|
Obnova historických parků u drobných panských sídel na příkladu studie obnovy zámecké zahrady v Doudlebách nad Orlicí ve východních Čechách
Faltysová, Lenka ; Buttry, Ivana (vedoucí práce) ; Jakub, Jakub (oponent)
Cílem této práce je zpracování metodiky a představení postupu, jak obnovu památky zahradního umění provést. Na příkladu revitalizace zámecké zahrady, nemovité kulturní památky Zámku Doudleby nad Orlicí, a to na základě studia literatury, obdobných zásahů a rozboru a interpretací různých typů archivního materiálu, bylo provedeno vyhodnocení současného stavu historické zahrady. Vychází z terénního průzkumu, který se skládá z dendrologického průzkumu, rozboru autenticity dřevin a ze zhodnocení všech shromážděných dokumentů, historických pramenů a odborné literatury. Návrh obnovy zámecké zahrady vychází ze závazného stanoviska odborného orgánu státní památkové péče.
Renesanční zámek v Doudlebách nad Orlicí stojí ve východní části obce na mírně vyvýšeném návrší při pravém břehu řeky Divoké Orlice. Na tomto místě již ve 13. století existovala dřevěná středověká tvrz s hospodářským dvorem. Mikuláš starší z Bubna dal v roce 1588 vystavět lovecký zámek v renesančním stylu jako letohrad, který byl dostaven v roce 1590. Význam renesančního sídla, které doplňují raně barokní prvky z konce 17. století, je umocněn bohatou a působivou sgrafitovou výzdobou tzv. kobercového vzoru, pokrývající všechna vnější i vnitřní průčelí, restaurovanou v roce 1886 Kirchnerem. Součástí výzdoby jsou i vysoké komíny v nádvoří, ozdobené rovněž sgrafitem. Zámecký areál je tvořen po svém obvodě hospodářskými budovami a objektem pro bydlení. Objekt vlastního zámku je oddělen parkovou úpravou se starým stromovím a novějšími trávníky (Hieke, 1984).
Zámecký park v Doudlebách nad Orlicí byl založen roku 1809 v kompoziční návaznosti na budovu renesančního zámku. Se zámkem tvoří jeden organický celek. Zakladatel se snažil podobně jako v zámeckých místnostech i zde demonstrovat své bohatství, svůj smysl pro umění a své botanicko-dendrologické znalosti. Park je vytvořen jako úzká dispozice v krajinářském slohu a komponován jako dlouhý průhled na zámek. Rozloha krajinářského parku dnes činí 3,76 ha.
Literární rešerše je věnovaná zvláště renesanci a jejímu vztahu k zahradnímu umění. V této části je představena památková péče v České republice, činnost odborné organizace památkové péče Národního památkového ústavu v Josefově.
V metodické příručce jsou popsány použité podkladové materiály a vzniklé výstupy na základě nichž jsou prováděna taková opatření, která povedou ke zlepšení zdravotního stavu a vitality stávajících perspektivních stromů a nové výsadby dřevin, které jsou v souladu s původní kompozicí s důrazem na její obnovu a zvýšení historické hodnoty objektu. V rámci celkové revitalizace zámeckého parku dojde k ošetření dřevin v parku a doplňkové výsadbě.
V praktické části je popsán současný stav vegetace památky zahradního umění. Základním nástrojem pro analýzu současného stavu vegetace památky zahradního umění je inventarizace dřevin. Inventarizace, která má poskytnout kvalitní podklad pro návrh obnovy, by se zároveň měla v určitých částech zabývat i vlastnostmi jednotlivých dřevin (Krejčiřík, 2015).
Výsledky terénních šetření byly kompletně zaznamenány do grafických výstupů.
|
|
Hodnocení růstu a plodnosti u vybraných odrůd sloupcovitých jabloní
Brázdová, Ludmila ; Zíka, Lukáš (vedoucí práce) ; Súkeníková, Tereza (oponent)
Tato práce se zabývá hodnocením růstu a plodnosti u vybraných odrůd jabloní. Jedná se o sortiment sloupovitých jabloní, které představují další stupeň ve vývoji pěstitelských tvarů. Bylo hodnoceno 11 různých odrůd naštěpovaných na dvou různých podnožích. Výsadba byla založena na jaře v roce 2013, ve sponu 3 x 0,8 m. Stromky byly vysazeny jako dvouletí očkovanci.
Cílem práce bylo zhodnotit a porovnat nárůst průměru kmínku, intenzitu růstu a výnos u vybraných sloupcovitých odrůd jabloní, před začátkem a po ukončení jejich vegetace. Bylo třeba zhodnotit plochu průřezu kmene (PPK) v (cm2), přírůstek plochy průřezu kmene (PPPK) v (cm2), průměrnou hmotnost plodu (g), výšku koruny (m), absolutní výnos (kg) na strom, specifický výnos na (cm2) plochy průřezu, výnos (kg) na přírůstek plochy kmene, plošný výnos (t/ha) a specifický výnos na výšku koruny (kg/m).
V teoretické části se zabývám historií pěstování jabloní a vývojem různých pěstitelských tvarů, charakteristikou jabloní, jejich významem a složením. Dále nároky na pěstování a samotným ošetřováním jabloní. Zároveň se zmiňuji o nejvýznamnějších chorobách a škůdcích. V závěru této části popisuji techniky sklizně a správné skladování.
Praktická část je zaměřena na samotný pokus a jeho následné hodnocení. Uvádím zde polohu a charakteristiku daného stanoviště, kde se jabloně nachází. Popisuji konkrétní sloupcovité odrůdy a použité podnože. Charakterizuji zde konkrétní umístění pěstovaných odrůd a činnosti, které byly realizovány během doby hodnocení pokusu.
Na závěr byly zhodnoceny výsledky, ke kterým jsem během celého měření dospěla. V této části jsou vyobrazeny sledované hodnoty ve dvou rozdělených tabulkách. Pro lepší přehled jsou získaná data a výsledky znázorněny graficky. V samotném závěru je kompletní shrnutí celé práce.
U větší části výsledků, bylo prokázáno, že podnož ovlivní intenzitu růstu a výnos. Největší přírůstek plochy kmene (cm2) měla odrůda ´Cumulus´ na podnoži M 26, ale na podnoži M 9 měla přírůstek výrazně nižší. Při zhodnocení absolutního výnosu byly nejvyšší hodnoty zaznamenány u odrůdy ´Red Spring´ na M 26, následoval výnos u odrůdy ´Slendera´ M 26. Nejnižší výnos byl sledován u odrůdy ´Cumulus´ na M 9. V těchto případech můžeme vliv podnože na odrůdu potvrdit. U hodnocení specifického výnosu na přírůstek kmene byl nejvyšší výnos u odrůdy ´Red Spring´ na M 26, následovala odrůda ´Slendera´, kde byl výnos větší na podnoži M 9, než na M 26. Zde nelze jednoznačně potvrdit, že podnož M 26, má větší výnos než podnož M 9.
|
|
Porovnání nutriční hodnoty a stravitelnosti ovsa setého a ovsa černého
Gergelová, Anna ; Plachý, Vladimír (vedoucí práce) ; Dušan, Dušan (oponent)
Literární přehled diplomové práce zahrnuje články a publikace věnované tématice trávicího traktu, problematice měření stravitelnosti živin u koní, charakteristice a nutričním hodnotám ovsa setého žlutého (Avena Sativa), ovsa černého (Avena strigosa) a sena.
Praktická část této práce je věnována porovnání nutričních hodnot a stravitelnosti ovsa v krmné dávce, která obsahovala žlutý nebo černý oves a seno. Pokus byl proveden na šesti koních zapůjčených z Akademického jezdeckého klubu v Praze Suchdole v průběhu února 2016. Přípravné období bylo 5 dní, a vlastní odběr vzorků výkalů proběhl 5. dne ráno po ranním krmení. Z šesti koní byly vytvořeny tři páry. První pár tvořili valaši plemene český teplokrevník, kteří byli ustájeni ve vnitřní boxové stáji. Druhý pár tvořili valaši plemene hafling ve venkovním boxovém ustájení. Třetí pár tvořili valaši plemene hucul a welsh cob, ustájeni ve venkovním boxu. Vždy jeden kůň z pokusného páru byl krmen ovsem setým pluchatým a druhý kůň ovsem černým odrůdy Raven. Krmná dávka byla pro oba koně stejná a obě pokusná zvířata zároveň dostávala stejné množství objemného krmiva.
Koeficient stravitelnosti byl zjištěn na základně použití indikátorové metody za pomocí indikátoru ligninu. Provedeny byly chemické analýzy stanovení sušiny a popelovin, hrubé vlákniny (CF), neutrálně detergentní vlákniny (NDF), acido detergentní vlákniny ADF a acido detergentního ligninu (ADL), hrubého tuku a dopočítány bezdusíkaté látky výtažkové (BNLV) a organická hmota (OH).
Mezi pokusnými páry nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl. Proto byla hypotéza o odlišnosti nutriční a dietetické hodnotě ovsa setého a černého zamítnuta
|
|
Změny v obsahu prolinu a relativního výtoku elektrolytů vybraných genotypů máků v závislosti na působení nízkou teplotou
Kudrna, Jiří ; Hnilička, František (vedoucí práce) ; Orsák, Matyáš (oponent)
Cílem bakalářské práce bylo studium vlivu nízké teploty (mrazové) na obsah prolinu a relativní výtok elektrolytů u vybraného sortimentu odrůd máku setého. Do experimentu bylo zařazeno 18 odrůd máku s různými obsahy morfinu. Osivo sledovaných odrůd máku bylo dodáno z GB Oseva Pro s r.o., o.z. VÚO Opava a z firmy Český mák.
Rostliny vybraných genotypů byly vysety do nádob o velikosti 7,5x7,5 cm. Jako pěstební medium byla zvolena směs zahradního substrátu A s křemičitým pískem v poměru 2:1. Rostliny byly pěstovány v řízených podmínkách klimaboxu Conviron E8. Před zahájením experimentu byla teplota ve dne 10 °C a v noci 5 °C. Světelný režim byl 13 hodin světla a 11 hodin tmy. Maximální hodnota ozářenosti byla 800 micromol. Experiment byl zahájen ve fázi přízemní růžice listů. V této vývojové fázi byly rostliny vystaveny mrazové teplotě (-5 oC) v noci a chladovým teplotám (10 oC) ve dne. Po týdnu byly rostliny regenerovány po dobu 1 týdne při 5 oC v noci a 10 oC ve dne.
U všech rostlin probíhalo ve dvoudenních intervalech měření hodnot koncentrace prolinu po vystavení rostlin stresu. Ve stejných intervalech jako prolin jsme měřili hodnoty relativního výtoku elektrolytu (Rel %). Ze získaných výsledků vyplývá, že vlivem působení nízké teploty dochází u jarních odrůd máku ke zvýšení hladiny prolinu. Kontrolní ozimá odrůda Zeno vykazuje stabilně vysoký obsah prolinu (693,33 microg.g-1)v porovnání s jarními odrůdami máku. Po regeneraci došlo u odrůd Lazur, Opál, Buddha, Korneuburger Weisser, Aplaus, Major, Sokol a Zeno ke snížení obsahu prolinu vlivem působení vyšší teploty. U odrůd Orfeus, Tatranský, Opex, Orbis, Maraton, Florián, Marianne a Albín bylo naopak zaznamenáno zvýšení obsahu prolinu. Koncentrace prolinu u odrůd Postomi a Akvarel zůstaly nezměněné. Hodnoty relativního výtoku elektrolytů se zvyšovaly s délkou působení nízké teploty na sledované rostliny. Nejnižší průměrné poškození membrány bylo po působení nízké teploty zaznamenáno u odrůdy Zeno (23,53 %). V případě jarních odrůd bylo nejnižší poškození membrány stanoveno u odrůdy Korneuburger Weisser (44,88 %) a naopak nejvyšší u odrůdy Orfeus (53,15 %). Byla prokázána rozdílná reakce jednotlivých odrůd máku na nízkou teplotu. Nejcitlivějšími na nízkou teplotu byly odrůdy Orfeus, Postomi, Akvarel, Orbis, Sokol a Marianne. Jako méně citlivé na stres, způsobený nízkou teplotou, se jeví jarní odrůdy máku Opex, Buddha, Korneuburger Weisser, a Albín.
|
|
Tvorba výnosu a sušiny u genetických zdrojů máku setého (Papaver somniferum L.)
Slowiaczek, Lukáš ; Hnilička, František (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Diplomová práce na téma: Tvorba výnosu a sušiny u genetických zdrojů máku setého (Papaver somniferum L.), byla zpracována na Katedře botaniky a fyziologie rostlin, Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU v Praze. Cílem této práce bylo stanovit genotypové a ontogenetické rozdíly ve výši výnosu, tvorbě sušiny a hodnotách růstově-analytických charakteristik u vybraných odrůd máku setého. Diplomová práce vznikla na základě skutečnosti, že většina studií spojených s plodinou mák setý (Papaver somniferum L.) se zaměřují na obsah alkaloidů a jiných látek v makovině. Vzhledem k těmto skutečnostem je nutné popsat jednotlivé genotypy máků a jejich genetické zdroje po fyziologické stránce.
Do pokusu byly vybrány následující odrůdy máku setého: Akvarel, Albín, Buddha, Florian, Korneuburger Weisser, Lazur, Major, Marianne, Opál, Postomi, Sokol, Tatranský. Odrůdy byly vybrány na základě obsahu alkaloidů, především morfinu s velmi nízkým obsahem morfinu, s nízkým obsahem morfinu, se středním obsahem morfinu a s vysokým obsahem morfinu. Veškeré testované genotypy jsou testovány v rámci genetických zdrojů. Osivo bylo dodáno z GB Oseva Pro s r.o., o.z. VÚO Opava a z firmy Český mák.
Polní pokusy byly založeny na výzkumné stanici FAPPZ ČZU v Praze, v Červeném Újezdu. Daná lokalita se nachází v okrese Praha-západ, ve Středočeském kraji. Lokalita se nachází v nadmořské výšce 401 m. n. m. Velikost pokusné parcely byl 2 m2 a pokus byl založen ve 4 opakováních metodou Latinského čtverce. Předplodinou byla ozimá pšenice. Mák setý byl pěstován v souladu s agrotechnickými zásadami pěstování.
Ve vybraných vývojových fází máku (35, 45, 49, 52, 54, 62, 81 BBCH) byl sledován obsah sušiny v jednotlivých rostlinných orgánech. Dále byla hodnocena velikost listové plochy na základě obrazové analýzy WinDias a výnos semen. Ze získaných hodnot hmotnosti sušiny a velikosti listové plochy byly vypočteny vybrané růstově analytické charakteristiky.
Ze získaných výsledků bylo potvrzeno, že velikost rostlin je ovlivněna nejenom ontogenetickým vývojem, ale také odrůdou. Z výsledků dále vyplývá, že výška rostlin není ovlivněna obsahem morfinu. Obdobně nebyla nalezena souvztažnost mezi barvou semene a výškou rostliny. Byl potvrzen nárůst hmotnosti nadzemní biomasy v závislosti na vývojové fázi a vliv odrůdy na tento parametr. Existují rozdíly v tvorbě sušiny u odrůd máku s rozdílným obsahem morfinu, neboť průměrná hmotnost sušiny odrůd s velmi nízkým obsahem morfinu byla 112,36 g, u odrůd s nízkým obsahem morfinu 110,41 g, u odrůd se středním obsahem morfinu 121,67 a u odrůd s vysokým obsahem morfinu 123,16 g. Byl potvrzen vliv ontogenetickým vývojem rostlin na velikost pokryvnosti listoví (LAI), kdy dochází k postupnému nárůstu této charakteristiky do období kvetení a poté k jeho snižování vlivem senescence a opadu starých listů. Byly zjištěny rozdíly ve velikosti pokryvnosti listoví mezi sledovanými skupinami odrůd máku v závislosti na obsahu morfinu. Bylo zjištěno, že rychlost tvorby sušiny (CGR), relativní rychlost růstu sušiny (Rw) a relativní rychlost růstu asimilační plochy (RA) jsou ovlivněny ontogenetickým vývojem rostlin. Bylo zjištěno, že odrůdy s vysokým obsahem morfinu v makovině (Buddha, Postomi, Lazur) a odrůdy bělosemenné Sokol a Albín mají nižší výnos semen než odrůdy se středním obsahem morfinu.
|
|
The Impact of Information and Communication Technology (ICT) on Economic Growth – The Case of Selected Arab Countries
Hodrab, Rami Mohammad Awad ; Maitah, Mansoor (vedoucí práce) ; Soukup, Alexandr (oponent)
Informační a komunikační technologie (ICT), populační růst, tvorba hrubého kapitálu, otevřenost a inflace jsou nejčastěji dobře promyšlené, důležité faktory ekonomického růstu ve všech zemích, zejména v rozvojových a stejně tak v Arabských zemích, v našem případě.
Tento článek zkoumá dopad těchto faktorů na ekonomický růst pro osmnáct vybraných arabských států v období 1995-2013, s hlavním zájmem o vlivu informačních a komunikačních technologií. Výsledky ukazují pozitivní a významný vliv ICT indexu (Info hustota, která reprezentuje kapitálu a pracovních sil zásoby ICT) pro jednotlivé země (s výjimkou Djibouti, který se setkal s negativním ICT indexem pružnosti a UAE s nevýznamným dopadem) se pohybovala v rozmezí od 0,10 (pro Libanon) do 0,469 (pro Qatar). Výsledky panel regrese ukazují, že ICT pozitivně a významně ovlivňují ekonomický růst vliv na všech 18 arabských zemí s 0,108 bodu, stejně jako poměr GCF s 0,129 dopadu, kde se setká s otevřeností a pozitivní významný dopad na 0,054 bodu a inflace s negativním významným dopadem. Tyto výsledky jsou umístěny s mnoha souvisejících studií. Růst populace je nevýznamný k ekonomickému růstu. Všech 18 arabské země jsou rozděleny do tří podskupin podle jejich úrovně infodensity. Výsledky výzkumu ukazují, že existuje poměrně velký rozdíl mezi první a druhou skupinu hodnot vysoké a střední hustoty infodensity na jedné straně a třetí skupina (s nízkými hodnotami infodensity a GDP na jednoho obyvatele) na straně druhé.
Za účelem dalšího ověření výsledků pozitivní a významný vliv ICT na ekonomický růst, druhá studie model, který závisí na funkci Cobb-Douglasově produkční funkce se aplikuje s ICT a jiné kapitálových služby a pracovní služby. tento druhý model je aplikován na pěti arabských zemí v období od roku 1993 do roku 2014 použití metodou ARDL. Výsledky regrese ukazují dlouhý běh rovnováha kointegrované vztah mezi ICT a jiné investiční služby, navíc služeb práce a růst GDP. Výsledky ukazuji pozitivní a významný pružnost ICT kapitálových služeb na krátký a dlouhý doba, a tato hodnota je větší než kompenzace ICT investiční služby akcii, což znamená, přelévání a komunikačních technologií v těchto arabských zemích. Služby vliv práce na Růst GDP je pozitivní a významný v dlouhodobém horizontu, ale pro jiné kapitálové služby , tam je negativní a významný vliv. Tak konečně je třeba pro arabské země, aby investovaly více a efektivněji do majetku informačních a komunikačních technologií, navíc tyto země mají k efektivnímu pomocí dostupných zdrojů ICT.
|
|
Biotransfer of selected risk metals into plants and their accumulation and distribution in plant organs
Le Minh, Phuong ; Lachman, Jaromír (vedoucí práce)
Kontaminace půdy těžkými kovy je jedním z problémů životního prostředí ohrožujících lidské bytosti. Těžké kovy jsou považovány za zvláštní nebezpečí znečišťujících látek v půdě a to z důvodu nepříznivých účinků na růst rostlin, množství a činnost užitečných mikroorganismů v půdě a kvalitu potravin. Vzhledem k perzistenci a toxicitě jsou těžké kovy toxické, když vezmeme v úvahu různé druhy znečišťujících látek v půdě. V půdě, se často vyskytuje toxicita zinku (Zn), kadmia (Cd), olova (Pb) a rtuti (Hg), než je tomu u ostatních kovů z důvodu jejich srážek a sorpce v půdě. Jedná se o velmi nebezpečné situace, protože když jsou tyto kovy absorbovány rostlinami, mohou být dále transportovány potravinových řetězců.
V této studii je sledována akumulace čtyř těžkých kovů (rtuť, zinek, olovo a kadmium) v celém zrnu jarních odrůd pšenice dvouzrnky, jednozrnky a jarní pšenice a brambor (Solanum tuberosum). Těžké kovy a esenciální prvky byly sledovány v odrůdách brambor v přesných polních pokusech a v hydroponicky pěstovaných rostlin. Prvky byly stanoveny pomocí metod F AAS, ET AAS a AMA (Advance Mercury Analysis). Statistické analýzy byly provedeny pomocí SPSS 9.0 a Tukeyho HSD testu (alfa 0,05).
V naší studii se koncentrace těžkých kovů v pšeničných obilkách snižovala v pořadí zinek (Zn)> olovo (Pb)> kadmium (Cd)> rtuť (Hg). Srovnání mezi třemi druhy zkoumané pšenice bylo zjištěno, že dvouzrnka je bohatá na obsah zinku (62,12 mg kg-1 sušiny), zatímco jarní pšenice měla nejnižší průměrné koncentrace zinku v zrnu (40,99 mg kg-1 sušiny). Obecně platí, že hodnoty koncentrací olova v obilkách analyzovaných odrůdy pšenice byly nízké (v rozmezí od 0,1268 mg kg-1 sušiny do 0.2950 mg kg-1 sušiny).
Rovněž byly stanoveny koncentrace rtuti ve čtyřech typických fázích růstu pšenice podle Feekese (10 naduřování listové plochy, začátek metání, 10,1 metání, 10,2 čtvrtina klasu vymetána, 10,2 v listech a ve stupni 11 zrání, raně mléčná zralost). Bylo prokázáno, že koncentrace rtuti v různých odrůdách pšenice byly absorbovány odlišně v různých stadiích růstu rostlin. Růstové stadium 10,2 a 10,2 v listech ukázaly vysoký obsah rtuti (0,0152 mg kg-1 sušiny a 0,0214 mg kg-1 sušiny, v uvedeném pořadí). Mezi jednotlivými odrůdami byly stanoveny významné rozdíly.
Obsahy toxických resp. potenciálně toxických prvků stanovené ve zkoumaných bramborových hlízách se vyznačovaly velkou variabilitou v rámci sledovaných brambor. Statistické analýza (analýza rozptylu jednoduchého třídění ANOVA) však ukázala, že neexistovaly významné rozdíly mezi oběma skupinami zkoumaných vzorků (vzorky z Uhříněvsi a Valečova v roce 2013 a 2014) pokud se hodnotil jeden ze zkoumaných kovů. Měřitelné hladiny rtuti byly nalezeny ve stopových množstvích u všech zkoumaných vzorcích brambor při porovnání s jinými kovy (Cd, Pb).
Rostlinné buňky ve srovnání s živočišné buňky jsou charakterizovány tvorbou buněčných stěn. Plazmatická membrána nebo buněčná membrána jsou biologicky aktivní membrány oddělující vnitřek buňky z vnějšího prostředí. Byla vyvinuta a upravena metoda izolace protoplastů z rostlinného materiálu (brambory). V našem experimentu byly rostliny pěstovány hydroponicky ve Výzkumném ústavu rostlinných plodin Praha-Ruzyně. Jestliže zkoumáme rostlinnou membránu, jednou z možností je odstranění buněčné stěny pomocí speciálních směsí enzymů. Protoplasty byly uvolněny ve tmě při teplotě 25 stupňů Celsia po dobu 18 hodin. Bylo použito síto 70-90 mikrometrů k filtrování a poté odstředění po dobu 5 minut při 100 g. Všechny kroky byly prováděny pečlivě, aby se zabránilo poškození nebo rozbití protoplastů.
|
|
Stanovení antioxidačních vlastností extraktů z léčivých a jedlých rostlin v in vitro podmínkách
Tauchen, Jan ; Kokoška, Ladislav (vedoucí práce) ; Jaromír , Jaromír (oponent)
Identifikace a charakterizace rostlinných produktů s antioxidačními a anti-proliferačními účinky, jakožto potencionálního terapeutického prostředku pro léčbu nemocí spojených s oxidačním stresem (jako např. arterioskleróza, diabetes nebo rakovina), je neustále středem vědeckého zájmu. Tato studie se zaobírá charakterizací in vitro antioxidační a anti-proliferační aktivity a chemického složení 39 vzorků méně využívaných tradičních gruzínských odrůd vín, extraktů z 23 vzorků etiopských léčivých rostlin a 22 vzorků z jedlých a léčivých rostlin z peruánské Amazonie. Pro stanovení biologických účinků byly použity metody založené na měření inhibice radikálu 2,2-difenyl-1-pikrylhydrazyl (DPPH), kapacity absorpce kyslíkových radikálu (ORAC), celkového obsahu fenolických látek (TPC), a životaschopnosti buněčných linií pomocí metody založené na metabolické přeměně tetrazolium bromidu (MTT) na formazan. Chemické složení bylo stanoveno metodami založenými na vysokotlaké kapalinové chromatografii (HPLC-ultrafialovo-viditelné spektroskopii a HPLC-tandemové hmotnostní spektrometrii). V rámci experimentů s gruzínskými víny bylo prokázáno, že vína červená (zejména odrůdy Saperavi) vykázala silnější antioxidační účinek (průměrné DPPH a ORAC hondoty na 5.1 a 10.6 g TE/L vína) ve srovnání s běžnými středo- a západo-evropskými víny [Pinot Noir (DPPH = 3.1 a ORAC = 9.4 g TE/L vína), Cabernet Sauvignon (DPPH = 3.0 a ORAC = 7.3 g TE/L vína) a Cabernet Moravia (DPPH = 2.0 a ORAC = 8.5 g TE/L vína)]. Gruzínská vína byla oproti středo- a západo-evropským vínům výrazně bohatší na kvercetin (mezi 14.44 a 1.07 ug/mL), kaempferol (mezi 1.68 a 0.03 ug/mL) a syringovou kyselinu (mezi 12.59 a 4.72 ug/mL), avšak chudší na resveratrolu (mezi 5.11 a 0.32 ug/mL). Mezi jedlými a léčivými rostlinami z Etiopie a Peru jedině extrakty Dodonaea angustifolia (IC50 pro DPPH = 22.2 ug/mL, ORAC = 767.6 ug TE/mg extrakt; IC50 pro Hep-G2 = 120.0 ug/mL); Rumex nepalensis (IC50 pro DPPH = 5.7 ug/mL, ORAC = 1061.4 ug TE/mg extrakt; IC50 pro Hep-G2 = 50.5 ug/mL); Inga edulis (DPPH a ORAC = 337.0 a 795.7 ug TE/mg extrakt; IC50 pro Hep-G2 and HT-29 = 36.3 a 57.9 ug/mL) a Oenocarpus bataua (DPPH a ORAC = 903.8 a 1024.4 ug TE/mg extrakt; IC50 pro Hep-G2 a HT-29 = 102.6 a 38.8 ug/mL) projevily kombinovaný antioxidační/anti-proliferační účinek. Selektivní anti-proliferační aktivitu prokázaly pouze extrakty Verbascum sinaiticum (IC50 pro Hep-G2 = 80.6 ug/mL) a Annona montana (IC50 pro Hep-G2 a HT-29 = 2.7 a 9.0 ug/mL). Výše zmíněný rostlinný materiál vykázal pouze slabou nebo žádnou toxicitu vůči zdravé buněčné linii. Přestože extrakty z Jasminum abyssinicum (IC50 pro DPPH = 26.3 ug/mL, ORAC = 1023.7 ug TE/mg extrakt), Rumex nepalensis (IC50 pro DPPH = 5.7 ug/mL, ORAC = 1061.4 ug TE/mg extrakt), Mauritia flexuosa (DPPH a ORAC = 1062.9 a 645.9 ug TE/mg extrakt), Myrciaria dubia (DPPH a ORAC = 641.9 a 642.6 ug TE/mg extrakt) a Theobroma grandiflorum (DPPH a ORAC = 714.8 a 821.9 ug TE/mg extrakt) projevily významný antioxidační účinek, tyto druhy taktéž prokázaly mírnou až velice nízkou anti-proliferační aktivitu nebo byly toxické pro zdravou buněčnou linii. Ve všech dílčích studiích obsah fenolických látek silně koreloval s antioxidační aktivitou, avšak slabě s anti-proliferačním efektem. Výsledky naznačují, že výše zmíněné druhy by mohly být perspektivní pro vývoj nových rostlinných přípravků, efektivních proti onemocněním souvisejícím s oxidačním stresem. Před jejich možným uvedením do praktického využití však bude nezbytný další výzkum zaměřený na podrobnější stanovení jejich chemického složení, farmakologických účinků a toxikologické bezpečnosti.
|
|
Hodnocení kvalitativní produkce a kvalitativního přírůstu v porostech na LÚ Klokočná
Švec, Otakar ; Remeš, Jiří (vedoucí práce) ; Pulkrab, Karel (oponent)
Předkládaná disertační práce se zabývá produkčně -- ekonomickou analýzou současné-ho stavu porostů v různém stupni strukturní diferenciace a návrhem optimalizace jed-notlivého výběru stromů v rámci LÚ Klokočná, kde jsou původně smrkové a borové stejnověké monokultury transformovány prostřednictvím jednotlivého výběru stromů na porosty strukturně diferencované s cílem dosažení vyrovnané výběrné struktury. V rámci 18 trvalých výzkumných ploch (9 ploch na typu vývoje lesa (TVL) A - kyselé smíšené dubové bučiny, 9 ploch na typu vývoje lesa (TVL) B - kyselé smíšené dubové jedliny) byly analyzovány dendrometrické, strukturní a přírůstové charakteristiky po-rostů i jednotlivých stromů. Na základě pokácených vzorníků bylo dále analyzováno složení jakostních tříd sortimentů surového dříví smrku a borovice v závislosti na strukturní diferencovanosti porostu a stanovištních podmínkách. Syntézou uvedených veličin byla hodnocena finanční hodnota zásoby porostů, roční hodnotový přírůst a cílová tloušťka jednotlivých smrku a borovice. Z výsledků analýz vyplývá, že snižování homogenity porostů má pozitivní vliv na tloušťkový přírůst jednotlivých stromů. Naopak negativním efektem snižování homo-genity porostů je horší kvalita smrkového dříví, která se projevuje snížením průměrné ceny za m3 o 3 -- 4 %. Lepší kvalita dříví smrku i borovice a s tím spojená vyšší prů-měrná cena za m3 byla nalézaná v porostech patřících do TVL A. Smrky i borovice v porostech náležících do typu vývoje lesa A dosahují také o 8 -- 13 cm vyšších cílo-vých výčetních tlouštěk oproti těmto dřevinám v typu vývoje lesa B. Proces transformace v rámci LÚ Klokočná výrazně ovlivňuje produkčně -- ekonomické charakteristiky porostů, které zatím neodpovídají strukturním, produkčním ani eko-nomickým parametrům ideálu výběrného lesa. Pro dosažení jeho vyrovnaného stavu je nejprve potřebné definovat modelové charakteristiky, které odpovídají produkčnímu, potažmo ekonomickému potenciálu porostů v odlišných růstových podmínkách na dané lokalitě, a dále pak usměrňovat tyto porosty směrem k vytyčenému cíli.
|
|
Růst a environmentalní vlivy pěstovaní jedle obrovské v podmínkách České republiky
Fulín, Martin ; Podrázský, Vilém (vedoucí práce) ; Antonín, Antonín (oponent)
Jedle obrovská (Abies grandis /Douglas ex D. Don/ Lindl.) představuje dřevinu s potenciálním přínosem pro plnění řady funkcí v lesním hospodářství; konkrétně se jedná o funkce produkční, meliorační, stabilizační a krajinářskou. Byla k nám, stejně jako do ostatních evropských zemí, zaváděna od první poloviny 19. století, především šlechtickými rody, nejprve do parkových výsadeb, ale postupně i do lesních porostů. Další vlna zájmu o tuto dřevinu souvisela s chřadnutím domácí jedle bělokoré (Abies alba Mill.), kterou měla do jisté míry nahradit, z tohoto období pochází i největší počet výsadeb u nás. Cílem předkládané disertační práce bylo sledování růstu a produkce vybraných porostů této jedle, ale i vliv na základní charakteristiky půdního chemismu, dynamiku živin a možný degradační nebo meliorační vliv na lesní půdy. Výzkumné plochy byly voleny především na území Školního lesního podniku Kostelec nad Černými lesy, ale i na dalších místech (Hrubá Skála u Turnova, lesy v majetku Kinských na Žďársku, Kynšperk nad Ohří). Sledování bylo provedeno na již založených a sledovaných trvalých zkusných plochách středního věku (35 až 55 let), na kterých byly zjišťovány dendrometrické i jiné parametry (pozice, výška, výčetní tloušťka, nasazení koruny), dále byly studovány množství a kvalita nadložního humusu a svrchní složky minerální půdy. Součástí práce bylo i měření na provenienční ploše VÚLHM, v. v. i. Z výsledků vyplývá, že jedle obrovská je produktivní dřevina, která převyšuje svou zásobou domácí jehličnaté dřeviny a její intenzivní růst je srovnatelný s douglaskou tisolistou. Z pohledu provenienčních pokusů je zásadní správný výběr provenience, kterým lze dosáhnout lepších výnosů a kvality dřevní hmoty. V našich podmínkách se jako nejlépe rostoucí ukazují provenience z oblasti ostrova Vancouver a pobřeží státu Washington. Při analýzách půdy dosahovala jedle obrovská příznivějších hodnot pedochemických charakteristik humusových forem ve srovnání se smrkem ztepilým a přibližovala se k hodnotám listnatých dřevin. Lze tedy říci, že se projevila jako meliorační a stabilizační dřevina.
|
host ::
