Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 1,222 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.08 vteřin. 

Vývoj německé ekonomiky v letech 1936-1939.
Vaňkát, Milan ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Soběhart, Radek (oponent)
Po Velké hospodářské krizi bylo Německo zasaženo velkou nezaměstnaností a celkovým poklesem produkce. Jako řešení se pod nacistickou administrativou začaly používat státní investice, které snížily nezaměstnanost na minimum a v roce 1936 byly plně přesměrovány do zbrojního průmyslu. V rámci znovuvyzbrojení německé armády měla být země do čtyř let připravena na krátkou válku. Při snaze rychle vyzbrojit armádu se Německo potýkalo s nedostatkem surovin a hlavně s nedostatkem prostředků, za které by je pořídilo. Přes tyto problémy však německá ekonomika zaznamenala v daném období velký hospodářský růst. Tato situace navozuje otázku, jaké byly hospodářské poměry v Německu a co přispělo k takovému hospodářskému výsledku.

United States Soft Power- Using Free and Open Media to Bolster the Afghan Democracy. Radio Azadi -A Case Study
Smoot, Taylor Grant ; Žídková, Markéta (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Since the US-led invasion began in October 2001, the United States has spent $440 billion on military operations in Afghanistan. Afghanistan still suffers from widespread corruption, ineffective government agencies, daily attacks taking place by both US-led forces and the Taliban - not to mention that 4 million refugees remain dislocated around the countryThe United States declared political objectives in the country are to -disrupt, disable, dismantle al- Qaeda in Afghanistan, to prevent it from using Afghanistan and Pakistan as a base to attack the United States. The U.S. and its military officials feel the best way to achieve this is by building a functioning Afghan Government that can secure its populations, protect its borders, keep Al-Qaeda out of Afghanistan and create a democratic social culture. For them to achieve this it is going to take a generational effort and billions of dollars. With the war entering its tenth year with no clear-cut victory in sight, the US-led forces will either have to leave Afghanistan due to enormous cost and domestic political pressure, or refocus its allocation of resources and redefine its objectives. The best way the U.S. will be able to leave Afghanistan but still help sustain and create a working stable and effective democratic government is through the...

Biocentra a biokoridory v zemědělské krajině význam pro společenstva epigeických brouků (Coleoptera)
KREJČA, Mikoláš
Na čtyřech rozdílných lokalitách v jižních Čechách na Písecku byla sledována společenstva epigeických brouků. Lokality se vyskytovaly v zemědělské krajině, která je ovlivňována činností člověka. Jedna z lokalit byla smrková monokultura o stáří 60 lety, dalšími lokalitami byly louka, podmáčená louka a pšeničné pole. Lokality měly funkci biocenter a agrocenózy. K získání vzorků epigeických brouků byla požita metoda zemních pastí. Celkově bylo získáno 2268 vzorků epigeický brouků (12 čeledí a 56 druhů). Největší počet brouků byl nalezen na lokalitách pšeničné pole, podmáčená louka a les. A to v počtu 656 jedinců v podmáčené louce 634 jedinců v poli a 583 jedinců v lese. Nejmenší počet a to 395 jedinců byl nalezen na louce. Rozdělení brouků bylo uděláno dle citlivosti k antropogeniím vlivům (reliktní druhy R1, adaptilní druhy R2 a eurytopní druhy E). Na zkoumaných územích byly objeveny jen adaptilní (R2) a eurytopní (E) druhy. Reliktní druhy (R1) nebyly přítomny. Adaptabilních (R2) druhů bylo na zkoumaných lokalitách zjištěno 20 a eurytopních (E) druhů 36. Index antropogenních ovlivnění společenstev epigeických brouků vyšel v nízkých hodnotách. Nízká hodnota nám udává, že společenstva brouků jsou silně ovlivněna lidskou činností. Nejvíce byly ovlivněny lokality pšeničného pole (1,11) a louky (1,27) a nejméně byla ovlivněna lokalita lesa (20,42). Podmáčená louka byla také velmi silně antropogenně ovlivněna, ale byla na tom lépe než louka a pšeničné pole (2,29).

Změny krajinné struktury a jejich příčiny v katastrálním území Nasavrky
Korobková, Petra
Práce se zabývá změnami krajinné struktury v katastrálním území Nasavrky (okres Chrudim, kraj Pardubický) v časovém rozmezí let 1852 až 2013. Na základě podkladů druhého vojenského mapování (krajinná struktura v 19. století), československé topografické mapy (krajinná struktura 50. let 20. století) a současné topografické mapy a ortofotomapy aktualizované o terénní průzkum (krajinná struktura v roce 2013) byly v prostředí geografického informačního systému vyhodnocovány změny využívání krajiny. Změny krajinné struktury byly popsány na základě vývoje plošného zastoupení osmi zvolených kategorií využití území (lesy, orná půda, trvalé travní porosty, sady a zahrady, zastavěné plochy, vodní plochy, rekreační plochy, ostatní plochy). Největší změny byly zaznamenány u kategorií orná půda a trvalé travní porosty. Zjištěné poznatky o změnách využívaní krajiny mohou posloužit například jako podklady v krajinném plánování.

Vývoj a současná struktura druhů pozemků v regionech a typech krajiny české části Novohradských hor
TRÁZNÍKOVÁ, Lucie
Diplomová práce se zabývá vyhodnocením vývoje a charakterizováním současné struktury krajiny (land use, využití země) v řešeném území ,,Novohradské hory a jejich podhůří`` jako celku, poté ve vymezených regionech a v jednotlivých typech katastrálních území (na základě vypracovaných typologií) během 20. století až do současnosti resp. mezi lety 1845 - 1938 - 1945 {--} 1955 {--} 1989 - 2002. Vymezení řešeného území je převzato z již probíhajícího výzkumu souvislostí mezi krajinou strukturou a osídlením prováděného na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích, Pedagogické fakultě, katedře geografie. Výsledky diplomové práce jsou obsaženy v přílohách práce v tabulkách a kartogramech a slovně zhodnoceny v textové části diplomové práce.

Vývoj československé ekonomikyv prvních poválečných letech (1918-1922)
Havel, Ladislav ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Skřivan, Aleš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá prvními poválečnými roky (1918-1922), které měly klíčový význam pro utváření ekonomiky nově vzniklé Československé republiky. Nejprve se práce zaměřuje na problematiku vzniku samostatného státu a na možnosti navázání hospodářské spolupráce s ostatními nástupnickými zeměmi po rozpadu Rakouska-Uherska. Déle se již práce věnuje otázce budování samostatné ekonomiky a potlačení vlivu bývalých ekonomických center monarchie. Pro hospodářskou emancipaci nutné kroky byly obseženy již v návrhu hospodářského zákona, vypracovaném před rozpadem monarchie. Tato hospodářská opatření zahrnující celní a měnovou odluku, nostrifikaci a repatriaci kapitálu a pozemkovou reformu a analýza jejich průběhu tvoří jádro této práce.

Druhová diverzita a početnost drobných zemních savců v několika typech lesních porostů v zájmovém území CHKO Třeboňsko
Dvořák, Jiří ; Kouba, Marek (vedoucí práce) ; Šťastný, Karel (oponent)
Cílem předložené práce bylo určit diverzitu a početnost drobných zemních savců v zájmové oblasti CHKO Třeboňsko v několika typech lesních a nelesních ekosystémů, získané výsledky pak porovnat s obdobnými daty z Krušných hor a následně je diskutovat ve vztahu k početnosti hnízdících párů sýce rousného (Aegolius funereus) v obou oblastech. Odchyty se v obou zájmových územích uskutečňovaly pomocí sklapovacích pastí. Na Třeboňsku bylo vymezeno šest jarních a šest podzimních kvadrátů přičemž výměra jednoho kvadrátu činila 270 m2 a na každý bylo kladeno 40 pastí. V Krušných horách se drobní zemní savci chytali na třech jarních a třech podzimních kvadrátech. Výměra jednoho kvadrátu činila 1 ha a na každém kvadrátu bylo položeno 121 pastí. Výsledné počty odchycených jedinců byly přepočteny na počet chycených kusů na 100 pasťonocí. Počty hnízdících párů sýce rousného byly zjišťovány pravidelnými kontrolami vyvěšených budek v obou zájmových oblastech. V roce 2014 se na Třeboňsku podařilo odchytit celkem 42 jedinců, zaznamenány byly následující druhy: myšice lesní (Apodemus flavicollis), norník rudý (Clethrionomys glareolus) a hraboš polní (Microtus arvalis). Nejvyšší druhová diverzita byla v tomto roce evidována na lokalitách "borovice sever" a "volná plocha jih". Nejvíce jedinců (21) bylo odchyceno na kvadrátu "borovice sever". Rok 2015 byl druhově pestřejší nicméně jedinců bylo odchyceno jen nepatrně více (celkem 49 jedinců). Chyceny byly tyto druhy: myšice lesní, myšice křovinná, norník, rejsek obecný (Sorex araneus) a hraboš mokřadní (Microtus agrestis). Nejvyšší druhové diverzity bylo dosaženo na kvadrátu "smrky sever" a nejvíce jedinců (24) bylo odchyceno na kvadrátu "borovice sever". V Krušných horách bylo v roce 2014 odchyceno 31 jedinců a v roce 2015 193 jedinců. Druhové složení drobných zemních savců bylo stejné jako na pokusných lokalitách na Třeboňsku, navíc se zde vyskytl pouze rejsek malý (Sorex minutus). Pravidelnou kontrolou hnízdních budek byly zjištěny následující počty hnízdících párů sýce rousného: v roce 2014 nezahnízdil na Třeboňsku ani jeden pár, v roce 2015 zde zahnízdily 3 páry. V Krušných horách zahnízdilo v roce 2014 10 párů a v roce 2015 34 párů. I přes podobnou výši potravní nabídky je rozdílný počet hnízdících párů na Třeboňsku a v Krušných horách značný. Zdá se tak pravděpodobné, že sýc rousný na Třeboňsku preferuje přirozené hnízdní dutiny před vyvěšenými budkami.

Velká Británie a podpora odbojového hnutí v českých zemích a na Slovensku v letech 1940-1945
Kokoška, Stanislav
The research contains a collection of 200 archive documents on British assistance to the resistance movement in the Cyech lands and in Slovakia during WW II. The collection grants a complex picture both on the scale of the British assistance and on decision processes involved. Beside abstracts, all British documents (168 pieces in all) include also Czech summaries.

Letáky o Fridrichovi Falckém jako pramen k vývoji a vnímání české otázky v letech 1619-1632
Hubková, Jana ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Barteček, Ivo (oponent) ; Pánek, Jaroslav (oponent)
Obraz Fridricha Falckého v letákové literatuře třicetileté války a reflexe českých událostí jsou na stránkách dobových letáků i v pozdějších hodnoceních historiografického rázu nerozlučně spojeny. Přijetím české koruny a spojením svého osudu s českým stavovským povstáním se tento král, jenž již od své svatby s Alžbětou Stuartovnou ztělesňoval naděje evropského protestantismu, stal osobností, která země české koruny reprezentovala a k níž se nadále upínaly naděje zdejšího protestantského obyvatelstva v dobách příznivých i nepříznivých. Z těchto důvodů se letáky, které se jeho osoby týkají, staly publicistickým fenoménem, jenž silně ovlivnil způsob, jakým české záležitosti vnímali jak sami obyvatelé českého království, tak obyvatelé německého říšského území a později i příslušníci různých exilových vln nekatolického obyvatelstva. Velká část těchto letáků souvisí s prvním publicistickým vzepětím třicetileté války a jejich spojitost s vnímáním vývoje české otázky je nezpochybnitelná. Z tohoto důvodu nespočívalo zadání mé práce v shromažďování důkazů pro tento známý fakt, ale spíše ve zmapování vzniku, průběhu, okolností, obsahu, mechanismů, charakteru, účinku a krátkodobých i dlouhodobých důsledků letákové komunikace v prostředí, v němž tyto tisky kolovaly. Pramenná základna předkládané práce vznikla na základě...

Krajina česko-rakouského pohraničí: vývoj a dědictví
Rašín, Robin ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Kupková, Lucie (oponent) ; Kubeš, Jan (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Robin Rašín Krajina česko-rakouského pohraničí: vývoj a dědictví Shrnutí Roztoky u Křivoklátu 2010 1 Krajina je jedním z klíčových geografických konceptů a geografický výzkum krajiny, resp. jejího využití a změn, má dnes dlouholetou tradici. Vývoj předmětové orientace výzkumu krajinných změn lze obecně rozdělit do dvou fází. (i) V první fázi (do konce 50./60. let 20. století) byl v ústředí zájmu badatelů popis krajiny a její morfologie (struktur) a také tematika hodnocení agroprodukčního potenciálu krajiny, přičemž studium krajiny bylo motivováno zejména obavami o pokrytí poptávky rostoucí populace zemědělskými produkty. (ii) Ve druhé fázi (zhruba od 70. let 20. století), se vědci začínají zabývat akcelerujícími změnami krajiny na celosvětové úrovni, které souvisely s: celkovým nárůstem populace, změnou zemědělských postupů, těžbou přírodních i nerostných surovin atd. Je zřejmá potřeba řešit problémy negativních dopadů společenských aktivit na krajiny různých měřítkových úrovní (včetně úrovně globální). Krajinné změny byly pro svou závažnost a rozsáhlé důsledky zařazeny na seznam čtyř nejvážnějších environmentálních problémů současnosti (Walker, Steffen 1997, Walker 1998). Badatelé zabývající se změnami...