|
Motivace studujících pro práci v sociální sféře
DUCHOŇOVÁ, Kristýna
Tématem této bakalářské práce je motivace studujících pro práci v sociální sféře. Volba oboru je důležitým mezníkem v životě každého z nás, cílem práce je zjistit, jaké faktory působí na mladého člověka během volby oboru se sociálním zaměřením a jek se jeho motivy během studia a získávání zkušeností z praxe mění. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části práce je popsána sociální práce a to její historie, definice, etické standardy i cíle. Práce se zabývá rolí sociálního pracovníka a popisuje jeho kompetence. Uvádí předpoklady pro výběr povolání a faktory, které tento výběr ovlivňují. Dále pojednává o motivaci, definuje ji a seznamuje nás s pojmy jako je motiv, hodnota nebo potřeba. Práce se dotýká také teorií motivace a připomíná hierarchii potřeb dle Maslowa. V ústraní nezůstává ani motivace pracovní, motivace v pomáhajících profesích, problematické motivy nebo syndrom vyhoření, který se právě v sociální sféře vyskytuje častěji než v jiných odvětvích. Praktická část práce je zaměřená především na kvantitativní výzkum, kdy průzkum začíná již u žáků základních škol, kteří si právě vybrali své budoucí zaměření. Tato část si klade za cíl zjistit, jaké procento těchto žáků se rozhodlo pro sociální sféru a co je k tomuto rozhodnutí vedlo. Dále je kvantitativní výzkum proveden mezi středoškolskými i vysokoškolskými studenty, kteří navštěvují obor se sociálním zaměřením. Zde práce odkrývá nejčastější a nejdůležitější motivy studentů, spokojenost s volbou oboru a jejich očekávání od studia i budoucího povolání. Zde se také dozvídáme, kolik studentů chce po ukončení studia zůstat v oboru. V praktické části se nachází i výzkum kvalitativní, který celou práci doplňuje. Polostrukturované rozhovory jsou vedeny se studentkami, ale i se sociální pracovnicí. Tyto respondentky nám blíže popíší svou motivaci pro práci v sociální sféře. Dle výsledků, které výzkum přinesl, lze konstatovat, že studenti nejčastěji volí obor se sociálním zaměřením, aby mohli pomáhat druhým. Je ale pravdou, že mnoho studentů školu vybírá unáhleně a nechávají se ovlivnit místem bydliště, svými přáteli nebo povahou studia, tito lidé většinou nevědí, co od oboru mohou očekávat a jsou často demotivovaní již během studia. Práci by v praxi mohli využít žáci a studenti rozhodující se pro obor se sociálním zaměřením. Pro pedagogy působící na školách, kde probíhal výzkum, by práce mohla sloužit jako zpětná vazba. Využít by mohli zejména část, kde je popsán rozdíl mezi očekáváním a realitou.
|
|
Využití couplingových reakcí k syntéze potenciálně biologicky aktivních látek
Hessler, Filip ; Kotora, Martin (vedoucí práce) ; Pour, Milan (oponent)
Tato práce je rozdělena na tři části, v nichž je popsána syntéza různých druhů potenciálně biologicky aktivních látek s použitím reakcí zprostředkovaných komplexy přechodných kovů. 1. Sloučeniny přírodních či biologicky aktivních látek s ferrocenem mají často zajímavé účinky. Vzhledem k tomu bylo rozhodnuto o přípravě nové steroidní látky s potenciálním účinkem proti buňkám rakoviny prsu - ferrocenestronu. Tato sloučenina je prvním steroidem s integrovaným ferrocenem místo aromatického kruhu A. I když je známo několik konjugátů ferrocenu a steroidů, ještě nebyla připravena látka obsahující ferrocen přímo ve steroidním skeletu. Při syntéze byly využity reakce katalyzované přechodnými kovy, nejdříve pro vytvoření substituovaného chirálního ferrocenu a jeho následnými přeměnami byl získán enantiomerně čistý produkt. Použitými postupy byly například oxidativní adice s navazující alkylací zprostředkovaná zirkonocenem, cross-coupling katalyzovaný komplexem palladia, enynová metathese katalyzovaná karbenovou sloučeninou ruthenia a hydrogenace dvojných vazeb za použití heterogenního palladiového katalyzátoru. Nakonec byla použita selektivní oxidace pomocí palladiového katalyzátoru a následná redukce boranem pro změnu konfigurace na základním skeletu. 2. C-Deoxyribosidy jsou látky v nichž je vazba mezi...
|
|
Chov rosely pestré v evropských klimatických podmínkách
Baierlová, Nikola ; Ledvinka, Zdeněk (vedoucí práce) ; Zita, Lukáš (oponent)
Souhrn
Tato práce se zaměřuje na chov papouška z rodu Rosela v Evropě, tedy ve zcela odlišných klimatických podmínkách, než jaké jsou v jihovýchodní a jižní Austrálii odkud
tito ptáci pocházejí. Je zde uveden přehled výskytu v přírodě, zhodnocen biotop, potrava
a uvedeny informace o jejich chovu v péči člověka.
Rosely pestré (Platycercus eximius) žijí v párech a každý pár si tvrdě hájí své hnízdní teritorium. Mimo dobu hnízdění vytváří malé skupinky, které se toulají krajem.
V přírodě se tito papoušci živí semeny trav a plevelů, zrním a plody keřů, stromů
a ovocem.
Hnízdní sezóna probíhá od srpna do února. V přírodě rosely hnízdí v dutinách stromů, větví, sloupů i na kůlech plotů, dutých pařezech i v králičích norách.
Nejvhodnější chov rosely pestré je ve venkovní voliéře, která nejvíce přibližuje přirozené životní prostředí. Evropskou zimu snáší bez problémů. Dobře snáší i silné mrazy, což umožňuje celoroční chov v zahradní voliéře.
Rosela pestrá se obvykle krmí jako ostatní druhy papoušků slunečnicí, prosem, lesknicí a ovsem. Důležitým doplňkem je pak zelené krmení, čerstvé ovoce a zelenina, větve k okusu, minerální látky a denně čerstvá pitná voda. V době hnízdění a odchovu mláďat je nezbytné předkládat ptákům vaječnou směs, jako důležitý zdroj bílkovin.
Chov rosely pestré je poměrně snadný, hnízdí spolehlivě i v menších prostorách. Nejoptimálnější rozměry budky jsou 25 x 25 x 60 až 70 cm s vletovým otvorem 7 až 8 cm. Budky je nutné ve voliéře zavěšovat co nejvýše v její chráněné části. Samička snáší 5 až 7 bíle zbarvených vajec, na kterých sedí 21-22 dní. Mladí ptáci opouštějí budku ve věku 28-35 dní a pak jsou samečkem ještě 10 až 14 přikrmováni.
Mezi nejčastější nemoci rosel patří nemoci nepřenosné, jako např. hypovitaminózy
a urikóza; dále nemoci parazitární, plísňová onemocnění, nakažlivé nemoci či poruchy opeření tzv. francouzské pelichání.
Chov rosely pestré nevyžaduje zkušeného chovatele. Při správné péči se rosely dožívají 25 až 30 let a po celou dobu si drží plodnost.
|
|
Charakterizace a účinek vybraných přírodních látek s antimykotickým účinkem
Plachá, Monika ; Hlaváček, Viliam (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Predložená bakalárska práca je zameraná na štúdium účinku prírodných látok s potenciálnym antimykotickým účinkom a charakterizácie ich obsahových látok. V práci bola spracovaná rešerš, ktorá je zameraná na mykózy, antimykotiká a zložky prírodných látok. Ďalej bola popísaná antimykotická citlivosť a rod Candida. V závere teoretickej časti boli popísané lipozómy a ich charakterizácia. V rámci experimentálnej časti bola vykonaná všeobecná charakteristika vybraných prírodných látok a antimykotické testy na kvasinke Candida glabrata s použitím vodných, etanolových, metanolových a DMSO extraktov. Ako najúčinnejší bol vyhodnotený klinčekový extrakt. Do lipozómov bol preto enkapsulovaný vodný extrakt z klinčeka, klinčekový olej a ich kombinácia. Boli stanovené enkaspulačné účinnosti, dlhodobá stabilita lipozómov vo vodnom prostredí a ich antimykotická účinnosť. Charakterizácia lipozómov bola vykonaná tiež pomocou DLS. Na záver boli navrhnuté možnosti využitia lipozómov na prípravu farmaceutických a kozmetických preparátov.
|
|
Zdroje elektrické energie v ČR se zaměřením na využívání biomasy
Vacek, Tomáš ; Liedermann, Pavel (oponent) ; Špaček, Jaroslav (vedoucí práce)
Cílem této práce je seznámení s jednotlivými druhy zdrojů elektrické energie v České republice, jejich výkonovou a výrobní bilancí, dále pak se stupni regulace od zdroje (v našem případě elektrárnou ) ,až po spotřebič . Tato práce se zabývá rozdělení elektráren ,jejich výkony a množstvím elektrické energie dodané do sítě . Jako v celém světě, tak i na našem území jsou stále jako palivo do elektráren nejčastěji používány neobnovitelné fosilní paliva (uhlí, ropa, zemní plyn), jejichž zásoby se nezadržitelně ztenčují. Zároveň jsou zdrojem oxidu uhličitého, který škodí atmosféře a dochází ke globálnímu oteplování. Daleko šetrnější k životnímu prostředí je jaderná elektrárna, která nevypouští škodlivé látky do ovzduší a je schopna vyprodukovat velké množství elektrické energie. Avšak problém nastává s vyhořelým palivem a jeho uložením. Jaderná energetika má společnou vlastnost s obnovitelnými zdroji energie - obě jsou vůči životnímu prostředí maximálně ohleduplné. Jaderné elektrárny však navíc disponují dostatečnou energetickou kapacitou a s nástupem reaktorů čtvrté generace budou schopny vyrábět elektřinu z již použitého jaderného paliva. Stále více je kladen důraz na obnovitelné zdroje energie, které jsou daleko šetrnější k životnímu prostředí. Výhledově společnost ČEZ, jakožto největší producent elektrické energie počítá s větším využitím Vodní energie, která se již dnes hojně využívá pro přehradní popřípadě přečerpávající elektrárny.Další energie považovaná za ekologickou formu je energie geotermální a solární (fotovoltaická). Další ekologické formy v naší zeměpisné poloze nemají natolik silný potenciál, abychom jsme se mohli na tyto zdroje spoléhat. Geotermální energie je nejvíce využívána například na Islandu, kde je dostatek vyvěrajících pramenů o vysoké teplotě. Dnes nejvíce diskutovaná energie jako zdroj elektrické energie, je energie biomasy. Jedná se o využití dřevní hmoty, například odpadky z lesní činnosti, z dřevovýroby, nebo spalování odpadů z předešlé lidské produkce či odpadů rostlinného a živočišného původu . Tato biomasa je vhodná jako palivo do tepelných elektráren.
|
|
Konzervanty přírodního původu jako alternativy siřičitanům v potravinách
Kmeťová, Martina ; Leuner, Olga (vedoucí práce) ; Melnikovová, Ingrid (oponent)
V současné době se čerstvé krájené (tzv. "fresh cut") potraviny, sušené ovoce a zpracovaná zelenina nejčastěji ošetřuje proti kažení a hnědnutí siřičitany, které ovšem u jisté části populace způsobují nežádoucí zdravotní rizika. Kromě toho si zákazníci žádají potraviny bez přidání chemických látek. Bakalářská práce má za cíl formou literární rešerše zmapovat látky s vlastnostmi podobnými jako siřičitany - tj. schopností inhibovat hnědnutí a nežádoucí mikroorganismy a působit jako antioxidanty; látky rostlinného původu bez zdravotních rizik neměnící organoleptické vlastnosti potravin, zároveň dostupných na trhu za cenu, za kterou by se vyplatilo testovat je pro případné použití v testech na potravních modelech. Výsledkem této práce je seznam šestnácti látek, které vykazují velmi podobné vlastnosti jako siřičitany a které by se díky těmto vlastnostem daly teoreticky použít pro další testování.
|
|
Profesionální onemocnění pohybového a nervového ústrojí jako stěžejní problém současného pracovního lékařství
Kotrík, Ján ; Hrnčíř, Evžen (vedoucí práce)
Profesionálne ochorenia pohybového aparátu a nervov končatín z dlhodobého nadmerného jednostranného preťažovania (ďalej len NJZ) prácou boli v Českej republike zaradené do zoznamu nemocí z povolania v roku 1975. Jedná sa o rôznorodú skupinu nemocí, neurologickej, ortopedickej či reumatologickej povahy, ktorých jednotiacim prvkom by mala byť rovnaká profesionálna primárna príčinná noxa - nadmerná jednostranná záťaž (NJZ). Prejavujú sa rôznymi príznakmi a nevznikajú rovnakým mechanizmom. Ochorenia z NJZ sú následkom disbalancie medzi biologickou odolnosťou tkanív organizmu a fyzickými nárokmi, ktoré na ne konkrétna práca kladie. Vyskytujú sa teda vo väčšej či menšej miere v mnohých profesiách, avšak takisto sú známe aj ako všeobecné ochorenia bez potvrdenej súvislosti s vykonávanou prácou. Jednostranné nadmerné a dlhodobé zaťažovanie pohybového aparátu a nervov končatín po, alebo až za hranice ich biologickej odolnosti, nadmerný tlak, ťah, alebo torzia na niektoré tkanivá, alebo vysoký opakovaný počet tých istých pohybov, vykonávaných lokálnymi svalovými skupinami za podmienok, kedy po záťaži nedôjde k plnému zotaveniu, vedú k mikrotraumatizácii s pozvoľna vznikajúcimi prejavmi poškodenia šliach a ich úponov, kĺbov a nervov. Podľa prílohy k nariadeniu vlády č. 290/1995 Sb. (17), ktorou je stanovený zoznam...
|
|
Vliv epigallokatechin gallátu, kyseliny elagové a kurkuminu na cytotoxický účinek mutagenů
Tlučhořová, Drahomíra ; Hochmann, Jiří (vedoucí práce) ; Polívková, Zdeňka (oponent)
Přírodní fenolické látky, epigallokatechin gallát (EGCG), kyselina elagová a kurkumin již v mnohých studiích in vivo a in vitro prokázaly své antioxidační, antimutagenní a antikancerogenní vlastnosti. Pomocí alkalické verze kometového testu jsme zjišťovali, dokáží-li tyto látky ovlivnit poškození DNA buněk AA8 a HepG2 způsobené 2-amino-3-methylimidazo [4,5-f] chinolinem (IQ), N-nitroso-N-methylmočovinou (MNU) a UVC zářením. Výsledky měly doložit, zda je kometový test vhodnou metodou k testování antimutagenů. Dále nás zajímalo, jestli látky, které dokáží zmírnit účinky mutagenů, budou mít stejný efekt i na jejich cytotoxicitu. Jako referenční mutgeny jsme kromě MNU a UVC záření zvolili i peroxid vodíku. Kurkumin sice během kometového testu nedokázal dostatečně ochránit DNA před poškozením vyvolaným MNU. Kyselina elagová však účinně snižovala mutagenitu MNU. EGCG snižoval poškození DNA indukované IQ a UVC zářením. U buněk ovlivněných MNU měl EGCG vliv nejen na indukci, ale i na opravu poškození DNA. K testování cytotoxicity jsme si vybrali již jen EGCG, protože prokazoval největší antimutagenní účinky. U buněk ošetřených peroxidem vodíku EGCG zvyšoval počet vytvořených kolonií, pravděpodobně díky svým antioxidačním vlastnostem. Inkubace s EGCG však již nedokázala snížit cytotoxicitu MNU a UVC a počet...
|
|
Optimalizace syntézy 3-(4-bromfenyl)-5-hydroxymethyl-5,6-dihydro-2H-pyran-2-onu
Krenk, Ondřej ; Pour, Milan (vedoucí práce) ; Klimešová, Věra (oponent)
Léčba rakoviny vyžaduje stálé hledání nových antineoplastik. Studie biologické aktivity přírodních látek ukázaly, že široké spektrum biologické aktivity vykazují látky s α,β- nenasyceným-δ-laktonem. Vznikla řada syntéz přírodních analogů α,β-nenasycených-δ-laktonů jako potencionálních biologicky aktivních látek. Tato práce se zabývá optimalizací syntézy 3-(4- bromfenyl)-5-hydroxymethyl-5,6-dihydro-2H-pyran-2-onu jako analogu biologicky aktivních přírodních látek s navazujícím biologickým hodnocením cytostatického účinku na buněčnou linii kolorektálního karcinomu. Získané poznatky by měly sloužit jako základ pro další návrhy jednodušší a ekonomičtější přípravy potencionálně biologicky aktivních analog nenasycených δ- laktonů.
|
|
Vliv termínu desikace řepky ozimé (Brassica napus) na výnos a kvalitu semen
Rajtmajer, Stanislav ; Bečka, David (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Řepka olejka je ve světě třetí nejvýznamnější olejninou (druhou semennou). V České republice je nejpěstovanější a nejvýznamnější olejninou. Řepka ozimá dosahuje asi 90 % sklizňové plochy všech olejnin v ČR. Stále diskutovanou součástí agrotechniky řepky ozimé, je desikace porostů řepky. Jaký použít přípravek, jakou dávku, jaký termín zvolit, zda vůbec desikovat či nikoliv. Výsledky této diplomové práce by mohly přispět k částečnému objasnění této složité problematiky.
Cílem diplomové práce je sledovat vliv odlišného termínu desikace řepky ozimé
glyfosátem na výnos a kvalitu semen.
Maloparcelkové pokusy pro zkoumání vlivu termínu desikace řepky ozimé byly založeny v letech 2013/2014 a 2014/2015 na pozemcích pokusné stanice České zemědělské univerzity, Fakulty agrobiologie potravinových a přírodních zdrojů v Červeném Újezdě.
V prvním pokusném roce 2013/2014 bylo založeno pět variant ve třech opakováních (včetně nedesikované kontroly). V roce 2014/2015 bylo založeno sedm variant ve čtyřech opakováních (včetně nedesikované kontroly). V prvním pokusném roce byl první termín desikace 16. 6. 2014, v druhém roce 8. 6. 2015. Následné termíny desikace byly s týdenním odstupem.
Odrůda řepky ozimé použitá pro pokusy byla hybridní odrůda Rohan. K desikaci byl použit přípravek Dominator s účinnou látkou glyphosate. Dávka 4 l/ha + 200 l H2O.
U všech vzorků obou pokusných let byl stanoven výnos, hmotnost tisíce semen a olejnatost. U desikovaných variant byly provedeny předsklizňové rozbory pro stanovení podílu sušiny v šešulích. Dále byla u všech sklizených vzorků provedena laboratorní zkouška klíčivosti semen (Stanovení energie klíčení) dle metodiky ISTA. Získané výsledky z pokusu klíčení byly statisticky vyhodnoceny metodou ANOVA analýzy variance. Rozdíly mezi průměrnými hodnotami byly hodnoceny Tukeyho testem, v počítačovém programu SAS na hladině významnosti p = 0,05.
Vliv termínu desikace řepky ozimé ovlivňuje kvalitu semen z pohledu hmotnosti tisíce semen i z pohledu olejnatosti. Příliš včasná desikace (46 až 39 dnů před sklizní) snížila HTS o 7 až 17 % a olejnatost o 2 až 4 % celkového průměru. Olejnatost je ze sledovaných znaků nejméně ovlivňována termínem desikace. Desikace v optimálním termínu (17 dnů před sklizní) zvýšila olejnatost o 1 až 6 %.
Vliv termínu desikace řepky ozimé také významně ovlivňuje výnos semen.
Příliš včasná desikace (46 až 39 dnů před sklizní) snížila výnos o 11 až 14 %. Nedesikovaná kontrola v obou letech dosáhla nejvyšších výnosů, zvýšení výnosu o 5 až 12 %. Desikace v optimálním termínu (17 dnů před sklizní) zvýšila výnos pokusů o 5 až 6 %.
Termín desikace řepky ozimé, také významně ovlivňuje vitalitu semen, kde velmi
snižuje energii klíčení v prvních klíčních dnech. Termín desikace však neovlivňuje celkovou klíčivost semen. Příliš včasná desikace (46 až 39 dnů před sklizní) snížila EK2 o 12 až 40 %, EK3 snížila o 4 až 24 %, EK4 o 3 až 4 % a prodloužila MGT o 7 až 15 %. V prvním pokusném roce byla nejvitálnější varianta nedesikovaná kontrola (EK2 = 50,4 %, EK3 = 91,3 %, EK4 = 97,9 %). V druhém pokusném roce byla nejvitálnější semena z optimálního termínu desikace,
(6. Termín, 17 dnů před sklizní) EK2 = 68,9 %, EK3 = 98,2 %, EK4 = 100 %. Vzorky semen z roku 2014/15 měly celkově vyšší vitalitu semen, než vzorky z roku 2013/14, tato celková horší vitalita je zřejmě dána rok starým, přeskladněným osivem.
Z výsledků dvouletého pokusu vyplývá, že termín desikace má vliv na kvalitu semen, výnos semen i na vitalitu semen. Předsklizňovými rozbory byl stanoven optimální podíl sušiny šešulí u desikovaných vzorků na hodnoty 40 až 50 %. Jako nejvhodnější technologie se jeví desikace v optimálním termínu (17 dní před sklizní) a agrotechnika bez desikování porostu. Jako nejméně vhodná technologie se jeví velmi časná desikace (46 až 30 dnů před sklizní).
První vědecká hypotéza: Předčasná desikace řepky snižuje výnos semen, olejnatost a HTS. Ano, tato hypotéza se potvrdila.
Druhá vědecká hypotéza: Desikace provedená ve správném termínu neovlivňuje
kvalitu semen (olejnatost a HTS). Ano, tato hypotéza se potvrdila.
|
host ::
