních a kulturních specifik pacientů. Vzhledem ke zjištěným výsledkům byla vytvořena informační brožura, která může být nápomocna jako zdroj informací pro pacienty v hospitalizovaných v léčebnách. Dále budou výsledky práce předloženy jednotlivým léčebnám za účelem provedení změn týkajících se vybavení.
Používání inhalačních systémů u astma ve vztahu k ošetřovatelské péči
KLEINOVÁ, Irena
Astma bronchiale je chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest, spojené s průduškovou hyperreaktivitou, vedoucí k dušnosti, pískotům, tlaku na hrudi a kašli. Postihuje osoby všech věkových kategorií, nelze ho účinně vyléčit ani mu předcházet. Svým výskytem patří mezi nejčastější dětské chronické onemocnění. Dále postihuje významnou část celosvětové populace, udává se kolem 300 milionů osob. Jeho prevalence za posledních 20 let dramaticky vzrůstá. Odhaduje se, že v roce 2025 bude astmatem trpět až 400 milionů osob. Základní pilíře zvládnutí astmatu spočívají v časné diagnostice, účinné léčbě, dodržování režimových opatření a správném používání inhalačních pomůcek. Při efektivní léčbě, pravidelných kontrolách a užívání inhalační terapie je prognóza astmatu velmi příznivá a lze zlepšit kvalitu života pacienta. Kontrola nad astmatem a její udržení je hlavním cílem léčby. Té lze dosáhnout pomocí protizánětlivé léčby, především v inhalační formě. Tato bakalářská práce se zaměřuje na zmapování inhalačních systémů u pacientů s astma bronchiale. Z velké části se věnuje problematice užívání inhalačních systémů, dodržování režimových opatření a roli sestry v odborné ambulanci zaměřené na astma. Aktuálnost tématu spatřujeme v tom, že přes veškerou dostupnou literaturu, materiály a podíl zdravotníků, stále plno astmatiků chybuje v inhalační technice. Nesprávně zvolený inhalační systém nebo nevhodně zvolená inhalační technika má léčebné neúspěchy a dochází ke zhoršení obtíží pacientů. Tím není udržena samotná kontrola nad astmatem. Velmi zneklidňující je fakt, že mnozí astmatici neznají svou přesnou diagnózu a podceňují některé příznaky. Teoretická část se v úvodu zaměřuje na definici onemocnění. Další kapitoly zahrnují příčiny a příznaky astmatu, klasifikaci, diagnostiku a samotnou léčbu. Přináší také informace o léčbě akutního astmatického záchvatu exacerbaci a roli sestry při vyšetření astmatika. Velká část práce se zabývá inhalačními systémy, jejich druhy a účinky. V závěru teoretické části je rozpracována příprava použití ručního kapesního inhalátoru a ošetřovatelská péče u astmatického pacienta v ambulantní i lůžkové péči. Cílem této části je shrnutí dosavadních poznatků o dané problematice. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat používání inhalačních systémů u pacientů s astma bronchiale. Byly zvoleny tyto výzkumné otázky: Jakým způsobem informují sestry pacienty o používání inhalačních systémů? Jaký typ inhalátoru vyhovuje pacientům? Jakým způsobem se sestra podílí na vyšetření astmatiků? Jaké jsou nejčastější chyby při aplikaci s inhalátorem? Jakým způsobem dodržují astmatici režimová opatření? Praktická část práce obsahuje výsledky kvalitativního šetření, které se uskutečnily na základě polostrukturovaného rozhovoru. Výsledné rozhovory byly zaznamenány přepisem a následně zpracovány technikou otevřeného kódování. Výzkumný soubor tvořilo 12 astmatiků a 9 sester pracujících ve vybraných odborných ambulancích zaměřených na astma. Vzhledem ke zjištěným výsledkům, byla vytvořena informační brožura, viz příloha 7 sloužící astmatikům. Doufáme, že výsledky práce budou nápomocny astmatikům, zvýší zájem odborné veřejnosti o tuto problematiku a osloví další pracovníky ochotné podílet se na jejím řešení.
Rozvojový potenciál vybraných obcí (na příkladu obcí Jihočeského kraje)
KLEINOVÁ, Irena
Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část, přičemž v teoretické části jsou vysvětlena klíčová slova s odkazem na autory a publikace, které se problematikou zabývají. Praktická část práce nejprve charakterizuje jednotlivé obce, následuje provedení SWOT analýz, které zachycují silné stránky, slabé stránky, příležitosti a ohrožení. Dále je popsán rozvojový potenciál jednotlivých obcí a závěrem jsou stanoveny směry jejich udržitelného rozvoje.
Potenciál rozvoje vybraného regionu
KLEINOVÁ, Irena
Hlavním cílem práce je posouzení vybavenosti vybraného mikroregionu a následné stanovení potenciálních směrů a oblastí rozvoje tohoto území.

Viz též: podobná jména autorů
5 Kleinová, Irena
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.