|
Metody odchovu sladkovodních mlžů pro účely záchranných programů
Plechingerová, Věra ; Douda, Karel (vedoucí práce) ; Matasová, Klára (oponent)
Práce je napsána formou přehledu o problematice sladkovodních mlžů. Na začátku práce nejprve zhodnocuji celkový stav populací v České republice a poté ve světě. Dále popisuji anatomii a biologii mlžů, zejména reprodukci, která je klíčová pro odchov juvenilních jedinců v laboratorních podmínkách či polopřirozeném prostředí. Navrácení populací mlžů do ekosystému vod je problematické z hlediska neustálých změn biotopu, zejména antropogenními vlivy a málo vhodných hostitelských ryb, bez kterých glochidia nemohou dokončit svůj vývoj. Aby se zabránilo úplnému vyhynutí některých druhů, vyvinuly se různé metody odchovu, které napomáhají navrácení životaschopných populací do přirozeného prostředí vod. Metody odchovu zde také popisuji. V experimentální části posuzuji typy detritů, které mají různé vlivy na přírůstky mlžů. Pro experiment byla vybrána perlorodka říční (Margaritifera margaritifera), jejichž populace je velmi ohrožená. Sladkovodní mlži jsou důležitými bioindikátory ekosystémů vod, kde mají nenahraditelnou funkci, proto je důležité obnovit jejich populace a celkový stav biotopů.
|
|
Klinické biochemické ukazatele používané k diagnostice onemocnění u koní
Puldová, Doubravka ; Ptáčková, Zuzana (vedoucí práce) ; Krejčířová, Romana (oponent)
Bakalářská práce má za cíl zpracovat přehled hlavních biochemických ukazatelů důležitých pro diagnostiku onemocnění v equinní medicíně.
Klinická biochemie je lékařský obor, který s využitím biochemie a patobiochemie stanovuje diagnózu na základě změn aktivit sledovaných analytů, biochemických ukazatelů. Laboratorní vyšetření analytů má tři fáze: preanalytickou (příprava pacienta k odběru, samotný odběr vzorku, skladování a přeprava vzorku), analytickou (vlastní analýza) a postanalytickou (vyhodnocování výsledků, na kterém se podílí také lékař). Preanalytická fáze má z vyšetření největší časový podíl a také se v ní může stát nejvíce chyb, například špatná příprava pacienta, poškození vzorku při odběru, skladování či přepravě. Pro biochemická vyšetření jsou hlavními vyšetřovanými biologickými materiály krev, moč a likvor.
Biochemické ukazatele jsou látky v organismu, na jejichž metabolismus mají vliv mimo jiné i onemocnění a proto je možné je použít k diagnostice. Mezi ukazatele dusíkatého metabolismu patří bílkoviny, močovina, kreatinin nebo amoniak. Enzymy (aminotransferázy, gama-glutamyltransferáza, glutamátdehydrogenáza, laktátdehydrogenáza, alkalická fosfatáza, kreatinkináza a sorbitoldehydrogenáza), jsou nejčastěji ukazatelé jaterních funkcí (podílí se zde na metabolismu jiných látek), případně trénovanosti koně. Glukóza a laktát monitorují energetický metabolismus, ukazatelé lipidového metabolismu jsou cholesterol a triacylglyceroly. Ukazatelé metabolismu vody a elektrolytů jsou sodík, draslík a chloridy, k minerálnímu profilu patří vápník, hořčík a fosfor.
Výsledek stanovení analytů se porovná s referenčními hodnotami, které jsou specifické nejen druhově, ale mohou na ně mít vliv i pohlaví nebo věk. Tyto hodnoty představují rozmezí koncentrace dané látky v dané tělní tekutině za fyziologických podmínek. Výsledky je vždy nutné brát v kontextu s klinickými příznaky. Ne všechny ukazatele, které jsou obvykle stanovované v humánní medicíně nebo u určitých druhů zvířat, se hodí i pro diagnostiku onemocnění koní. Velká část ukazatelů diagnostikuje onemocnění u koní vzácná (například diabetes mellitus, nebo hepatitida), ale jako důležitá se ukázala stanovení svalových enzymů a laktátu, které odhalují trénovanost koně.
|
|
Pěstování řepky k energetickému využití - dopady a souvislosti.
Charvát, Michal ; Kuchtová, Perla (vedoucí práce) ; Josef, Josef (oponent)
Biopaliva obecně jsou paliva na bázi biomasy. Může to být biomasa odpadní či cíleně pěstovaná. Využívá se jako pevné, či kusové palivo, dále jako kapalné i plynné. Kapalná biopaliva se užívají jak k energetickým účelům, tedy k výrobě tepla, elektrické energie, ale také jako motorová paliva. V této práci jde o biopalivo cíleně pěstované, o řepku olejku a z ní vytáběné kapalné palivo, v tomto případě jde o MEŘO metylester řepkového oleje, což je palivo první generace.
Evropská unie předpokládala, že využitím biopaliv dojde ke snížení emisí CO2 a to až o 35 procent dále se počítalo, že rozvoj biopaliv bude pozitivně působit na lokální zaměstnanost a dopad bude jak do přímé, tak nepřímé zaměstnanosti. Dále pomůže diverzifikovat evropskou závislost na dovozu ropy. Byly zavedeny přímé podpory pro pěstitele, aby se rozšířila plocha, kde se pěstovaly rostliny určené pro biopalivo. Tyto přímé podpory byly zrušeny v roce 2010. Podobná podpora byla určená také zpracovatelům.
Pokud jde o řepku, tak vrchol v oseté rozloze po celé EU byl v roce 2010, kdy bylo oseto téměř 7 mil. ha, což je prakticky 3,5 x více než byl původní plán EU. V loňském roce to bylo již jen 6,45 mil. ha, ale s vyšším výnosem řepkového semene. Podobně lze zvětšování osevních ploch sledovat i v ČR, ostatně Česká republika je pátým producentem řepky v EU. Nejvíce ploch bylo oseto 2013/14, celkem 418,8 tis. ha, ovšem produkce byla nejvyšší v následujícím roce díky hektarovým výnosům, ačkoliv se již snížila osetá plocha. Přesto je řepka osetá na 14 procent obdělávané půdy.
Nelze hovořit o nějakém drastickém omezování pěstování řepky, ani po ukončení přímé podpory. Jednak je cena řepky velmi slušná a stabilní a téměř polovina určená k průmyslovému zpracování je určená na MEŘO. Ovšem systém pěstování není dobrý pro půdu. Většinou je řepka do osevního plánu řazena jednou za dva roky, ale optimální by bylo za pět let.
Jediný předpoklad EU se potvrdil a to, že emise CO2 jsou nižší, ale je zapotřebí také započítat množství emisí N2O, což tuto výhodu sníží. Ovšem na zaměstnanost to žádný vliv nemělo, nebo spíše negativní. Více pracovních míst v zemědělství totiž nese živočišná výroba a podobně lze hodnotit i zpracovatelský průmysl. Dalším problémem je ničení celých ekosystémů, aby mohly být pěstovány rostliny vhodné jako biopaliva, což je záležitostí tzv. rozvojových zemí, v našich končinách je to pak problém vyčerpávání úrodné půdy pro pěstování paliva místo potravy. Jednak je nutné více hnojit a užívat pesticidy, ale také v případě neúrody je stejně část určená na biopaliva odevzdána zpracovatelům i za cenu zdražování potravin.
|
| |
|
Ekonomická analýza vybraného podniku
Mašková, Lenka ; Mach, Jiří (vedoucí práce) ; Kateřina, Kateřina (oponent)
Cílem diplomové práce je zhodnotit ekonomickou situaci vybraného podniku, kterým je Fakultní nemocnice v Motole. Fakultní nemocnice v Motole je samostatnou příspěvkovou organizací v přímé řídící působnosti Ministerstva zdravotnictví ČR. Diplomová práce je rozdělena na dvě části. První teoretická část práce věnuje pozornost ukazatelům ekonomické analýzy, popisuje základní pojmy a zdroje finanční analýzy, strukturu nákladů, atd. Dále jsou popsány metody hodnocení finanční situace nemocnice. Praktická část zahrnuje charakteristiku nemocnice, výpočet jednotlivých ekonomických ukazatelů včetně jejich interpretace, STEP analýzu, klasifikaci nákladových a výnosových účtů, strukturu nákladů a kalkulaci nákladů. V diskuzi je popsán celkový souhrn ekonomické situace nemocnice. Dále je v závěru práce uvedeno zhodnocení a navržení možných opatření či doporučení na případné zlepšení ekonomické situace nemocnice.
|
|
Využití finanční analýzy při rozboru výsledků hospodaření vybraného podniku
Kestlerová, Petra ; Tomšík, Karel (vedoucí práce) ; Eva, Eva (oponent)
Tématem této diplomové práce je využití finanční analýzy při rozboru výsledků hospodaření vybraného podniku. Jejím cílem je pomocí ukazatelů finanční analýzy zhodnotit situaci vybrané společnosti za sledované období 2008-2013 a na základě těchto výsledků formulovat doporučení k případnému zlepšení problematických oblastí.
Úvodní část práce shrnuje teoretické poznatky z oblasti finanční analýzy, vymezuje její charakteristiku a účel, zdroje informací pro její zpracování a popisuje metody a nástroje, jež využívá.
V praktické části práce jsou aplikovány vybrané metody finanční analýzy na zvolený podnik. Veškeré výpočty ukazatelů jsou zpracovány do tabulek a vývoj některých z nich je doplněn o grafické znázornění.
Na základě výsledných hodnot jsou vyvozeny závěry a navržena doporučení pro zvýšení efektivnosti hospodaření společnosti.
|
|
Faktory ovlivňující finanční situaci podniku
Janaszová, Zuzana ; Gebeltová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Petr , Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá faktory ovlivňující finanční situaci ve společnosti OP papírna, s.r.o. v letech 2009 až 2014. Cílem práce je provedení finanční analýzy a na základě zjištěných hodnot ukazatelů posouzení stavu a určení faktorů, které nejvýrazněji ovlivnily vývoj finanční situace firmy ve sledovaných letech. Rozhodující vliv mají cílové trhy výrobků, které jsou ovlivněny situací na trzích výrobků pro konečné spotřebitele (knihy, léky, cigarety, knížečky). Důležitou roli hrají také trhy se vstupními surovinami, přepravními službami a energiemi, které utvářejí nákladovou strukturu, která je součástí většiny ukazatelů hodnotících úspěšnost podnikatelské činnosti firmy. Specifickým faktorem je lokální trh práce, dostupnost pracovní síly, její cena a kvalita vzdělání. Středně působícím vlivem je legislativa (regulace s energiemi, kouření, LIP), vlastnická struktura (dividendová politika), situace na peněžních trzích a daňová politika nejen v ČR. Na základě průběžných analýz lze úspěšně řídit rizika, která z těchto faktorů vyplývají. Osvědčenými nástroji jsou zajišťovací obchody, diverzifikace, přenášení rizik na jiné smluvní strany, pojištění a také používání zdravého selského rozumu.
|
|
Odpadní vody: fytoindikátory v okolí horských bud - případová studie Niklův vrch a Rennerovy boudy (Krkonošský národní park).
Brádlerová, Tereza ; Skalický, Milan (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Tato práce byla řešena na území Niklova vrchu a Rennerových bud, lučních enkláv nacházejících se ve východní části Krkonošského národního parku.
Jejím hlavním cílem byl fytocenologický průzkum vybraných lučních porostů zatížených prosakujícími odpadními vodami a luk v jejich těsném sousedství, tzv. referenčních ploch. Dále popis ekologických faktorů ovlivňujících jednotlivá stanoviště pomocí Ellenbergových indikačních hodnot. Dalším cílem této práce bylo stanovení půdní reakce, obsahu přijatelného fosforu, celkového dusíku a těžkých kovů z půdních odběrů na zájmových lokalitách. A na základě všech získaných dat navržení vhodné budoucí péče.
Na Niklově vrchu se negativní vliv prosakujících odpadních vod na luční porosty nepotvrdil, a to díky jejich vysoce efektivnímu čištění prostřednictvím tříkomorového septiku a biologického filtru před vypouštěním do vod povrchových.
Na Rennerových boudách bylo naopak zatížení porostů prosakujícími odpadními vodami prokázáno, avšak pouze v oblasti těsně pod septikem. Důvodem zatížení je nevyhovující stav samotného septiku (změna na bezodtokovou jímku zaslepením odtoku + propadlý poklop). Tato lokalita se vyznačovala nejnižší druhovou diverzitou, s čímž souvisí i nejnižší počet rostlinných druhů zde nalezených (12 taxonů). Na základě dominantního nitrofilního druhu Urtica dioica a druhů s nitrofilní tendencí (Alopecurus pratensis, Geranium sylvaticum a Chaerophyllum hirsutum) zde byla determinována asociace Rumicetum alpini Beger 1922.
Půdní odběr z této oblasti ovlivněné prosakujícími odpadními vodami se vyznačoval nejvyšší hodnotou pH/KCl a celkového dusíku a také zvýšeným obsahem přijatelného a celkového draslíku a fosforu oproti ostatním odběrům.
K potlačení nežádoucího společenstva Rumicetum alpini Beger 1922 je nutné především zefektivnit čistící proces splaškových vod zde prosakujících, a to náhradou nefunkční jímky za domovní čistírnu odpadních vod. Na rozšiřování tohoto společenstva se rovněž podílí nulové obhospodařování, proto se jeví jako nutné obnovit jednoroční seč kosou této lokality.
|
|
Vliv zkrmování řas na vybrané kvalitativní ukazatele mléka malých přežvýkavců
Novotná, Klára ; Stádník, Luděk (vedoucí práce)
Významnou předností kozího mléka v porovnání s mlékem kravským je mléčný tuk. Výhodou mléčného tuku koz je jeho lepší stravitelnost, která je způsobená menší velikostí tukových kapének. Také je bohatý na obsah nižších nasycených mastných kyselin (kyselina kapronová, kaprylová a kaprinová), které ovlivňují výrobu i zpracování mléka a zároveň způsobují specifické aroma kozího mléka a mléčných výrobků. V posledních letech je předmětem mnoha studií možnost navýšení obsahu dalších zdravotně prospěšných mastných kyselin v kozím mléce jako jsou konjugovaná kyselina linolová (CLA) a dále omega-3 a omega-6 polyenové mastné kyseliny. Výživa zvířat je významný faktor, jak lze docílit takových změn v profilu mastných kyselin mléčného tuku. Pro tyto účely je možné využít jako aditiva některé druhy řas, které jsou zdrojem nutričně cenných lipidů s vysokým obsahem polyenových mastných kyselin a to zejména omega-3 a omega-6 mastných kyselin. Schopnost měnit složení kozího mléčného tuku, tak představuje možnost pro rozvoj nových produktů, tzv. funkčních potravin, jako jsou mléko a mléčné výrobky obohacené o omega-3 a omega-6 mastné kyseliny. Cílem této práce je zjistit, jaký vliv má přídavek vybraných řas (Chlorella vulgaris a Japanochytrium sp.) na produkci mléka a zastoupení jednotlivých složek mléka se zaměřením na složení mléčného tuku a profil mastných kyselin v kozím mléce. Pozornost byla věnována snížení podílu nasycených a zvýšení podílu nutričně prospěšných nenasycených mastných kyselin, zejména n-3 polynenasycených mastných kyselin.
|
|
Využití dusíku z hnojiv jarním ječmenem a ozimou pšenicí
Buráňová, Šárka ; Balík, Jiří (vedoucí práce)
Hnojení dusíkem je považováno za významný agrotechnický zásah. Jeho aplikace na pole však musí být uvážená a správně načasovaná. Při špatném hospodaření s dusíkatými hnojivy může docházet ke ztrátám s významnými ekonomickými, jakož i ekologickými důsledky. V dlouhodobých přesných polních pokusech katedry agroenvironmentální chemie a výživy rostlin bude sledován vliv rozdílných organických a minerálních hnojiv a vliv stanoviště na bilance dusíku a jeho využití z aplikovaných hnojiv u jarního ječmene (Hordeum vulgare L.) a pšenice ozimé (Triticum aestivum L.). Pro účely disertační práce bude hodnoceno šest variant hnojení: Kontrola, Kal, Hnůj, N, NPK, N+sláma. K plodinám bude v tříletém cyklu aplikována jednotná dávka 330 kg N/ha. Po sklizni bude každoročně stanoven obsah celkového dusíku v rostlinném materiálu a výnos zrna a slámy. U pšenice budou hodnoceny i vybrané výnosové a kvalitativní parametry. Z analýz rostlinného materiálu budou následně vypočítány ukazatele využití dusíku z aplikovaných hnojiv.
|
host ::
