|
Moderní postupy hodnocení kvalitativních parametrů potravin
Tobolková, Blanka ; Omelka, Ladislav (oponent) ; Rapta, Peter (oponent) ; Buňka, František (oponent) ; Polovka, Martin (vedoucí práce)
Předložená práce se zabývá studiem antioxidačních a radikál-zhášejících vlastností a dalších charakteristik vybraných ekologických a konvenčních potravin (vína, špaldové mouky), jako možných markerů vhodných pro jejich jednoznačnou diferenciaci. Část práce je věnována studiu stability vybraných ovocných šťáv v průběhu skladování v závislosti na různých technologických postupech. V obou případech byla ke studiu stability a antioxidačních vlastností prioritně využita kombinace metod EPR a UV/VIS spektroskopie. Kde to bylo účelné, byla využita také AAS, HPLC a elektroforéza. Statistické metody, zejména metody vícerozměrné statistiky byly aplikovány s cílem komplexně zpracovat všechna experimentální data, a také posoudit vliv produkčních a technologicko-zpracovatelských operací na antioxidační status potravin. Kvalitativní analýza slovenských a zahraničních biovín a konvenčních vín prokázala, že antioxidační vlastnosti vín jsou ovlivňovány způsobem produkce, ale i ročníkem a odrůdou. Jako nejvhodnější markery využitelné na diferenciaci slovenských vín lze na základě statistické analýzy označit parametry AAE, kTEMPOL a %RS. Úspěšnost diferenciace biovín a konvenčních vín dosáhla v případě bílých vín 100%, u červených pak 95.2%. S vysokou úspěšností byla také provedena diferenciace slovenských vín od vín zahraniční produkce. Sledované parametry špaldových mouk jsou různou měrou ovlivňovány rokem produkce, ale i původem, odrůdou, produkčním systémem a způsobem ošetření pšenice špaldy, i když tento vliv se na základě získaných údajů jeví jako málo významný. Rovněž bylo prokázáno, že druh extrakčního činidla výrazně ovlivňuje složení extraktů, včetně koncentrace polyfenolů a flavonoidů (tzv. funkčních složek). Jako nejúčinnější extrahovalo lze označit směs 50% etanol/voda. I když výsledky jednotlivých spektroskopických analýz odhalily značnou variabilitu a často nejednoznačné rozdíly mezi jednotlivými vzorky vín, resp. mouk, zjištěné rozdíly jsou dostačující pro jejich úspěšnou diferenciaci podle zvolených kritérií. Součástí práce bylo i studium vlivu změn ve výrobních postupech (aplikace dusíkové atmosféry ve vybraných částech výrobního procesu v kombinaci s využitím uzávěrů na bázi zhášečů kyslíku) na antioxidační a radikál-zhášející vlastnosti 100% ananasových šťáv s kousky ananasu a 100% pomerančových šťáv s dužinou. Výsledky prokázaly, že antioxidační aktivita šťáv se výrazně mění v závislosti na podmínkách skladování (teplota, doba skladování, světelný režim), ale je ovlivněna i regionálním původem, odrůdou nebo kvalitou použitého ovoce. Z dosažených výsledků vyplývá, že ani aplikace dusíkové atmosféry v kombinaci s aktivními obalovými materiály nemusí být schopná oxidační změny probíhající ve šťávách eliminovat, avšak u takto vyrobených šťáv lze lépe predikovat změny antioxidačních vlastností v průběhu skladování. Na základě výsledků práce lze konstatovat, že metodu EPR spektroskopie lze využít na rozlišování potravin podle způsobu produkce buď samostatně, nebo v kombinaci s UV/VIS spektroskopií s využitím metod multivariační statistiky. Kombinace těchto metod může být také použita na posouzení stability ovocných šťáv, jako účelné se ukazuje komplexní hodnocení vlastností studovaných vzorků také jinými analytickými metodami.
|
|
HPLC hodnocení vybraných léčiv V.
Kašková, Jana ; Mokrý, Milan (vedoucí práce) ; Sochor, Jaroslav (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické chemie a kontroly léčiv Kandidát: Jana Kašková Konzultant: RNDr. Milan Mokrý, CSc. Název diplomové práce: HPLC hodnocení vybraných léčiv V. Předmětem této diplomové práce je hledání vhodných chromatografických podmínek pro HPLC analýzu tablet obsahujících kombinaci léčivých látek, jimiž jsou amlodipin- besilat a atorvastatin a následné stanovení jejich obsahu v těchto tabletách. Nejvhodnější stacionární fází byla zvolena kolona 125x4 mm I. D. s náplní Nucleosil 120-5 C 18, Macherey-Nagel a nejvhodnější mobilní fází směs o složení: acetonitril - roztok dodekahydrátu hydrogenfosforečnanu sodného (0,025 mol/l) v poměru 55:45, okyselená kyselinou fosforečnou na pH 4,4 o průtokové rychlosti 1,0 ml/min a při teplotě 25řC. Nejvhodnějším vnitřním standardem této analýzy byl zvolen propylparaben. Detekce probíhala při vlnové délce 210 nm za použití UV-VIS detektoru. Při stanovení obsahu léčivých látek v tabletách, bylo zjištěno, že se tyto látky eluují v pořadí: propylparaben, atorvastatin a amlodipin-besilat.
|
|
Isolation and characterisation of light harvesting complexes from bacteria of the genus Gemmatimonas
DACHEV, Marko
Photosynthetic bacteria are highly abundant. The isolation and characterization of the light-harvesting complex from the Gemmatimonas phototrophica AP64T which belongs to the seventh phylum of the evolutionary important (bacterio)chlorophyll-containing bacteria are reported here. The purification of the complex was achieved by gel-filtration and electrophoresis. HPLC was used for identification of the pigments. The protein subunits were further identified by MS analysis.
|
|
Analýza nápojů slazených extrakty stévie cukerné
Procházka, Václav ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Steviolglykosidy jsou přírodní sladivé látky Stévie sladké (Stevia rebaudiana Bertoni), které příznivě působí na lidské zdraví a jejich relativní sladivost je 300krát vyšší než sladivost sacharózy. Jsou proto využívány ke slazení komerčních výrobků. Vzhledem k jejich potenciálním vlastnostem je výhodné mít vhodnou metodu pro jejich sledování. Vysokoúčinná kapalinová chromatografie (HPLC) je založena na principu rozdělování analytu mezi dvě vzájemně nemísitelné fáze pomocí vysokotlakého čerpadla a vhodně vybrané stacionární fáze kolony. Analyty potom vycházejí z kolony v různých retenčních časech. Tato diplomová práce se zabývá výběrem vhodného HPLC systému pro stanovení hlavních steviolglykosidů a jejich analýzou v komerčních výrobcích. V teoretické části práce je nejprve popsán původ, základní vlastnosti, botanický popis, pěstování, účinky rostliny Stévie sladké na lidské zdraví a její využití v potravinářském průmyslu. Jsou zde i stručně charakterizovány sladivé látky obsažené v rostlině, tzv. steviolglykosidy. Poté jsou uvedeny teoretické základy vysokoúčinné kapalinové chromatografie, instrumentace HPLC a její konkrétní aplikace na steviolglykosidy se základními chromatografickými parametry. Cílem první experimentální části bylo pomocí HPLC zkoumat optimální podmínky pro časově a separačně efektivní chromatografickou analýzu a vybrat tak vhodný chromatografický systém pro stanovení steviolových glykosidů. V druhé experimentální části bylo vybranou chromatografickou metodou porovnáván a stanoven obsah hlavních steviolglykosidů (steviosid, rebaudiosid A) v devíti vybraných produktech komerčně dostupných v České republice (ČR), ve kterých byl výskyt steviosidu nebo rebaudiosidu A buď potvrzen nebo vyvrácen.
|
|
Monitoring flavonoidních látek a karotenoidů ve vybraných doplňcích stravy
Hynštová, Veronika
Doplňky stravy patří mezi nejrychleji rostoucí sektory v potravinářském průmyslu. Většina spotřebitelů má důvěru v bezpečnost a účinnost těchto výrobků, a proto je nutné kontrolovat jejich kvalitu využitím analytických metod. Pro identifikaci a kvantifikaci čtyř flavonoidů diosminu, hesperidinu, rutinu a troxerutinu v doplňcích stravy byla zvolena metoda HPLC/MS. Pro identifikaci a kvantifikaci tří karotenoidů betakarotenu, luteinu a zeaxanthinu v doplňcích stravy byla zvolena metoda HPLC/UV/ViS/DAD. Separace flavonoidů se uskutečnila na koloně ZORBAX POROSHELL 120 EC-C18 (50 x 4,6 mm, 2,7 um) a separace karotenoidů na koloně ZORBAX SB CN (75 x 4,6 mm, 3,5 um). Byl stanoven obsah flavonoidů a karotenoidů v tabletách a kapslích celkem ve 12 různých komerčních preparátech.
|
|
Analýza vybraných nutričních parametrů v nových odrůdách angreštů
Nováková, Jana ; Vítová, Eva (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá novými odrůdami angreštu. V teoretické části je angrešt charakterizován z biologického hlediska, co do obsahu zdraví prospěšných látek a z hlediska potravinářské technologie. Dále se teoretická část věnuje hlavním zkoumaným nutričním parametrům: vitamínu C, anthokyanům a antioxidační aktivitě. V experimentální části byl změřen obsah hmotnostní sušiny a refraktometrické sušiny. Vitamín C byl měřen pomocí HPLC, anthokyany pomocí pH diferenciální metody a pro stanovení antioxidační aktivity byla zvolena metoda podle Kanedy neboli DPPH.
|
|
Využití separačních technik ve spojení s hmotnostní spektrometrií pro stanovení environmentálně významných látek
Mácová, Daniela ; Čelechovská, Olga (oponent) ; Márová, Ivana (oponent) ; Demnerová, Kateřina (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Prvním tématem předkládané dizertační práce byla identifikace degradačních produktů flexibilních polyurethanových pěn s přidaným biodegradovatelným plnidlem vzniklých hydrolýzou a fotodegradací. U hydrolyzátů polyurethanových pěn, určených pro ekotoxikologické testy, byly za pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie s hmotnostní spektrometrií (HPLC/MS) separovány hydrolýzní degradační produkty. Jejich struktura byla objasňována pomocí tandemové hmotnostní spektrometrie (MSn). Fotodegradační produkty polyurethanových pěn byly získány expozicí materiálů záření vlnové délky 254 nm. Semivolatilní degradační produkty byly z materiálu izolovány extrakcí n-hexanem, volatilní sloučeniny mikroextrakcí tuhou fází (SPME). Pro jejich identifikaci byla použita plynová chromatografie s hmotnostní spektrometrií (GC/MS) a orthogonální kompletní tandemová plynová chromatografie s hmotnostní spektrometrií (GCxGC/TOF MS). V závěru této části je diskutován vliv přidaného bioplnidla na charakter degradačních produktů a vliv stanovených degradačních produktů na životní prostředí. Předmětem druhého tématu bylo stanovení izoprostanů – markerů oxidativního stresu v tkáních mořského bezobratlovce sasanky koňské (Actinia equina). Z kyseliny arachidonové byly syntetizovány F2-izoprostany, které byly použity pro vývoj a optimalizaci metody stanovení těchto látek pomocí kapalinové chromatografie s tandemovou hmotnostní spektrometrií (HPLC/MS/MS). Optimalizována byla izolace izoprostanů z tkání Actinia equina pomocí extrakce tuhou fází (SPE). Výsledná metodika byla použita pro kvantifikaci izoprostanů v tkáních Actinia equina, které byly vystaveny mírným i vysokým teplotním změnám. Změna teploty měla za cíl iniciovat v organismech oxidativní stres. Sledovány byly rovněž časové změny hladin neznámých sloučenin, které byly z tkání extrahovány spolu s F2-izoprostany. Identita těchto sloučenin je v dizertační práci rovněž diskutována. Závěrem práce je zhodnocení možnosti využití stanovení izoprostanů v korálnatcích k monitoringu oxidativního stresu těchto organismů.
|
|
Studium produkce extracelulárních polymerů pomocí mikroorganismu Aureobasidium pullulans
Horáček, Pavel ; Breierová, Emília (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá studiem vlivu podmínek a kultivačního uspořádání na produkci extracelulárních polymerů pomocí kvasinkovitého mikroorganismu Aureobasidium pullulans. Obsahem teoretické části je stručná charakterizace A. pullulans, jeho použití v biotechnologiích a přehled produkovaných látek, zejména pullulanu a kyselině poly-L-jablečné. Náplní experimentální části práce bylo zjištění nejvhodnějších podmínek kultivace A. pullulans CCM 8182. Zjištěné optimální podmínky byly srovnány s průběhem kultivací na odpadních substrátech, které představují levné zdroje živin a umožňují snížení nákladů výroby. Z odpadních substrátů byly použity například ovesné otruby, pohankové slupky, jablečná vláknina a další. Součástí experimentální práce byla optimalizace stanovení obsahu extracelulárních polymerů – pullulanu a kyseliny poly-L-jablečné metodou HPLC. V rámci optimalizace byla navržena vhodná mobilní fáze a podmínky separace produktů hydrolýzy polymerů, tj. glukózy a kyseliny L-jablečné na speciální stacionární fázi (kolona Rezex Roa organic acid H+, 5 mM kyselina sírová, průtok 0,5 mL/min, teplota 60 °C). K nejvyšší produkci pullulanu došlo při kultivaci na ovesných otrubách (13,03 g/L) při počátečním pH 7,5, zatímco nejvyšší produkce kyseliny poly-L-jablečné byla zaznamenána u kultivace na jablečných slupkách (2,89 g/L) při pH 6. Bylo zjištěno, že k vyšší produkci kyseliny poly-L-jablečné došlo při pH 6, zatímco vyšší produkce pullulanu byla při pH 7,5.
|
|
Stanovení různých forem kaseinu v mléce
Kaňková, Veronika ; Hejtmánková, Alena (vedoucí práce) ; Markéta, Markéta (oponent)
Kaseinové bílkoviny mléka mají velký význam především pro výrobu sýrů. Na výtěžnosti při výrobě sýrů má kromě technologie a dalších faktorů velký podíl celkový obsah kaseinů v mléce a také poměrné zastoupení jednotlivých kaseinových frakcí. Majoritními frakcemi jsou alfa-kasein, beta-kasein a kappa-kasein. Ke stanovení proteinů v mléce může být kromě spektrometrie v blízké infračervené oblasti a elektroforetických technik využívána také vysoce účinná kapalinová chromatografie (HPLC). HPLC je hojně užívaná analytická metoda, která je založena na rozdílné afinitě látek k mobilní a ke stacionární fázi.
V rámci diplomové práce byla zavedena metoda stanovení kaseinových frakcí metodou HPLC. Metoda byla částečně optimalizována za použití kravského mléka a kalibrována na roztoky zakoupených standardů kaseinových frakcí pocházejících z bovinního mléka. Byly analyzovány reálné vzorky kravského, ovčího a kozího mléka. Kozí mléko bylo dostupné v několika variantách: kozy sánské a mléko kozy bílé krátkosrsté z domácího nebo farmového chovu. Ve všech vzorcích mléka byly stanoveny koncentrace kaseinů a vzájemné poměry kaseinových frakcí. Ze získaných chromatogramů je patrné, že kaseinové složení je pro kravské, ovčí a kozí mléko odlišné. Odlišné koncentrace kaseinových frakcí v mléce různých druhů zvířat byly statisticky prokázány téměř ve všech případech. Výjimkou byla koncentrace beta-kaseinu v mléce kozy bílé krátkosrsté z domácího i farmového chovu a kravském mléce, v těchto druzích mléka nebyl prokázán statisticky významný rozdíl v koncentraci beta-kaseinu. Analýzami individuálních vzorků mléka kozy bílé krátkosrsté z farmového chovu bylo prokázáno, že obsahy kaseinů v mléce různých zvířat chovaných za stejných podmínek mohou být odlišné. Byly vyhodnoceny poměry beta-kaseinu vůči alfa-kaseinu, poměr beta-kaseinu vůči kappa-kaseinu a poměr alfa-kaseinu vůči kappa-kaseinu v jednotlivých druzích mléka. Poměry byly ve všech případech při mezidruhovém srovnání mlék statisticky významně odlišné. Analýzou bazénových vzorků mléka kozy sánské bylo zjištěno, poměr beta-kaseinu vůči alfa-kaseinu je v průběhu laktace stabilní. Pro všechna kozí mléka byly typické vyšší hodnota poměru beta-kaseinu vůči kappa-kaseinu. Poměr alfa-kaseinu vůči kappa-kaseinu byl nejvyšší v ovčím mléce. Metodu HPLC lze i přes uvedené nedostatky využít právě k těmto účelům, je však třeba dále pokračovat v její optimalizaci.
|
|
Methods for Elemental Speciation of Arsenic Compounds.
Navrátilová, Jana ; Jarošová, Alžběta (oponent) ; Golian,, Jozef (oponent) ; Šimko, Peter (vedoucí práce)
Arsenic speciation analysis was carried out by high performance liquid chromatography coupled with inductively coupled plasma mass spectrometry (HPLC/ICPMS). The toxicity of arsenic considerably depends on its oxidation state and physico-chemical character of given compounds. The knowledge of speciation is critical to evaluate correctly the bioavailability and toxicity of arsenic as well. Generally, the inorganic species are more toxic than organic ones. The degradation products of arsenosugars in marine algae were investigated under simulated natural conditions and the arsenosugars originally present were converted primarily to arsenate and dimethyl arsenic acid. Because of possible arsenic adsorption by plants from soils and water, the arsenic speciation analysis was perfomed on rice available at Czech market in order to determine particulary inorganic arsenic. The total arsenic content ranged between 36.06 µg/kg - 218.11 µg/kg. The main species detected were dimethyl arsenic acid and inorganic arsenic (54-78%). Marine fish and oils contains significant amount of lipid soluble arsenical compounds. The study was focused on the analysis of arsenic species bound to the lipids of the fish Escolar (Lepidocybium flavobrunnrum). As found, the total arsenic content was 1.8 mg/kg and contained 22% of arsenic extractable by hexane while the water soluble arsenic was predominantly arsenobetaine (89%).
|
host ::
