| |
|
Obnova historických parků u drobných panských sídel na příkladu studie obnovy zámecké zahrady v Doudlebách nad Orlicí ve východních Čechách
Faltysová, Lenka ; Buttry, Ivana (vedoucí práce) ; Jakub, Jakub (oponent)
Cílem této práce je zpracování metodiky a představení postupu, jak obnovu památky zahradního umění provést. Na příkladu revitalizace zámecké zahrady, nemovité kulturní památky Zámku Doudleby nad Orlicí, a to na základě studia literatury, obdobných zásahů a rozboru a interpretací různých typů archivního materiálu, bylo provedeno vyhodnocení současného stavu historické zahrady. Vychází z terénního průzkumu, který se skládá z dendrologického průzkumu, rozboru autenticity dřevin a ze zhodnocení všech shromážděných dokumentů, historických pramenů a odborné literatury. Návrh obnovy zámecké zahrady vychází ze závazného stanoviska odborného orgánu státní památkové péče.
Renesanční zámek v Doudlebách nad Orlicí stojí ve východní části obce na mírně vyvýšeném návrší při pravém břehu řeky Divoké Orlice. Na tomto místě již ve 13. století existovala dřevěná středověká tvrz s hospodářským dvorem. Mikuláš starší z Bubna dal v roce 1588 vystavět lovecký zámek v renesančním stylu jako letohrad, který byl dostaven v roce 1590. Význam renesančního sídla, které doplňují raně barokní prvky z konce 17. století, je umocněn bohatou a působivou sgrafitovou výzdobou tzv. kobercového vzoru, pokrývající všechna vnější i vnitřní průčelí, restaurovanou v roce 1886 Kirchnerem. Součástí výzdoby jsou i vysoké komíny v nádvoří, ozdobené rovněž sgrafitem. Zámecký areál je tvořen po svém obvodě hospodářskými budovami a objektem pro bydlení. Objekt vlastního zámku je oddělen parkovou úpravou se starým stromovím a novějšími trávníky (Hieke, 1984).
Zámecký park v Doudlebách nad Orlicí byl založen roku 1809 v kompoziční návaznosti na budovu renesančního zámku. Se zámkem tvoří jeden organický celek. Zakladatel se snažil podobně jako v zámeckých místnostech i zde demonstrovat své bohatství, svůj smysl pro umění a své botanicko-dendrologické znalosti. Park je vytvořen jako úzká dispozice v krajinářském slohu a komponován jako dlouhý průhled na zámek. Rozloha krajinářského parku dnes činí 3,76 ha.
Literární rešerše je věnovaná zvláště renesanci a jejímu vztahu k zahradnímu umění. V této části je představena památková péče v České republice, činnost odborné organizace památkové péče Národního památkového ústavu v Josefově.
V metodické příručce jsou popsány použité podkladové materiály a vzniklé výstupy na základě nichž jsou prováděna taková opatření, která povedou ke zlepšení zdravotního stavu a vitality stávajících perspektivních stromů a nové výsadby dřevin, které jsou v souladu s původní kompozicí s důrazem na její obnovu a zvýšení historické hodnoty objektu. V rámci celkové revitalizace zámeckého parku dojde k ošetření dřevin v parku a doplňkové výsadbě.
V praktické části je popsán současný stav vegetace památky zahradního umění. Základním nástrojem pro analýzu současného stavu vegetace památky zahradního umění je inventarizace dřevin. Inventarizace, která má poskytnout kvalitní podklad pro návrh obnovy, by se zároveň měla v určitých částech zabývat i vlastnostmi jednotlivých dřevin (Krejčiřík, 2015).
Výsledky terénních šetření byly kompletně zaznamenány do grafických výstupů.
|
|
Optimalizace dopravních tras pro přepravu osob
Němeček, Martin ; Kučera, Petr (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Městská hromadná doprava je důležitá pro rozvoj měst. Musí plnit svou přepravní úlohu z pohledu kvantity i kvality. Služby městské hromadné dopravy ovlivňuje mnoho faktorů kvality. Pro dopravní podnik je důležité tyto faktory definovat a pak tyto faktory dodržovat. Dopravní podnik má také definované standardy kvality, s jejich pomocí nabízí kvalitní službu, kterou cestující očekává.
Charakter hromadné dopravy a především pak její funkčnost a efektivnost do značné míry ovlivňují kvalitu života obyvatel, respektive cestujících. Cílem práce je nejen analyzovat současný stav, ale především pak navrhnout jistou optimalizaci tohoto stavu,
ve smyslu vyjít vstříc právě požadavkům a představám cestujících. Provedení takové optimalizace je podmíněno i ekonomickou efektivitou, technickými podmínkami
a zázemím, proto byly v rámci navržené optimalizace zohledněny i tyto faktory.
Celkově je v rámci návrhu optimalizace třeba vyjít vstříc především specifickým skupinám cestujících, jako jsou senioři a děti, dále upravit lokalizaci a okolí zastávek
a zpřístupnit pomocí MHD strategické body v dané oblasti (nemocnice, školy, nákupní centra). Práce tedy přinejmenším upozorňuje na velké nedostatky v této sféře a klade si
za cíl navrhnout možná řešení.
|
|
Budování značky zaměstnavatele
Diasníková, Kateřina ; Urbancová, Hana (vedoucí práce) ; Eva, Eva (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na téma Budování značky zaměstnavatele. Zvolené téma je v současné době velmi aktuálním pro podniky, které se snaží udržet si svou pozici na trhu. Mezi nejdůležitější nástoje patří lidský kapitál, který je nutno rozvíjet
a podporovat. Dané téma se zabývá postojem zaměstnavatelů ke svým zaměstnancům a to nejen stávajícím, ale i potenciálním budoucím pracovníkům. V teoretické části je toto aktuální téma popsáno ve všeobecné míře, jsou zde vysvětleny jednotlivé pojmy
a souvislosti se zaměřením na jejich důležitost. Pro zpracování práce byly použity poznatky z odborné české i zahraniční literatury. K zajištění konkrétních poznatků
ve zvoleném podniku byly použity kvantitativní metody, bylo provedeno dotazníkové šetření mezi stávajícími zaměstnanci firmy. Dále bylo šetření provedeno mezi potenciálními novými zaměstnanci v okolí sídla firmy. Pro možnost komparace názorů zaměstnanců a členů vyššího managementu bylo využito také kvalitativních metod, byl veden rozhovor se členem vedení společnosti. Syntézou zvolených kvalitativních
a kvantitativních metod bylo dosaženo závěrů, které jsou uvedeny v konečné části práce.
Cílem této diplomové práce bylo identifikovat a vyhodnotit současný stav ve vybrané firmě na základě výsledků zvoleného výzkumu. V závěrečné části pak byl zpracován návrh možných nápravních opatření pro zlepšení firemních procesů.
|
|
Ekonomické a sociální dopady rozvoje zaměstnanosti v Ústeckém kraji
Bittnerová, Jana ; Toth, Daniel (vedoucí práce) ; Helena, Helena (oponent)
Tato diplomová práce Ekonomické a sociální dopady rozvoje zaměstnanosti v Ústeckém kraji, se bude věnovat problematice týkající se nezaměstnanosti, která je problémem ovlivňujícím život a charakter v celém kraji. Diplomová práce se bude skládat ze dvou hlavních částí, praktické a teoretické. V teoretické části, se bude práce věnovat charakteristice a popisu hlavních pojmů souvisejících s nezaměstnaností, trhem práce či nástroji aktivní a pasivní politiky snižování nezaměstnanosti. V praktické části bude pozornost věnována charakteristice Ústeckého kraje se zaměřením na ekonomická, geografická či sociální hlediska. Dále popíše za pomoci využití časových řad stav zaměstnanosti a nezaměstnanosti v Ústeckém kraji. Také graficky znázorní například tok nezaměstnanosti, nezaměstnanost z hlediska úrovně vzdělání, nezaměstnanost na základě pohlaví, či zda jsou nezaměstnanosti více ohroženi muži, nebo ženy. Ve vlastní výzkumné části bude provedena predikce vývoje absolventů evidovaných na ÚP v Ústeckém kraji, kde budou následně formulovány základní příčiny, této situace a bude navrženo řešení, které by mohlo pomoci absolventům, ve snazším uplatnění se na trhu práce.
|
|
Analýza půdního fondu Domažlicka
Hovorka, Jan ; Janků, Jaroslava (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou půdního fondu v oblasti Domažlicka. V tomto příhraničním regionu dochází k významným změnám ve využívání půdy a tím i ke změnám ve struktuře krajiny. Práce se soustřeďuje zejména na ochranu půdy a strukturu krajiny ve zmíněném regionu. Zabývá se tedy nejen trendy ve vývoji půdního fondu, ale celým systémem procesů, který změny v půdním fondu vyvolává. Proto se zabývá i širšími souvislostmi s přesahem do dalších oblastí.
V úvodní části je čtenáři nastíněn celospolečenský význam půdy a půdního fondu, ale i krajiny a její struktury. Dále jsou popsány některé procesy, ke kterým v krajině dochází včetně jejich vlivu. Následující část je věnována evidenci nemovitostí (katastrům), jejich významu a zásadním historickým změnám v evidenci nemovitostí. Věnuje se také zemědělským evidencím pozemků. Následně jsou také popsány faktory, které působí na stav půdního fondu ČR a to včetně politiky státu a Evropské unie. Je zde popsán i trh s půdou a cena půdy v českém prostředí. Celá kapitola je uzavřena stručným popisem historického vývoje až do současnosti. Literární rešerše má poskytnout celkový náhled na problematiku včetně souvislostí s navazujícími oblastmi.
Další část je již věnuje vymezenému regionu Domažlicka. Jsou zde rozebrány podmínky a odlišnosti zmíněného regionu i jeho historický vývoj, neboť jen s takovými znalostmi lze dosáhnout objektivního zhodnocení dané problematiky. Je také stanovena metodika pro danou práci.
Část výsledky je věnována výsledkům podkladům a výsledkům jednotlivých šetření, které jsou v následující části porovnávány s dosavadními vědeckými poznatky a částečně i s celospolečensky přijímanými postoji. V závěru jsou shrnuty výsledky celé práce a je stanoveno, zda bylo dosaženo hypotéz, které byly vytýčeny v úvodní části práce. Jsou zde také nastíněny problémy a případně i nabídnuty možná řešení. Část přílohy je věnována obrazovým podkladům, které dokreslují textovou část práce.
|
|
Vývoj mobilních zařízení a jejich využití
Němec, Ondřej ; Jarolímek, Jan (vedoucí práce) ; Rudolf, Rudolf (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou vývoje mobilních zařízení a možností jejich použití. V práci je uveden základní přehled mobilních telefonů včetně jejich historického vývoje. Dále obsahuje analýzu stavu a možností využití těchto přístrojů. Jsou zde uvedeny nejprodávanější telefony současnosti a jejich operační systémy. V praktické části práce je vytvořena modelová rozhodovací situace, která nastává při výběru mobilního telefonu a také při výběru mobilního operačního systému. Dále je zde porovnán stav využití mobilních přístrojů v ČR a ve světě z několika hledisek, včetně porovnání prodejů jednotlivých výrobců a také prodejů operačních systémů.
|
|
Vzdělávání a rozvoj zaměstnanců v podniku
Turková, Natálie ; Margarisová, Klára (vedoucí práce) ; Gunzenova, Galina (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku vzdělávání a rozvoje zaměstnanců v podniku. Je rozdělena na dvě hlavní části, teoretickou a praktickou.
Teoretická východiska obsahují definice a vymezení pojmů lidské zdroje, řízení lidských zdrojů, učení se, funkci, typy a metody vzdělávání. Popis jednotlivých fází systematického vzdělávání v podniku: identifikace potřeb, plánování, realizace, vyhodnocování výsledků vzdělávání. Teoretická východiska byla zpracována na základě studia odborné literatury, jejíž abecedně řazený seznam je uveden na konci práce.
Vlastní práce se skládá z obecné charakteristiky zvoleného subjektu, Knürr s.r.o., a analýzy vzdělávacích akcí, které v podniku probíhají. Obsahuje také vyhodnocení dotazníkového šetření, které bylo provedeno mezi technickohospodářskými pracovníky.
V další kapitole je zhodnocení výsledků provedeného dotazníkového šetření a návrhy, jak by bylo možné současný stav zlepšit.
|
|
Integrativní hodnocení krajiny
Sedmidubský, Tomáš ; Martiš, Miroslav (vedoucí práce) ; Skaloš, Jan (oponent)
Schopnost krajiny poskytovat služby, které člověku pomáhají a přímo nebo nepřímo jej podporují je zvláště při intenzivním antropogenním využití dramaticky snížena. Narušování funkčnosti krajiny, je i při všech opatřeních, majících chránit krajinu a její složky, mnohde daň za hospodářský rozvoj a ekonomický zisk. Jsou tím působeny (peněžně) vyčíslitelné škody, které však nejsou přítomny v ekonomických bilancích a rozhodnutích o činnostech v krajině. Předkládaná práce se snaží přispět k řešení této problematiky pokusem sestavit a otestovat integrativní postup hodnocení, integrující komplex hledisek, jako východisko pro ocenění krajiny ve smyslu jejího environmentálního stavu. Práce podává přehled o stávajícím stavu výzkumu a komplexního hodnocení krajin, krajinných složek a krajinně environmentálních funkcí. V práci jsou navrženy a prakticky testovány dvě metody: metoda integrativního krajinného indexu (IKI) a metoda půdně ekologických jednotek (PEJ) - pomocí nichž lze multikriteriálně hodnotit jakékoliv území. Kriteria hodnocení v rámci metody IKI zahrnují ekologickou stabilitu, míru evapotranspirace, kvalitu vody, půdy a vzduchu, míru zatížení hlukem, existence terciárních krajinných struktur jakými jsou: chráněná území, významné krajinné prvky, či zvláštně ZCHÚ, dále výskyt ekologicky cenných lokalit a výskyt vzácných rostlin, živočichů, hornin, či minerálů a komplex kulturně-historické, sociální a vizuální atraktivity území. Kriteria hodnocení v rámci metody PEJ zahrnují klimatický region, půdně genetické a s tím mnohdy související zrnitostní charakteristiky, stupeň hydromorfismu, míru eroze, sklonitost a orientaci stanoviště vůči světovým stranám, hloubku půdy, skeletovitost a relativní úrodnost. Výsledkem hodnocení je distribuce IKI a PEJ v území v podobě vektorové syntetické mapy analyzovatelné v GIS. Navrženými metodickými postupy byla hodnocena čtyři odlišná zájmová území, z čehož u dvou z nich -- zájmového území Praha Smíchov a katastrálního území Vojničky -- bylo provedeno zpracování v GIS, výsledky byly analyzovány a zpracovány statisticky. Výsledky a statistiky potvrdily kontrastnost těchto dvou území prakticky ve všech charakteristikách integrativního krajinného indexu a vzhledem k odlišnostem klimatickým a půdně-genetickým také v charakteristikách PEJ. Na základě uvedených analýz byly ověřovány hypotézy vzájemných závislostí jednotlivých krajinně environmentálních charakteristik zjišťovaných pro IKI. Ve čtyřech hypotézách je zkoumán vztah vybraných charakteristik a zatížení hlukem, patřícího k významným faktorům ovlivňujícím zdraví obyvatel a ukazatelům kvality životního prostředí, protože tyto souvislosti byly v krajinně environmentálním výzkumu doposud uváděny spíše okrajově. Metoda integrativního krajinného indexu a metoda půdně ekologických jednotek mají ve srovnání se stávajícími metodami a systémy hodnocení jakými jsou např. BPEJ, lesnická typologie, metoda LANDEP, posuzování vlivu na životní prostředí (EIA, SEA) určité výhody: multikriteriálně popisují krajinně-ekologický stav libovolné plochy, integrují vybrané aspekty primární, sekundární i terciární krajinné struktury, výsledky jsou přehledně zobrazitelné pro jakékoliv území jako jedna mapa, výsledky pro jakýkoliv bod území představuje jeden přehledný index, environmentální kvalita území je tedy patrná i pro neodborníka na první pohled, výsledek hodnocení integrujícího funkce a služby poskytované územím je navržen jako index pro možné přímé přiřazení ceny, či uvedení v katastru nemovitostí u každého pozemku.
|
|
Islamizace a mediální prostor
Kostelecká, Lenka ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
1 Média v současné době plní velmi rozporuplnou funkci, jejíž zhodnocení nás teprve čeká a nelze zatím předpokládat, že by přiměřeným způsobem dokázala reagovat na současný stav vztahů mezi Evropou a Islámem. Ve své snaze o objektivitu popisu nemohou naplnit požadavek tzv. druhé moderny, tj. zkoumat svůj vlastní výkladový rámec na pozadí referencí a zdrojů, které je teprve utvářejí a umožňují jim takto fungovat jako zprostředkovatel mezi tím, o čem referují, aniž by nějak věděla, co jim samým zakládá možnost vůbec něco sdělením zprostředkovat. Je to jen jiná, diferencovanější fáze hledání a zkoušení nalézt cestu k tzv. implicitnímu vědění, jíž se mohou některé diskursy emancipovat od stereotypních schémat a vzorců spojování, oddělování a formování výroků o skutečnosti. Tzn., to, s čím se potýkají soudobí vykladači vztahů mezi Evropou a Islámem je analogické tomu, s čím se potýkají samotná media: tj. s in - kompatibilitou, autoreferecí, a zamlčenými předpoklady vědění. Pokud jsme již výše hovořili o dvojí diferenci výkladového schématu Evropy a jejího vztahu k Islámu, uvedli jsme dvě podstatná hlediska: jedním jsou utvářecí či zakládající akty - můžeme rovněž říci i sebe - ustavující mýty o Evropě a dále, ne zcela kompatibilní právní a ideové, náboženské systémy. V podstatě jej lze nazývat dilematy, pro něž...
|
host ::
