|
The importance of the German economy in the global economy
Škoríková, Romana ; Šaroch, Stanislav (vedoucí práce) ; Sankot, Ondřej (oponent)
Cílem práce je charakterizovat význam ekonomiky Německa v ekonomice globální na základě SWOT analýzy. Práce je komponovaná jako analýza potenciálu a nedostatků, nastávajících perspektiv a obav. Důraz je kladen na vzájemnou provázanost role země a stavu jejího ekonomiky. První kapitola je věnována ekonomické situaci Německa, druhá postavením v mezinárodním obchodě. Ve třetí, a zároveň poslední kapitole, se věnuji politickým konsekvence.
|
|
Svoboda vyjadřování a cenzura na internetu a sociálních sítích
Reindl, Jan ; Čermák, Radim (vedoucí práce) ; Sova, Martin (oponent)
Tato práce se zaměřuje na svobodu vyjadřování a cenzuru na internetu a sociálních sítích. Jejím úkolem je zhodnotit současnou situaci cenzury, vysvětlit nejpoužívanější způsoby cenzury a omezování svobody vyjadřování, stejně jako možnosti jejího obcházení. Práce se zaměřuje na vývoj cenzury z hlediska posunu ze sféry nástroje státní kontroly nad tokem informací v rámci domácí sítě do podoby nástroje, jehož použití závisí z velké části na spolupráci soukromých společností. Dalšími body je pak zdůraznění anonymity na internetu jakožto nástroje pro svobodné vyjadřování, analýza současné situace a nastínění možného budoucího vývoje. Práce je strukturována do pěti kapitol, první slouží jako úvod do problematiky. Druhá potom popisuje metody cenzury internetu, třetí potom metody jejího obcházení. Čtvrtá kapitola se zabývá současnou situací v rámci role sociálních sítí a podobných služeb a zamýšlí se nad důsledky cenzury a možným budoucím vývojem. Pátá a poslední kapitola se věnuje výzkumu anonymních uživatelů internetu, kteří by jinak čelili cenzuře.
|
| |
|
Role of UNHCR in case of asylum seekers, refugees and stateless persons – the case study of Turkey
Unzeitigová, Klára ; Novotná, Markéta (vedoucí práce) ; Kuchařová, Alžběta (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na rámující schopnost UNHCR, která je zkoumána na základě modelu aktérství od Kratochvíla, Cibulkové a Beníka. Kritická diskurzivní analýza Normana Fairclougha je aplikována za účelem analýzy textové, kontextuální a sociokulturní dimenze rámující schopnosti UNHCR. Pro práci byla zvolena případová studie Turecka, protože Turecko patří k jedné ze zemí s největším počtem uprchlíků a žadatelů o azyl. Prostřednictvím kritické diskurzivní analýzy práce zkoumá, zda je UNHCR považováno za aktéra, který rámuje mezinárodní prostředí v rámci problematiky žadatelů o azyl, uprchlíků a státního bezdomovectví. Analýza ukázala, že UNHCR je respektovanou mezinárodní organizací a důležitým aktérem v dané problematice. Nicméně, ne všechny mezinárodní organizace přisuzují UNHCR roli zákonodárce a aktéra, který iniciuje debaty v rámci dané problematiky.
|
| |
|
Výběr a implementace open source nástroje pro řízení portfolia projektů
Marek, Jan ; Chlapek, Dušan (vedoucí práce) ; Kučera, Jan (oponent)
Metody a způsoby realizace změn a inovací v podnicích pomocí projektů jsou v dnešní společnosti již zažité. Jsou dobře známé metodiky, postupy i nástroje pro řízení jednotlivých projektů. Nicméně ve své praxi projektového manažera jsem se často setkával s tím, že společnosti často velmi intuitivním způsobem řeší řízení celkového portfolia projektů, což samo o sobě často vede k předčasně ukončeným projektům, řešení nesprávných projektů, případně řešení správných projektů, ale v nesprávný čas. Velmi často jsem se také setkal se situací, že chybí povědomí o tom, že existují i Open Source aplikace, které mohou s organizací portfolia pomoci. Tato práce se zabývá definováním požadavků, vyhledáváním a výběrem a následně i návrhem implementací takové OSS aplikace. V prvé části práce definuji teoretický rámec pro řízení portfolia a na jeho základě následně identifikuji a ověřím set požadavků pro výběr aplikace. Následná část řeší již samotné hledání vhodných aplikací z různých zdrojů, jejich vyhodnocení vůči požadavkům a následný výběr. Následně je pak připraven návrh implementačního projektu, který má za cíl sloužit dalším kolegům v oblasti projektového řízení jako jedna z možných implementačních cest. Výstupy jsou následně průběžně konfrontovány s experty na problematiku projektů v oboru IT tak, aby se podařilo co nejvíce skloubit teorii a následnou praxi. Prakticky ve všech metodikách projektového řízení je kladen značný důraz na přebírání již odzkoušených postupů, proto za hlavní přínos této práce pro praxi považuji fakt, že obsahuje nejen návrh implementačního projektu, ale zároveň i popisuje logickou cestu, jak jsem k němu došel. Práce je tak využitelná při řešení jakéhokoli projektu implementace PPM aplikace.
|
|
The Oriental Institute in Prague: Cultural Department and the Orient
Jůnová Macková, Adéla
A substantial contribution to Oriental studies was founded with a new institution, the Oriental Institute. The idea was promoted by the Czechoslovak president T. G. Masaryk and by his advisor in Oriental politics, Alois Musil. The institute was financially supported by the ministry of Foreign trade, the main role played Minister Rudolf Hotowetz (first director of the Oriental Institute). The Oriental Institute was established in 1922 and financially and functionally stabilised in 1927/1928. There were no permanent salaried posts; however, the cultural section of the Institute financed publications and travel by means of fellowships and grants.
|
| |
|
Úloha sestry ve zlepšování kvality života dětí po prodělané meningitidě
ŠPAČKOVÁ, Jana
Problematika kvality života se stala v posledních letech předmětem zájmu mnoha vědních oborů i široké veřejnosti. Ve zdravotnictví se kvalita života označuje jako HRQoL - Health Related Quality of Life - volně přeloženo kvalita života související se zdravím. Termín diagnostika kvality života u dětí a dospívajících je používán především pro oblast profesionálně poskytované zdravotní péče a je důležitým indikátorem závažnosti onemocnění a výsledku poskytované péče. Cílem práce bylo zhodnotit kvalitu života dětí po prodělané meningitidě, identifikovat hlavní oblasti, v nichž je snížená kvalita života těchto dětí a navrhnout ošetřovatelské intervence ke zlepšování. Sběr dat se uskutečnil v období listopad 2009 ? červen 2010 na Klinice dětských infekčních nemocí, FN Brno. Kvalitativní výzkumné šetření probíhalo technikou studia písemných dokumentů a následně byl proveden nestandardizovaný hloubkový rozhovor s respondenty. Před začátkem kvalitativního šetření bylo stanoveno 5 výzkumných otázek. První: Jakou péči od sestry očekávají děti, jaké intervence? Druhá: Jakou péči od sestry očekávají rodiče, jaké intervence? Třetí: Jak subjektivně hodnotí kvalitu života po prodělané meningitidě děti v porovnání se stavem před onemocněním? Čtvrtá: Jak hodnotí kvalitu života svého dítěte po prodělané meningitidě v porovnání se stavem před onemocněním jejich rodiče? Pátá: Ve kterých oblastech je nejvíce snížena kvalita života dětí? Šestá: Jakými ošetřovatelskými intervencemi může sestra přispět ke zlepšení kvality života dětí? Všechny otázky byly zodpovězeny. Kvantitativní šetření bylo provedeno technikou standardizovaného dotazníku ?DOTAZNÍK ZDRAVÍ A SPOKOJENOSTI.? Tento dotazník se využívá v rámci projektu ?QOLOP? - Quality of Life Longitudinal Study of Paediatric Oncology Patients. Před začátkem kvantitativního výzkumného šetření byla stanovena hypotéza H 1: Kvalita života dětí po prodělané meningitidě je nižší než u zdravých dětí. Tato hypotéza, nebyla potvrzena. Z uvedeného je patrné, že cíl diplomové práce byl splněn. Práci bude možné využít v praxi. Vytvořený Algoritmus úvodní péče o dítě s meningitidou a Následná péče o dítě s meningitidou by měl sestrám pomoci v orientaci a identifikaci základních potřeb dítěte s tímto onemocněním. Dále práci bude možné využít jako teoretický podklad pro vzdělávání studentů ošetřovatelství.
|
|
Co dělá realismus reálným?
Skala, Adam ; NEBESKÝ, Jan (vedoucí práce) ; SCHEJBAL, Milan (oponent)
Práce je rozdělena na dvě části. V první se zabývá fenoménem realismu a realistických tendencí při tvorbě inscenance. Zkoumá vývoj tendence k realistickému zobrazení v průběhu historie se zvláštním zaměřením na moderní realismus režiséra Thomase Ostermeiera. Práce se snaží poznávat realismu ve společenském kontextu a pojmenovat jeho sociální funkci.
Druhá část práce se soustředí na shrnutí autorovy osobní zkušenosti zejména při školní tvorbě a její reflexi v souvislosti s využitím realistických prostředků.
|
host ::
