|
Chov orangutanů a faktory ovlivňující jejich rozmnožování v lidské péči a ve volné přírodě
Kalkušová, Olga ; Kubík, Štěpán (vedoucí práce) ; Burešová, Eva (oponent)
V rámci práce byly na základě vědeckých studií a doporučení shrnuty informace o volně žijících orangutanech a problematice jejich chovu. Orangutani ve svém přirozeném prostředí tropických deštných lesů ostrovů Sumatry a Bornea nejsou vystaveni stejným podmínkám a vlivům jako v zajetí. Jejich reprodukce se tedy v jistých aspektech liší. Reprodukce orangutanů je ve volné přírodě silně ovlivněna jejich solitérním způsobem života. Samice se pohybují pouze v přítomnosti mláďat, případně jiných samic, a podle studií a pozorování vyhledávají kontakt se samcem pouze v období říje, jejich kontakt se pak omezuje na dobu nutnou ke kopulaci. Výjimkou mohou být páry s nedospělými samci. Po porodu pak samice o mládě pečuje až 8 let a po tuto dobu se nedostavuje říje. Cyklus u divoce žijících samic také vykazuje závislost na dostupnosti potravních zdrojů. V období nedostatku potravy byla zaznamenána negativní energetická bilance, při níž dochází k zastavení cyklu. V následném období hojnosti potravních zdrojů se cyklus znovu obnoví. K obnově dochází také v případech, že samice ztratí mládě. V důsledku těchto reprodukčních omezení mohou samice za svůj život porodit nejvýše 4 mláďata.
Pro chov v zoologických zahradách byly sepsány směrnice, které upravují podmínky a vhodnost uspořádání expozice tak, aby co nejlépe odpovídaly potřebám orangutanů. Jejich přirozená mentální i fyzická aktivita souvisí s jejich zdravím a přirozenými projevy chování. I přes všechnu snahu ale zoologické zahrady nemohou orangutanům zajistit stejné podmínky, jaké mají ve volné přírodě. Nucená vyšší socializace a kontakt s ostatními jedinci v zajetí může přinášet stres, stereotypní chování a s tím související zdravotní komplikace, které jsou u orangutanů v zajetí poměrně časté.
Podle záznamů plemenných knih došlo u samic v zajetí ke snížení věku při první reprodukci i porodu a ke zkrácení intervalů mezi porody. I společný chov samců a samic zvyšuje pravděpodobnost kopulace a zabřeznutí. Tyto změny s sebou podle studií nesou i rizika. Chov v zajetí vykazuje vyšší úmrtnost mláďat i dospělých jedinců. Ta je pravděpodobně způsobena nízkým věkem samic při porodu a krátkými intervaly mezi porody, které jsou často kratší než 4 roky. Samice narozené v zajetí také nemají dostatek zkušeností, které v přírodě získávají učením a pozorováním, a později nejsou schopny pečovat o své mládě nebo jej odmítnou. Byly popsány i samice, které zabřezly mezi 11. a 14. rokem, to je ale pro samice velkým rizikem a takové samice umírají krátce po porodu nebo se dožívají mnohem nižšího věku. Mláďata narozená v zajetí byla pak matkám často odebrána, což sice není zcela vhodné, ale odebráním mláděte se u samic za několik týdnů dostaví nový plnohodnotný cyklus a samice mohou znovu zabřeznout. Protože má ale přímá péče člověka o mládě negativní vliv, je časté znovunavrácení mláděte matce, které bývá ve spoustě případů úspěšné.
Výzkum orangutanů trvá již více než 40 let a za tuto dobu se pro jejich chov v zajetí mnohé změnilo. Zoologické zahrady se snaží poskytnout orangutanům takové podmínky, které pro ně budou co nejpřirozenější. Je nutné, aby expozice včetně enrichmentu poskytovala orangutanům dostatek fyzických i mentálních aktivit. Přesto však s sebou omezený prostor, a s tím související kontakty mezi jednotlivci, může nést stresové situace. Ty se pak projevují na chování a zdravotním stavu orangutanů.
|
|
Vliv kontaminace životního prostředí na kvalitu listové zeleniny
Jančíková, Silvie ; Pavlíková, Daniela (vedoucí práce) ; Veronika, Veronika (oponent)
Těžké kovy jsou přirozenou součástí životního prostředí, vlivem antropogenní činnosti však může dojít k jeho kontaminaci, těžké kovy tak přirozeně přechází do rostlin. Jak snadno bude konkrétní prvek rostlinou přijímán a do jaké míry se zde bude akumulovat, závisí na mnoha faktorech, mezi něž patří: rostlinný druh, rostlinný orgán, růstová perioda rostliny, půdní podmínky (fyzikálně- chemické vlastnosti půdy, obsah organické hmoty), synergické či antagonistické vztahy mezi prvky aj. Při dosažení určité koncentrace se těžké kovy stávají stresovými faktory. Rostlina se s rostoucí koncentrací těžkých kovů vyrovnává pomocí různých mechanismů, jakými jsou např. vylučování organických kyselin, znesnadňujících vstup toxických kovů do cytosolu, sorpce na pektinové látky v buněčných stěnách nebo tvorba fytochelatinů, které těžké kovy inaktivují.
Při selhání detoxifikačních mechanismů nastává rozvrat metabolismu rostlin, k jehož projevům patří: změny koncentrace aminokyselin, změny aktivity enzymů, změny koncentrace mastných kyselin, inhibice výnosu biomasy, skvrny na listech aj.
Poněkud odlišné postavení mezi zde uváděnými rizikovými prvky (As, Cd, Pb, Zn) má zinek, který je rostlinnou živinou a reakce rostlin na jeho vyšší obsah jsou ve srovnání s ostatními kovy méně toxický.
Listová zelenina je bohatým zdrojem nutričních látek, těžké kovy mohou jejich obsah snižovat a znehodnocovat tak kvalitu produkce. Konzumace listové zeleniny by v případě silné kontaminace životního prostředí představovala vážné riziko vstupu těžkých kovů do potravního řetězce z důvodu snadné akumulace těžkých kovů touto zeleninou v porovnání se zeleninou plodovou a kořenovou.
Evropská zemědělská půda je pro produkci plodin z hlediska obsahu těžkých kovů bezpečná, větší problém představují hustě zalidněné průmyslové oblasti (např. Čína), o čemž svědčí i množství publikovaných studií zaměřených na obsah těžkých kovů v plodinách této oblasti.
|
|
Zhodnocení výběrových kritérií hiporehabilitačních koní
Houdová, Diana ; Majzlík, Ivan (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá hiporehabilitací jako léčebnou metodou, popisuje jednotlivá odvětví a jejich použití v praxi. Vysvětluje používané pojmy a krátce se zmiňuje o historii využití koní jako terapeutických zvířat.
V teoretické části práce popisuje nutnost důkladné přípravy koně před zařazením
do práce v hiporehabilitaci, jeho profesionální výběr, kvalitní základní výcvik a následné rozšíření o výcvik speciální, zaměřený na práci s klientem. Upozorňuje i na možná rizika při výběru vhodného koně.
V práci jsou hodnocena výběrová kritéria hiporehabilitačních koní, jejich ucelenost
a případný vzájemný vztah, vzhledem k věku, pohlaví koně a disciplíně, pro kterou je kůň připravován. Od roku 2011 prošlo specializační zkouškou České hiporehabilitační společnosti cca 150 koní, jejich výsledky jsou vyhodnoceny a následně vzájemně porovnávány.
Cílem práce je upozornit na hlavní požadavky, které musíme zohlednit při výběru koně pro využití v tomto oboru, vhodnost jeho tělesných proporcí a charakterových vlastností. Pro zvířata používaná v jakékoliv formě animoterapie je kontakt a práce s klientem psychicky velmi náročná, a proto je důkladný a pečlivý výběr koně stejně nezbytný, jako jeho následná příprava, která je v závěrečné fázi výcviku zhodnocena ve Specializační zkoušce hiporehabilitačního koně před odbornou komisí. Výsledkem takovéto průpravy by měl být spokojený a psychicky vyrovnaný kůň, protože jenom takový je schopen být terapeutovi nenahraditelným pomocníkem a klientovi dobrým koterapeutem.
|
|
Fotogrammetrie pomocí UAV a neměřičské fotokamery
Filín, Slavomír ; Brychta, Jiří (vedoucí práce) ; Rejha, Vít (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá využitím bezpilotních leteckých prostředků zejména v environmentálních odvětvích. Postupně jsou popsány různé typy a vlastnosti letounů. V úvodě je vysvětlen historický vývoj a platná legislativa pro nakládání s bezpilotním leteckým prostředkem. Další část se věnuje zpracování výsledků pořízených za pomoci UAV. Je vysvětlena fyzikální podstata sběru dat. Dále jsou popsány jednotlivé typy dat, které se dají získat umístěním různých senzorů a kamer na UAV nosiče. Jedná se o multispektrální, hyperspektrální, termovizní a lidarové senzory. Je vysvětlen proces vyhodnocování naměřených dat v prostředí GIS. Práce řeší také vyhodnocování snímku, pořízených prostřednictvím UAV za pomoci polo automatizovaných softwarů. V práci jsou uváděny příklady těchto celosvětově rozšířených softwarů. Pozornost byla kladena také na využití jednotlivých výstupů. V poslední části jsou uvedeny příklad využití UAV nebo softwarů na konkrétních příkladech, kde byly UAV prostředky nevyhnutným nástrojem k samotné realizaci projektu.
|
|
Problémové chování psů v útulcích
Kubíková, Kateřina ; Fiala Šebková, Naděžda (vedoucí práce) ; Chmelíková, Eva (oponent)
Cílem práce bylo vytvořit co nejucelenější vědeckou literární rešerši na téma Problémové chování psů v útulcích.
V práci jsou definované fyziologické a psychické potřeby psa a jeho přirozené chování. Je zde popsán vliv stresu, jeho nejčastější příčiny a důsledky, a jednotlivé typy problémového chování, se kterými se můžeme u útulkových psů setkat.
Dále jsou uvedeny faktory, které ovlivňují chování psa v útulku a faktory, které zvyšují šanci psa na adopci. V této kapitole je popsána i problematika přemnožení psů ve světě, a kastrační a sterilizační programy na kontrolu populace zvířat.
V další části se práce zabývá možnými problémy, které mohou nastat po adopci psa a jeho umístění k novému majiteli, obzvlášť pokud má další psy, nebo děti.
Závěrečná část rešerše je zaměřena na euthanasii, kde je porovnávána situace v České republice a ve světě.
Problémům, které mohou nastat po adopci psa z útulku, lze předcházet výběrem vhodného psa, vzhledem k fyzickým a časovým možnostem majitele, a jeho předchozím zkušenostem se psy.
|
|
Možnosti využití ovčího mléka v potravinářství
Lattonová, Jana ; Legarová, Veronika (vedoucí práce) ; Vladimír, Vladimír (oponent)
Bakalářská práce na téma Možnosti využití ovčího mléka v potravinářství je přehlednou literární rešerší zabývající se možnostmi využití ovčího mléka, jeho složením a odlišnostmi od mléka jiných zvířat, možnostmi zpracování v potravinářském průmyslu a jeho vlivem na lidské zdraví. Práci lze rozdělit na dvě části. První, obecná část pojednává o domestikaci, historii chovu ovcí a nemocech v chovech ovcí. Tato část má svou důležitost zejména proto, že bez domestikace by žádná možnost využití mléka nebyla a jen zdravé zvíře, jak fyzicky, tak psychicky nám může poskytovat užitek a produkci, kterou od něj očekáváme.
V druhé části se práce zabývá mlékem a jeho zpracováním. Uvádí se zde dvě vybraná mléčná plemena ovcí a vliv plemenné příslušnosti na produkci mléka. Dále se uvádí složení ovčího mléka a porovnání se složením ostatních zvířat, jejichž mléko je používáno v potravinářství. V práci se uvádí, že přítomnost jednotlivých složek ovčího mléka se až na výjimky neliší od mléka kozího či kravského, ale jeho rozdíl je především v obsahu těchto složek, který je u ovčího mléka v některých parametrech až dvojnásobná. Dále se práce zabývá zpracováním mléka na sýry, jogurty a další fermentované a mléčné výrobky, jejich postupem ve zpracování a použití mléčných kultur. V neposlední řadě se práce zabývá vlivem konzumace mléka, sýru a fermentovaných mléčných výrobků na zdraví lidí.
|
|
Porovnání metod měření fyzikálních vlastností půdy.
Domin, Vojtěch ; Kumhála, František (vedoucí práce) ; Mašek, Jiří (oponent)
Předložená diplomová práce je zaměřena na porovnání metod měření fyzikálních vlastností půdy pomocí penetrometru a Kopeckého válečků. Pro posouzení těchto metod byly hodnoceny půdní vlastnosti na pozemku akciové společnosti Sloveč u Městce Králové. První část této diplomové práce tvoří úvod, kde jsou popsány základní informace týkající se této problematiky. Druhá část se zabývá literární rešerší, kde jsou rozebrány základní fyzikální vlastnosti půdy, jako je pórovitost či objemová hmotnost. Ve třetí části je cíl práce, po němž následuje metodika, v té jsou rozebrány jednotlivé metody měření. Další kapitola se zaměřuje na analýzu naměřených dat a vyhodnocení. V předposlední části práce je technicko-ekonomické zhodnocení metod měření. Poslední část tvoří závěr, kde jsou shrnuty veškeré výsledky diplomové práce. Nejzajímavější výsledek práce je prokázání, že měření pomocí vertikálního penetrometru může být ovlivněno natolik vlhkostí půdy, že může ukázat utužení půdy na jiných místech pozemku, než měření pomocí Kopeckého válečků.
|
|
Animoterapie a její využití pro klienty PN Bohnice
Steklá, Daniela ; Dokoupilová, Adéla (vedoucí práce) ; Zita, Lukáš (oponent)
Animoterapie je poměrně mladý obor využívající pozitivní vliv zvířat na psychické, fyzické či sociální zdraví člověka. Dělíme ji dle metody, formy či zvířat, která jsou k terapii využita (hiporehabilitace, canisterapie, felinoterapie, aj.). Z hlediska využití zvířat v terapii je důležitá specifikace metod AAA (aktivity) a AAT (terapie). Zatímco AAT je cílená metoda indikována lékařem a je nutné vést záznamy o průběhu terapie, AAA je metoda přirozené interakce mezi klientem a zvířetem a podmínky stanovené u metody AAT splňovat nemusí. Terapie a asistence za přítomnosti zvířat může být indikována téměř pro každého klienta vyjma alergiků a klientů trpících panickou hrůzou ze zvířat. Všechny typy animoterapie by měl provádět nebo na ně dohlížet kvalifikovaný odborník s odpovídajícím vzděláním, jehož úkolem je stanovit cíle a postupy jednotlivých terapií s ohledem na zdravotní stav klienta a jeho aktuální psychické rozpoložení. Znalostí psychického stavu klienta a jeho diagnózy předchází terapeut vzniku nebezpečných situací jak pro klienta, tak i pro zvíře působící v terapii. Tato terapie je využívána jako doplňková k léčebným či rehabilitačním metodám. Může například napomoci ke vzniku nebo prohloubení vztahu mezi klientem a jeho terapeutem. Zatím není oficiálně uznána jako léčebná metoda.
Socioterapeutická farma při Psychiatrické nemocnici Bohnice v Praze využívá pro terapii hlavně koně tzv. hiporehabilitace (HR) a malá zvířata. Metoda HR působí komplexně na psychický i fyzický stav člověka a zahrnuje všechny formy léčebného či rehabilitačního využití koně pro osoby hendikepované či zdravotně oslabené. Koně jsou na farmě využíváni pro fyzioterapii a psychoterapii, zatímco malá zvířata jsou využívána formou návštěvního programu na odděleních geronto psychiatrie. Terapeuti na základě mnohaletých zkušeností vypracovali vlastní metodiky těchto terapií, s kterými dosahují výborných výsledků.
Výsledky studií dokazují, že animoterapie má pozitivní vliv na všechny věkové kategorie klientů a široké spektrum onemocnění. Jedná se o velice perspektivní a v poslední době diskutovaný obor, který potřebuje řadu dalších studií, aby byl uznán jako léčebná metoda.
|
|
Androgeneze a její využití pro účely vzdálené hybridizace bramboru
Suková, Eva ; Sedlák, Petr (vedoucí práce) ; Matiska, Pavel (oponent)
K významné součásti šlechtitelských programů patří produkce homozygotních linií. Indukovaná androgeneze v prašníkových, pylových a mikrosporových kulturách je považována za nejúčinnější a nejčastěji používanou metodou vhodnou pro tvorbu těchto rostlin. Princip indukované androgeneze spočívá v přeprogramování gametofytické cesty mikrospor na sporofytickou působením fyzikálních nebo chemických faktorů na celé květenství, poupata nebo izolované prašníky.
Základní roli při determinaci androgeneze in vitro hraje genotyp dárcovské rostliny a vývojová fáze pylu. K obvyklým faktorům patří nízká nebo vysoká teplota, centrifugace, vysoká vlhkost, vodní stres, oxidativní stres, osmotický tlak, změna hladiny endogenních růstových látek, přenos prašníků z anaerobního do aerobního prostředí, hladovění, použití kolchicinu, působení těžkých kovů.
Cílem této práce bylo navržení a ověření metodiky pro realizaci indukované androgeneze u brambor. Dosažené výsledky našeho experimentu nejsou jednoznačné a jen naznačují určité trendy a hypotézy. Nejvhodnější poupata pro prašníkovou kulturu mají velikost 2-3 mm. Je vysoce pravděpodobné, že koncentrace sacharózy v MS médiu neměla vliv na indukci kalusů. Na proces indukované androgeneze měl zřejmě největší vliv genotyp testovaných hybridů. Vliv médií bez ohledu na vliv genotypu na tvorbu kalusů byl statisticky prokázán, testování shody četnosti kalusů mezi kombinacemi médií chí-kvadrát testem prokázalo významné rozdíly. Kalusy byly převedeny na regenerační médium, ale k organogenezi zatím nedošlo.
V závislosti na dosažených výsledcích lze konstatovat, že navržena metodika je vhodná minimálně pro odvození kalusů.
|
|
Organoleptické vlastnosti zvěřiny a výrobků z ní
Henrychová, Marie ; Kouřimská, Lenka (vedoucí práce) ; Daniel, Daniel (oponent)
Práce se zabývá organoleptickými vlastnostmi zvěřiny a masa hospodářských zvířat. Pozornost je věnována i masným výrobkům vyrobených ze zvěřiny. Posuzovala se platnost hypotézy, která zní: Organoleptické vlastnosti zvěřiny se statisticky významně liší od masa hospodářských zvířat. Bylo provedeno porovnání výsledků odborných prací, které se touto problematikou zabývaly. Organoleptické vlastnosti masa jsou podmíněny i fyzikálními vlastnostmi a chemickým složením, proto se práce zabývá i některými důležitými charakteristikami z této oblasti.
Výsledky práce ukazují, že existují statisticky významné rozdíly v organoleptických vlastnostech zvěřiny a masa hospodářských zvířat a výše uvedená hypotéza je platná. Z chemicko-fyzikálních hodnot srovnávaných druhů mas je signifikantní zejména rozdíl v obsahu tuku a profilu mastných kyselin. U všech druhů sledované zvěřiny byl zjištěn nižší obsah tuku a příznivější skladba mastných kyselin, hlavně vyšší obsah kyselin polyenových. Významné rozdíly byly i v obsahu dusíkatých látek, aminokyselin a hemových barviv. Ve většině případů byl u zvěřiny uváděn vyšší obsah vody. Celkový obsah bílkovin se výrazně nelišil, ale byly zjištěny výrazné rozdíly v jejich složení. Při senzorickém hodnocení byly potvrzeny statisticky významné rozdíly u intenzity a příjemnosti chuti, vůně, křehkosti a šťavnatosti masa. Výrazné rozdíly byly i u barvy.
Specifické vlastnosti zvěřiny se přenáší i do zvěřinových výrobků. Zde jsou rozdíly tlumeny ostatními komponentami, jako jsou jiné druhy mas a přídavné látky.
|
host ::
