Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3,393 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.39 vteřin. 

Výživa štěňat a mladých psů
Šabatová, Kateřina ; Hučko, Boris (vedoucí práce) ; Plachý, Vladimír (oponent)
Výživa štěňat a mladých psů Souhrn Touto prací jsem se pokusila shrnout nejdůležitější aspekty ve výživě štěňat a psů v růstu. V úvodu práce je popsán zažívací trakt a také změny, ke kterým došlo vlivem domestikace. Dále je vysvětlen význam výživy a vody v nutričních potřebách psa. Důležité jsou potřeby živin a energie, které je nutné zachovat pro zajištění potřebných životních funkcí. Základními složkami potravy jsou proteiny, sacharidy, lipidy, minerální látky a vitamíny. Vysvětluji nutné poměry, množství a možné následky jejich nedostatku v potravě. Zaměřuji se na esenciální mastné kyseliny, které v posledních letech podléhají častým výzkumům a jejichž klady a zápory nejsou ještě zcela objasněny. Zmiňuji rovněž balastní a významné specificky účinné látky. Výživa březích a kojících fen je často opomíjena, ale pro štěňata představuje velice zásadní období. Byl prokázán vliv výživy březí feny na velikost a hmotnost narozených štěňat. Plynně navazuje výživa štěňat hned po narození, je vysvětleno složení mleziva a jeho účinnost na imunitní systém štěněte. Porovnávám rovněž poměry živin v kolostru a v mléce. Dále se zabývám výživou jedince v době odstavu i v různých růstových obdobích. V literatuře je popsáno mnoho možností krmení štěňat po odstavu až do dospělosti. S novými poznatky o výživě se zákonitě mění i způsoby krmení našich psů, ale rovněž se mění jejich požadavky na výživu vzhledem k podmínkám, kde a jak žijí a jaká je jejich potřeba živin dle jejich sportovního, chovného nebo jiného využití. V současné době je možností výživy kompletní komerčně vyráběná strava nebo doma připravená čerstvá strava - vařená nebo syrová- barf. V poslední kapitole jsem shrnula možné aspekty špatné výživy a možné důsledky. Popsány jsou nejčastější problémy spojené s neadekvátní výživou rostoucích psů jako je obezita ale i podvýživa, která rovněž negativně ovlivňuje jedince. Je jasný vliv správné výživy na růst štěněte. Pokud zanedbáme výživu psa v prvních dvou letech života, jsou následky často již nevratné.

Populačně genetický rozbor plemene starokladrubský kůň
Vostrá Vydrová, Hana ; Majzlík, Ivan (vedoucí práce) ; Karel, Karel (oponent)
Starokladrubský kůň, spolu s plemenem lipicán, andaluský kůň a lusitano, patří mezi plemena starošpanělského a staroitalského typu a je chováno ve dvou barevných variantách (bělouši a vraníci). Protože se jedná o uzavřenou populaci, je populace ohrožena ztrátou genetické proměnlivosti. Genetická rozmanitost a populační struktura byla analyzována u starokladrubského koně na základě rodokmenových záznamů jedinců registrovaných v plemenné knize. Dále byly identifikovány faktory, které mohou ovlivnit genetickou variabilitu starokladrubského plemene. Rodokmenové záznamy použité v analýze zahrnovaly data o 7971 jedincích v rozmezí let 1729 až do roku 2013. Rodokmenové záznamy zahrnovaly 33 generací předků, s průměrnou kompletností rodokmenu 15,1. Efektivní počet zakladatelů a předků přispívajících do současného genofondu populace byl 92,69 a 17,16. Průměrné hodnoty koeficientů příbuzenské plemenitby byly následující: 13 % (s maximální hodnotou 29 %) pro referenční populaci (jedince schopné reprodukce n=612 jedinců), 11 % pro variantu běloušů (s maximální hodnotou 25 %) a 15% pro vranou variantu (s maximální hodnotou 29 %). Podíl inbredních jedinců v celé referenční populaci představoval 99 %. Průměrný nárůst koeficientu příbuzenské plemenitby z generace na generaci nabýval hodnot: 1% pro celou referenční populaci, 0,8 % pro variantu běloušů a 1,1 % pro variantu vraníků. Těmto hodnotám odpovídaly také hodnoty efektivní velikosti populace, které byly odhadnuty: 52 jedinců pro referenční populaci, 62 jedinců pro bílou variantu a 45 jedinců pro variantu vraníků. Odhadnuté ztráty genetické rozmanitosti z důvodu nenáhodného páření uvnitř sledované populace a barevných subpopulací byly 1 % pro celou referenční populaci a pro variantu běloušů a 1,2 % pro variantu vraníků. Celková ztráta genetické rozmanitosti pro celou referenční populaci a pro variantu běloušů a vraníků dosahovaly hodnot 11 %, 13% a 17%.

Metodika aplikace testu obvodu založená na identifikaci testovatelných bloků
Herrman, Tomáš ; Plíva, Zdeněk (oponent) ; Racek, Stanislav (oponent) ; Kotásek, Zdeněk (vedoucí práce)
Dizertační práce se zabývá analýzou číslicových obvodů popsaných na úrovni meziregistrových přenosů. Je v ní zahrnuta pouze problematika související s testovatelností obvodových datových cest, řadičem ovládajícím tok dat těmito cestami se nezabývá. Stěžejní částí práce je návrh konceptu testovatelného bloku (TB), pomocí něhož se obvod rozdělí na části, jež jsou plně testovatelné přes jejich vstupy a výstupy, přes takzvané hraniční registry bloku nebo primární vstupy/výstupy. Přínosem nové metodiky je také redukce počtu registrů v řetězci scan, do něhož jsou zařazeny pouze hraniční registry. Segmentací obvodu dosáhneme také zjednodušení generování testu rozdělením tohoto problému na více menších částí. Navržená metodika pro identifikaci TB v číslicovém obvodu využívá dvou vybraných evolučních algoritmů operujících na formálním modelu obvodu na úrovni RT.

Měření fonologického povědomí – test skládání hlásek na počátku školní docházky: porovnání klasického přístupu a teorie odpovědi na položku
Gorčíková, M. ; Šafr, Jiří
Cílem příspěvku je ukázat výhody a limity dvou přístupů klasické teorie měření (CCT) a teorie odpovědi na položku (IRT) k posouzení úrovně diagnostického nástroje pro hodnocení fonologického povědomí (FP) mezi žáky prvních tříd. FP bylo měřeno testem skládání hlásek v rámci longitudinálního výzkumu 25 škol v Praze a Středočeském kraji (N=439). Výhodou přístupu IRT oproti klasické testové teorie je především pojetí nezávislosti položek v testu. Pravděpodobnost určité odpovědi je tak závislá na úrovni latentní schopnosti žáka a charakteristikách konkrétní položky. Pokud tedy známe parametry položek (obtížnost) lze na základě odpovědí žáka odhadnout úroveň měřené lingvistické schopnosti uplatnitelné v praktické diagnostice. Výsledky poukázaly na vhodnost úpravy testu skládání hlásek (zejména pro konec první třídy) tak, aby adekvátně měřil velkou dynamiku růstu úrovně schopnosti FP během první třídy.

Dopad obecného nařízení o ochraně osobních údajů na šedou literaturu
Koščík, Michal
V dubnu 2016 bylo přijato nové obecné nařízení o ochraně osobních údajů, jež v zásadních principech vychází ze stávající právní úpravy, v mnohém ji však rozvádí a konkretizuje. Příspěvek má převážně přehledový charakter a zaměří se na novou úpravu povinností, jimž se budou muset správci repozitářů v horizontu nejbližších dvou let přizpůsobit. Příspěvek bude věnován zejména otázkám souhlasu se zpracováním údajů, informovanosti subjektu údajů, přebírání osobních údajů od třetích stran, možnostech zpracovávat a zveřejňovat některé osobní údaje i bez souhlasu dotčených osob a nově formulovanému právu být zapomenut.
Plný text: idr-1039_1 - Stáhnout plný textPDF
Prezentace: idr-1039_2 - Stáhnout plný textPDF; idr-1039_3 - Stáhnout plný textPDF
Videozáznam: idr-1039_4 - Stáhnout plný textMP4

Podnikatelský záměr malého podniku služeb
BOČANOVÁ, Eliška
Tato bakalářská práce se zabývá zpracováním podnikatelského plánu pro založení a rozvoj malého podniku, poskytujícího služby společnostem v módním průmyslu. Práce je rozdělena do dvou částí - teoretické a praktické. Teoretická část obsahuje základní terminologii, týkající se podnikání. Definuje strukturu, obsah a také principy sestavení podnikatelského plánu. Praktická část představuje kompletně zpracovaný podnikatelský plán, připravený pro zahájení podnikatelské činnosti. Plán je zaměřen na analýzy trhu, zabývající se vnitřním a vnějším prostředí firmy, jako je například Porterův model pěti sil a analýza silných a slabých stránek podniku. Následuje finanční plán se stanovenými počátečními náklady, předpokládanými výnosy a od nich odvozený hospodářský výsledek. Praktická část obsahuje také počáteční rozvahu podnikových aktiv a pasiv. Tento obchodní plán může časem sloužit jako podklad pro skutečné založení podniku.

Efektivní studium díla - rozdíl v přístupu dirigenta a zpěváka
Růžičková, Michaela ; HAJÓSSYOVÁ, Magdaléna (vedoucí práce) ; BÁRTA, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na rady,jak se co nejefektivněji zhostit studia hudebního díla. Speciálně se zaměřuji na práci operního zpěváka, autorka však využívá také znalostí po dobu svého studia dalších dvou oborů - klavíru a dirigování. Kombinací zkušeností z těchto tří oborů se snaží najít co nejrychlejší a zároveň nejkvalitnější cestu, jak precizně nastudovat hudební dílo. Práce se zároveň věnuje problematice veřejného vystupování , otázce trémy a jejího řešení.

Nové postupy biomonitoringu cizorodých látek ve vodním prostředí
ČERVENÝ, Daniel
V rámci disertační práce byly studovány a hodnoceny různé přístupy biomonitoringu. Metoda hodnocení zdravotních rizik byla v minulosti dobře popsána a používá se k hodnocení složek potravy v lidské výživě. V rámci této práce byla metoda aplikována na hodnocení rizik spojených s konzumací masa volně žijících ryb ve významných rybářských revírech v České republice. Tato studie byla zaměřena na skupinu populace věnující se sportovnímu rybolovu, která často ryby z volných vod konzumuje. Z tohoto důvodu nebyly výsledky práce publikovány pouze ve vědeckém časopise, ale také byly zájemcům z řad rybářů distribuovány ve formě brožury prostřednictvím Českého rybářského svazu. Zdravotní rizika spojená s konzumací ryb z volných vod závisí na druhu ryby a lokalitě. Zatímco zcela bez rizik je na všech sledovaných lokalitách konzumace masa kapra obecného (Cyprinus carpio), častou konzumaci většího množství masa dravých ryb nelze na některých lokalitách doporučit. Použití pasivních vzorkovačů se stává v posledních dvou desetiletích stále atraktivnější. Vzhledem k tomu, že tyto zařízení dokáží napodobit absorpci kontaminantů, která probíhá v živých organismech, mají v rutinních programech monitorujících výskyt cizorodých látek značný potenciál, neboť jsou schopné nahradit ryby jako bioindikátory znečištění. V rámci naší práce byla tato teorie potvrzena v případě PFASs, kdy koncentrace těchto polutantů byly na vybraných lokalitách porovnány v tkáních ryb a v extraktech z pasivních vzorkovačů. V porovnání s živými organizmy neprobíhá v pasivních vzorkovačích metabolická přeměna kontaminantů vyskytujících se ve vodním prostředí, a proto výsledky analýz lépe odpovídají reálné situaci na dané lokalitě. Použití pasivních vzorkovačů navíc naplňuje mezinárodně uznávané principy Replacement, Reduction, Refinement (3R). Dalším slibným přístupem se jeví použití juvenilních (tohoročních) ryb jako bioindikátorů znečištění. Směsné vícedruhové vzorky homogenátu ryb této věkové kategorie byly v rámci práce vyhodnoceny jako lepší indikátor širokého spektra polutantů, než dospělé ryby jednoho druhu odlovené ve stejné lokalitě. Vzhledem k tomu, že homogenát tvořený celými těly vzorkovaných jedinců obsahuje veškeré vnitřní orgány, je možné v těchto vzorcích detekovat širší spektrum kontaminantů, než ve svalovině dospělců. Kromě nižších hodnot limitů detekce a kvantifikace přináší tato metoda značné praktické a ekonomické výhody. Využití juvenilních ryb částečně naplňuje principy 3R, protože odlovem této věkové kategorie dochází k menšímu ovlivnění rybích populací, než při využití ryb v reprodukčním věku. V případě rtuti, která je limitujícím kontaminantem pro konzumaci ryb z volných vod v ČR, je možné pro posouzení kontaminace vodního prostředí použít metodu založenou na analýze ústřižků ploutví, která nevyžaduje usmrcení vzorkovaných jedinců. Kromě monitoringu výskytu rtuti na monitorovaných lokalitách, je možné tento přístup využít také k odhadu koncentrace rtuti ve svalovině ryb. Rozdíl mezi skutečnou a odhadnutou průměrnou koncentrací rtuti ve svalovině ryb činil při použití námi optimalizované metody na většině posuzovaných lokalit méně než 10%. Přesto, že bentos představuje významný článek potravního řetězce ve vodním prostředí, informace ohledně kontaminace cizorodými látkami jsou značně omezené. V další studii zařazené do této práce se podařilo poprvé prokázat kumulaci některých léčiv v bentických organismech, které jsou významnou složkou potravních řetězců ve vodním prostředí. Ačkoliv léčiva jsou obecně považována za látky, které se nekumulují v organismech, naše studie prokázala, že u některá farmaka mají bioakumulační potenciál a tedy existuje i reálné riziko kontaminace vyšších organismů (ryb) prostřednictvím přijímané potravy.

Vliv vodního deficitu na obsah energie jednotlivých rostlinných orgánů vybraných druhů listové zeleniny
Šimůnková, Petra ; Hnilička, František (vedoucí práce) ; Česká, Jana (oponent)
Práce je věnována vlivu vodního deficitu na tvorbu sušiny a fotosyntetickou akumulaci energie u jednotlivých rostlinných orgánů vybraných druhů rostlin. Jako vybraný pokusný materiál byly zvoleny rostliny špenátu setého (Spinacea oleracea), odrůda Matador a novozélandský špenát (Tetragonia tetragonioides). Rostliny špenátu setého a čtyřboče rozložité byly pěstovány v nádobách o velikosti 11x11 cm ve směsi zahradního substrátu A, křemičitého písku (2:1) sklenících FAPPZ ve dvou variantách. Jedna varianta byla kontrolní a druhá vystavená stresové reakci. Kontrolní varianta byla zalévaná po celou dobu pokusu 50 ml vody 2x za týden. Stresovaná varianta byla zalévaná po přepichování a po 6. odběru až do konce pokusu. U rostlin byla v průběhu ontogenetického vývoje sledována hmotnost sušiny jednotlivých rostlinných orgánů. V sušině byl metodou spalné kalorimetrie sledován obsah fotosynteticky akumulované energie. Obsah netto energie byl zjišťován suchým spalným adiabatickým kalorimetrem LAGEST MS 10A. Ze získaných výsledků vyplývá, že rostliny čtyřboče (tzv. novozélandského špenátu) mají 2x vyšší nárůst hmotnosti sušiny oproti špenátu. Kontrolní rostliny čtyřboče mají v porovnání s rostlinami rostoucími ve vodním deficitu vyšší hmotnost o 25,5 % (123 mg). Obdobně vyšší hmotnost kořenů vykazují kontrolní rostliny (41 mg) v porovnání se stresovanými rostlinami (40 mg). Kontrolní rostliny špenátu měly vyšší hmotnost nadzemní biomasy o 19,5 % v porovnání so stresovanými rostlinami (43 mg). Kořeny kontrolních rostlin měli nižší hmotnost v porovnání s se stresovanou variantou o 2960 mg. Z výsledků dále vyplývá, že rostliny čtyřboče mají vyšší hmotnost sušiny kořenů a nadzemní biomasy v porovnání s rostlinami špenátu. Spalné teplo bez popelovin bylo u nadzemní biomasy kontrolních rostlin čtyřboče ve výši 15,96 kJ.g-1 a u rostlin stresovaných 14,93 kJ.g-1 . V případě rostlin špenátu byl obsah energie kontrolních rostlin 14,98 kJ.g-1 a u stresovaných 14,21 kJ.g-1. Spalné teplo bez popelovin kořenů kontrolních rostlin čtyřboče bylo o 1.11 kJ.g-1 vyšší než u rostlin stresovaných (13,19 kJ.g-1). V případě rostlin špenátu byl obsah energie kořenů kontrolních rostlin 11,90 kJ.g-1 a u stresovaných 11,72 kJ.g-1 . Na základě měření byly potvrzeny mezidruhové rozdíly v reakci na vodní deficit a sledované charakteristiky. Z měření vyplynulo, že rostliny špenátu jsou citlivější na působení vodního deficitu v porovnání s rostlinami čtyřboče, který je tolerantnější. Dále z měření vyplynulo, že existují rozdíly v množství sušiny a hodnotách spáleného tepla v závislosti na působení vodního deficitu.

Analýza biologických vlastností kokošky pastuší tobolky (Capsella bursa-pastoris L.)
Schneebergerová, Tereza ; Hamouz, Pavel (vedoucí práce) ; Holec, Josef (oponent)
Cílem bakalářské práce s názvem Analýza biologických vlastností kokošky pastuší tobolky je stanovení vybraných biologických charakteristik kokošky pastuší tobolky (Capsella bursa-pastoris), které mají vliv na rozšíření a uplatnění tohoto plevele v kulturních porostech. Jde o délku primární dormance, její vývoj a stanovení vlivu faktorů, které mají vliv na dormanci a klíčení semen. Kokoška pastuší tobolka je jednoletá nebo dvouletá bylina z čeledi brukvovitých (Brassicaceae), která se řadí mezi jednoleté ozimé plevely. Zapleveluje především ozimé a jarní obilniny, řepku, brambory nebo víceleté pícniny. Její výskyt je značně kosmopolitní, lze jí najít od nížin po podhorské oblasti. Takže se mohou biologické vlastnosti jednotlivých populací výrazně lišit. Jako metodu regulace lze použít mělkou podmítku nebo herbicidní ošetření porostu. Po sběru čerstvých semen byl založen první pokus na stanovení primární dormance. Zbylá semena byla uložena ve 2 různých typech prostředí. Část byla uložena v suchu při 20 °C. Zbylá semena byla stratifikovaná při 5 °C, buď v půdě nebo na filtračním papíře. Vliv způsobu uložení semen na vývoj dormance byl stanovován ve dvoutýdenním intervalu. Semena byla nakličována 1 týden v klimaboxu za vlivu různých faktorů. Mezi které patřil rozdílný světelný režim, druh vody a typ média k nakličování. Výsledky byly zpracovány vícefaktorovou analýzou rozptylu. Čerstvá semena vykazovala silnou primární dormanci při stálých teplotách 10 °C a 20 °C, nejvyšší klíčivost byla u varianty se střídavou teplotou 20/10 °C na filtračním papíře s pitnou vodou a uložená ve tmě, a to v podílu 10,75 %. Semena stratifikovaná při 5 °C v prvních dvou týdnech měla narůstající klíčivost, která se později postupně snižovala. Naopak semena uložená v suchu při 20 °C zpočátku vykazovala dormanci, kterou postupně ztrácela.