|
Regulace dodavatelsko-odběratelských vztahů v potravinářském řetězci
Mokrejšová, Veronika ; Zadražilová, Dana (vedoucí práce) ; Klosová, Anna (oponent) ; Zeman, Jiří (oponent) ; Vyhnálek, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá dodavatelsko-odběratelskými vztahy v potravinářském řetězci a možnostmi jejich regulace. Cílem je zhodnotit dopady regulace dodavatelsko-odběratelských vztahů prostřednictvím Zákona o významné tržní síle a jejím zneužití na subjekty v potravinářském řetězci a případně navrhnout alternativní řešení regulace těchto vztahů. V práci je stanovena následující hypotéza: Zákon o významné tržní síle nevede ke změně poměru sil mezi dodavateli a odběrateli. Práce je rozdělena do pěti logických celků. První z nich vymezuje problematiku dodavatelsko-odběratelských vztahů, zejména tzv. "nekalých" praktik. Důraz je kladen na přístup Evropské komise a posuzování "nekalosti" dle dopadu na spotřebitele, investice a hospodářskou soutěž. Ze srovnání podílů na trhu a rentabilit vyplývá, že dodavatelský sektor jako celek není proti maloobchodu znevýhodněn, vyjednávací převahu mohou mít obchodníci spíše vůči vybraným dodavatelům z řad malých a středních podniků. Za "nekalé" jsou pak, i na základě mikroekonomické analýzy, považovány retroaktivní změny a nadměrné přenášení rizik na obchodního partnera. Druhá část mapuje způsoby regulace pomocí tvrdých a měkkých prvků práva na úrovni EU, jejích jednotlivých členských států se zvláštním důrazem na Českou republiku a Zákon č. 395/2009 Sb. o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití. Výsledkem je konstatování, že regulace je v EU nestejnorodá a v různých zemích přináší různé výsledky. Třetí celek nastoluje možnosti samoregulace prostřednictvím společenské odpovědnosti firem, přičemž hlavní potenciál řešení dodavatelsko-odběratelských vztahů vidí v aplikaci stakeholder dialogu, ve kterém smluvní strany společně hledají příčiny protichůdných pozic, které se skrývají v jejich potřebách a zájmech, a snaží se identifikovat společné potřeby a vytvořit sdílenou hodnotu, která ve prospěch obou vytvořenou hodnotu zvyšuje, místo aby ji přerozdělovala ve prospěch jednoho z nich. Čtvrtá část přináší výsledky výzkumu mezi maloobchodníky, dodavateli obchodních řetězců a zemědělci, jejich názory na zákon o významné tržní síle, na změny, které přinesl, a také na jednotlivé "nekalé" praktiky. Bylo zjištěno, že dodavatelům zákon příliš nepomohl, postavení při vyjednávání zlepšil pouze u nepatrné části respondentů a nesplnil ani úlohu ochrany malých a středních podniků. Praxe dodavatelsko-odběratelských vztahů zůstává po úpravě právních formulací ve smlouvách téměř stejná jako před účinností zákona, jedinou významnou změnou je zkrácení lhůty splatnosti na 30 dní, které ovšem mnohým dodavatelům nevyhovuje. Zemědělců se zákon nedotkl, maloobchodníci jej chápou jako překážku v podnikání a nadbytečnou regulaci. Tato část tedy potvrzuje hypotézu této práce. Poslední část práce navrhuje řešení problematiky prostřednictvím zapojení mnoha zainteresovaných stran od samotných obchodních partnerů (samoregulace), přes stát (regulace univerzálním zákonem), až po zákazníky, nevládní neziskové organizace a média (vytvoření poptávky po zodpovědném chování podniků).
|
|
The Russian- Chinese relations since the end of bipolar world
Bastova, Vita ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Cibulková, Petra (oponent)
[21:34:43] Uliana: Rusko-Čínské vzájemé vztahy se odlišují komplexními vztahy, které se rozvili po Studené Válce. Přechod v moci v mezinárodním systému stanovil směr Ruska a Číny na cestě blížší kooperaci, jejimž cílem je snížení vlivu Spojených Států. Uzávření deklaraci o přátelství se stálo první stupeňi na cestě k spolupráci, která se dneska považuje za nejstabilnější. Táto diplomová práce se bude opírat o teorie realizmu, který také pomůže ocenit Rusko-Čínské vztahy přes pragmatickou prizmu realistů. Pomocí analýzy vztahů ve světovém kontextu s následným přechodem do regionálního kontextu se snážím ohodnotit Rusko-Čínské vztahy s pomocí různých přístupů a hlavně se budu opírat o teorie balance moci. Popsání strategické spolupráce, která je podporována ideí multipolárního světa a mnohostránní diplomacií jako prostředku posunování nacionálních zájmů, výzkum přejde k analýzě bilateralních vztahů s orientací na otázky bezpečnosti, ekonomie a politiky. Na závěr bude návrhnuta prognóza dálšího možného rozvoje vztahů a budou popsány výsledky, ke kterým Rusko a Čína dospěly dnes.
|
|
Americká bezpečnostní politika vůči Iránskému jadernému programu
Kejdušová, Michaela ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Rolenc, Jan Martin (oponent)
Íránský jaderný program přidělává starosti Spojeným státům americkým, jako jeden z hlavních podporovatelů bezpečnosti a stability ve světě. Navzdory tomu, že Írán netestoval jaderné zbraně, ani je nepoužil k vojenském útoku vůči ostatním, Spojené státy americké stále zvažují zničení íránského jaderného programu pro ochranu svých národních zájmů. Cíl magisterské práce je nejen analyzovat americkou zahraniční politiku vůči Íránu, ale také vyřešit otázku nevojenského zásahu na íránský jaderný program Spojenými státy americkými.
|
|
Foreign policy and security cooperation of the Visegrad Group
Kostelanská, Ivana ; Matějka, Zdeněk (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
S aktuálním vývojem na Ukrajině a eskalující krizí čelí Visegrádska skupina vážným zahraničněpolitickým a bezpečnostním výzvám. Je Bratislava, Varšava, Praha a Budapešť schopna najít společnou řeč ve vztahu k probíhající krizi na Ukrajině? Země V4 přicházejí společně "zachránit" Ukrajinu, ale v konečném důsledku každá země čelí svým vlastním výzvám a sleduje své vlastní zájmy. První kapitolu práce věnujeme teoretickému vymezení regionální spolupráce. Druhá kapitola se bude již konkrétně věnovat vzniku a vývoji subregionálního seskupení visegrádských zemí. Ve třetí a čtvrté kapitole se zaměříme na současné výzvy, které v posledních letech determinují a formují visegrádskou spolupráci. V oblasti zahraniční politiky to bude schopnost zemí V4 reagovat společně na Ukrajinskou krizi, která se odehrává v bezprostřední blízkosti hranic visegrádských zemí. V bezpečnostní a obranné oblasti se zaměříme na vlajkový projekt V4 - Bojovou skupinu Evropské unie tvořenou zeměmi Visegrádské skupiny, která by měla být v pohotovosti v první polovině roku 2016.
|
|
Analýza, výběr a zavedení CPM řešení pro malou firmu
Dyntar, Ladislav ; Maryška, Miloš (vedoucí práce) ; Novotný, Ota (oponent)
Diplomová práce se věnuje modernímu konceptu řízení společnosti Corporate Performance Management (CPM, řízení podnikové výkonnosti) a jeho implementaci do vybraného malého podniku. První část práce je zaměřena na popis konceptu CPM a jeho jednotlivých komponent (procesů, metodik, metrik a aplikací). Teoretická část se dále zaobírá vybranými implementačními postupy a dostupnými zralostními modely pro CPM. V druhé části práce je čtenář seznámen s konkrétním malým podnikem, jeho aktivitami, organizační strukturou a důvody pro zavedení CPM. Následuje analýza zralosti podniku pro zavedení CPM a navržení kroků pro implementaci CPM. Tyto kroky vychází z frameworku představeného v této práci, který byl vytvořen spojením jednotlivých přístupů implementace s dostupným zralostním modelem pro CPM. V rámci třetí části práce, věnované implementaci CPM, je nejprve provedena analýza trhu s CPM aplikacemi v cloudu, následovaná recenzí dvou vybraných řešení. Pro výběr vhodného nástroje je sestaven multikriteriální model. Samotná implementace, její výsledky a zhodnocení jsou součástí poslední kapitoly praktické části.
|
|
The European Union support tools and their impact on the small and medium-sized Enterprises in Czech and Slovak Republic
Srdošová, Kristína
Malé a střední podniky hrají důležitou roli v ekonomice Evropské Unie a globální ekonomiky jako celku. Evropská Unie nabízí několik programů podpory pro MSP. Diplomová práce se zabývá popisem a analýzou důležitých nástrojů podpory pro MSP v České republice a na Slovensku. Cílem diplomové práce je analýza těchto nástrojů, jejich dopad na MSP, analýza účasti českých a slovenských MSP v rámci programů, jejich zájem, statistiky, srovnání obou států a na základě zmíněné analýzy a dotazníkového šetření na vybraném vzorku malých a středních podniků, jsou vytvořeny doporučení pro slovenské a české MSP a je stanoven závěr o situaci v této oblasti.
|
|
Insolvenční řízení s evropským mezinárodním prvkem
Šebková Stráska, Eva ; Smolík, Petr (vedoucí práce) ; Zoulík, František (oponent)
v českém jazyce V této diplomové práci analyzuji Nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 ze dne 29. května 2000 o úpadkovém řízení a jeho dopady na insolvenční řízení v členských státech Evropské unie. Nařízení vytváří evropské insolvenční právo, které má za cíl zajištění řádného fungování vnitřního trhu. Vnitřní trh vyžaduje rychlá a účinná mezinárodní insolvenční řízení s cílem zajistit ochranu věřitelům. Věnuji se interpretacím principu modifikované univerzality, rozhodného práva Lex fori concursus, uznávání rozhodnutí v insolvenčním řízení, a vzájemné spolupráci správců podstaty působících v různých členských státech. Zároveň zkoumám zahajování hlavního insolvenčního řízení ve vztahu k centru hlavních zájmů dlužníka a zahajování vedlejšího insolvenčního řízení ve vztahu k provozovně dlužníka, ve které vykonává nikoli přechodnou hospodářskou činnost za pomoci lidských a materiálních zdrojů. Popisuji závazný výklad podle judikatury Soudního dvora Evropské unie vyplývající například z rozsudku ze dne 2. května 2006 ve věci C-341/04, Eurofood IFSC Ltd., kterým Soudní dvůr vykládá články 1, 2, 3 a 16 Nařízení, a z rozsudku ze dne 21. ledna 2010 ve věci C-444/07, MG Probud Gdynia sp. z o.o., kterým vykládá články 3, 4, 16, 17 a 25 Nařízení. Zároveň popisuji, jak tato úprava navazuje na české insolvenční...
|
|
Cloud solutions and their deployment
Kúdela, Jakub ; Matuštík, Ondřej (vedoucí práce) ; Šperková, Lucie (oponent)
Bakalářská práce "Cloudové řešení a jejich nasazení v podniku" se zabývá problematikou cloudových řešení jako výrazného trendu v poskytování služeb přes internet bez nutné potřeby vlastní infrastruktury nebo jiných zdrojů. V první části dochází k uvedení pojmu cloud computing s vymezením základních principů. Jako fenomén dnešního IT světa s sebou přináší řadu výhod, díky kterým podniky získávají značnou konkurenční výhodu. I při tomto modelu se však setkáváme s překážkami a výzvami, které jsou podniky nuceny zohlednit. V práci je představeno několik servisních modelů a modelů nasazení. Cílem práce je poskytnout komplexní pohled na problematiku cloudu a následné využití teoretických poznatků k nasazení cloudových řešení na typový podnik. V následujícím textu je proto představen podnik s existující architekturou, který má zájem o přechod do cloudových řešení. V práci je popsán hlavní předmět podnikání společnosti, její cíle, současný stav architektury a požadavky, které na přechod klade. V podniku dále dochází k několika zásadním otázkám, jako je výběr dodavatele, porovnání variant z pohledu financí, bezpečnosti a v neposlední řadě výběr servisních modelů. Konec práce je věnován stručnému představení konkrétních řešení, které zajistí přechod do cloudu v podniku.
|
|
Evropské mezinárodní právo soukromé - domicil a Nařízení Brusel I
Řápková, Lucie ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Nařízení Rady ES č. 44/2001 o soudní příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí, tzv. Nařízení Brusel I, je bezesporu základním kamenem Evropského mezinárodního práva soukromého. Klíčovým pojmem právě tohoto Nařízení je pojem domicil, neboli bydliště, který slouží jako hlavní hraniční určovatel pro účely soudní příslušnosti na základě Nařízení Brusel I. Domicil je všeobecně velmi zajímavým, i když komplikovaným, právním institutem a ani v kontextu Nařízení Brusel I tomu není jinak. Na úrovni Evropské unie byla tradice domicilu jako hraničního určovatele soudní příslušnosti založena Bruselskou úmluvou. Ovšem, co se týče jeho vymezení, Bruselská úmluva tento pojem jednotně nedefinovala a naopak učinila odkaz na národní právní řády tehdejších smluvních států. Nařízení Brusel I se od této praxe částečně odchýlilo, neboť, až na výjimku, zavedlo jednotnou definici domicilu právnické osoby. V případě domicilu fyzické osoby ale zůstává odkaz na vnitrostátní pravidla členských států Evropské unie. To s sebou v praxi přináší zajímavé situace, neboť pojetí domicilu národními právními řády se pochopitelně stát od státu liší. Inspirována těmito skutečnostmi, věnuje se tato diplomová práce zejména pojmu domicil v kontextu Nařízení Brusel I. Rozdělena je do osmi kapitol. Kapitola první obsahuje úvod k celé...
|
|
Zdravotně postižení jedinci a jejich integrace v podniku
Seifertová, Kristýna ; Hubinková, Zuzana (vedoucí práce) ; Pospíšilová, Iva (oponent)
Tématem této bakalářské práce jsou zdravotně postižení jedinci a jejich integrace v podniku. Cílem této bakalářské práce je zjistit, jaké postavení mají osoby se zdravotním postižením na trhu práce, jaké možnosti mají při hledání práce, jsou-li vůbec schopni vykonávat nějaké zaměstnání a existují-li trhliny a nedostatky v zákonech upravujících zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Vlastní výzkum jsem prováděla v pěti vybraných společnostech, které zaměstnávají postižené osoby. Pro zjištění informací jsem použila metodu rozhovoru v podobě otevřených i uzavřených otázek. Po zhodnocení výzkumu jsem došla k určitým závěrům ohledně zájmu zaměstnavatelů o osoby zdravotně postižené. Vlastní výzkum jsem porovnala s platnou legislativou a teoretickými předpoklady pro zaměstnávání těchto osob.
|
host ::
