Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 20,504 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.57 vteřin. 

Využití (nano)oxidů pro stabilizaci kovů a metaloidů v kontaminovaných půdách
Michálková, Zuzana ; Komárek, Michael (vedoucí práce) ; Luke, Luke (oponent)
Hlavním cílem předkládané dizertační práce bylo zhodnocení potenciálu vybraných (nano)oxidů Fe a Mn pro stabilizaci kovů a polokovů v kontaminovaných půdách. Výzkum byl zaměřen především na tři materiály - komerční nanomaghemit (Fe III) a nanomagnetit (Fe II,III) a nově syntetizovaný amorfní oxid Mn (AMO). Hlavním cílem práce bylo poskytnout komplexní pohled na vybraná stabilizační činidla, přičemž důraz nebyl kladen pouze na jejich přímý vliv na mobilitu kontaminantů, ale též na jejich stabilitu a transformace v půdním prostředí, spolu s vlivem na půdní mikroorganismy a vyšší rostliny. Nejprve byly u testovaných materiálů zjištěny jejich adsorpční vlastnosti. V tomto případě se jako nejúčinnější ukázal AMO, který za daných experimentálních podmínek vykazoval o 1 až 2 řády vyšší adsorpční kapacity než Fe III a Fe II,III. Míra adsorpce As(V) na AMO se zvyšovala se zvyšujícím pH, což je v případě AMO způsobeno jeho vysokým pHzpc (8,1) a vyšší rozpustností při nižších hodnotách pH. Dále byl sledován vliv aplikace (nano)oxidů na mobilitu kovů a polokovů v půdě a další fyzikálně-chemické vlastnosti. Zde se AMO opět prokázal jako nejúčinnější činidlo pro snížení mobilní frakce Cd, Cu, Pb, Zn a As. Aplikace činidel Fe III a Fe II,III měla naproti tomu jen minimální či žádný efekt. Aplikace AMO dále vedla ke zvýšení půdního pH spojeného s rozpouštěním samotného materiálu a nežádoucí degradací půdní organické hmoty. Při studiu transformací (nano)oxidů v půdním prostředí byl na povrchu AMO identifikován nově vzniklý MnCO3, zatímco na povrchu Fe III a Fe II,III nebyly pozorovány žádné významné změny. Vzhledem k tomu, že pozorovaná formace MnCO3 byla spojená se vzrůstem stability AMO, byly uměle připraveny částice AMO pokryté vrstvou MnCO3 (SM-AMO). Přestože SM-AMO prokázal v půdě menší hmotnostní ztrátu než AMO, stabilizační účinnost byla u obou materiálů téměř stejná. Rozdíly ve složení povrchů u obou materiálů v čase klesaly, neboť na povrchu AMO docházelo k precipitaci MnCO3, zatímco povlak na SM-AMO se postupně rozpouštěl. Při zjišťování vlivu na půdní organismy AMO účinně podpořil půdní mikrobiální aktivitu, zatímco v případě Fe III a Fe II,III nebyly pozorovány žádné významné změny. AMO byl též schopen snížit koncentrace Cd, Pb a Zn přijaté slunečnicí (Helianthus annuus L.), eliminovat symptomy fytotoxicity Zn a zvýšit výnos biomasy. Na druhou stranu byly ve tkáních slunečnice zaznamenány toxické koncentrace Mn uvolněného z aplikovaného AMO. V závislosti na výsledcích této práce tedy doporučujeme aplikace AMO do kontaminovaných neutrálních až alkalických půd. Dále byly před nedávnem připraveny různé typy kompozitních sorbentů na bázi AMO a biocharu a v současné době je v přípravě polní experiment zaměřený na stabilizaci Cd, Pb, Zn a As v kontaminované půdě pomocí studovaných stabilizačních činidel. Výsledky této práce vyzdvihují důležitost použití komplexního experimentálního přístupu zahrnujícího všechny složky půdního systému při studiu nových stabilizačních činidel.

Inventarizace dřevin a návrh jejich obnovy podél kočárové cesty v Kostelci nad Černými lesy
Novák, David ; Bažant, Václav (vedoucí práce) ; Vítámvás, Jan (oponent)
Práce pojednává o kočárové cestě u Kostelce nad Černými lesy jako o dendrologicko-historické trase z Kostelce do Českého Brodu. Náplní práce je inventarizace historických a exotických dřevin podél této cesty, návrh na jejich ošetření a dosadbu v aleji. Práce zhodnocuje i stav přilehlých exotických porostů metasekvojí čínských (Metasequoia glyptostroboides), korkovníků amurských (Phellodendron amurense), ořešáků černých (Juglans nigra) a ořechovců srdčitých (Carya cordiformis). Při inventarizaci dřevin podél cesty bylo nalezeno celkem 13 autochtonních a 13 alochtonních dřevin, u nich byly zjištěny údaje o výšce, výčetní tloušťce, stáří, stabilitě, zdravotním stavu a fyziologickém stáří. Výsledkem práce je seznam nalezených dřevin s jejich hodnocením, návrh ošetření dřevin a plán dosadeb do aleje. Vše je ve výsledku převedeno do mapového souboru v programu GIS. Dále práce obsahuje zjištěné informace o historii cesty, doplněné archivními mapami.

Změny ve vývoji lesní a mimolesní dřevinné vegetace v krajině - případová studie (bývalé panství Děčín)
Čermáková, Eva ; Skaloš, Jan (vedoucí práce) ; Pavel, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá dlouhodobými změnami lesních a nelesních porostů na území bývalého panství Děčín. Pro svoji analýzu jsem využila dostupných historických map a moderní ortofotomapy, které jsem zpracovala v programu ArcGIS. Zatímco na mnoha místech planety dochází k rozsáhlému odlesňování, naopak v Evropě dochází ke znatelnému nárůstu rozlohy lesů. Ke stejnému výsledku jsem dospěla i ve své práci, kde na sledovaném území došlo k rozšíření zalesněné plochy mezi lety 1953 a 2015. Naopak při porovnání map stabilního katastru 1843 a leteckých snímků 1953 došlo k poklesu rozlohy lesů. Tyto výsledky do jisté míry korelují i s vývojem počtu obyvatel v okresu Děčín a obecně politickým a hospodářským vývojem území ve sledovaném časovém rozpětí. Výsledky jsou porovnány s dostupnými studiemi zabývajícími se podobným okruhem témat, na základě čehož se zdá, že výsledky této studie nepředstavují ojedinělý trend.

Analýza trajektorií změn pastvin s dřevinami s využitím krajinné metrie (Hradecký kraj)
Zemanová, Martina ; Skaloš, Jan (vedoucí práce) ; Pavel, Pavel (oponent)
Práce popisuje vývoj pastvin s dřevinami na devíti vybraných katastrálních území Královéhradeckého kraje od 40. let 19. století po současnost a jejich trajektorie změn v čase. V první části definuje pastvinu, popisuje přínos tohoto aktivního managementu v krajině a řeší jeho klesající zastoupení. Zaměřuje se na změny land coveru na místech historických pastvin s dřevinami, jejich zánik, tvorbu a kontinuální existenci od dob stabilního katastru po současnost. Hlavním zdrojem informací jsou historické mapy, podklady a terénní výzkum. V další části je proveden doprovodný výzkum vzdálenosti pastvin od obcí z hlediska jejich druhu a účelu. V závěru celé práce jsou zhodnoceny výsledky dnešního zastoupení pastvin s dřevinami, porovnány s historickým počtem a vyhodnocené metrické údaje.

Obnova historických parků u drobných panských sídel na příkladu studie obnovy zámecké zahrady v Doudlebách nad Orlicí ve východních Čechách
Faltysová, Lenka ; Buttry, Ivana (vedoucí práce) ; Jakub, Jakub (oponent)
Cílem této práce je zpracování metodiky a představení postupu, jak obnovu památky zahradního umění provést. Na příkladu revitalizace zámecké zahrady, nemovité kulturní památky Zámku Doudleby nad Orlicí, a to na základě studia literatury, obdobných zásahů a rozboru a interpretací různých typů archivního materiálu, bylo provedeno vyhodnocení současného stavu historické zahrady. Vychází z terénního průzkumu, který se skládá z dendrologického průzkumu, rozboru autenticity dřevin a ze zhodnocení všech shromážděných dokumentů, historických pramenů a odborné literatury. Návrh obnovy zámecké zahrady vychází ze závazného stanoviska odborného orgánu státní památkové péče. Renesanční zámek v Doudlebách nad Orlicí stojí ve východní části obce na mírně vyvýšeném návrší při pravém břehu řeky Divoké Orlice. Na tomto místě již ve 13. století existovala dřevěná středověká tvrz s hospodářským dvorem. Mikuláš starší z Bubna dal v roce 1588 vystavět lovecký zámek v renesančním stylu jako letohrad, který byl dostaven v roce 1590. Význam renesančního sídla, které doplňují raně barokní prvky z konce 17. století, je umocněn bohatou a působivou sgrafitovou výzdobou tzv. kobercového vzoru, pokrývající všechna vnější i vnitřní průčelí, restaurovanou v roce 1886 Kirchnerem. Součástí výzdoby jsou i vysoké komíny v nádvoří, ozdobené rovněž sgrafitem. Zámecký areál je tvořen po svém obvodě hospodářskými budovami a objektem pro bydlení. Objekt vlastního zámku je oddělen parkovou úpravou se starým stromovím a novějšími trávníky (Hieke, 1984). Zámecký park v Doudlebách nad Orlicí byl založen roku 1809 v kompoziční návaznosti na budovu renesančního zámku. Se zámkem tvoří jeden organický celek. Zakladatel se snažil podobně jako v zámeckých místnostech i zde demonstrovat své bohatství, svůj smysl pro umění a své botanicko-dendrologické znalosti. Park je vytvořen jako úzká dispozice v krajinářském slohu a komponován jako dlouhý průhled na zámek. Rozloha krajinářského parku dnes činí 3,76 ha. Literární rešerše je věnovaná zvláště renesanci a jejímu vztahu k zahradnímu umění. V této části je představena památková péče v České republice, činnost odborné organizace památkové péče Národního památkového ústavu v Josefově. V metodické příručce jsou popsány použité podkladové materiály a vzniklé výstupy na základě nichž jsou prováděna taková opatření, která povedou ke zlepšení zdravotního stavu a vitality stávajících perspektivních stromů a nové výsadby dřevin, které jsou v souladu s původní kompozicí s důrazem na její obnovu a zvýšení historické hodnoty objektu. V rámci celkové revitalizace zámeckého parku dojde k ošetření dřevin v parku a doplňkové výsadbě. V praktické části je popsán současný stav vegetace památky zahradního umění. Základním nástrojem pro analýzu současného stavu vegetace památky zahradního umění je inventarizace dřevin. Inventarizace, která má poskytnout kvalitní podklad pro návrh obnovy, by se zároveň měla v určitých částech zabývat i vlastnostmi jednotlivých dřevin (Krejčiřík, 2015). Výsledky terénních šetření byly kompletně zaznamenány do grafických výstupů.

Vývoj početnosti vrabce domácího (Passer domesticus) a dalších druhů synantropních ptáků v malých sídlech v okolí Prahy
Řezáčová, Andrea ; Šmejdová, Lucie (vedoucí práce) ; Zasadil, Petr (oponent)
V okolí Prahy, stejně jako v mnoha dalších částech Evropy došlo v posledních letech ke sníţení početnosti populací synantropních druhů. Tyto změny početnosti jsou připisovány změně vyuţívání zemědělské krajiny, úbytku drobných chovů drůbeţe a především změně charakteru výstavby. Cílem této práce bylo zjištění početnosti vybraných druhů synantropních ptáků a porovnání jejich početností s daty získanými v roce 2012. V této studii byly také vyhodnoceny rozdíly početnosti těchto druhů v lokalitách staré a nové zástavby. Ze všech sledovaných druhů byli pro statistické zpracování výsledků vybráni 3 hlavní představitelé, a to vrabec domácí (Passer domesticus), vrabec polní (Passer montanus) a hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto). Sčítání probíhalo celkem na 40 čtvercích, z nichţ 20 se nacházelo ve staré zástavbě a 20 v zástavbě nové. Všechny lokality leţí v oblasti s vysokou mírou suburbanizace, ve středočeském kraji, v blízkém okolí Prahy. Studované plochy o rozloze 200 x 200 metrů byly navštíveny celkem dvakrát během hnízdního období na jaře roku 2015. Z výsledků vyplývá preference staré zástavby pro vrabce domácího a hrdličku zahradní. Vrabec polní byl početnější v lokalitách charakterizujících novou zástavbu. U hrdličky zahradní byl pozorován vzrůstající trend početnosti, zatímco u obou druhů vrabců byl zaznamenán její pokles. Nejpočetnějším druhem byl vrabec domácí s celkovým počtem 209 jedinců, naopak nejméně jedinců, a to 23, bylo zaznamenáno u zvonohlíka zahradního (Serinus serinus).

Důchodová reforma České republiky
Kacálek, Pavel ; Pletichová, Dobroslava (vedoucí práce) ; Zdena, Zdena (oponent)
Stávající důchodový systém , který je založen na příspěvcích ekonomicky aktivních pracujících, nestačí financovat výdaje na důchody. Zvyšující se výdaje na financování starobních důchodů jsou jedním z důvodů prohlubujícího se deficitu státního rozpočtu. Jelikož existuje nepřeberné množství názorů a pohledů na konečnou podobu důchodového systému, je předmětem práce seznámit čtenáře s možností přesunu části financování důchodového systému směrem k daním. Pokud by došlo k politickému konsensu na možnosti spolufinancovat důchodový systém v České republice tímto způsobem, mohl by důchodový systém v České republice dosáhnout finanční stability.

Prostorová distribuce a mobilita kriticky ohroženého okáče bělopásného (Hipparchia alcyone) v oblasti vodní nádrže Orlík
Váňová, Anežka ; Kadlec, Tomáš (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Kriticky ohrožený motýl okáč bělopásný (Hipparchia hermione, syn.: alcyone) patří v České republice k rychle ubývajícím druhům denních motýlů, jejichž výskyt je na našem území vázán na několik posledních lokalit. V současnosti se jeho zbývající lokální populace nacházejí v okolí středního Povltaví, kde osídlují především řídké světlinové bory a doubravy s nízkým zápojem bylinného patra. V rámci mé diplomové práce byla v roce 2015 zjišťována disperze H. alcyone v oblasti vodní nádrže Orlík. Výskyt byl potvrzen na šesti lokalitách, z nichž dvě nebyly dosud známy. U čtyř početnějších lokálních populací byla pomocí metody zpětných odchytů hodnocena mobilita dospělců, která se na jednotlivých lokalitách významně lišila. Byly zaznamenány rozdílné průměrné délky přeletů na lokalitách i mezi pohlavím. Průměrné délky přeletů se pohybovaly v rozmezí 142až300 m u samců a 78až261 m u samic mezi lokalitami. Pravděpodobnosti přeletů byly zjišťovány pomocí dvou funkcí: obrácené mocninné (IPF) a negativně exponenciální (NEF). Bylo zjištěno, že funkce NEF lépe fitovala pravděpodobnosti přeletů na všech lokalitách. Přelety jedinců mezi zkoumanými lokalitami byly zaznamenány pouze u dvou nejbližších lokálních populací. Jednalo se o jednosměrné přelety z větší populace do menší populace (tři samci, dvě samice). Dospělci H. alcyone se do sousedních lokalit obtížně šíří nejen kvůli nízkému počtu jedinců v lokálních populacích, ale i kvůli špatné struktuře migračních cest. Pro zachování a podporu osídlení nových biotopů H. alcyone je proto potřeba podpořit rozvolňování porostů a tvorbu většího počtu menších mýtin v okolí lokalit s jeho výskytem.

Portálové řešení informačního systému na platformě Meteor
Masopust, Ondřej ; Šilerová, Edita (vedoucí práce) ; Zdeněk, Zdeněk (oponent)
Tato práce se zabývá vývojem real-time reaktivních portálových aplikací postavených na platformě Meteor. Cílem práce je uvést do jednotlivých částí platformy a ukázat nejlepší způsoby, jak takové aplikace vyvíjet. Teoretická část práce se zabývá souvisejícími technologiemi Node.js a MongoDB a jejich specifickými vlastnostmi. Praktická část popisuje postup návrhu a vysvětluje použití jednotlivých komponent aplikace. Na závěr jsou shrnuty výsledky a jsou rozebrány výhody a nevýhody platformy Meteor oproti běžným technologiím. Výstupem a hlavním přínosem práce je systém Opticube, který je použit v praxi. Přínosem je i to, že se tato práce jako první zabývá platformou Meteor na České zemědělské univerzitě v Praze.

Odpadní vody: fytoindikátory v okolí horských bud - případová studie Niklův vrch a Rennerovy boudy (Krkonošský národní park).
Brádlerová, Tereza ; Skalický, Milan (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Tato práce byla řešena na území Niklova vrchu a Rennerových bud, lučních enkláv nacházejících se ve východní části Krkonošského národního parku. Jejím hlavním cílem byl fytocenologický průzkum vybraných lučních porostů zatížených prosakujícími odpadními vodami a luk v jejich těsném sousedství, tzv. referenčních ploch. Dále popis ekologických faktorů ovlivňujících jednotlivá stanoviště pomocí Ellenbergových indikačních hodnot. Dalším cílem této práce bylo stanovení půdní reakce, obsahu přijatelného fosforu, celkového dusíku a těžkých kovů z půdních odběrů na zájmových lokalitách. A na základě všech získaných dat navržení vhodné budoucí péče. Na Niklově vrchu se negativní vliv prosakujících odpadních vod na luční porosty nepotvrdil, a to díky jejich vysoce efektivnímu čištění prostřednictvím tříkomorového septiku a biologického filtru před vypouštěním do vod povrchových. Na Rennerových boudách bylo naopak zatížení porostů prosakujícími odpadními vodami prokázáno, avšak pouze v oblasti těsně pod septikem. Důvodem zatížení je nevyhovující stav samotného septiku (změna na bezodtokovou jímku zaslepením odtoku + propadlý poklop). Tato lokalita se vyznačovala nejnižší druhovou diverzitou, s čímž souvisí i nejnižší počet rostlinných druhů zde nalezených (12 taxonů). Na základě dominantního nitrofilního druhu Urtica dioica a druhů s nitrofilní tendencí (Alopecurus pratensis, Geranium sylvaticum a Chaerophyllum hirsutum) zde byla determinována asociace Rumicetum alpini Beger 1922. Půdní odběr z této oblasti ovlivněné prosakujícími odpadními vodami se vyznačoval nejvyšší hodnotou pH/KCl a celkového dusíku a také zvýšeným obsahem přijatelného a celkového draslíku a fosforu oproti ostatním odběrům. K potlačení nežádoucího společenstva Rumicetum alpini Beger 1922 je nutné především zefektivnit čistící proces splaškových vod zde prosakujících, a to náhradou nefunkční jímky za domovní čistírnu odpadních vod. Na rozšiřování tohoto společenstva se rovněž podílí nulové obhospodařování, proto se jeví jako nutné obnovit jednoroční seč kosou této lokality.