|
Mezinárodní měnový fond
Drobná, Martina ; Hrdlička, Pavel (vedoucí práce) ; Severová, Lucie (oponent)
Předmětem této bakalářské práce je analýza současné úlohy Mezinárodního měnového fondu v 21. století. První část je zaměřena na příčiny, které vedly k založení Mezinárodního měnového fondu, a na charakteristiku Fondu jako organizace. Druhá část se zabývá jednou z nejhlavnějších úloh Fondu, a to poskytováním úvěrů zemím, které se potýkají s finančními problémy. Výsledkem druhé části je vyhodnocení těchto půjček a jejich budoucí vývoj. Závěrečná část se věnuje zhodnocení současných úloh Mezinárodního měnového fondu a jeho role v budoucích letech.
|
|
Dotační podpora trvale udržitelného odpadového hospodářství
BEDNÁŘOVÁ, Renata
Předmětem práce je problematika odpadového hospodářství se zvláštním zřetelem na oblast recyklace stavebních a demoličních odpadů a nakládání s nimi. Východiskem je rozbor klíčových nástrojů usměrňování činnosti a chování tržních subjektů v dané oblasti směrem k naplňování celospolečenských priorit a principů trvale udržitelného rozvoje, kdy zvláštní důraz je v textu kladen na oblast dotačních politik a programů. Cílem dizertační práce je u vybraného dotačního programu analyzovat a vyhodnotit nastavení systému dotační podpory v ČR z hlediska ekonomické a ekologické efektivnosti s akcentem na posouzení dopadu na příjemce. Předmětem zkoumání bude prioritní osa 4 "Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží" v rámci Operačního programu Životní prostředí 2007 - 2013. V literární rešerši jsou definovány základní pojmy a důležité definice, načež následuje zevrubná a komplexní rešerše problematiky z různých úhlů pohledu. Nejprve je pojednáno o globálním hledisku ochrany životního prostřední, jsou zde shrnuty širší historické, legislativní, ekonomické i politické souvislosti, jež jsou nezbytným fundamentem pro pochopení aktuálních i budoucích problémů v celosvětovém měřítku i v jednotlivých regionech. V dalším textu následuje podrobnější deskripce situace Evropské unii, načež přehled je završen detailním náhledem na stav problematiky v České republice. Následné kapitoly jsou věnovány podrobnému rozboru oblasti odpadového hospodářství, a to opět z hlediska globálního, evropského i národního, kdy na závěr je pohled zaostřen na z hlediska zaměření práce klíčovou problematiku stavebních a demoličních odpadů. V aplikační části je prostřednictvím čtyř stanovených hypotéz řešeno naplnění stanoveného cíle dizertační práce. Hypotézy ověřují účinnost a vhodnost nastavení systému dotačních titulů v rámci sledovaného programu. Důraz je kladen na posouzení dopadu přidělených dotací soukromým subjektům na jejich ekonomickou a ekologickou efektivnost.
|
|
Location-aware data transfers scheduling for distributed virtual walkthrough applications.
Přibyl, Jaroslav ; Sochor, Jiří (oponent) ; Sojka, Eduard (oponent) ; Zemčík, Pavel (vedoucí práce)
Data transfers scheduling process is an important part of almost all distributed virtual walkthrough applications. Its main purpose is to preserve data transfer efficiency and rendered image quality. The most limiting factors here are network restrictions. These restrictions can be reduced using multi-resolution data representation, download priority determination and data prefetching algorithms. Advanced priority determination and data prefetching methods use mathematic description of motion to predict next position of a user. These methods can accurately predict only close future positions. In the case of sudden but regular changes in user motion direction (road networks), these algorithms are not sufficient to predict future position with required accuracy and at required distance. In this thesis a systematic solution to data transfers scheduling is proposed which solves also these cases. The proposed solution uses next location prediction methods to compute download priority or additionally prefetch data needed to render a scene in advance. Experiments show that compared to motion functions the proposed scheduling scheme can increase data transfer efficiency and rendered image quality during exploration of tested scene.
|
|
Místní akční skupiny jako cesta rozvoje venkova Jihočeského kraje
NOVÁK, Tomáš
Cílem bakalářské práce je zhodnocení fungování místních akčních skupin v celém Jihočeském kraji a potvrzení či vyvrácení hypotézy, zda místní akční skupiny mohou účelně rozvíjet jihočeský venkov, a to na základě odpovídajícího zkoumání dosavadní činnosti těchto společností a predikce budoucího stavu v novém programovacím období. V teoretické části bude definován pojem venkova a stručně toto území vymezeno v intencích Jihočeského kraje. Dále bude obsahovat definici místních akčních skupin i metody LEADER. V praktické části bude podrobně doložen přínos místních akčních skupin k rozvoji Jihočeského kraje, stručně objasněn systém hodnocení MAS, na základě dotazníkového šetření nastíněna možnost budoucího zacílení fungování MAS a dále také predikována činnost místních akčních skupin v nadcházejícím programovém období.
|
|
Zátěžové situace a ošetřovatelský personál
MAREŠOVÁ, Lucie
Tato diplomová práce se zabývá zátěžovými situacemi v profesi ošetřovatelského personálu. Povolání sestry patří mezi jedno z nejnáročnějších. Je to povolání, ve kterém je sestra stále pod vlivem mnoha stresorů různého druhu. Často se setkává se smrtí, s trpícími, umírajícími a nevyléčitelně nemocnými. Je přítomna ve chvílích bolesti, strádání a utrpení. Osobní setkání s těmito náročnými situacemi vyžaduje vysokou profesionalitu, ale především představuje pro sestru velkou pracovní zátěž. V teoretické části jsou popsány především zátěžové situace, které jsou v profesi ošetřovatelského personálu nejčastější a nejnáročnější. Další část teoretické části popisuje možné následky zátěžových situací a způsoby jejich zvládání, včetně podpory ze strany managementu. Práce má dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat způsoby, kterými se ošetřovatelský personál vyrovnává se zátěžovými situacemi v rámci své profese. A druhým cílem bylo zjistit rozdíly ve vyrovnávání se zátěžovými situacemi mezi nemocničním personálem a personálem hospiců. Ve výzkumné části této práce byl proveden kvantitativní výzkum technikou anonymního dotazníku vlastní konstrukce, který obsahoval 20 otázek. Byl rozdán ošetřovatelskému personálu všech kategorií v nemocniční a hospicové péči. Celkem dotazník vyplnilo 269 respondentů. Data byla statisticky zpracována pomocí systémů Microsoft Excel 2010 a Software R ve verzi 3.0.2 (Chí kvadrát test, Fisherův exaktní test a Wilcoxonův test). Stanovili jsme čtyři hypotézy. H1: Způsoby vyrovnávání se zátěžovými situacemi jsou závislé na dosažené kvalifikaci ošetřovatelského personálu, nebyla potvrzena. H2: Způsoby vyrovnávání se zátěžovými situacemi jsou ovlivněny délkou praxe personálu, nebyla potvrzena. H3: Způsoby zvládání zátěžových situací se liší mezi nemocničním personálem a personálem hospiců, byla potvrzena. H4: Ošetřovatelský personál vnímá při zvládání zátěžových situací jako účinnější vlastní psychohygienu, než podporu ze strany managementu, byla potvrzena. Výsledky výzkumu ukazují, že ošetřovatelský personál pociťuje zátěžové situace velmi často. Za největší zátěž považují péči o trpícího a agresivního pacienta, dále konflikty s rodinou pacienta, konflikty na pracovišti a pracovní vytížení. Jako způsoby ve vyrovnávání s pracovní zátěží se jim nejvíce osvědčily relaxace, odpočinek a spánek. Rozdíly ve způsobech vyrovnávání se zátěží se mezi jednotlivými členy ošetřovatelského týmu neprokázaly. Nicméně zvládání pracovní zátěže ošetřovatelských pracovníků v nemocniční a hospicové péči je rozdílné. Jako podporu v zátěžových situacích od zaměstnavatele pociťuje minimum respondentů. Nicméně určitá podpora ze strany managementu by se dala považovat ve formě školení, supervize či příspěvku na "zotavenou", které jsou respondentům od zaměstnavatele, dle jejich odpovědí, umožněny. Respondenti by však více jako podporu od managementu uvítali např. zvýšení platu či více volna. Taktéž příprava absolventek na budoucí zátěžové situace v jejich profesi je považována respondenty za nedostatečnou. Doporučovali by především různá školení na téma stres a jeho zvládání. Dobrým řešením pro ulehčení pracovní zátěže ošetřovatelského personálu a zvyšování kvality poskytovaných služeb, by mohla být investice do lepších pracovních podmínek, a to jak z hlediska zásobování dostatečných lidských i materiálních zdrojů, tak i samotného uspořádání pracovních procesů.
|
|
Motivace studujících pro práci v sociální sféře
DUCHOŇOVÁ, Kristýna
Tématem této bakalářské práce je motivace studujících pro práci v sociální sféře. Volba oboru je důležitým mezníkem v životě každého z nás, cílem práce je zjistit, jaké faktory působí na mladého člověka během volby oboru se sociálním zaměřením a jek se jeho motivy během studia a získávání zkušeností z praxe mění. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části práce je popsána sociální práce a to její historie, definice, etické standardy i cíle. Práce se zabývá rolí sociálního pracovníka a popisuje jeho kompetence. Uvádí předpoklady pro výběr povolání a faktory, které tento výběr ovlivňují. Dále pojednává o motivaci, definuje ji a seznamuje nás s pojmy jako je motiv, hodnota nebo potřeba. Práce se dotýká také teorií motivace a připomíná hierarchii potřeb dle Maslowa. V ústraní nezůstává ani motivace pracovní, motivace v pomáhajících profesích, problematické motivy nebo syndrom vyhoření, který se právě v sociální sféře vyskytuje častěji než v jiných odvětvích. Praktická část práce je zaměřená především na kvantitativní výzkum, kdy průzkum začíná již u žáků základních škol, kteří si právě vybrali své budoucí zaměření. Tato část si klade za cíl zjistit, jaké procento těchto žáků se rozhodlo pro sociální sféru a co je k tomuto rozhodnutí vedlo. Dále je kvantitativní výzkum proveden mezi středoškolskými i vysokoškolskými studenty, kteří navštěvují obor se sociálním zaměřením. Zde práce odkrývá nejčastější a nejdůležitější motivy studentů, spokojenost s volbou oboru a jejich očekávání od studia i budoucího povolání. Zde se také dozvídáme, kolik studentů chce po ukončení studia zůstat v oboru. V praktické části se nachází i výzkum kvalitativní, který celou práci doplňuje. Polostrukturované rozhovory jsou vedeny se studentkami, ale i se sociální pracovnicí. Tyto respondentky nám blíže popíší svou motivaci pro práci v sociální sféře. Dle výsledků, které výzkum přinesl, lze konstatovat, že studenti nejčastěji volí obor se sociálním zaměřením, aby mohli pomáhat druhým. Je ale pravdou, že mnoho studentů školu vybírá unáhleně a nechávají se ovlivnit místem bydliště, svými přáteli nebo povahou studia, tito lidé většinou nevědí, co od oboru mohou očekávat a jsou často demotivovaní již během studia. Práci by v praxi mohli využít žáci a studenti rozhodující se pro obor se sociálním zaměřením. Pro pedagogy působící na školách, kde probíhal výzkum, by práce mohla sloužit jako zpětná vazba. Využít by mohli zejména část, kde je popsán rozdíl mezi očekáváním a realitou.
|
|
Post-projektová analýza v procesu EIA Administrativního centra Pankrác
Franclová, Alena ; Keken, Zdeněk (vedoucí práce) ; Karel, Karel (oponent)
Diplomová práce hodnotí problematiku procesu posuzování vlivů na životní prostředí, a to s důrazem na post-projektovou analýzu pro administrativní objekt Pankrác. Post-projektové hodnocení je jednou z nejdůležitějších praxí, prostřednictvím které může EIA naplnit celý svůj potenciál. Jeho významný přínos spočívá především ve zpětné vazbě, kdy lze porovnat skutečný vliv stavby s vlivem predikovaným a lze se z něho poučit a do budoucna se vyvarovat možným nedostatkům v rámci v budoucnu realizovaných EIA hodnocení. Metodicky práce vychází z mezinárodních standardů EIA follow-up správné praxe, které by vždy měly odpovídat specifickým okolnostem posuzovaného projektu a konkrétnímu kontextu. Mezi hlavní principy patří přístup orientovaný na výsledky, vzdělávání, institucionální závazky a odpovědnost. Hlavní výzkumnou otázkou je zhodnocení procedury posuzování vlivů záměru na životní prostředí a veřejné zdraví pomocí post-projektové analýzy. Práce hodnotí implementace hlavních připomínek k jednotlivým fázím posuzování do fází následujících, dále se zabývá analýzou názorů a změnami názorů účastníků EIA procesu, a to ve fázích realizace a provozu. Další dílčí část obsahuje komparaci hlukové zátěže před realizací a po realizaci záměru a analytickou část uzavírá zhodnocení dodržení obecně platných zásad správné praxe. Výsledky práce zachycují komplexní hodnocení EIA procesu, ze kterého je patrné, že v tomto konkrétním případě byl proces EIA velmi významným přínosem a dokázal celý záměr, při velmi kladné spolupráci s investorem, velmi efektivně zformovat, co se týče ochrany životního prostředí zájmového území. Do budoucna by bylo vhodné věnovat větší úsilí jak samotným realizacím post-projektových analýz, tak hlavně osvětě o jejich existenci a pozitivních dopadech na celý proces EIA a také na ochranu životního prostředí a veřejného zdraví.
|
|
Šetření větrolamů ve vybraných katastrálních územích z hlediska druhového zastoupení dřevin a jejich zdravotního stavu
Knoblochová, Martina ; Janeček, Miloslav (vedoucí práce) ; David, David (oponent)
Diplomová práce se zabývá hodnocením současného stavu vybraných větrolamů z hlediska druhového složení, zdravotního stavu a jejich funkčnosti.
Jedním z nejúčinnějších opatření proti větrné erozi jsou ochranné lesní pásy - větrolamy. Chrání území před odnosem ornice, odvíváním sněhové pokrývky a snižuje výpar z půdy. Aby větrolam optimálně plnil svou funkci, je důležité jeho prostorové uspořádání, druhové složení a zdravotní stav. Větrnou erozí je v České republice ohroženo 29 % zemědělské půdy. Nejvíce jsou však ohroženy pozemky na jižní Moravě. Pro tuto práci byly vybrány dvě lokality v okrese Znojmo, kde se vyskytují půdy nejvíce ohrožené větrnou erozí. Lokalita 1 se nachází v katastrálních územích Břežany, Čejkovice a Božice, lokalita 2 v katastrálních územích obcí Velký Karlov, Hrádek a Křídlůvky. V lokalitách bude zjištěna potenciální přirozená vegetace, klimatické, geologické, půdní a hydrologické podmínky, které určují vhodnost daných větrolamů.
Pro hodnocení větrolamů byla zvolena metodika podle Podhrázské (2008), Metoda hodnocení a kategorizace větrolamů. Větrolamy jsou hodnoceny jako samostatný liniový prvek, ale také jako součást systému těchto prvků. Bude hodnoceno např. jejich umístění, druhové zastoupení stromů a keřů a stáří porostu. Dále funkční typ větrolamu, jeho výška, šířka a délka, počet řad, horizontální a vertikální parametry. Pro hodnocení celých systémů prvků je důležité zohlednění orientace větrolamů, umístění v souladu s terénem a směrem větru, a vzdálenost jednotlivých pásů od sebe. Zapojení větrolamů do krajiny bude hodnoceno pomocí klasifikátoru bonitace porostu dle Kolaříka (2005).
V lokalitách bylo vybráno 22 větrolamů pro posouzení jejich funkčnosti a následně byl navrhnut případný postup jejich obnovy.
|
|
Statistická analýza nezaměstnanosti v okrese Kutná Hora a její předpokládaný budoucí vývoj
Košátková, Veronika ; Prášilová, Marie (vedoucí práce) ; Macháček, Otakar (oponent)
Bakalářská práce se zabývá statistickou analýzou vývoje nezaměstnanosti v regionu Kutná Hora. Práce se zaměří na nabídku pracovních příležitostí a na strukturu uchazečů na straně poptávky z hlediska pohlaví, věku a výše dosaženého vzdělání. Zahrnuje i uchazeče z rizikových skupin, absolventy škol a zdravotně znevýhodněné. Pomocí statistických metod bude posuzována sezónnost v oblasti nezaměstnanosti a budou kvantifikovány vývojové tendence zvolených ukazatelů. Výsledkem řešení bude formulace návrhů a doporučení pro snižování nezaměstnanosti v okrese. Podkladové údaje budou zpracovány pomocí metod z oblasti analýzy časových řad na základě sběru dat dostupných v databázích Ministerstva práce a sociálních věcí, Českého statistického úřadu a Úřadu práce v Kutné Hoře.
|
|
Ekonomické dopady sociální politiky na vybraná odvětví hospodářství ČR
Kašparová, Kateřina ; Severová, Lucie (vedoucí práce)
Žijeme v 21. století, kdy se více než kdy jindy řeší finance, ekonomika jak z pohledu jedince, tak státu, ale také Evropské unie, která ovlivňuje každý členský stát a Česká republika není výjimkou. Ekonomická situace státu nadále ovlivňuje menší i větší firmy, podnikatele a fyzické osoby, které pod vlivem okolního vývoje dělají rozhodnutí mající vliv nejen na jejich současnost, ale také budoucnost. Ekonomická rozhodnutí fungování státu dopadají na úřady, které činí kroky podporující daná rozhodnutí, na firmy, jako například elektronická evidence tržeb, daňová zatížení a další zákony ovlivňující fungování podnikatelských subjektů. To vše dopadá přímo či nepřímo na konkrétního jedince pohybujícího se v hospodářství ČR. Cílem disertační práce je vyjádřit ekonomické dopady, a to z hlediska sociální politiky na vybraná odvětví hospodářství ČR, jak teoreticky, tak i prakticky. Ekonomický dopad sociální politiky ovlivňuje finanční situaci ekonomicky aktivních obyvatel, kteří jsou zasaženi nenadálou životní situací. Ta je degraduje v rámci společenského postavení z důvodu poklesu ekonomické úrovně, která je posléze nedostatečná a sociální politika mnohdy nedokáže dostatečně zohlednit ekonomickou situaci jedince před a po vzniku zmíněné situace. A jedinec mnohdy nedokáže dostatečně využít možnosti, které sociální politika umožňuje. Hlavním důvodem je nedostatečná informovanost, která by měla působit na jedince již před vznikem situace a vytvořit tak v lidech povědomí o možnostech řešení situace. Nenadálá životní situace, kterou řeší sociální politika a která je dále řešitelná prostřednictvím jejích nástrojů, je ztráta zaměstnání či neschopnost dále vykonávat pracovní činnost. Obě možnosti souvisí s poklesem pracovní schopnosti, kterou řeší sociální politika prostřednictvím poskytováním invalidních důchodů. Ty zastřešuje Česká správa sociálního zabezpečení prostřednictvím okresních správ po celé ČR. Stát ovlivňuje výši invalidních důchodů stanovením výše minimální mzdy, vyměřovacího základu, stanovením procentní výměry invalidního důchodu včetně jejích redukčních hranic či minimální dobou potřebného pojištění. Zmíněné ukazatele vstupují do výpočtu invalidního důchodů, který se tak stává velmi individuální záležitostí, avšak ovlivňuje svými pravidly 441 tisíc osob pobírajících tento důchod, který ve III. stupni dosahuje průměrné výše 10 262 Kč. S tímto finančním prostředkem o něco málo vyšším než je minimální mzda musí jedinec hospodařit a řešit nově vzniklou situaci. Ekonomické dopady způsobené nenadálou životní situací ovlivňují nejen jedince samotného, ale také jeho blízké okolí. K eliminaci těchto negativních ekonomických dopadů slouží další nástroje sociální politiky, které mohou finanční situaci zlepšit. Avšak jedná se o značnou administrativní náročnost, pro kterou je zapotřebí znalost o možnostech, mezi které patří příspěvky na péči, příspěvky na mobilitu, průkaz osoby se zdravotním postižením, ale také možnost odvolat se proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení odvolat a zlepšit tak svoji ekonomickou situaci.
|
host ::
