Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9,873 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.28 vteřin. 

Taxonomické zhodnocení Pinus contorta subsp. Latifolia (Engelm.) na výsypkových stanovištích a možnosti jejího využití
Vanc, Ondřej ; Kunt, Miroslav (vedoucí práce) ; Konstantin, Konstantin (oponent)
Borovice pokroucená je cizokrajný druh borovice pocházející z oblasti severní Ameriky (Kanada, Spojené státy americké, Spojené státy mexické), kde se vyskytuje podél pobřeží Tichého oceánu. Jedná se o velmi kompatibilní druh, protože přes celou plejádu geomorfologických stanovišť si vytvořila celkem pět poddruhů, přičemž se na území České republiky vyskytují tři z nich. Jsou to: borovice pokroucená pravá (Pinus contorta subsp. contorta), borovice pokroucená širokolistá (Pinus contorta subsp. latifolia) a borovice pokroucená murrayova (Pinus contorta subsp. murrayana). Výskyt Pinus contorta byl, zaznamenám v devíti krajích, dvaceti okresech a dvaceti třech obcí s rozšířenou působností. Celková porostní plocha byla zjištěna na 128,66 hektarech. Při shledání, že Pinus contorta je v našich podmínkách označována za exotickou rostlinu. Jakožto je za nepůvodní krajinu brána krajina, která se nachází post-těžební oblasti. Použití borovice pokroucené bylo tím pádem považováno za vhodné. Nekulturní krajina společně s nepůvodníma dřevina se postarala o to, že se z nekulturní krajiny stává krajina bohatá na rozmanitosti. Samozřejmě borovice pokroucená, není jediným druhem, který se o to celé postaral. Její vhodnost byla vybrána z důvodu její nenáročnosti na půdní, hydrické a klimatické podmínky a to včetně mrazových kotlin ve výškách 2 500 m nad mořem. Což se v České republice ani nedá využít, protože je naším nejvyšším místem 1 602 m nad mořem. Snaha byla zmapovat borovici pokroucenou na celém území České republiky, kde by bylo jasně vidět, ve kterém lesním porostu na kterém správním území se borovice pokroucená vyskytuje. Tady bylo spoléháno na vstřícnosti správců datových informací, kterými pro naše účely byly považovány Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, kde nám bylo poskytnuto prakticky všechno, co nám tato instituce byla schopna poskytnout. Další institucí, kde nám bylo poskytnuto také vše, byla Správa vojenských lesů a statků. Bohužel státní podnik Lesy České republiky, jakožto primárním majoritním vlastníkem lesů na území České republiky, nebyla ochota poskytnutí požadovaných informací pro danou problematiku týkající se borovice pokroucené, pouze Lesní správa Děčín poskytla potřebné informace. Vzhledem k tomu, že tato práce byla původně koncipována na Pinus contorta subsp. latifolia, během práce došlo k závěru, že Pinus contorta subsp. latifolia je segmentačně se vyskytující geografický poddruh, že nebylo možné jednoznačné identifikace z dat, které jsme měli k dispozici tak se tato práce zabývá 5 borovicí pokroucenou na druhové úrovni a výsledné mapové výstupy ve výsledkách práce byly zpracovávány v prostředí geografických informačních systémů, kde se podařilo dostat až na úroveň porostní plochy (ha) na jednotlivých územích obcí s rozšířenou působností.

Chov orangutanů a faktory ovlivňující jejich rozmnožování v lidské péči a ve volné přírodě
Kalkušová, Olga ; Kubík, Štěpán (vedoucí práce) ; Burešová, Eva (oponent)
V rámci práce byly na základě vědeckých studií a doporučení shrnuty informace o volně žijících orangutanech a problematice jejich chovu. Orangutani ve svém přirozeném prostředí tropických deštných lesů ostrovů Sumatry a Bornea nejsou vystaveni stejným podmínkám a vlivům jako v zajetí. Jejich reprodukce se tedy v jistých aspektech liší. Reprodukce orangutanů je ve volné přírodě silně ovlivněna jejich solitérním způsobem života. Samice se pohybují pouze v přítomnosti mláďat, případně jiných samic, a podle studií a pozorování vyhledávají kontakt se samcem pouze v období říje, jejich kontakt se pak omezuje na dobu nutnou ke kopulaci. Výjimkou mohou být páry s nedospělými samci. Po porodu pak samice o mládě pečuje až 8 let a po tuto dobu se nedostavuje říje. Cyklus u divoce žijících samic také vykazuje závislost na dostupnosti potravních zdrojů. V období nedostatku potravy byla zaznamenána negativní energetická bilance, při níž dochází k zastavení cyklu. V následném období hojnosti potravních zdrojů se cyklus znovu obnoví. K obnově dochází také v případech, že samice ztratí mládě. V důsledku těchto reprodukčních omezení mohou samice za svůj život porodit nejvýše 4 mláďata. Pro chov v zoologických zahradách byly sepsány směrnice, které upravují podmínky a vhodnost uspořádání expozice tak, aby co nejlépe odpovídaly potřebám orangutanů. Jejich přirozená mentální i fyzická aktivita souvisí s jejich zdravím a přirozenými projevy chování. I přes všechnu snahu ale zoologické zahrady nemohou orangutanům zajistit stejné podmínky, jaké mají ve volné přírodě. Nucená vyšší socializace a kontakt s ostatními jedinci v zajetí může přinášet stres, stereotypní chování a s tím související zdravotní komplikace, které jsou u orangutanů v zajetí poměrně časté. Podle záznamů plemenných knih došlo u samic v zajetí ke snížení věku při první reprodukci i porodu a ke zkrácení intervalů mezi porody. I společný chov samců a samic zvyšuje pravděpodobnost kopulace a zabřeznutí. Tyto změny s sebou podle studií nesou i rizika. Chov v zajetí vykazuje vyšší úmrtnost mláďat i dospělých jedinců. Ta je pravděpodobně způsobena nízkým věkem samic při porodu a krátkými intervaly mezi porody, které jsou často kratší než 4 roky. Samice narozené v zajetí také nemají dostatek zkušeností, které v přírodě získávají učením a pozorováním, a později nejsou schopny pečovat o své mládě nebo jej odmítnou. Byly popsány i samice, které zabřezly mezi 11. a 14. rokem, to je ale pro samice velkým rizikem a takové samice umírají krátce po porodu nebo se dožívají mnohem nižšího věku. Mláďata narozená v zajetí byla pak matkám často odebrána, což sice není zcela vhodné, ale odebráním mláděte se u samic za několik týdnů dostaví nový plnohodnotný cyklus a samice mohou znovu zabřeznout. Protože má ale přímá péče člověka o mládě negativní vliv, je časté znovunavrácení mláděte matce, které bývá ve spoustě případů úspěšné. Výzkum orangutanů trvá již více než 40 let a za tuto dobu se pro jejich chov v zajetí mnohé změnilo. Zoologické zahrady se snaží poskytnout orangutanům takové podmínky, které pro ně budou co nejpřirozenější. Je nutné, aby expozice včetně enrichmentu poskytovala orangutanům dostatek fyzických i mentálních aktivit. Přesto však s sebou omezený prostor, a s tím související kontakty mezi jednotlivci, může nést stresové situace. Ty se pak projevují na chování a zdravotním stavu orangutanů.

Vliv tasemnice (Hymenolepis diminuta) na bioakumulaci zinku v těle hostitele (Rattus norvegicus)
Sloup, Vladislav ; Jankovská, Ivana (vedoucí práce)
V práci je zjišťována schopnost tasemnice krysí (Hymenolepis diminuta) akumulovat zinek ve své tkáni a ovlivňovat jeho příjem i exkreci hostitelem (laboratorním potkanem). Zinek byl hostiteli podáván potravou ve dvou formách: 1) ve směsi standardního krmiva ST1 s hyperakumulující rostlinou huseníčkem hallerovým (Arabidopsis halleri) 2) ve směsi ST1 s přidaným mléčnanem zinečnatým, jenž je běžně používaný jako suplement krmiva pro zvýšení obsahu zinku a také je často obsažen v doplňcích stravy pro člověka. Pro ověření rozdílu byla do pokusu zahrnuta kontrolní skupina potkanů krmená pouze ST1. Potkani byli rozděleni do šesti skupin (OO, OT, RT, RO, MO a MT). Tři skupiny byly infikované tasemnicí krysí (OT, RT, MT) a tři skupiny tasemnici ve střevě neměly (OO, RO, MO). Skupiny OO a OT byly kontrolní a byly krmeny pouze ST1. Skupiny RO a RT byly krmeny ST1 s příměsí hyperakumulující rostliny Arabidopsis halleri a skupiny MO a MT byly krmeny ST1 s přidaným mléčnanem zinečnatým. Během pokusu byla potkanům odebírána 2x týdně moč a výkaly. Moč i výkaly byly každý den váženy (měřena). Samotní potkani byli váženi každý týden. Na konci bilanční fáze experimentu byli potkani euthanizováni a bylo jim odebráno sedm vybraných tkání (játra, ledviny, slezina, tenké střevo, varlata, svalovina a kost). U infikovaných jedinců byla také vyjmuta tasemnice. Potkanům byla odebrána i krev. Z dosavadních výsledků vyplynulo, že skupiny potkanů infikované tasemnicí měly nižší koncentrace tohoto kovu ve většině analyzovaných tkání, s výjimkou sleziny, kde koncentrace u skupin s tasemnicí i bez tasemnice byla v podstatě totožná. Tasemnice má dle výsledků také vliv na průběh vylučování zinku jak výkaly, tak močí.

Návrh metodiky implementace OLAP jako nástroje pro analýzu metadat emailových zpráv
Vasilenko, Alexandr ; Klimešová, Dana (vedoucí práce) ; Toman, Prokop (oponent)
Problematika nevyžádaných zpráv je aktuální ve všech odvětvích elektronické komunikace. Netýká se pouze emailové komunikace, ale také internetových fór, diskuzních příspěvků, příspěvků na sociálních sítích a dalších. Analyzovat nevyžádané zprávy je proto základním prvkem prevence zahlcení uživatelských schránek. Antispamová problematika je souborem procesů, softwarových prostředků a metod. Je nutné všechny tyto složky sladit do jednoho hladce fungujícího celku. Administrátoři emailových serverů se snaží mít své servery optimálně konfigurované. Problémem je, že spammeři se snaží tyto obranné a filtrační mechanismy obcházet. Jejich činnost je velmi sofistikovaná a tento souboj prozatím nemá jednoznačného vítěze. Po vylepšení technik jednou či druhou stranou dochází po určitém čase k vyrovnání výhod a nevýhod. Z těchto důvodů je nezbytné mít nástroj, kterým lze analyzovat nevyžádané zprávy do hloubky s možností dynamických pohledů na data. Tímto nástrojem může být Online Analytical Processing (dále OLAP), který je k tomu účelu velmi vhodný. Představena je metoda extrakce dat a jejich transformace a přípravy pro uložení do datového skladu DP MEZ (datová pumpa metadata emailových zpráv). Tato metoda je součástí metodiky ASOLAP (Antispam OLAP).

Analýza vlivu počasí na posun a tvar produkční hranice
Hřebíková, Barbora ; Čechura, Lukáš (vedoucí práce) ; Peterová, Jarmila (oponent)
Třebaže počasí je signifikantním determinantem zemědělské produkce, v běžné ekonomické analýze není vliv počasí na produkci konkrétně analyzován. Domníváme se, že důvodem je existence metodologického problému, spočívajícího v obtížné formulaci proměnné, která by vliv počasí pro daný účel vhodně reprezentovala. V rámci běžných modelů zemědělské produkce bývá proto počasí zahrnuto do množiny neměřených faktorů ovlivňujících produktivitu zemědělců (statistický šum, chyba odhadu). Disertační práce si klade za cíl odstranit tento metodologický problém a navrhnout způsob, jak vliv počasí definovat v podobě konkrétní proměnné, zahrnout tuto proměnnou ve vhodně specifikovaném modelu a tento model následně aplikovat. Účelem této práce je překlenout rámec empirických poznatků a odvodit ekonometrický model, který by popsal a kvantifikoval vliv počasí jako součást vlivu množiny více faktorů na výslednou produkci. Jinak řečeno, cílem je nalézt zůsob, jak definovat počasí jako jeden z mnoha vzájemně (ne)podmíněných faktorů určujících finální produkci, specifikovat model a aplikovat ho. Disertační práce je založena na předpokladu, že metoda Stochastické hraniční analýzy (SFA) představuje potenciální možnost jednat s počasím jako se specifickým (i když ne manegementem firmy kontrolovatelným) faktorem produkce, resp. technické efektivnosti. SFA je parametrická metoda založená na ekonometrickém přístupu. Jejím východiskem je definice stochastické hraniční produkční funkce. Metoda byla představena v práci Aignera, Lovella a Schmidta (1977) a Meusen a van den Broecka (1977). Oproti běžně používaným ekonometrickým modelům produkce je SFA založena na analýze produkční hranice, tvořené deterministickou produkční hraniční funkcí a složenou chybou odhadu. Složená chyba odhadu je přitom tvořena 2 prvky - náhodnou složkou (chyba odhadu, statistický šum) a technickou neefektivností, představující rozdíl ve skutečné úrovni produkce daného producenta a maximální dosažitelnou (možnou) úrovní daného producenta, které by bylo dosaženo v případě, že by producent využil konkrétní kombinaci produkčních faktorů maximáně technicky efektivně. Postupem času byla rozvíjena o řadu aspektů - viz v čase variantní a invariatní neefektivnosti, heteroskedasticita, meřená a neměřená heterogenita. Spolu s DEA se SFA stala upřednostňovanou metodologií v oblasti výzkumu hranice produkčních možností a analýzy produktivity a efektivnosti v zemědělství, v poslední době ji aplikovali například Bakusc, Fertő a Fogarasi (2008) Mathijs a Swinnen (2001), Hockmann a Pieniadz (2007), Bokusheva a Kumbhakar (2008) a Čechura a Hockmann (2011), Hockmann a kol.(2007), Čechura a kol. (2014 a, b), aj. Předpokládáme, že vlivy počasí by měly být analyzovány z hlediska jejich vztahu k technické efektivnosti, namísto konvenčního zahrnutí těchto vlivů do statistického šumu. Implementace počasí do deterministické části produkční funkce namísto zahrnutí do statistického šumu, je výraznou změnou v metodickém postupu v rámci stochastické hraničního analýzy. Analýza dopadů počasí na změny v úrovni TE nebyla dosud v související literatuře výrazně zaznamenána a je tedy považována za hlavní přínos této práce pro současnou teorii odhadu produkční hrancie, resp. technického efektivnosti v oblasti zemědělství. Zohlednění dalších proměnných, které jsou významné pro daný vztah a jejichž začlenění by mohlo zvýšit vypovídací schopnosti modelu bylo součástí cíle této práce. Při fomulaci modelů i závěrečné diskuzi nad výsledky odhadů tak byl brán zřetel na možný efekt heterogenity. V práci jsou nejprve definovány a diskutovány možné způsoby zahrnutí vlivů počasí do modelu produkční hranice. Zhodnocení možností zahrnutí vlivů počasí do těchto modelů se opírá o teoretický rámec vývoje stochastické hraniční analýzy, definující pojem technické efektivnosti, teorii distančních funkcí, torii stochastické produkční funkce a metodiku přístupů a technik SFA, které jsou relevantní pro účely disertační práce. Poté je analyzován vliv počasí na posun a tvar produkční hranice a technické efektivnosti v případě produkce obilovin v České republice v rámci osmileté časové řady, 2004-2011. Analýza pracuje s předpokladem, že existují dva různé způsoby, jak definovat proměnné reprezentující vlivy počasí. Jedním způsobem je použití konkrétních klimatických údajů, které přímo popisují stav počasí. V případě této disertační práce byly zvoleny proměnné průměrná teplota (AVTit) a plošný úhrn srážek (SUMPit) v období mezi setím a sklizní obilovin (za daný hospodářský rok) v jednotlivých krajích ČR (vypočtené z údajů o průměrných měsíčních teplotách a měsíčních plošných úhrnech srážek v jednotlivých krajích ČR získaných z databáze CHMU). Nebo lze definovat umělou (proxy) proměnnou, která bude vliv počasí reprezentovat. V případě této práce byl aplikován tzv. klimatický index (KITit), vypočtený jako suma vážených podílů skutečných výnosů obilnin a výnosů aproximovaných lineární trendovou funkcí, vážený zastoupením konkrétní obiloviny v celkovém portfoliu obilovin v daném kraji (výnosy a váhy byly vypočtené z údajů o úrovních krajské produkce v jednotlivých letech a osevních plochách jednotlivých obilovin na úrovni krajské produkce, získaných z veřejné databáze CZSO). Oba způsoby mají své výhody i nevýhody. Konkrétní klimatické jevy jsou velice přesnou specifikací počasí jako takového. Nicméně, aby se projevil jejich vliv na produkci, musí být vhodně implementovány do modelu ve zájemné interakci s dalšími faktory. Oproti tomu klimatický index v sobě sice nezahrnuje přímo konkrétní charakteristiku počasí, nicméně, vztahuje počasí přímo k výsledné produkci (je definován na základě předpokladu, že vliv počasí na produkci je příčinou odchylek produkce od trendu). Analýza je aplikována na panelová data, obsahující informace o individuální produkci celkem 803 producentů specializovaných na produkci obilovin, vykazujících minimálně 2 roky z celkové 8-mi leté časové řady. Specializace je definována minimálně 50-ti procentním podílem produkce obilovin na celkové rostlinné produkci daného producenta. Finální nevyrovnaný panel dat je tvořen celkem 2332 pozorováními. Každému z producentů je přiřazena hodnota proměnné AVTit, SUMPit a KITit na základě jeho místní příslušnosti ke konkrétnímu kraji. Modely jsou definovány jako stochastické hraniční modely zachycující vliv heterogenity, do nichž je počasí v navržených formulacích implementováno. Cílem je identifikovat vliv počasí na posun a tvar produkční hranice. Prostřednictvím takto definovaných modelů je odhadnuta produkční technologie a technická efektivnost. Předpokládáme, že navrhované zahrnutí počasí do modelů povede k vyšší vypovídací schopnosti definovaných modelů, jako důsledku extrakce vlivů počasí z náhodné složky modelu, respektive s množiny neměřitelných faktorů způsobujících heterogenitu vzorku. Pro odhad technické efektivnosti byly aplikovány dva typy modelů - Fixed management model (FMM) a Random parameter model (RPM). Modely jsou definovány jako translogaritmická multiple-output distanční funkce. Analyzovanou endogenní proměnnou je produkce obilovin v monetárním vyjádření (tis. EUR). Další dva výstupy, ostatní rostlinná produkce (v tis. EUR) a živočišná produkce (v tis. EUR), vyjádřené jako podíl na produkci obilovin vystupují na pravé straně rovnice spolu s exogenními proměnnými (produkčními faktory) práce (v AWU), použitá půda (v ha), kapitál (odpisy investičního majetku podniku a najatá, zpravidla strojní, práce v tis. EUR), specifický materiál (příme náklady na osivo, sadbu, pesticidy, hnojiva a prostředky na ochranu obilnin v tis. EUR) a ostatní materiál (v tis. EUR). Hodnoty výstupů, kapitálu a materiálových vstupů jsou deflovány podle cenových indexů EUROSTATu (2005=100). Heterogenita v Random parameter modelu je zahrnuta v náhodných parametrech a v determinantech rozdělení technické efektivnosti. Všechny produkční faktory jsou defnovány jako náhodné proměnné, vliv počasí v podobě KITit vstupuje do průměru technické efektivnosti a představuje tak možný zdroj neměřené heterogenity vzorku producentů. Heterogenita ve Fixed management modelu je definována jako speciální faktor, představující neměřené firemně specifické efekty, m. Tento faktor představuje neměřenou mezipodnikovou heterogenitu a vstupuje do modelu v interakci s ostatními produkčními faktory i s časovým vektorem, reprezentujícím vliv technologické změny. Vliv počasí ve formě proměnných AVTit a SUMPit je spolu s ostatními produkčními faktory extrahováno z množiny firemně specifických efektů a numericky vyčíslen, čímž se z něj stává faktor měřené mezipodnikové heterogenity. Oba typy modelu byly odhadnuty také bez zahrnutí vlivů počasí a sloužily jako srovnávací základna pro posouzení efektu specifikace vlivu počasí na posun a tvar produkční hranice v konkrétním modelu. Pro snažší interpetaci výsledných odhadů jsou modely pojmenovány následovně: FMM je model typu FMM bez specifikovaných vlivů počasí, model AVT je model typu FMM zahrnující vliv počasí v podobě průměrných teplot v kraji v daném vegetačním období (hospodářském roku), SUMP je model zahrnující vliv počasí v podobě úhrnu srážek v kraji za dané vegetační období (hospodářský rok), model RPM je model typu RPM bez specifikovaného vlivu počasí, model KIT je model typu RPM zahrnující vliv počasí vypočtených jako klimatický index (KITit). Všechny navržené modely splnily specikační předpoklady. Podmínky monotocity a kvazikonvexity jou splněny u všech odhadnutých modelů pro všechny produkční faktory, s vyjímkou produkčního faktoru kapitálu u modelů FMM, KIT, AVT i SUMP. Nesplnění podmínky kvazikonvexity u kapitálu narušuje specifikační předpoklady, nicméně, vzhledem k tomu, že kapitál je v odhadu parametrů prvního řádu nesignifikantní, není nutné považovat model za špatně specifikovaný. Všechny odhadnuté modely dávají stejný výsledek, který je zároveň naprosto konzistentní s ekonomickou teorií. Porušení podmínky kvazikonvexity u kapitálu ukazuje na možnou přítomnost dalšího faktoru, který působí kontraproduktivně vůči působení kapitálu. Cechura a Hockmann (2014) zmiňují nedokonalosti na trhu s kapitálem jako pravděpodobnou příčinu neadekvátního využití kapitálových zdrojů ze strany zemědělců ve vztahu k předpokládanému technologickému rozvoji. Nesignifikantní vliv kapitálu je zřejmě důsledkem nevhodné specifikace proměnné. Kapitál, definovaný jako odpis investičního majetku a suma najaté, zejména strojní, práce, v sobě totiž zahrnuje veškeré kapitálové prostředky a nikoliv pouze prostředky, vztahující se k produkci obilovin. Váha kapitálu se, tudíž, neodrazí ve výsledné hodnotě produkce obilnin v takové míře, aby byla statisticky významná. Kromě kapitálu jsou v souladu s ekonomickou teorií jsou ve všech odhadnutých modelech všechny produkční faktory signifikantní na hladině významnosti =0,01. Nejvyšší elasticitu vykazují produkční faktory materiál a specifický materiál, a to u všech odhadnutých modelů RPM i FMM, včetně modelů bez zahrnutí vlivů počasí. Hodnota produkční elasticity specifického materiálu se pohybuje v rozmezí 0,29-0,38, nejvyšší hodnota produkční elasticity je odhadnuta v modelu RPM s KITit v rozdělení TE, nejnižší v modelu FMM s AVTit reprezentujícími vliv počasí na TE. Produkční elasticita ostatního materiálu je ještě vyšší, s hodnotou v rozpětí 0,40-0,47 s nejvyšší hodnotou v odhadu modelu AVT a nejnižší v odhadu modelu KIT. Nejnižší hodnotu produkční elasticity vykazují produkční faktory práce a půda. Produkční elasticita práce dosahuje v jednotlivých modelech hodnoty 0,006-0,129 a produkční elasticita půdy hodnot mezi -0,114 a 0,129. Všechny odhadnuté modely dávají obdobný výsledek a korespondují s teoretickým předpokladem o elasticitě výrobních faktorů - vysoká hodnota odhadnutých parametrů u materiálu odráží přirozeně vysokou produkční elasticitu "materiálových" vstupů, zatímco nejnižší hodnoty odhadnutých parametrů u produkčního faktoru půdy korespondují s předpokladem, že z ekonomického hlediska je půda považována za produkční faktor s nízkou produkční elasticitou. Relativně nízká produkční elasticita je vysvětlena jako důsledek nižší pracovní náročnosti sektoru obilovin oproti ostatním sektorům. Produkční elasticita vlivů počasí je signifikantní v případě obou proměnných - ve hodnota průměrné teploty za vegetační období v daném regionu, AVTit, je signifikantní, značně vysoká a rovna 0,3691, což ji řadí na úroveň elasticit u faktorů materiálu. Produkční elasticita proměnné SUMPit je také signifikantní s hodnotou rovnou 0,1489. Oproti produkční elasticitě vlivů počasí ve formě průměrných ročních teplot, je nižší. V obou případech hodnota parametru ukazuje na signifikantní, pozitivní vliv počasí na produkci obilnin. Suma odhadnutých produkčních elasticit je ve všech modelech blízko hodnotě=1, což, indikuje konstantní výnosy z rozsahu, RS (RSRPM=1,0064, RSKIT=0,9738, RSSUMP =1,00002, RSFMM= 0,9992, RSAVT=1,0018.). Výsledek všech modelů tak koresponduje se závěrem Cechury (2009) a Cechury a Hockmanna (2014) o konstantních výnosech z rozsahu u českých producentů obilnin. Vzhledem k tomu, že hodnota RS je vypočtena jako suma produkčních elasticit výrobních faktorů, tj. bez proxy proměnných (AVTit, SUMPit), je téměř identický výsledek všech tří FMM modelů potvrzením správnosti specifikace modelu. Nepatrné rozdíly v hodnotách RS jsou výsledkem odchylek v odhadech jednotlivých parametrů. Hodnocen byl také význam technologické (někdy nazývané technické) změny, TCH. Pojem technologické změny (TCH) zahrnuje změny v technologii produkce v průběhu sledovaného období. Předpokládá se, že v čase dochází ke zlepšení technologie produkce. U všech odhadnutých modelů byl prokázán signifikantní vliv TCH na výslednou produkci.Všechny 3 odhadnuté FMM modely shodně indikují pozitivní a v čase se zvyšující signifikantní vliv technologických změn na výslednou produkci. Výsledky odhadu RPM modelu dávají rozporuplný výsledek - pro model s KITit ukazují odhadnuté hodnoty na negativní technologickou změnu, která se však s časem zpomaluje (deceleruje), zatímco RPM model bez specifikovaných vlivů počasí indikuje pozitivní, ale opět v čase decelerující vliv TCH. Lze konstatovat, že bez zahrnutí vlivu počasí, může mít faktor počasí vliv na výsledek odhadnutého směru technologické změny. V případě, že se zahrne počasí do modelu, je tento vliv odfiltrován a technologická změna se ukazuje jako negativní. Zároveň, jak bude uvedeno dále v textu, model RPM podhodnocuje odhad technické efektivnosti, tudíž i odhad vlivu TCH může být zkreslen. Vliv vývoje technologií na produkční elasticity jednotlivých výrobních faktorů, (tzv. biased TCH), se v modelech typu FMM projevuje v odhadnutých hodnotách parametru definujícího interakci produkčních elasticit a časové proměnné. Hypotéza o časové invarianci parametrů (Hicksova neutrální technologická změna) spojených s produkčními faktory se zamítá pro všechny modely, s výjimkou modelu AVT. U modelů FMM a SUMP se tak potvrzuje předpoklad baised technological change v čase. Ta je u modelů FMM a SUMP úsporná na materiál a náročná na specifický materiál. V případě modelu s počasím reprezentovaným proměnnou AVTit se technologická změna nevyznačuje statistickou významností ve vztahu k žádnému z produkčních faktorů. V modelu RPM se zamítnutím této hypotézy potvrzuje signifikance TCH vzhledem k výsledné produkci. Nesignifikantní vliv zlepšení technologie produkce na produkční elasticity práce, půdy a kapitálu ukazuje na všeobecně nízkou schopnost zemědělců reagovat na technologický rozvoj, která může být vysvětlena dvěma důvody. Prvním důvodem jsou možné komplikace v přizpůsobení se podmínkám společného zemědělského trhu EU (např. nejsou zde vytvořeny dostatečné podmínky na domácím trhu, které by usnadňovali zemědělcům integraci do EU). Toto vysvětlení je postaveno na závěru Cechury a Hockmanna (2014), kteří vysvětlují skutečnost, že TCH je v řadě zemí EU (včetně ČR) v kapitálu úsporná, namísto očekávané kapitálové náročnosti, a že některé země EU se dokonce vykazují záporným vlivem TCH, existencí problémů na kapitálovém trhu a nedostatečné integraci. Druhou možností je skutečnost, že se pravděpodobně ještě nestačila projevit značná finanční podpora zemědělského sektoru, která by měla vést k vytvoření podmínek nutných pro přijetí technologického rozvoje. V obou případech pak zemědělci nemají dostatečné podmínky nutné pro využití možností představovaných rozvojem v technologii produkce, což se v modelu projeví nízkou či nulovou signifikancí biased TCH. Vlivy počasí nejsou v signifikantním vztahu k technologickým změnám v ani jednom z případů. Oba typy modelů, FMM i RPM, byly hodnoceny ve vztahu k podchycení vlivů mezipodnikové heterogenity. Všechny odhadnuté náhodné parametry u obou definovaných RPM modelů jsou statisticky významné s výjimkou produkčního faktoru kapitál v modelu nezahrnujícím vliv počasí (model RPM). Výsledek odhadu je důkazem o přítomnosti měřené mezipodnikové heterogenity. Odhadnutý parametr proměnné KITit (0,0221) ukazuje na signifikantním pozitivní vliv počasí na rozdělení TE. Potvrzena je tedy také heterogenita ve vztahu k TE a především signifikantní vliv počasí na velikost TE. Management, resp. produkční prostředí (heterogenita), je signifikantní ve všech třech FMM modelech. U modelů zahrnujících vlivy počasí (modely AVT a SUMP) hodnoty parametru ukazují na pozitivní, nepatrně se snižující vliv managementu, resp. heterogenity na výslednou produkci. Oproti tomu model bez specifikovaných vlivů počasí, FMM, má hodnoty parametru managementu rovněž signifikantní, nicméně vliv je záporný a v čase se zpomaluje. V případě zahrnutí vlivů počasí ve formě AVTit, resp. SUMPit, do modelu se tedy významně mění směr vlivu managementu (heterogenity) na produkci obilnin ve výsledném modelu. Ve všech třech FMM modelech se také na základě signifikance parametru managementu potvrzuje statisticky významnou přítomnost neměřené mezipodnikové heterogenity analyzovaného vzorku. Co se týče vlivu mezipodnikové heterogenity na produkční faktory (tzv. management bias), lze konstatovat, že v případě modelu bez vlivů počasí heterogenita zvyšuje produkční elasticitu půdy a kapitálu a snižuje elasticitu u materiálu. Oproti tomu v modelu zachycujícím vliv klimatu má zvýšení heterogenity za následek snížení produkční elasticity půdy a kapitálu a zvýšení produkční elasticity u materiálových vstupů. Vliv mezipodnikové heterogenity na produkční elasticitu práce je nevýznamný u všech FMM modelů. Ve všech třech případech má přítomnost mezipodnikové heterogenity největší vliv na produkční elasticitu materiálu a překvapivě také na produkční elasticitu půdy. Přitom v případě modelu bez vlivů počasí případná mezipodniková heterogenita zvyšuje produkční elasticitu půdy, zatímco v modelech AVT a SUMP zvýšená heterogenita výrazně snižuje produkční elasticitu půdy. Zároveň lze konstatovat, že samotná elasticita půdy je u všech definovaných FMM modelů nízká, ale heterogenita elasticitu půdy značně zvyšuje u FMM, a naopak výrazně snižuje u AVT a SUMP. V modelech AVT a SUMP je v důsledku extrahování vlivů počasí z neměřené mezipodnikové heterogenity je její vliv na produkční elasticitu půdy negativní. Lze konstatovat, že ponechání vlivů počasí v efektech neměřené podnikové heterogenity nadhodnocovalo pozitivní vliv neměřené heterogenity na produkční faktor půda v modelu FMM. Vůči vlivům počasí se management v modelu SUMP nevykazuje statisticky významným vlivem, zatímco na vlivy počasí reprezentované průměrnou teplotou, AVT, má management signifikantně negativní vliv s hodnotou rovnou -0.0622**. Zároveň lze říci, heterogenita se projevuje v negativním vztahu k vlivům počasí reprezentovaných průměrnou teplotou, zatímco vlivy počasí reprezentované úhrnem srážek (SUMPit) se nevykazují signifikantním vztahem k neměřené mezipodnikové heterogenitě, tedy jejich efekt ve výsledné heterogenitě je stejně tak jako vliv nárůstu heterogenity na produkční elasticitu práce nevýznamný. V porovnání s modelem bez zahrnutí vlivů počasí má v modelu zachycujícím vliv klimatu zvýšení heterogenity opačný efekt na produkční elasticity jednotlivých výrobních faktorů. V porovnání s modelem, kde je vliv počasí reprezentován průměrnou teplotou za dané vegetační období (model AVT), je vliv managementu (resp.heterogenity) v modelu SUMP větší v případě produkčního faktoru kapitál, zatímco v případě půdy a materiálu se lehce snižuje. Technická efektivnost je signifikantní ve všech odhadnutých modelech. Variabilita efektů neefektivnosti je větší než variabilita náhodné složky jak v modelech nespecifikujících vlivy počasí, tak v modelech zahrnujících tyto vlivy. Průměrná hodnota TE v modelech typu RPM dosahuje značně nízké hodnoty (54%), z čehož lze usoudit, že modely podhodnocují odhad TE a (některé proměnné) nebyly proto pro účely analýzy TE vhodně formulovány, resp. nebyl vhodně zvolen typ rozdělení náhodné proměnné reprezentující neefektivnost. Všechny modely FMM dávají obdobný výsledek odhadu TE (odhadnutá průměrná TE se pohybuje okolo 86-87 %), se velice podobnou hodnotou variability TE (cca 0,5%). Vliv změn technologie výroby (TCH) na TE se v modelu bez specifikovaných vlivů počasí projevuje pozitivně (0,0140***), u FMM modelů zahrnujících klimatické vlivy působí změny v technologii výroby vzhledem k TE negativním směrem (-0.0135*** pro model AVT, a -0.0114*** pro model SUMP). Lze vyvodit závěr, že v modelu bez zahrnutí počasí dochází ke zkreslení odhadu role technologické změny, jelikož odhadnutý parametr v sobě zahrnuje i systematický vliv počasí v analyzovaném období. Vliv neměřené heterogenity na TE se projevuje signifikantně ve všech třech modelech. V modelu AVT a SUMP má neměřená mezipodniková heterogenita pozitivní dopad na TE (model AVT= 0.1413 a model SUMP=0,1389), zatímco v modelu bez vlivů počasí (FMM) management (heterogenita) snižují úroveň TE (model FMM =0,1378). Počasí je v případě modelů AVT a SUMP extrahováno z neměřené heterogenity (spolu s ostatními produkčními faktory je tedy zahrnut do determinantů měřené heterogenity). Extrakce počasí z neměřené heterogenity vede ke změně z negativního vlivu heterogenity, zahrnující vliv počasí, na TE (model FMM) na pozitivní (modely AVT a SUMP). Přímý vliv počasí na TE je signifikantní pouze v případě specifikace AVT. Počasí v podobě průměrných teplot v období od setí do sklizně působí na velikost TE negativně, tj. snižuje TE (-0.0622**). Počasí definované úhrnem srážek se nevyznačuje statisticky významným vlivem na úroveň TE. Zahrnutím vlivů počasí se tedy významně mění směr vlivu managementu na produkci obilnin ve výsledném modelu i směr vlivu managementu na produkční elasticity jednotlivých výrobních faktorů. Analogicky s případem vlivu heterogenity na produkční elasticitu půdy je konstatováno, že počasí (zahrnuté v neměřené mezipodnikové heterogenitě) hrálo roli v podhodnocování vlivu heterogenity na celkovou produkci obilnin a zároveň také, že nevyjmutí vlivů počasí z neměřené mepodnikové heterogenity hrálo roli v podhodnocování vlivu heterogenity na TE. Na základě těchto výsledků a výsledků odhadu průměrné TE (a její variability) lze konstatovat, že efekt zahrnutí počasí neměl zásadní přímý vliv na hodnotu průměrné TE, nicméně, jeho vliv na TE a výslednou produkci se projevil prostřednictvím vlivu heterogenity, z níž byl v důsledku specifikace v podobě AVTit a SUMPit vyňat. Výsledky analýzy potvrzují, že vliv počasí na posun a tvar produkční hranice a TE je možné specifikovat a numericky vyjádřit. Indikují také, že počasí snižuje úroveň TE a je důležitým zdrojem neefektivnosti českých producentů obilnin. Byl navržen způsob, jak počasí definovat do modelu stochastické hraniční funkce, čímž byl splněn cíl disertační práce. Z výsledných odhadů vyplývá, že neměřená mezipodniková heterogenita je důležitým znakem českého zemědělství a identifikování jejích zdrojů by mělo být kritické pro zajištění lepšího výkonu zemědělské produkce. Byl tedy potvrzen předpoklad, že mezi jednotlivými producenty existují signifikantní rozdíly v technologii produkce, tj. mezipodniková heterogenita je signifikantní charakteristikou producentů obilnin. V důsledku extrahování počasí ze zdrojů neměřené mezipodnikové heterogenity se ukazuje skutečný vliv heterogenity a skutečný vliv počasí na TE. Kdyby vlivy počasí nebyly zahrnuty do modelu, docházelo by k nadhodnocování TE. Model definovaný jako translogaritmická multiple-output distanční funkce je vhodnou specifikací vztahu mezi počasím, TE i celkovou produkcí obilnin. Analýza také odhalila, že RPM model není vhodným nástrojem pro odhad vlivů počasí definovaných v indexovém vyjádření (klimatický index), protože jeho odhad podhodnocuje TE. Problém může být způsoben nevhodnou definicí některých proměnných, či nesprávným předpokladem o rozdělení neefektivnosti. Na druhou stranu, FMM je dobrý nástroj pro identifikaci vlivů počasí definovaných v konkrétních klimatických údajích na TE a na posun a tvar produkční hranice českých producentů obilnin. Výsledky odhadů tak potvrzují předpoklad o důležitosti specifikování vlivů počasí v modelech analyzujících úroveň TE rostlinné produkce. Specifikací vlivu počasí na výslednou produkci bylo počasí vyčleněno z množiny neměřených faktorů, způsobujících mezipodnikovou heterogenitu. Tento metodický krok pomůže zpřesnit odhad technologie a zdrojů neefektivnosti (respektive skutečné neefektivnosti). Zvyšuje se tím pádem vypovídací schopnost modelu a celkově se zpřesňuje odhad TE. Disertační práce splnila svůj účel a přinesla důležité poznatky o vlivu počasí na úroveň TE, o vztahu počasí a neměřené mezipodnikové heterogenity, o vlivu počasí na dopady technologických změn, a tím i efektu specifikace počasí na posun a tvar produkční hranice. Byl navržen model, který je vhodnou aplikací k definování těchto vztahů. Umístění počasí do deterministické části funkce produkční hranice, namísto do statistického šumu, představuje výraznou změnu v metodickém postupu v rámci stochastické hraničního analýzy a vzhledem ke skutečnosti, že analýza dopadů počasí na úrovneň TE takového rozsahu nebyla dosud v související literatuře zaznamenána, lze výsledek disertační práce považovat za značný přínos pro současnou teorii odhadu technického efektivnosti v oblasti zemědělství. Disertační práce byla vypracována v souvislosti s řešením 7th FP EU project COMPETE no 312029.

Nové kryoprotektivní látky využitelné při konzervaci potenciálně probiotických bakterií rodu Bifidobacterium metodou lyofilizace
Vrabcová, Petra ; Killer, Jiří (vedoucí práce) ; Jakub, Jakub (oponent)
Probiotické bakterie rodu Bifidobacterium jsou používány především v mlékárenském a farmaceutickém průmyslu. Pro své pozitivní účinky na zdraví konzumenta jsou v pro(syn)biotických fermentovaných mléčných, sušených a lyofilizovaných produktech přítomné ve formě životaschopných buněk. Lyofilizace představuje jednu z nejrozšířenějších metod dlouhodobé konzervace bifidobakterií. Lyofilizační proces je náročný, avšak velmi žádoucí, a proto je stále nutné zkoumat nové kryo(lyo)protektivní látky, které účinněji ochrání mikrobiální kultury před negativními vlivy kryokonzervace a lyofilizace. Cílem diplomové práce bylo otestovat různé směsi látek obsahující specifické oligosacharidy, které mají prebiotické vlastnosti, z pohledu jejich potenciálního kryo(lyo)protektivního účinku při procesu lyofilizace. Pro účely studie bylo vybráno dvanáct sbírkových kmenů bifidobakterií lidského a animálního původu. Jako potencionální kryo(lyo)protektiva byly použity roztoky na bázi 5x koncentrovaného TPY média s přídavkem FOS, 10% fruktooligosacharidy (FOS) a roztok na bázi prasečího mucinu, u kterých se v časových odstupech (po 30 dnech, 3 a 6 měsících) sledovala hodnota počtu životaschopných buněk kmenů bifidobakterií, která se zároveň porovnávála s hodnotou vitálních buněk v kontrolních vzorcích po procesu lyofilizace. Z našich výsledků po šesti měsících od lyofilizace bylo zjištěno, že potencionální kryo(lyo)protektivní účinnost roztoku 5x koncentrovaného TPY média byla prokázána pouze u B. boum, B. breve, B. longum subsp. infantis a Bombiscardovia coagulans, kde se o čtyři řády snížil počet životaschopných buněk. U roztoku na bázi 10% FOS byla zjištěna potencionální kryo(lyo)protektivní účinnost pouze u B. thermacidophilum subsp. porcinum a Bombiscardovia coagulans, kde byl zjištěn poloviční počet životaschopných buněk. Nejvyšší potenciální kryo(lyo)protektivní účinnost byla zjištěna u roztoku na bázi prasečího mucinu, při jehož použití byl zachován nejvyšší počet životaschopných buněk u lyofilizátů B. animalis subsp. lactis, B. boum, B. longum subsp. infantis, B. longum subsp. longum, B. pseudolongum subsp. globosum a B. thermacidophilum subsp. porcinum.

Populační analýza plemen přežvýkavců zahrnutých do genetických zdrojů v České republice
Benešová, Jaroslava ; Vostrý, Luboš (vedoucí práce) ; Karel, Karel (oponent)
Genetická variabilita vyjadřuje míru rozmanitosti populace plemen hospodářských zvířat a vzhledem ke šlechtitelským cílům může značně klesat. V důsledku snížení genetické variability populace dochází k nepříznivým vlivům či k úplnému zániku plemene. Nepříznivé vlivy se projevují především na fitness zvířat a jejich užitkových vlastnostech. Při dostatečné velikosti populace a při panmiktickém páření jsou tyto vlivy minimální, avšak v populacích, kde dochází k redukci počtu jedinců, jsou tyto vlivy zásadní. V souvislosti s inbreedingem se negativně působící vlivy nazývají inbrední deprese. Míru inbreedingu v populacích je nutné sledovat a na základě toho vytvářet připařovací plány tak, aby byl dosahován co největší genetický zisk při zachování genetické variability, jenž nebude mít negativní vliv na fitness a užitkové vlastnosti. Populační analýza byla zpracována na základě dat z plemenných knih v letech 1985 až 2013. Data obsahovala rodokmen šumavské ovce, která je zařazena mezi genetické zdroje v České republice. Pomocí programu SAS 9.3 ( Statistical Analysis Software ) byla stanovena hodnota koeficientu inbreedingu pro každého jedince a průměrná hodnota celé populace. Dalšími vyhodnocenými parametry bylo vyhodnocení trendu koeficientu inbreedingu ve sledovaném období a efektivní velikost populace a generační interval pro čtyři cesty přenosu genů a dvě cesty přenosu genů. Trend vývoje koeficientu inbreedingu (Fx) byl vyhodnocen jako kolísavě stoupající s průměrnou hodnotou kolem 0,6%. Průměrný generační interval (L) pro čtyři cesty přenosu genů byl vypočítán 3,83 let a pro dvě cesty přenosu genů 3,55 let. Hodnota generačního intervalu se ve sledovaném období zkracuje, čímž dochází k intenzifikaci genetického zisku. Efektivní velikost populace (Ne) byla odhadnuta dvěma způsoby. Celková efektivní velikost populace (Ne) zohledňující příbuzenské vztahy byla odhadnuta na počet 85 jedinců a efektivní velikost populace zahrnující pouze samce a samice byla odhadnuta na 3070 jedinců. Na základě provedené analýzy koeficientu inbreedingu, generačního intervalu a efektivní velikosti populace je možné šumavskou ovci řadit k plemenům s nízkým stupněm koeficientu inbreedingu a průměrným generačním intervalem. Na základě hodnoty efektivní velikosti populace 85 jedinců může být plemeno šumavské ovce označováno za ohrožené.

Ošetřovatelská péče o pacienty s onemocněním Von Hippel-Lindau.
SIGMUNDOVÁ, Ivana
Teoretická východiska Ošetřovatelská péče je souhrnná zdravotní péče zaměřená na udržení a podporu zdraví, navrácení zdraví, rozvoj soběstačnosti, zmírnění utrpení nevyléčitelně nemocného člověka a zajištění klidného umíráni a smrti. Ošetřovatelská péče jako praktická aplikace ošetřovatelských poznatků bere v úvahu základní lidské bio-psycho-sociální a spirituální potřeby. Péči poskytuje tým diplomovaných registrovaných všeobecných sester, mající osvědčení k výkonu zdravotního povolání bez odborného dohledu. Nejdůležitější částí ošetřovatelské péče je dispenzarizace pacienta. Dispenzarizace je aktivní sledování zdravotního stavu pacienta ohroženého nebo trpícího onemocněním, které nevyžaduje poskytnutí akutní zdravotní péče, ale lze předpokládat, že onemocnění způsobí takovou změnu zdravotního stavu, že její včasné zaznamenání může mít důležitý význam pro léčbu onemocnění. Cíl práce Cílem při zpracovávání tématu bakalářské práce bylo zmapovat problematiku týkající se ošetřovatelské péče o pacienty s Von Hippel-Lindau. Je zpracovávána ve formě teoretické práce s použitím celé řady literárních zdrojů a to jak českých tak zahraničních. Použitá metodika Byla použita analýza dat jak českých tak zahraničních. Analýza pouze českých zdrojů byla obsahově neuspokojující. Informovanost o onemocnění VHL je v České republice na velmi nízké úrovni. Oproti zahraničním zdrojům, kde jsou informace sbírány a rozšiřovány do ostatních zemí. V zahraničí dochází k velkému rozvoji výzkumu o VHL a tím pádem i získávání nových informací. Snahou podrobného studování veškerých možných literárních dat bylo podat souhrnnou výpověď o zjištěných faktech. Von Hippel-Lindau je jednou ze 7000 známých dědičných poruch. Jedná se o genetické onemocnění, které způsobuje abnormální růst cév na některých částech těla. Nekontrolovatelný růst je způsoben vadou ve VHL genu. Smotek cév vytváří hemangioblastomy, angiomy, karcinom z renálních buněk, feochromocytomy, pankreatické cysty a nádory, endolymfatické nádory a cystadenomy. Nádory jsou ve většině případů nezhoubné, ale mohou být nebezpečné svým umístěním. První část bakalářské práce je zaměřená na příčinu vzniku nemoci, příznaky, vyšetřovací metody a léčbu. V druhé části textu je rozebrána psychologická stránka onemocnění a pravděpodobná budoucnost pro nemocné s VHL. Závěr Bakalářská práce bude sloužit ke zvýšení informovanosti zdravotnického personálu o onemocnění Von Hippel-Lindau. A dále jako možný zdroj studijního materiálu pro studenty se zaměřením na zdravotnickou tématiku. Součástí práce je brožura, která podá úvodní informace týkající se problematiky onemocnění VHL.

Vliv ošetřovatele na chování skotu
Janská, Jaroslava ; Chaloupková, Helena (vedoucí práce) ; Valníčková, Barbora (oponent)
Práce se zabývá vlivem chování ošetřovatelů na skot a poukazuje na význam životní pohody zvířat jako vliv na ekonomiku chovu, což je pro chovatele důležité. V první části práce seznamuje s pojmem životní pohoda zvířat (welfare), protože je tento pojem klíčový a provází tak celou práci. Následující část je věnována změnám, kterým čelí chov skotu v posledních letech, a to hlavně díky posunu v užitkovosti a modifikaci myšlení chovatelů, ošetřovatelů a spotřebitelů. Doležal a Staněk (2015) poukazují na tzv. chovatelský komplex: 1. Plemeno (volba plemene, plemenitba), 2. Chovatel (zootechnická, ošetřovatelská a veterinární péče, pracovní podmínky a znalosti zaměstnanců), 3. Výživa (kvalitní produkce kvalitních krmiv, sestavování krmných dávek), 4. Prostředí (požadavky na kvalitu, etologii a welfare). Nelze tvrdit, že pro úspěšnost chovu je nutné mít především dokonalé plemeno (genetiku). Stejně tak je nemožné tvrdit, že rozhodujícím faktorem je výživa. I přesvědčení, že dokonalá stáj a dojírna dělá mléko, je mylné. Stejně tak jako perfektní ošetřovatelé pouze nadstandartní péčí nedokáží vytvořit nadprůměrné stádo. Na tyto aspekty se musí chovatel dívat komplexně a respektovat je. Tímto se tato práce přesouvá k ošetřovatelům. Je zřejmé, že právě kvalita ošetřovatelů je spíše opomíjeným faktorem, a proto tato rešerše popisuje analýzu povahy ošetřovatelů a jejich přístupu k zaměstnání ve vztahu k chování dojnic a jejich produkčním ukazatelům. V práci zmiňované studie uvádí, že po navržené a aplikované intervenci stereotypního chování ošetřovatelů, zacházení s dojnicemi a přístupu k práci na farmách dochází ke zlepšení v produkci mléka. Ošetřovatelé uváděli, že dojnice jsou klidnější, je s nimi snazší manipulace a že jsou sami přesvědčeni, že pozitivní chování směrem ke zvířatům má kladný celkový vliv. Poslední část rešerše uvádí, jak lze aplikovat zjištěné hodnoty do praxe a jak postupovat. Jednou z možností je školení zaměstnanců, které nabývá důležitosti nejen v zahraniční, ale i České Republice. Školení je zaměřené na správnost postupů při dojení a ošetřování a hygienu v chovu tak, aby byl zajištěn dobrý zdravotní stav dojnic a kvalitní a zdravotně nezávadná produkce.

Vizualizace katastrální mapy v ArcGIS a QGIS
Šilháček, Ondřej ; Barták, Vojtěch (vedoucí práce) ; Moudrý, Vítězslav (oponent)
Cílem této práce je vytvoření projektu v ArcGIS a QGIS, jehož náplní je vizualizace katastrální mapy ve formátu k ukládání vektorových prostorových dat: shapefile. Prostorové prvky obsažené v mapě mají správné vektorové souřadnice, ale jejich styl, atributy a vlastnosti jsou ve výchozím nastavení. Úkolem bylo nakonfigurovat všechna nastavení, aby vzhled odpovídal stylu katastrální mapy. Z výsledného projektu se měl vytvořit nástroj, který při aplikaci na data katastrální mapy ve výchozím nastavení změní styl na styl katastrální mapy. Vytvořený styl byl uložen ve formě souborů, které ukládají informace o nastavených vlastnostech shapefilů, ale neobsahují žádná prostorová data, pouze na ně odkazují. Soubory shapefile byly stylovány podle katastrální vyhlášky č. 357/2013 Sb. Vytvořený projekt rozšiřuje možnosti, kterými lze prohlížet katastrální mapy a bude sloužit pro potencionální zákazníky Českého katastrálního a zeměměřického úřadu v Praze, kteří si zažádají o katastrální mapy ve formátu shapefile. V teoretické části jsou charakterizovány použité programy ArcGIS a QGIS, dále možnosti, kterými lze v současnosti získat a prohlížet katastrální mapy a stručná historie vývoje katastrálních map na území českého státu. Jelikož neexistují žádné metodické pokyny, podle kterých by se dala vizualizace katastrální mapy provést, neobsahuje metodika informace o postupu vypracování práce, ale pouze instrukce, které určovaly, jak by měla výsledná práce vypadat. Ve výsledcích je pak uveden podrobný postup vypracování projektu se všemi dílčími kroky od vizualizace shapefilů po uložení a spuštění projektu. Na konci teoretické části je zhodnocení uživatelské přívětivosti, klady a zápory a celkový pohled na práci s použitými programy v souvislosti s vizualizací souborů shapefile.