Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 13,674 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 1.25 vteřin. 

Strategie společenské odpovědnosti společnosti Hilton Worldwide a její aplikace v lokálních podmínkách
Švábová, Kateřina ; Mokrejšová, Veronika (vedoucí práce) ; Filipová, Alena (oponent)
Bakalářská práce se věnuje tématu společenské odpovědnosti ve společnosti Hilton Worldwide. Práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část seznamuje s problematikou společenské odpovědnosti, s filozofií konceptu CSR, jeho historií a současností. Definuje jednotlivé pojmy jako CSR, stakeholders, firemní filantropie, udržitelný rozvoj, podnikatelská etika a firemní občanství. Dále se zaměřuje na důležitou úlohu komunikace a to nejen v oblasti CSR. Praktická část pak představuje koncept CSR ve společnosti Hilton Worldwide a jeho celkovou strategii. Na lokální úrovni pak představuje hotely Hilton Prague a Hilton Prague Old Town a jejich činnost v rámci CSR. Pro vyhodnocení konceptu CSR je pak použita SWOT analýza, která definuje problémy především v oblasti komunikace o CSR aktivitách nejen uvnitř, ale i vně společnosti. Na základě výsledků SWOT analýzy jsou pak navržena řešení a doporučení, která by měla přispět k pochopení konceptu CSR, zlepšení jeho vnímání a komunikace především k zaměstnancům sledované firmy, což by mělo pozitivní vliv na zvýšení zájmu o tyto informace, zvýšení loajality a posílení konkurenceschopnosti společnosti.

Diverzita a interkulturní aspekty fungování MNC
Tetenková, Pavla ; Filipová, Alena (vedoucí práce) ; Zeman, Jiří (oponent)
Práce se zabývá kulturou, jejími úrovněmi a ukazateli, a to s přesahem do oblasti kultury podnikové. Pozornost je věnována kulturní diverzitě a jejímu řízení na úrovni podnikové kultury, a to s důrazem na kulturně podmíněné tendence k chybnému jednání s ním související. V následující části se práce zaobírá interkulturní komunikací, jejími úskalími a problematikou interkulturního tréninku. Praktická část se zaměřuje na konkrétní multinacionální korporaci, a to především v oblasti firemních hodnot a praktik, firemní diverzity a interkulturního tréninku. V rámci praktické části je proveden výzkum zaměřený na výskyt kulturně podmíněných komplikací ve společnosti, vliv rozdílnosti kultur na komplikace při zaměstnanecké komunikaci a kooperaci a interkulturní trénink. Výstupem výzkumu jsou doporučení sloužící jako podklad pro případnou modifikaci příslušných firemních procesů.

Měření komunikace a chování firem na sociálních sítích
Němec, Milan ; Molnár, Zdeněk (vedoucí práce) ; Jelínek, Ivan (oponent)
Diplomová práce se zabývá měřením chování a komunikací firem na sociálních sítích. Pro zachycení interakce mezi firmou a jejími uživateli využívá webové a analytické nástroje. Proto je hlavním cílem práce analýza těchto nástrojů. Pro splnění tohoto cíle charakterizuje práce jak sociální sítě, tak i jejich marketingové možnosti pro podporu podnikání. Díky tomu byla identifikována potřeba využití těchto nástrojů. Jedná se o potřeby konkurenční analýzy, optimalizování komunikace, měření dosahování cílů nebo odhalení virálního šíření u konkurence. Na základě zjištěných důvodů byly stanoveny výzkumné otázky, na které byla v analýze nástrojů hledána odpověď. Výsledkem je, že nástroje díky různým pohledům na data vytváří komplexní systém pro měření a analyzování chování a komunikace firem na sociálních sítích. Výsledky analýzy byly ověřeny v případové studii, zaměřené na facebookový profil Vysoké školy ekonomické v Praze. Ve studii byla analyzována interakce školního profilu a jeho uživatelů a porovnána s jinými školami. Ve výsledku je kromě ověření nástrojů uděleno škole doporučení pro zvýšení engagementu. Práce poukázala na přínosy a nedostatky nástrojů pro měření firemního chování a komunikace na sociální síti. Bylo zjištěno široké uplatnění těchto nástrojů. Lze je využít pro poznání firemního profilu, jeho uživatelů, pro účely konkurenční analýzy, sledování naplňování firemních cílů nebo pro optimalizaci komunikace na sociální síti.

Marketingová a komunikační strategie pro streamovací službu Spotify
Petlach, Radim ; Postler, Milan (vedoucí práce) ; Průša, Přemysl (oponent)
Cílem této diplomové práce je analýza marketingové a komunikační strategie hudební streamovací služby Spotify na českém trhu a následná formulace návrhů a doporučení za účelem vylepšení stávající strategie. Práce se skládá z části teoretické a praktické. V první části jsou s využitím odborné literatury vymezeny základní pojmy související s tématem diplomové práce, jako je marketing, marketingový mix či marketingová a komunikační strategie. V praktické části je čtenáři představena hudební streamovací služba Spotify včetně jejího marketingového, komunikačního mixu a analýzy konkurence. Praktickou část uzavírá výzkum trhu, který byl proveden formou dotazníkového šetření. Poznatky z tohoto primárního zdroje doplněné o zdroje sekundární, jsou základem pro formulaci souboru doporučení vedoucí k vylepšení stávající marketingové a komunikační strategie streamovací služby Spotify na českém trhu.

Spolupráce stomické sestry se členy multidisciplinárního týmu
VOTRUBOVÁ, Veronika
Stomie je vyvedení dutého orgánu na povrch těla. Hlavním cílem péče o stomii je navrácení pacienta do plnohodnotného života, s čím by mu měla napomáhat stomická sestra. Stomická sestra provádí pacienta předoperační přípravou, pooperační přípravou a dále i ambulantní, kdy pacient navštěvuje stomickou sestru ve stomické poradně. Aby mohla stomická sestra uspokojovat všechny potřeby pacienta, je důležitá spolupráce i s ostatními členy multidisciplinárního týmu. Teoretická část se zabývá anatomií a fyziologií, definicí stomie dále historií stomie a jejího vývoje v ošetřování. Další kapitola se zabývá indikacemi, typy stomií a možnými komplikacemi. Následují kapitoly o předoperační a pooperační péči, výživovém doporučení a klubech pro stomiky. Další kapitoly jsou věnovány stomickým sestrám. Tato práce má stanovený jeden cíl: Zjistit, jak spolupracuje sestra v rámci multidisciplinárního týmu na různých odděleních zdravotnického zařízení. Pro tento cíl byla stanovena hypotéza: Začlenění stomické sestry v multidisciplinárním týmu je na různých odděleních odlišné. A výzkumná otázka: Jakým způsobem je stomická sestra začleněna do multidisciplinárního týmu? K dosažení cíle bylo provedeno kvantitativně kvalitativní šetření. Kvantitativní šetření proběhlo formou dotazníků pro sestry z chirurgického a interního oddělení. Kvalitativní šetření bylo provedeno pomocí rozhovorů se třemi stomickými sestrami. Výsledky dotazníků byly zpracovány do grafů. Rozhovory byly přepsány a zpracovány do třech kategorizací. Z výzkumu vyplývá, že na chirurgickém oddělení směnné sestry se stomickou sestrou spolupracují mnohem lépe než na interním oddělení. Na chirurgickém oddělení spolupráce funguje lépe v oblasti komunikace se směnnými sestrami, kdy si předávají informace o pacientech se stomií, o výskytu komplikací a o postupu péče. Naopak na interním oddělení tato komunikace v mnoha případech nefunguje. Sestry na interním oddělení nemají ve většině případů potřebu komunikovat se stomickou sestrou a probírat postup péče o pacienta. Pomocí výzkumné otázky a potvrzení hypotézy jsme došli k naplnění cíle. Z kvalitativního šetření vyplývá, že jsou stomické sestry se začleněny do edukace pacientů před operací a po operaci. Do předoperační přípravy se zahrnuje i zakreslení vhodného místa pro stomii u budoucího stomika. Se směnnými sestrami většinou probírají vhodný postup péče o pacienta se stomií, vzájemně se informují o výskytu komplikací. Stomická sestra informuje v případě zájmu sestry o nových pomůckách a poznatcích ze seminářů. Stomická sestra má svoji specifickou dokumentaci, kam zapisuje údaje o pacientovi. Dvě stomické sestry poukazují i na možnost spolupráce s nutričním terapeutem v rámci výživové porady pacienta se stomií. Spolupráce s fyzioterapeutem spočívá pouze v tom, že ho stomická sestra informuje o celkovém stavu a fyzioterapeut provádí celkovou rehabilitaci. Výsledky našich zjištění získané touto bakalářskou prací budou poskytnuty managementu nemocnic, kde výzkum probíhal.

Soubor publikovaných článků
DVOŘÁK, Petr
Cílem předkládaného souboru publikovaných článků je charakterizovat sociální dovednosti učitele jako součást jeho profesní kompetence a vymezit jejich význam ve výuce angličtiny komunikační metodou v edukačních interakcích ve školní třídě. Teoretickými východisky výzkumů jejichž výsledky jednotlivé články předkládají jsou funkčně komunikační přístupu k jazyku a z něj vycházející komunikační metoda. Pozornost je věnována procesům interakce, komunikace a cizojazyčnému diskurzu ve školním prostředí s akcentem na cizojazyčnou výuku dospívajících. Na základě specifik cizojazyčné edukační interakce konkretizujeme sociální dovednosti učitele a vymezujeme sociálně-dovednostní aspekty cizojazyčné edukační interakce. Zjištění výzkumů prezentovaných v předkládaných článcích se týkají zejména žákovské reflexe edukačního stylu učitelů angličtiny a edukačního působení učitele v konkrétní třídní interakci. Výzkum je rovněž zacílen na analýzu vybraných sociálně-dovednostních aspektů edukační interakce a diskurzu ve výuce angličtiny komunikační metodou. Konkrétně se jedná o žákovské a učitelské iniciace komunikace, otázky a distribuci komunikačních příležitostí.

Komparace ošetřovatelské péče o nemocné s peritoneální dialýzou a hemodialýzou
JANOUŠKOVÁ, Jaroslava
Počet pacientů s onemocněním ledvin celosvětově stoupá. Mezi tato onemocnění patří i chronické selhání ledvin s nutností dialyzační léčby. Problematika spojená s poskytováním ošetřovatelské péče pacientům v dialyzačním programu je rozsáhlá a specifická. Zahájení léčby peritoneální dialýzou nebo hemodialýzou pro pacienty znamená velkou psychickou zátěž. Výrazně ovlivňuje život nejen jim, ale i všem nejbližším. Nemocní v pravidelném dialyzačním programu se potýkají se spoustou zdravotních i sociálních problémů. Vzájemná důvěra mezi sestrou a dialyzovaným pacientem do určité míry ovlivňuje průběh léčby. Vyrovnaný a spokojený pacient může žít kvalitnější a hodnotnější život. Cíle práce: 1) Zjistit, zda je srovnatelně kvalitní ošetřovatelská péče poskytovaná pacientům s hemodialýzou i s peritoneální dialýzou. 2) Zjistit, zda je srovnatelný přístup při poskytování ošetřovatelské péče u pacientů s hemodialýzou i s peritoneální dialýzou. 3) Zjistit, zda jsou používány srovnatelné formy edukace a komunikace při poskytování ošetřovatelské péče u pacientů s hemodialýzou i s peritoneální dialýzou. Výzkumné otázky: 1) Je ošetřovatelská péče poskytovaná pacientům s hemodialýzou a s peritoneální dialýzou srovnatelně kvalitní? 2) Je srovnatelný přístup při poskytování ošetřovatelské péče u pacientů s hemodialýzou a s peritoneální dialýzou? 3) Jsou používány srovnatelné formy edukace a komunikace při poskytování ošetřovatelské péče u pacientů hemodialýzou a s peritoneální dialýzou? Použité metody: V empirické části diplomové práce byl při zpracování dat použit kvalitativní výzkum. Výzkumné šetření bylo uskutečněno formou nestandardizovaného rozhovoru. Vytvořeny byly tři soubory otázek pro tři skupiny respondentů a to s peritoneální dialýzou, s hemodialýzou a pro sestry, které pečují o pacienty s hemodialýzou i s peritoneální dialýzou. Kritériem výběru respondentů byla ochota spolupracovat. Osloveným respondentům byla vysvětlena podstata a účel výzkumného šetření. Rozhovory s respondenty byly zaznamenány, následně přepsány a zanalyzovány. Z analýz vytvořeny kategorie a podkategorie. Rozhovory s pacienty se zjišťovalo, jak vnímají poskytovanou ošetřovatelskou péči, přístup sester a způsob vzájemné komunikace při hemodialýze a při peritoneální dialýze. Rozhovory se sestrami byly zaměřeny na srovnatelnost a náročnost poskytované ošetřovatelské péče u pacientů s hemodialýzou a s peritoneální dialýzou, dále na používané formy komunikace a způsob přístupu k těmto pacientům. Výsledky: Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že ošetřovatelskou péči poskytovanou pacientům s peritoneální dialýzou i s hemodialýzou vnímají respondenti pacienti s peritoneální dialýzou, s hemodialýzou i respondentky sestry, které tuto péči poskytují jako stejně kvalitní. Peritoneální dialýza i hemodialýza mají každá svoje specifika a jiný způsob provedení. Obě jsou poskytované v rozdílném prostředí. Peritoneální dialýzu si provádí pacient sám ve svém sociálním prostředí. Během hemodialýzy poskytují ošetřovatelskou péči pacientovi sestry na hemodialyzačním středisku. Jako srovnatelný je vnímán všemi respondenty také přístup sester k pacientům a to ke každému individuálně. Závěrem z výsledků vyplývá, že sestry při kontaktu s pacienty s peritoneální dialýzou i hemodialýzou používají srovnatelné formy komunikace i edukace. Závěr: V současnosti je snaha provádět dialyzační léčbu co nejvíce ve prospěch pacienta. Peritoneální dialýza i hemodialýza jsou považovány za rovnocennou náhradu funkce ledvin. Liší se jen principem a způsobem provedení. Ošetřovatelská péče poskytovaná pacientům s peritoneální dialýzou a s hemodialýzou je respondenty výzkumného šetření vnímána jako srovnatelně kvalitní. Výsledky této práce mohou být podkladem pro další výzkumná šetření.

Komunikace ve vybrané organizaci
KECLÍKOVÁ, Zuzana
Cílem mé diplomové práce je zhodnotit úroveň přenosu informací v organizaci a navrhnout změny vedoucí ke zlepšení komunikačního procesu.V teoretické části mé diplomové práce jsem popisovala prostřednictvím literárních zdrojů obecnou komunikaci v organizaci.V praktické části jsem se zaměřila už na konkrétní komunikační proces ve firmě ABL Tools v Písku. Analýzu jsem provedla na základě technik dotazování, pozorování a řízených rozhovorů. Závěry mé analýzy a výsledky spolu s návrhy budou osobně předány panu řediteli provozovny v Písku firmy ABL Tools. Návrhy mohou posloužit jako podrobný návod pro zlepšení stávající úrovně komunikace v organizaci.

Role a kompetence sestry v komparaci Česká republika a Namibie
KLYNCYPAROVÁ, Hana
Teoretická východiska Profese sestry patří mezi povolání i poslání, ve společnosti se stále řadí k významným. Sestra je nezávislým pracovníkem, který má nezastupitelné místo v rámci poskytování péče. V praxi zastává určité role, například role pečovatelky, edukátorky, komunikátorky, roli advokáta, poradce, nositele změn, lídra, manažera a výzkumnice. Tyto role jsou v neustále interakci a jsou vzájemně propojeny. Péče o zdraví populace má multidisciplinární a multiprofesionální charakter. Ačkoliv každá z těchto profesí přispívá k péči svým jedinečným způsobem, všechny mají společné určité dovednosti, které jsou nezbytné z hlediska zajištění kvality péče. V průběhu let docházelo ke zvyšování odborné kvalifikace i navyšování kompetencí. Rozšířilo se spektrum výkonů, ke kterým dříve sestry neměly kompetence nebo musely mít písemné pověření lékaře. Tato práce je sestavena z části teoretické a části empirické. Teoretická část poskytuje přehled a informace o oboru ošetřovatelství a jeho historii, zabývá se systémem péče a vzdělávacím systémem jak v České Republice, tak v Namibii. Dále zde nalezete výčet rolí a jejich význam v povolání sestry. V poslední části se zabývá kompetencemi sester taktéž v obou zemích. Cíl práce: Cílem práce bylo zjistit role a kompetence sester v České Republice a Namibii. K tomuto cíli byly zvoleny výzkumné otázky, jaké role zastávají sestry v České Republice a Namibii a jaké mají sestry v České Republice a Namibii kompetence. Použité metody: K zajištění potřebných dat a informací byl zvolen kvalitativní výzkum, pomocí hloubkového rozhovoru a dotazování se sestrami z nemocnice v Českých Budějovicích a sestrami z Namibijské nemocnice v Keetmanshoop. Všechny rozhovory byly zaznamenány na diktafon a posléze doslovně přepsány. Výsledky: Zaznamenané rozhovory byly po přepsání podrobeny analýze, pomocí metody papír a tužka, byly otevřeně kódovány. Z analýzy těchto dat vznikly následující kategorie: role pečovatelky, role edukátorky, role komunikátorky, role advokáta, role poradce, role nositelky změn, role lídra, role manažera, role výzkumnice a kategorie kompetence. K jednotlivým kategoriím byly přiřazeny podkategorie. Všechny získané informace byly následně zahrnuty do přehledných schémat. Závěr: Z výzkumu vyplývá, že všeobecné sestry mají obecné znalosti o rolích a kompetencích, a to jak v Namibii, tak v České Republice. Překvapivě české zástupkyně nejvíce selhaly v roli advokátky, kde viditelně tápaly, zatímco africké kolegyně se ukázaly jako velmi informované, dále je patrná únava českých sester, projevující se zejména v boji s byrokracií. České sestry mají pocit, že přílišná administrativa jim ubírá čas k poskytování přímé péče a narušuje i výkon dalších rolí, což se také projevuje nízkou iniciativou a ambicemi, české sestry netouží po navyšování kompetencí. Africké sestry, jež mají mnoho kompetencí, které u nás přísluší lékaři, ba naopak touží ještě po dalších.

Využití pracovních činností v procesu sociální integrace dospělých s mentálním postižením.
SVITÁKOVÁ, Iveta
V rámci své bakalářské práce jsem se věnovala využití pracovních činností v procesu sociální integrace dospělých s mentálním postižením, přičemž cílem bylo vytvořit, zrealizovat a vyhodnotit pravidelnou pracovní činnost určenou specifické skupině dospělých s mentálním postižením a zaměřenou primárně na rozvoj sociální integrace. Text práce je strukturován do šesti kapitol. V první z nich jsem se zaměřila na vymezení mentálního postižení, charakteristiku dospělosti jako důležitého vývojového období v životě člověka a na dospělost jedinců s mentálním postižením s cílem nalézt a pojmenovat specifika, která byla třeba při práci s touto cílovou skupinou zohlednit. V následující části jsem se věnovala sociální integraci, jejím determinantům a prostředí, ve kterém se uskutečňuje. Na získané výstupy jsem navázala ve třetí kapitole, v níž jsem se zaměřila na klíčové kompetence, z nichž jsou pro sociální integraci nezbytným podkladem zejména sociální, personální a komunikativní kompetence. Cílený rozvoj těchto kompetencí lze realizovat prostřednictvím edukační činnosti, která však musí respektovat specifika účastníků a dobrovolnost účasti. Oba tyto předpoklady lze naplňovat v rámci zájmového vzdělávání s využitím adekvátních pedagogických metod. Na tyto oblasti jsem proto zacílila svou pozornost v závěru kapitoly. Kapitola čtvrtá je věnována práci a pracovním činnostem, konkrétně vymezení pojmů, jejich charakteristice, významu a roli pracovních činností v životě člověka, respektive člověka s mentálním postižením. Na základě všech získaných teoretických poznatků a s využitím dosavadních zkušeností s cílovou skupinou jsem v páté kapitole navrhnula specifický vzdělávací program založený na pracovních činnostech a zaměřený na rozvoj vybraných klíčových kompetencí. Do vzdělávacího programu se dobrovolně přihlásili čtyři účastníci, přičemž jsem se rozhodla sledovat rozvoj kompetencí jen tří účastníků z důvodu, že jeden účastník docházel velmi nepravidelně. Program byl realizován třikrát týdně, vždy 2,5 hodiny po dobu sedmi měsíců (od října 2015 do května 2016) v prostorách vzdělávacího centra Mo-zai-ka. Na počátku realizace vytvořeného vzdělávacího programu účastníci souhlasili s tím, že budeme dodržovat a rozvíjet správné návyky potřebné pro dobré vzájemné vztahy ve skupině a výsledky pracovní činnosti. Na základě individuálních charakteristik účastníků jsem připravovala pracovní činnosti, které měly přispět také k rozvoji sociálních a personálních a komunikativních kompetencí. Ty jsem průběžně sledovala a zaznamenávala. Během realizace programu jsem kladla důraz na opakování, trpělivé jednání s účastníky a vytvoření přátelské atmosféry. Po ukončení vzdělávacího programu jsem rozvoj kompetencí u tří vybraných účastníků vyhodnotila. Na základě toho jsem dospěla k závěru, že k největší změně došlo v komunikativních kompetencích. Posun jsem zaznamenala i v sociálních a personálních kompetencích, zde se však výsledky u jednotlivých účastníků značně lišily. Přesto se domnívám, že cíl práce byl splněn. Uvedené výsledky ukazují, že vzdělávání ve volném čase založené na pracovních činnostech může vést k rozvoji sociálních, personálních a komunikativních kompetencí, které jsou pro dospělé s mentálním postižením nezbytné v procesu sociální integrace. Tato bakalářská práce může být zajímavým zdrojem inspirace pro realizaci obdobných programů zacílených na sociální integraci osob s mentálním postižením.