|
Literární předloha jako cesta k tématu nesvobody
Machková, Tereza ; PROVAZNÍK, Jaroslav (vedoucí práce) ; ULRYCHOVÁ, Irina (oponent)
Bakalářská práce pojednává o tvorbě a realizaci baklalářského projektu v podobě dvoudenní dílny dramatické výchovy pro žáky druhého stupně základní školy. Tato dílna byla vytvořena na základě dvou knih Petra Síse Tibet: Tajemství červené krabičky a Zeď: jak jsem vyrůstal za železnou oponou, jejím tématem je okupace a nesvobodný život v totalitním režimu.
V úvodních kapitolách jsou popsány předlohy a jejich možnosti pro dramatickou výchovu. Následuje zpráva o dvou realizacích bakalářského projektu. V závěrečné kapitlole je pak uvedena struktura dvoudenní dílny, která byla vytvořena na základě popsaných realizací.
Do příloh jsou zařazeny materiály, s nimiž se během dílny pracuje. Dále pak struktury, podle nichž probíhaly popisované realizace a úryvky z písemných reflexí účastníků.
|
|
Vývoj trestného činu úvěrový podvod na území Jihočeského kraje do roku 2014
BUŠKOVÁ, Tereza
Cílem této práce je analýza vývoje páchání trestného činu úvěrový podvod dle ustanovení § 211 zák. č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (zejména vývoj počtu trestných činů a vývoj výše škody) a následné porovnání s vývojem vybraných makroekonomických ukazatelů v období let 2005 až 2014 na území Jihočeského kraje. Při zpracování této práce bylo využito metody sekundární analýzy dat. Jako zdroj byla využita statistická data, získaná od jihočeské pobočky Českého statistického úřadu a statistická data kriminality Policie České republiky. Analýzou byla zpracována data hodnotící množství zjištěných případů tohoto trestného činu, kterého se dopustili pachatelé na území Jihočeského kraje a to podle místa spáchání. Analyzován byl soubor 5.713 trestných činů a 4 219 pachatelů. Definovaný soubor byl rozdělen na sedm částí (okresů) podle místní příslušnosti územních odborů Policie České republiky. Zjištěná data byla porovnávána s vybranými makroekonomickými ukazateli. Z výsledků lze učinit závěr, že nejvyšší nápad trestného činu úvěrový podvod je po přepočtu na 1 000 obyvatel, v okrese Strakonice. Naopak nejnižší trestná činnost je ve sledovaném období v okrese Jindřichův Hradec. Také bylo v této práci zjištěno, že vývoj makroekonomických ukazatelů nemá vliv na vývoj této trestné činnosti. Závěrem, na základě zjištěných údajů, lze doporučit podpoření ekonomické výuky na základních a středních školách a tím i zvýšení finanční gramotnosti populace. Dále lze doporučit důsledné využívání již dostupného Centrálního registru úvěrů a také podporu změn právních předpisů, tak aby měli poskytovatelé úvěrů povinnost si žadatele více prověřit a také, aby byl pachatel této trestné činnosti odrazován vyššími tresty, ukládanými za úvěrové podvody.
|
|
Nutriční péče na dětských klinikách a nemocničních zařízeních
METELCOVÁ, Jana
Hlavním cílem bakalářské práce s názvem Nutriční péče na dětských klinikách a v nemocničních zařízeních je zhodnotit, zda jsou realizovány a zároveň kontrolovány nutriční normy, které jsou pro starší dětské pacienty vytvořeny, aby byly plněny jejich fyziologické potřeby, v mnou vybraných nemocničních zařízeních. Dalším cílem je zhodnotit spokojenost školních hospitalizovaných pacientů s výživou, kterou jim nemocnice poskytuje. Teoretická část práce pojednává o charakteristice nutriční péče a práci terapeuta s pacienty adolescentního věku a jejich výživových potřeb. Dále o nutričních rizicích a okrajově i o technologických postupech při přípravě pokrmů. Pro zpracování výzkumné části byla použita metoda kvalitativního výzkumu, která byla realizována pomocí dotazníků vyplněných předem vybranými hospitalizovanými dětmi, se kterými jsem následně provedla rozhovor. Jedná se o děti ve věku 10 - 14 let, které měly naordinovánu dietu číslo 13, cca polovinu výzkumného vzorku tvořili chlapci a polovinu tvořila děvčata. Výzkum s pacienty jsem provedla na dětském oddělení v nemocnici v Jindřichově Hradci v prosinci roku 2015 a na tomtéž oddělení v nemocnici v Českých Budějovicích v únoru roku 2016. Počáteční počet respondentů byl po pěti pacientech na každém oddělení, v mém výzkumu byla ale využita metoda tzv. sněhové koule, a tak jsem na každém pracovišti byla v kontaktu s deseti dětmi. Týdenní jídelní lístek, podle kterého byly pokrmy dětem poskytovány, jsem získala ve stravovacích zařízeních nemocnic. Stravu jsem poté zadala do programu: ,,Nutriservis Profi", pomocí kterého jsem získala hodnoty živin, jež připravovaná strava obsahovala. Výsledky z obou nemocnic, které vzešly z programu, jsem porovnala s nutričními hodnotami pro daný věk, které jsou stanoveny Společností pro výživu, a tak jsem mohla zhodnotit plnění fyziologických potřeb pacientů. Z výsledků, které jsem získala, jsem zjistila, že obě nemocnice mají problém zajistit svým dětským pacientům dostatek vlákniny, fosforu a vápníku. Dále je v jídelníčkách obsažen nadbytek sodíku, draslíku, cholesterolu a vitamínu C. Díky tomu, že jsem působila na stáži jak v nemocnici v Jindřichově Hradci, tak v Českých Budějovicích, mohla jsem zhodnotit i realizaci kontroly plnění fyziologických potřeb dětí. Vzhledem k tomu, že předchozí vyhodnocování prokázalo jisté nedostatky, měli by se terapeuti z obou nemocnic více zaměřit na kontrolu nutričních hodnot jídel předkládaných dětem a následně doporučuji více se věnovat jídelníčkům i z pohledu zlepšení jejich pestrosti. Terapeuti by také měli vylepšit svoji docházku na dětská oddělení, ta je momentálně nulová. Hodnocení dětí, které vyšlo z dotazníků a osobních rozhovorů, jsem zpracovala a porovnala navzájem obě nemocnice. Z těchto údajů mi vyšla větší spokojenost se stravováním u dětí hospitalizovaných v nemocnici v Jindřichově Hradci. V závěru práce shrnuji celý výzkum, který jsem provedla, a navrhuji zlepšení pro nemocnice, které by dle mého názoru bylo vhodné. V přílohách je zařazen vzorový týdenní jídelníček pro dietu číslo 13, který by nemocnice mohly využít.
|
|
Lze u pacientů s AML indikovaných k nepříbuzenské transplantaci provádět v klinické praxi výběr nepříbuzných dárců na základě KIR genotypů?
FRYČOVÁ, Michaela
Akutní myeloidní leukémie (AML) je agresivní maligní onemocnění, kdy pro většinu pacientů je jedinou kurativní léčbou alogenní transplantace krvetvorných buněk (aloTKB). Kromě reakce štěpu proti hostiteli je základním limitujícím faktorem úspěšnosti transplantace relaps onemocnění. Podle několika nedávno publikovaných studií mohou být výsledky transplantací u pacientů s AML kromě HLA genů ovlivněny i dalšími, tzv. non-HLA geny. Obzvláště roste počet důkazů vlivu genů KIR (Killer-cell Immunoglobulin-like Receptors) dárce na ochranu před relapsem po transplantaci. HLA a KIR geny jsou kódovány na různých chromozomech (HLA-6. chromozom a KIR 19. chromozom), tudíž se segregují nezávisle a HLA shodní dárci s příjemce mají obvykle různé složení KIR genů. Cooley et al. (2010) doložil, že specifické složení motivů centromerních a telomerních B haplotypů KIR genů přispívá k ochraně před relapsem a zvyšuje šanci na úplné vyléčení AML. V případech kdy existuje více HLA shodných nepříbuzných dárců (UD) by pak logicky kompozice KIR genů u jednotlivých dárců mohla být kritériem výběru toho nejvhodnějšího, tedy toho s největším potenciálem protekce před relapsem. Na základě této studie a dalších dat byla zahájena genetická typizaci KIR u potenciálních dárců, pokud bylo možné volit z několika 10/10 nebo 9/10 HLA shodných UD u daného pacienta. Genotypizace byla prováděna metodikou PCR-SSP pomocí komerčně dostupných kitů. Byla provedena genová typizace 160 nejlépe shodných HLA dárců pro 55 vybraných pacientů s AML. Přítomnost KIR haplotypů A a B stejně jako jejich kombinací byla určena z druhu a počtu genů KIR. Všechny genotypy byly zadány do kalkulátoru, který umožňuje zadání až pěti potenciálních dárců a získání jejich přiřazení do jedné z 3 skupin dle obsahu KIR B. Skupiny, "neutrální", "lepší", "nejlepší", odkazují na příslušnou ochranu proti relapsu. Genová typizace KIR při hledání dárců odhalila 43 dárců s AA haplotypy, 90 dárců s AB haplotypy a 27 dárců s BB haplotypy. Po přiřazení stavů přítomnosti KIR B bylo objeveno 107 "neutrálních" dárců, 35 "lepších" dárců a 18 "nejlepších" dárců. U 40 (~73%) pacientů byli k dispozici dárci s různými stavy přítomnosti KIR B. Tito pacienti představují skupinu pacientů, kde by mohlo být použito výběrové kritérium přítomnosti KIR B genu u dárce. Potvrdila jsem, že dodatečný výběr HLA shodného nepříbuzného dárce na základě obsahu KIR B genů je proveditelný. Výběr takového dárce může zlepšit transplantační výsledky u pacientů s AML.
|
|
Vyhodnocení konektivity prvků územního systému ekologické stability na Královéhradecku
Jebavá, Lucie ; Šímová, Petra (vedoucí práce) ; Skaloš, Jan (oponent)
Práce se zabývá hodnocením konektivity lokálních biocenter v oblasti ORP Hradec Králové. Tato oblast je typická svou zemědělskou výrobou. Výpočty v softwaru Conefor proběhly pro tři skupiny živočichů s různými schopnostmi rozptylu, a to v několika fázích. Nejprve byly hodnoceny všechny prvky územního systému ekologické stability, dále byly rozděleny do tří skupin podle typu biotopu. V dalším kroku byly odstraněny nefunkční prvky. Nakonec byla konektivita vypočítána i pro nově navržená biocentra. Výstupy z programu Conefor poukazují na diskutabilnost vhodnosti použitých indexů. Diskutabilní je i míra konektivity lokálních biocenter ve zkoumaném území.
|
|
Posouzení způsobů ustájení koní z hlediska welfare
Morávková, Kateřina ; Hofmanová, Barbora (vedoucí práce) ; Majzlík, Ivan (oponent)
V dnešní době jsou podmínky chovu zvířat lepší, než byly minulosti a je kladen větší důraz na jejich dodržování a zlepšování. Zajistit dobré welfare je pro chovatele nesnadný úkol. Není přesně dáno jakými způsoby welfare zlepšit. Obecně víme, jak by dobrý welfare měl vypadat, ale zda je dodržován a zda pocit spokojenosti má i zvíře, nevíme. Objevují se různé studie a experimenty na dobré a špatné životní podmínky, na druhou stranu je stále plno věcí okolo tématu welfare, které se mohou objevovat a zkoumat. Je také otázkou, zda špatný welfare hraničí s týráním zvířat, nebo ne.
Jednou z kategorií, na které se welfare zaměřuje je ustájení. Při chovu a ustájení koní by člověk měl brát ohled na jejich původní životní styl a chování. Toho bychom se měli držet, pokud chceme zajistit dobré welfare. Ve většině případů je to problém, protože jak již bylo naznačeno, není ve skutečnosti dáno, kdy je dobrý a kdy špatný welfare. Někteří koně mohou být spokojeni v boxu a naopak jiní v boxu budou trpět depresemi a při pastevním ustájení s ostatními koňmi jim bude nejlépe. Každý systém a styl ustájení má své klady a zápory. Některé systémy se mohou zdát pro koně méně vhodné a naopak jiná jsou vhodnější. Kůň si ale způsob svého ustájení nevybere, vždy ho určí člověk. Ustájení koní museli řešit lidé v minulosti a je řešeno po dlouhá staletí. Člověk přichází se stále novými a zlepšenými způsoby, jak koně ustájit. Moderní člověk si neumí představit, že by kůň bydlel s ním tak, jak tomu v minulosti běžně bylo a také to byl způsob ustájení. Dnes už nevíme, zda tento způsob ustájení byl považován za dobrý welfare a zda koním vyhovoval. Je otázkou, zda bude mít kůň poskytnut lepší welfare v boxovém nebo na pastevním ustájení. Pro pracovní koně je stále nejlepší ustájení vazné, kdy koně pracující v lese si chtějí co nejvíce odpočinout a tento způsob ustájení jim možnost nerušeného odpočinku poskytuje. Naopak je zákonem dáno, že hříbata se uvazovat nesmí. Ustájit na vazné ustájení koně, který bude 22 hodin v kuse stát je pak také považováno za porušení welfare. Musíme tedy vždy brát ohled na to, k jakým účelům koně máme a zda přehnaná péče o ustájení nehraničí s koňskou nespokojeností. Podle chování a díky naslouchání koním by člověk měl být schopný rozeznat, zda koni poskytuje vše potřebné a vytváří mu tak dobré welfare, díky němuž je kůň spokojený. Měla by to být odměna pro člověka, že zajistil koni dobrý a kvalitní styl života.
|
|
Využití kostřavy rákosovité pro okrasné trávníky
Doskočil, Jan ; Svobodová, Miluše (vedoucí práce) ; Hrevušová, Zuzana (oponent)
Využití kostřavy rákosovité pro okrasné trávníky
Souhrn
Kostřava rákosovitá patří mezi krátce výběžkaté druhy se širokým a hrubším listem. Vytrvalý a ozimý druh, původem z Evropy, je známý pro svoji vysokou odolnost vůči suchu, nenáročnost a odolnost na zátěž. Tyto vlastnosti získala díky velmi rozvinutému a hlubokému kořenovému systému, který je schopný získávat vodu a živiny z hlubších vrstev půdy. Její využití je tedy na místech s velkou zátěží, jakou jsou dostihové dráhy, okraje silnic nebo meziřadí vinic. V současnosti, v době globálního oteplování, nabývá na významu její využití pro parkové účely a low-input trávníky, kde se využívá její zvýšená odolnosti vůči biotickým a abiotickým stresům, především vůči suchu. V porostu se dobře doplňuje ve směsi s lipnicí luční.
Cílem práce bylo zhodnocení kvality trávníků s kostřavou rákosovitou a vybranými trávníkovými druhy při různé frekvenci seče. Podle hypotézy by frekvence sečení neměla ovlivnit pokryvnost trávníku. Pokryvnost by měla být stejná při různém složení směsi s kostřavou rákosovitou.
Pokus byl proveden na pokusném pozemku České zemědělské univerzity v Praze, Suchdole v roce 2015. V roce 2012 byly vysety směsi kostřavy rákosovité s kostřavou červenou, jílkem vytrvalým, lipnicí luční a monokultury těchto druhů. Složení směsí bylo 50/50 kromě směsi kostřavy rákosovité s lipnicí luční, kde byl poměr 75/25, Celkově 63 parcelek zahrnovalo 3 opakování ve 3 různých frekvencích sečení (po 14, 30 a 45 dnech). Každá parcelka měla rozměr 6 m2. Vyhodnocení pokryvnosti a výšky seče probíhalo podle české technické normy ČSN EN 12231. Výsledky měření byly vyhodnoceny analýzou rozptylu ANOVA (P < 0.05) v programu Statgraphics verze XV.
Vliv složení směsi na výšku byl průkazný. Nejvyšší výšku porostu měla monokultura kostřava rákosovitá (10,6 cm). Nejnižší výšku porostu měla monokultura jílku vytrvalého (5,4 cm). Při frekvenci sečení 14 dní měla nevyšší intenzitu růstu monokultura kostřav rákosovité (0,07 cm/den). Nejnižší intenzitu růstu měla monokultura jílku vytrvalého (0,02 cm/den). Při frekvenci sečení 30 dní měla nejvyšší intenzitu růstu směs kostřava rákosovité a lipnice luční (0,24 cm/den). Nejnižší intenzitu růstu měla monokultura jílku vytrvalého (0,01 cm/den). Při frekvenci sečení 45 dní byly hodnoty intenzity růstu největší. Nejvyšší intenzitu růstu měly směsi kostřavy rákosovité s kostřavou červenou (0,75 cm/den). Nejnižší intenzitu růstu měla monokultura jílku vytrvalého (0,06 cm/den). Vliv složení směsi na pokryvnost byl statisticky průkazný. Nejvyšší pokryvnost měla směs kostřavy rákosovité s kostřavou červenou (81,3 %). Nejnižší pokryvnost měla monokultura jílku vytrvalého (58,6 %). Vliv frekvence na výšku porostu byl statisticky průkazný. Nejvyšší výšku měl porost při frekvenci sečení 45 dní (6 cm) a nejnižší výšku měla frekvence sečení 14 dní (3,8 cm). Vliv frekvence na pokryvnost se také ukázal jako statisticky průkazný. Nejvyšší pokryvnost měla frekvence sečení 14 dní (76,5%) a nejnižší pokryvnost měla frekvence sečení 45 dní (66,7%).
Získané poznatky poslouží k dalšímu sestavování směsí pro parkové účely. Bylo zjištěno, že většinou je vhodné upřednostnit vysetí směsí s kostřavou rákosovitou před monokulturami. Pro vysokou pokryvnost a optimální intensitu růstu porostu s kostřavou rákosovitou bylo doporučeno dodržování frekvence sečení - 30 dní.
|
|
Hodnocení dodavatelů ve vybrané společnosti
Vejvoda, Lukáš ; Houška, Milan (vedoucí práce) ; Hlavatý, Robert (oponent)
Bakalářská práce se zabývá použitím vícekriteriální analýzy variant na praktickém modelu společnosti prodávající hliníkové kola. Cílem bakalářské práce je analyzovat data a podle vícekriteriálního rozhodování doporučit společnosti nejvhodnější dodavatele. S velkým nárůstem nových zahraničních výrobců na českém trhu, je nutno porovnávat skupinu dodavatelů, kteří by mohli přinést společnosti více obchodních příležitostí. Proto se zde bude usilovat o vybrání vhodných dodavatelů, a vyloučení ekonomicky nevýhodných dodavatelů. V první časti této práce, je uveden popis vícekriteriální analýzy variant, Saatyho metody, bodovací metody, metody pořadí, metody váženého součtu a mimo jiné metody TOPSIS. Metody jsou dále použity v praktické části této bakalářské práce. Následně byli vyřazeni dodavatelé, od kterých společnost odebírala maximálně zboží jednou do měsíce a byla provedena dle metody aspiračních úrovní. Poté bylo navrženo konečné pořadí dodavatelů ve skupině pro subjektivní kriteriální hodnocení. Na základě těchto výsledků, byly námi zvolené společnosti doporučeny nejvhodnější dodavatelé.
|
|
Krmení psů přirozenou stravou
Beranová, Daniela ; Rozinek, Jiří (vedoucí práce) ; Libuše, Libuše (oponent)
Bakalářská práce má charakter literární rešerše. Věnuje se tématu krmení psů přirozenou stravou. Je rozdělena do několika kapitol.
V první kapitole je popsáno trávicí ústrojí psa, její části a úkony, které zajišťuje. Nejprve je popsána trávicí soustava celkově a její důležitost pro organismus psa. První část trávicí soustavy je hlavové ústrojí, kam se zahrnují ústa, včetně zubů a hltan. V hltanu se kříží cesty trávicí s dýchacími. Hrtanová příklopka odděluje hlavovou část od předního střeva, které začíná jícnem a pokračuje do žaludku. Na něj navazuje tenké střevo, jehož části jsou dvanáctník, lačník a kyčelník. Tenké střevo vstupuje do střeva tlustého. Má tři odlišné části: slepé střevo, tračník a konečník. Konečník se zužuje v řitní kanál, který je zakončen řitním otvorem. Dále jsou popsány přídatné orgány střeva a jejich funkce. Jsou to játra a slinivka břišní.
Druhá kapitola je zaměřena na fakt, že pes je masožravec. Krátce je shrnut vznik psa domestikací vlka a jeho trávicí soustava, jelikož mu je stále hodně podobná. Změna trávení je proces, který vyžaduje několik stovek let. V této části je také popsáno, jaké důležité živiny jsou v potravě obsaženy a jejich stručný popis. Neméně důležitou součástí potravy je pitná voda.
Ve třetí kapitole je rozdělení komerčně vyráběných krmiv. Rozdělují se podle obsahu vody a způsobu konzervace, podle kvality vstupních surovin a podle věkové kategorie, velikosti plemene a pracovního vytížení. V další části je shrnuta kniha od doktora Hanse-Ulricha Grimma. Je to žurnalista a autor několika knih, ve kterých odhaluje pravdu o průmyslových potravinách a o některých značkách v průmyslovém odvětví.
Hlavní část práce se zabývá přirozenou stravou pro psa. Je jí kombinace masa, zeleniny, ovoce a někdy i dalších doplňků, jako například mléčné produkty, obilniny, bylinky a další. V této kapitole jsou shrnuty výhody a nevýhody krmení přirozenou stravou.
Závěr práce rozlišuje rozdíl prospěchu psa krmeného nejdříve průmyslově vyráběnými krmivy a poté přirozenou stravou.
|
|
Šetření větrolamů ve vybraných katastrálních územích z hlediska druhového zastoupení dřevin a jejich zdravotního stavu
Knoblochová, Martina ; Janeček, Miloslav (vedoucí práce) ; David, David (oponent)
Diplomová práce se zabývá hodnocením současného stavu vybraných větrolamů z hlediska druhového složení, zdravotního stavu a jejich funkčnosti.
Jedním z nejúčinnějších opatření proti větrné erozi jsou ochranné lesní pásy - větrolamy. Chrání území před odnosem ornice, odvíváním sněhové pokrývky a snižuje výpar z půdy. Aby větrolam optimálně plnil svou funkci, je důležité jeho prostorové uspořádání, druhové složení a zdravotní stav. Větrnou erozí je v České republice ohroženo 29 % zemědělské půdy. Nejvíce jsou však ohroženy pozemky na jižní Moravě. Pro tuto práci byly vybrány dvě lokality v okrese Znojmo, kde se vyskytují půdy nejvíce ohrožené větrnou erozí. Lokalita 1 se nachází v katastrálních územích Břežany, Čejkovice a Božice, lokalita 2 v katastrálních územích obcí Velký Karlov, Hrádek a Křídlůvky. V lokalitách bude zjištěna potenciální přirozená vegetace, klimatické, geologické, půdní a hydrologické podmínky, které určují vhodnost daných větrolamů.
Pro hodnocení větrolamů byla zvolena metodika podle Podhrázské (2008), Metoda hodnocení a kategorizace větrolamů. Větrolamy jsou hodnoceny jako samostatný liniový prvek, ale také jako součást systému těchto prvků. Bude hodnoceno např. jejich umístění, druhové zastoupení stromů a keřů a stáří porostu. Dále funkční typ větrolamu, jeho výška, šířka a délka, počet řad, horizontální a vertikální parametry. Pro hodnocení celých systémů prvků je důležité zohlednění orientace větrolamů, umístění v souladu s terénem a směrem větru, a vzdálenost jednotlivých pásů od sebe. Zapojení větrolamů do krajiny bude hodnoceno pomocí klasifikátoru bonitace porostu dle Kolaříka (2005).
V lokalitách bylo vybráno 22 větrolamů pro posouzení jejich funkčnosti a následně byl navrhnut případný postup jejich obnovy.
|
host ::
