Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 217 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.20 vteřin. 

Vývoj středověké sakrální architektury v severních Čechách
Kursová, Lucie ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Durdík, Tomáš (oponent)
Studium středověkých kostelů jsem opřela o tři časově a spádově odlišná území. Nejstarší území představuje část sondy od Roudnice k Úštěku s orientací na labskou nížinu s blízkými centry Mělníkem, Roudnicí a Litoměřicemi. Od jihozápadní hranice okresu Česká Lípa se mění jak charakter krajiny, tak doba osídlení i orientace. Severozápadněji položené území sondy kolonizoval sklonek 13. století a celá první polovina století čtrnáctého. Území se obrací jednak k Polabí na Litoměřicko a Mělnicko, jednak do Pojizeří na Mladoboleslavsko. Osídlené území končí pod Lužickými horami a Ještědským hřebenem. Ten spolu s Jizerskými horami odděluje třetí území kolem Frýdlantu, osídlované asi od poloviny 13. století. Frýdlantsko se vždy orientovalo na Žitavsko a na severozápadní Slezsko. Při studiu uvedených oblastí, severozápadního Slezska, které vymezuJ1 jeleniogorskym, legnickym a walbrzyskym vojvodstvím, a Žitavska, dnes jihovýchodního území spolkové země Sasko, ohraničeného na západní straně Sprévou, vycházím pouze z dostupné literatury, která v příslušných územních celcích sakrální stavby třídí do dispozičních typů. Podrobné studium literatury o jednotlivých sakrálních stavbách v dané oblasti, jejich komparace, následné vyhodnocení a zařazení do typových tříd přesahuje rámec předkládané práce. Vysloveným požadavkům však...

Sociokulturní souvislosti soudobého vývoje architektury a města
Majtán, Petr ; Matějů, Martin (oponent) ; Ortová, Jitka (vedoucí práce)
K napsání této diplomové práce mne především vedlo to, že architektura již od svého vzniku představuje obrovské téma. Reprezentuje takové fenomény, které jsou nositely ekonomických, společenských a kulturních hodnot. A člověk, jako tvůrce architektury, již po několik tisíciletí usiluje o to, aby sloužila jeho potřebám. Jedinečnost architektury spočívá jednak v tom, že vytváří prostor k obývání, a tak také souvisí se způsobem života a jeho změnami, ale i vytváří podobu jednotlivých lokalit a krajiny vůbec. Cílem této diplomové práce je nastínit jak sociokulturní souvislosti soudobého vývoje architektury, tak i speciálně města, v kontextu vývoje západní společnosti. Podkladem pro tuto práci nám bude především architektura moderní a postmoderní, tedy architektura 20. století. Práce má charakter přehledové studie, zaměřené na utřídění a vyhodnocení materiálů k danému tématu.

Studie obnovy veřejných prostor obce Vědomice
Moučková, Tereza
Tato bakalářská práce se zabývá analyzováním a zhodnocením vývoje současného stavu obce Vědomice. Analýzy byly provedeny pro celkové uspořádání a fungování obce. Byly vyhotoveny analýzy funkcí budov, občanského vybavení, dopravy, zeleně, ale také historického vývoje, který je nedílnou součástí celkového hodnocení. Hlavním záměrem bylo zhodnocení veřejných prostor obce, a to především z pohledu zahradní a krajinářské architektury. Analýzy byly zaměřeny na celé katastrální území a dále pak na vybranou část obce - centrální prostor na Zavadilce. Na základě analýz a jejich zhodnocení jsou stanoveny základní hodnoty a problémy obce. Pro celé katastrální území obce jsou navržena opatření a modelová řešení pro zkvalitnění veřejných prostor obce. Pro vybranou část je zpracována architektonická studie, která se zaměřuje na zkvalitnění prostoru centrální části, zvýšení estetické a funkční hodnoty daného prostoru. Základní myšlenkou je vytvoření charakteristického prostoru pro místní obyvatele, který má sloužit pro jejich každodenní potřeby, zároveň má být i místem k setkávání a odpočinku. Návrh modelových řešení pro celé katastrální území má obci navrátit původní charakter, který ztratila v dobách minulých, a vytvořit zde podmínky pro plnohodnotný život obyvatel. Součástí modelových řešení je např. návrh základních opatření výstavby novostaveb, návrh materiálového řešení nebo návrh přírodních krajinných prvků.

Soudobá zahrada v historickém kontextu - Zahrada v hradebním příkopu v Telči
Kotápišová, Kateřina
Bakalářská práce "Soudobá zahrada v historickém kontextu -- Zahrada v hradebním příkopu v Telči" s ohledem na zvolený modelový objekt v teoretické části obecně shrnuje vývoj městského opevnění. Popisuje jeho využití z pohledu zahradní a krajinářské tvorby od gotiky až po 19. století, ve kterém se odehrály největší změny v prostorech hradebních okruhů. Na příkladech řešení městských sadů v Plzni, Vyšehradu a Bastionu XXXI, U Božích muk v Praze dokládá možnosti soudobé tvorby v historických místech spojených s hradebními strukturami měst. Modelový objekt je definován již v samotném zadání práce -- hradební příkop v Telči. Praktická část práce se zaměřuje na terénní průzkum, následnou analýzu řešeného prostoru a definuje východiska pro vytvoření návrhu. Návrh si dává za cíl vytvořit mezi hradebními zdmi příjemné prostředí specifické kvality, určené pro obyvatele i návštěvníky Telče. Záměrem návrhu bylo zdůraznit charakter místa, podpořit jeho hodnoty, citlivě se vepsat do historického kontextu a vytvořit protiváhu zámeckému parku.

Historie a současnost vinohradnictví a vinařství na Mělnicku
Průdková, Hana
SOUHRN Tato bakalářské práce pojednává o historii a současnosti vinohradnictví a vinařství na Mělnicku. První zmínka o pěstování révy vinné na Mělnicku je spojována s kněžnou Ludmilou. Práce nás provází dobou rozkvětu především za vlády císaře Karla IV., i obdobím úpadku zejména během válek a v 19. století, kdy byly vinice napadeny chorobami. Také to byla doba socialismu, kdy se upřednostňovala kvantita nad kvalitou. Tato filozofie je naštěstí za námi a v současné době se vinaři snaží o výrobu kvalitních vín doplněné o prvky moderních technologií. Přírodní podmínky pěstování révy vinné na Mělnicku jsou méně příznivé než je tomu ve vinařské oblasti Morava. Přesto jsou zde vína zajímavá, charakterově velmi výrazná a nezaměnitelná s jinými. Určitě zde nalezneme prvky terroir, které se vyznačují nezměnitelným charakterem zdejších vín s rukopisem tamních vinařů, kteří respektují přírodní zákonitosti.

Formální kompozice v soudobém zahradním umění
Horký, Martin
Zaměření bakalářské práce vyplývá již ze samotného názvu. Hlavní náplní je tedy představení formální kompozice, jejích obecných principů, charakteru základních kompozičních prvků a jejího vývoje. První část zpracovaná v podobě literární rešerše se zabývá obecnou charakteristikou formálních kompozic a podobou základních kompozičních prvků v ní uplatněných. Je zde také ve stručnosti představen vývoj zahradně architektonické tvorby od starověku po současnost se zaměřením právě na formální kompozici. Je zde také částečně nastíněn vliv ostatních zahradně architektonických stylů, které se na vzniku této kompozice významně podílely V další části je představeno 5 již existujících realizací, ve kterých je uplatněna formální kompozice. U každé z nich je popsána kompozice, provoz i charakter technických a vegetačních prvků. Tato charakteristika je doplněna o popis autorů a názory místních uživatelů. Část realizací se nachází na území České republiky a část v zahraničí, zároveň jsou však všechny realizace veřejným prostorem. Na základě zpracované literární rešerše byl vytvořen návrh za využití principů formální kompozice v odpovídajícím veřejném prostoru.

Divoká příroda v dílech zahradní a krajinářské architektury
Zielinski, Filip
Bakalářská práce se zabývá tématem použití divoké přírody v zahradní a krajinářské architektuře. Stručně shrnuje vývoj od anglického krajinářského parku až do dnešní doby. Práce dále obsahuje výklad několika praktických využití divoké přírody v dnešní běžné tvorbě. Část práce je věnována význačným osobnostem, jejich životu a dílu. Popsány jsou i vybrané příklady realizací z Evropy a Ameriky. Vybrané osobnosti a příklady nejsou kompletním přehledem, ale spíše seznámením s tématem a inspirací pro další tvorbu. Praktická část bakalářské je architektonickou studií modelového území. Jedná se o nádražní komplex budov a jejich okolí v městě Hodkovice nad Mohelkou, nedaleko Liberce v severních Čechách. Návrh reaguje na provedené analýzy, potenciál a charakter prostoru a na snahu využití prvků divoké přírody.

Diplomní projekt - Nábřeží Vltavy v historickém centru Prahy z pohledu krajinářského architekta
Kopřivová, Iveta
Diplomová práce je zaměřena především na problematiku nábřeží, možnosti jejich úprav a priority, které je třeba ctít při jejich úpravě prostředky zahradní a krajinářské architektury. Tyto obecné teze jsou ověřovány na konkrétním zadání. Autorka si zvolila modelové území, které je dnes v mnoha ohledech nefunkční či vzhledově problematické, ačkoliv se řadí k prostorům národního významu. V jeho těžišti leží náměstí Klárov, které je nevhodně izolováno od nejvýznamnějšího pražského fenoménu -- řeky Vltavy. Její význam i charakter širšího okolí je v práci popisován s žádoucím interdisciplinárním nadhledem. Analytická i návrhová část klade důraz na sdílné grafické zpracování formou schémat, situací, řezů i vizualizací. Návrh se snaží o novodobou artikulaci historických faktů v podobě výtvarných prvků a odkazů (viz stylizace potoku Brusnice či uplatnění principů terasových zahrad) i o uživatelský komfort na úrovni jednotlivých prostorů i celé Malé Strany.

Diplomní projekt - Lázeňský park Luhačovice
Flekačová, Zuzana
Tato diplomová práce obsahuje koncepční návrh řešení úprav ve vybraném modelovém území, Lázeňském areálu Luhačovice, na úrovni architektonické studie. Lázně Luhačovice jsou, bezpochyby, díky svému charakteru skutečnou perlou moravských lázní. Jejich nezaměnitelný význam určuje především jeho samotná poloha, bohatá historie, minerální prameny aj. Charakter tohoto lázeňského areálu je i do současnosti zachován. Jedním z hlavních cílů diplomové práce je snaha zkvalitnit výtvarnou podobu lázeňského areálu, rozvinout jeho potenciál, atraktivitu a vyšší návštěvnost. Teoretická část práce se zabývá vývojem lázeňství, lázeňskou zelení a její funkcí, charakteristikou zkoumané oblasti, historickým vývojem řešeného území, především všeobecnou historií vývoje lázní a historickým přehledem vývoje kompozice v jednotlivých vybraných kompozičních celcích. Analytická část práce se zaměřuje na vlastní průzkum v terénu, jehož výsledky jsou následně zpracovány do velkého množství digitálních podkladových map. Z takto vzniklých analýz byly následně vyvozeny dílčí zhodnocení a východiska pro návrh architektonické studie, na základě nichž byl vytvořen základní architektonický koncept. Lázeňský park byl vzhledem k jeho velké rozloze rozdělen na několik kompozičních celků, které jsou řešeny jednotlivě. Konceptem se má docílit odstranění všech problémů v území. Nový návrh vytváří soudobý prostor respektující všechny historické náležitosti a charakter lázní, je velmi citlivě zanesen do současného stavu a podoby lázeňského parku, který bude i nadále funkční pro všechny typy návštěvníků. Výsledný návrh prostřednictvím jednotlivých mapových výřezů, z mapy Současného stavu (stav před) a Návrhové mapy (stav po), prokazuje vzájemným porovnáním vhodnost a především funkčnost navrhované koncepce, a je také dokázáno, že návrh lázeňského areálu je vytvořen tak, aby do sebe jednotlivé kompoziční celky zapadaly, mezi sebou se "netříštily" a tvořily jedno řešené území, jež je v tom největším měřítku propojené promenádou, alejí a květinovými záhony podél řeky. Práce je doplněna také o perspektivní pohledy (vizualizace), které opět prokazují správnost návrhu a jsou ukázkou oživení prostoru a vnesení nové nálady do území.

Kapitoly z deskové malby krásného slohu
Klípa, Jan ; Homolka, Jaromír (vedoucí práce) ; Kuthan, Jiří (oponent) ; Royt, Jan (oponent)
Práce má charakter dvou kapitol zamýšleného většího celku. První část se zabývá vývojem a obsahem základních pojmů, spojených s uměním přelomu 14. a 15. století. Snaží se postihnout obecnější tendence, které krystalizovaly v rámci procesu formulace termínů: mezinárodní sloh, dvorský sloh, krásný sloh apod. Největší pozornost je při tom věnována dějinám pojmu krásný sloh a jeho obsahu, v nichž připadla významná úloha tuzemskému bádání v průběhu minulého století. Obecné otázky slohu ve výtvarném umění pozdního středověku hrají totiž v rámci studia umění kolem roku 1400 podstatnou roli a žádné další zpracování této tématiky se neobejde bez historiografické reflexe, která pojmenuje a přijme dobovou a myšlenkovou podmíněnost základních pojmů. V závěru první části jsou formulovány hypotetické výhledy týkající se směřování budoucího studia umění kolem roku 1400 na celoevropské i na regionální úrovni. Druhá část práce je věnována konkrétní problematice podoby tohoto umění ve vídeňském malířství první třetiny 15. století a jeho vztahům k českému umění krásného slohu. Vídeňský příklad se ukazuje jako instruktivní pro hodnocení pražské malířské produkce v prvních desetiletích 15. století. Rozvinula se zde totiž plodná tradice, nepřerušená radikálními zásahy ze strany společenských otřesů, která navíc, a to je jeden z...