|
The Evaluation of Reproduction in Bactrian Camels (Camelus bactrianus) and the Possibilities of Using Non-invasive Methods for Detection of Heat and Pregnancy
Fedorova, Tamara ; Lukešová, Daniela (vedoucí práce) ; Jiří, Jiří (oponent)
Velbloudi jsou nejen významnými hospodářskými zvířaty. Bývají také poměrně často chováni v zoologických zahradách, kde jsou ale zřídkakdy trénováni. Diagnostika březosti je však u částečně ochočených velbloudů velmi obtížná. Navíc informací o mateřském chování velbloudů je k dispozici velmi málo. Tato práce shrnuje dosavadní poznatky o chovu velbloudů, jejich reprodukci a etologii a měla za cíl 1) otestovat neinvazivní metody zjišťování říje a březosti z moči a slin velbloudů chovaných v zoologických zahradách; 2) prostudovat jejich mateřské chování a kojení; 3) popsat zkušenosti s umělým odchovem velbloudích mláďat. Výzkum neinvazivní diagnostiky březosti se konal v letech 2010 až 2012. Moč byla odbírána od čtrnácti velbloudích samic ze čtyř zoologických zahrad v rámci střední Evropy a diagnostika březosti probíhala pomocí Cuboniho reakce a testu chloridem barnatým. Výsledky Cuboniho reakce byly významně (p < 0.01) ovlivněny fází březosti samic a spolehlivost toho testu se zvyšovala (p < 0.05) s časem blížícího se porodu. Test chloridem barnatým nepřinesl spolehlivé výsledky. Dále byly u pěti velbloudic po dobu více než jednoho roku pravidelně odebírány vzorky slin, ze kterých byly stanoveny hladiny progesteronu (n = 312) a estradiolu (n = 310). Koncentrace obou hormonů byly významně (p < 0.0001) ovlivněny fází březosti samic. Mateřské chování velbloudích samic a chování jejich mláďat bylo dlouhodobě sledováno od roku 2003 do roku 2009 v šesti zoologických zahradách, nicméně v této práci byla zahrnuta pouze část ze získaných dat. Naše studie jako první prokázala výskyt tzv. alokojení (tedy jev, kdy samice kojí i jiná než vlastní mláďata). Toto chování, s výskytem 8.58% ze všech kojení, se ukázalo jako poměrně běžné. Cizí mláďata sála nejčastěji v pozici co nejdále od hlavy kojící samice a preferovala sání spolu s vlastním mládětem, proto byla hypotéza krádeže mléka vyhodnocena jako nejpravděpodobnější příčina alokojení. V neposlední řadě práce shrnuje odchovy mláďat velbloudů v pražské zoo a popisuje umělý odchov dvou velbloudích mláďat. Tato práce dospěla k následujícím závěrům: 1) Cuboniho reakce moči a stanovení progesteronu a estradiolu ze slin jsou použitelné metody pro zjišťování březosti velbloudů; 2) alokojení je poměrné běžným jevem u dvouhrbých velbloudů v lidské péči; 3) umělý odchov velbloudích mláďat pomocí mléčné krmné směsi pro telata může být úspěšný.
|
|
Mateřské chování žiraf (Giraffidae)
Gloneková, Markéta ; Baranyiová, Eva (vedoucí práce) ; Luděk, Luděk (oponent)
Alomateřská péče je jedním z nejzajímavějších typů spolupráce mezi samicemi. Extrémní formou alomateřské péče je alokojení, kojení nevlastního mláděte, které stále není jednoznačně pochopeno, ačkoliv k jeho vysvětlení byla stanovena řada hypotéz. Tuto formu spolupráce mezi žirafami nikdo nepředpokládal, neboť se dlouho předpokládalo, že žirafy nemají rozvinutý sociální systém a tvoří pouze velmi slabé sociální vazby. Výsledky mojí bakalářské a diplomové práce však ukázaly vysoký výskyt alokojení u žiraf v zoologické zahradě.
Prvním cílem (1) této práce bylo testovat všechny hopotézy, které by mohly vysvětlovat alokojení u žiraf v zoologické zahradě. Mnoho informací potřebných k naplnění prvního cíle ale chybělo, proto vznikly cíle další. Druhým cílem (2) bylo testovat hierarchii žiraf v zoologické zahradě, třetím (3) popsat růst a hmotnost žiraf v zoologické zahradě, čtvrtý cíl byl (4) porovnat kojení v zoologické zahradě a v přírodní rezervaci Bandia v Senegalu a poslední cíl (5) testovat sociální vztahy mezi žirafami v přírodní rezervaci Bandia v Senegalu.
(1) V letech 2007 až 2011 bylo sledováno kojení 24 samic a 37 mláďat. Osmdesát tři procent samic alokojilo nevlastní mláďata a 86.5% mláďat alosálo od cizích samic. Alokojení bylo vysvětleno pomocí hypotézy krádeže mléka z pohledu mláďat a reciprocitou z pohledu samic. (2) Byly sledovány agonistické intereakce 31 žiraf ve 4 stádech a prokázána lineární hierarchie. Postavení žiraf v rámci této hierarchie bylo signifikantně ovlivněno věkem a dobou strávenou ve stádě. (3) V letech 2009 až 2013 byla sbírána data o hmotnosti 43 žiraf v pražské zoo, tyto údaje daly vznik prvnímu přehledu o žirafím růstu a hmotnosti vůbec. (4) Pozorovala jsem také kojení 7 a 4 dvojic samice-mládě v přírodní rezervaci Bandia v Senegalu a v Zoo Praha, obě skupiny po dobu 22 dní. Byly nalezeny rozdíly v kojení způsobené pravděpodobně antipredačním chováním, hustotou populace a distribucí potravních zdrojů. (5) Nakonec jsem také zkoumala sociální preference 28 introdukovaných žiraf v přírodní rezervaci Bandia v Senegalu. Výsledky podporují existenci sociálního systému fission fusion a sociálních preferencí mezi samicemi žiraf.
Všechny závěry této práce jsou velmi unikátní a přinášejí jak nové výsledky o alokojení obecně, tak mění původní pohled na sociální chování žiraf, které bylo několik let opomíjené.
|
|
Aktuální situace v oblasti zdrojů a příjmu Se u evropské populace
Půtová, Lucie ; Čadková, Zuzana (vedoucí práce) ; Křivská, Daniela (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na současná výživová doporučení a následný skutečný příjem selenu z potravy u obyvatel Evropy, rozdělených dle 6 -ti patřičných regionů. Především je zde řešena problematika zdrojů tohoto prvku a možným způsobům jeho suplementace. Součástí této práce je také identifikace areálů, u nichž se vyskytuje riziko nízkého příjmu selenu, a zároveň jsou zde řešeny důvody tohoto nedostatku.
V úvodu práce je tedy charakterizován selen jakožto stopový biogenní prvek, který má nespočet fyzikálních a chemických vlastností, které ovlivňují organismus každého jedince. Selen může na člověka působit v mnoha směrech pozitivně, ale zároveň samozřejmě i svou toxicitou. Z tohoto důvodu byl v této studii věnován prostor i chorobám, které selen může při nedodržování doporučeného množství příjmu způsobovat.
Výše příjmu selenu ve značné míře záleží především na jeho obsahu v půdě. Koncentrace selenu se proto liší dle geografických podmínek jednotlivých regionů, jimž byla věnována hlavní část práce. Každý region tak pochopitelně obsahuje rozdílné množství Se v půdě a následně tedy i v živočišných a rostlinných produktech. Dle mých poznatků ze studia odborné literatury, je však také velmi důležitá dostupnost určitých potravin, jako například ryb, které jsou na selen bohaté, a tak koncentraci selenu v denní stravě u několika států značně zvyšují. Dále zde byly vyzdviženy země, které příliš nedisponují potravinami na selen bohatými, a tak nadále hledají nejlepší možnou formu suplementace.
Tato literární rešerše tedy uvádí celkové srovnání denního příjmu selenu konkrétních států na území Evropy. Výsledky prokázaly, že nejstabilnější příjem tohoto prvku se vyskytuje na území Jižní Evropy, kde se jedná především o státy přímořské a je zde velmi dobrá dostupnost již zmíněných rybích produktů. Naopak v Jihovýchodní Evropě je patrné, že vzhledem k nízkým finančním možnostem, deficit není řešen a tak se předpokládá, že může nastat opětovný pokles příjmu tohoto prvku ve stravě.
|
|
Posouzení vlivu osobnosti učitele odborného výcviku na úroveň osvojených praktických dovedností žáků
Feldsteinová, Tereza ; Kříž, Emil (vedoucí práce) ; Hrušková, Eva (oponent)
V teoretické části bakalářské práce je popsána profese učitele odborného výcviku. Profese učitele je zajímavá, ale zároveň velmi náročná.
Dnešní mládež má dnes snadný přístup k informacím jakéhokoli druhu. Otevřeně hovoří o libovolných tématech a znají výborně svá práva. Nebyl by to takový problém v případě, kdyby rodina plnila dobře svou funkci a to výchovnou.
Učitel musí učivo vysvětlit především zajímavě, aktivně zapojovat žáky do vyučovacího procesu a správně motivovat. Na střední odborné škole se učivo odborného výcviku a odborných předmětů prolíná a musí reagovat na nejnovější trendy.
Osobnost učitele je také velmi důležitá. Významná je interakce mezi učitelem a žákem.
Novost a modernost se vnímá z pohledu jednotlivce v souvislosti s jeho vlastním profesionálním a osobnostním vývojem. Toto představuje inovace v pedagogickém procesu.
Praktická část bude zpracována na podkladě výzkumného projektu metodou anonymního dotazníkového šetření a pozorování žáků a učitelů při práci.
|
|
Podpora malých zemědělců v České republice a ve Spolkové republice Německo
Náprstková, Michaela ; Korcová, Renata (vedoucí práce) ; Jansa, Viktor (oponent)
Na začátku práce je vysvětlen systém zemědělských dotací a následně rozebrán stav zemědělství v České republice a v Německu. Zabývá se jak živočišnou, tak rostlinnou výrobou, situací farmářských výrobků na trhu, ale také problémem byrokracie. Ta je se zemědělskými dotacemi a obecně s dotacemi velmi úzce spjata. Bez dotací by však farmáři nebyli schopni plně pokrýt své náklady a jen stěží by dosahovali zisku. Především pro malé podniky je dodržování všech podmínek pro získání dotací velkou zátěží a mnoho z nich kvůli tomu úplně zanikne. Mluví se také o protěžování velkých zemědělských podniků, které snadněji dosáhnou na potřebné a mnohdy i nepotřebné dotace. Ministerstvo zemědělství to popírá, samotní zemědělci hospodařící na menších plochách to pociťují. Rozhovory s nimi ukazují, jak vidí situaci malých zemědělců ve svých zemích, v Německu a v České republice. Zda jsou se systémem podpor a obecně s jejich možnostmi prosadit se na trhu spokojeni nebo zda existují nějaké věci, které by upravili či úplně změnili. Závěrem práce bude vyhodnocení zjištěných informací a posouzení situací v obou zemích.
|
|
Hodnocení welfare v ekologických chovech skotu
Slavíková, Eva ; Chaloupková, Helena (vedoucí práce) ; Ilona, Ilona (oponent)
Zacházení se zvířaty je v poslední době v popředí zájmu veřejnosti. Současně je kladen důraz na jejich životní prostor, možnosti projevit své přirozené chování, a správnou péči o ně, na tzv. welfare neboli pohodu zvířat. Předložená diplomová práce sleduje a hodnotí ukazatele welfare zvířat na 20 farmách s ekologickým chovem dojnic s využitím metodiky Welfare Quality (WQ). Byla hodnocena tato kritéria: absence dlouhého hladu a žízně; pohodlí okolo odpočinku; snadnost pohybu; absence zranění, nemoci a bolesti vyvolané managementem chovu; vyjádření sociálního a ostatního chování; dobrý vztah člověk-zvíře a pozitivní emoční stavy. Tato kritéria pak ústí do čtyř základních principů: dobré výživy, dobrého ustájení, dobrého zdraví a přiměřeného chování. Hlavní pozornost byla věnována vztahu welfare a zdravotního stavu zvířat.
Většina farem měla vysoké hodnocení dobré výživy zahrnující podíl velmi hubených krav a přístup k vodě. Příznivé bylo hodnocení dobrého ustájení, neboť podle standardů ekologického zemědělství (EZ) jsou krávy běžně chovány ve volném ustájení a většinu roku tráví na pastvě. Nižší hodnocení získal princip dobrého zdraví z důvodu odrohování na části farem, které snižuje skóre absence bolesti vyvolané managementem chovu. Farmy měly převážně velmi malý podíl krav kulhavých, zraněných a trpících výtoky či průjmem; žádná z krav neměla mastitidu. Nebyly zaznamenány projevy agonistického chování, poměrně dobré bylo též hodnocení vztahu člověk-zvíře a pozitivních emočních stavů. Získaná skóre principů welfare byla vyšší, než se uvádí v literatuře pro konvenční chovy. Všechny farmy byly hodnoceny jako vylepšené až excelentní.
Větší stáda měla obecně horší hodnocení vztahu člověk-zvíře, ale naopak vyšší hodnocení pozitivních emočních stavů krav. Farmy s odrohovanými kravami vykázaly nižší podíl velmi hubených krav a zvířat s nosními výtoky. V chovech s nižší čistotou prostředí je vyšší procento kulhavých krav než v chovech s vyšší čistotou. Podíl kulhavých krav koreloval s podílem velmi hubených krav, a stejně jako podíl krav s lysinami a lézemi byl ovlivněn pohodlím při odpočinku.
Bylo potvrzeno, že dobré podmínky chovu krav spojené s dobrým welfare zvířat vedou k lepšímu zdravotnímu stavu stád i k lepšímu chování zvířat, a že EZ vytváří příznivé podmínky welfare a zdravotního stavu zvířat. Výstupem pro majitele podniků je zhodnocení kvality životní pohody dojeného skotu na jejich farmě a porovnání s dalšími chovy.
|
| |
|
Selhávání reprodukce u kočky domácí jako součást antistrategie proti infanticidě
Ivanková, Lucia ; Bartoš, Luděk (vedoucí práce) ; Adéla, Adéla (oponent)
Kočka domácí spolu se psem patří mezi nejčastěji chované domácí mazlíčky. Na rozdíl od psa si však i za dlouhá léta domestikace ponechala svůj vzhled a svojí povahu v prakticky nezměněné podobě. Dokáže se velmi dobře přizpůsobit rozdílným podmínkám prostředí.
Kočka je plodný druh, který se úspěšně rozmnožuje v nejrůznějších podmínkách prostředí. Nedělá jí problém se přizpůsobit a rozmnožovat se v širokém spektru klimatických podmínek od oblastí sub-arktických až po rovníkové oblasti, stejně tak se úspěšně rozmnožuje jak v podmínkách městských kolonií, kde žije i několik tisíc koček na kilometr čtvereční tak i v arktických oblastech kde se hustota kočičí populace často pohybuje kolem jedné kočky na kilometr čtvereční. Existuje u ní i velká variabilita v taktikách páření od promiskuitního chování, přes polygynní systém až po monogamii.
Infanticida u kočkovitých šelem je běžnou součástí reprodukční strategie. Samec zabíjí mláďata, která nejsou jeho, aby samice dříve přišla do říje a mohl se s ní pářit a zplodit vlastní potomky. U kočky domácí je infanticida diskutovaným tématem. Je dlouhodobě tradována, ale ve skutečnosti je jen několik pozorovaných a popsaných případů infanticidy.
Jednou ze samičích strategií proti samčí infanticidě je i tzv. Bruce effect. U březí samice, jejímž mláďatům hrozí infanticida, dojde k potratu. Samice tak zabrání tomu, aby zbytečně investovala do porodu a péči o potomky, kteří jsou infanticidou ohroženi. Na základě dotazníkového šetření jsme se pokoušeli posoudit z analýzy dat o reprodukci kočky domácí, zda u ní existuje selhávání reprodukce jako antistrategie proti potencionální samčí infanticidě. Ze získaných dat se nám tuto hypotézu zatím nepodařilo potvrdit ani vyvrátit. Do budoucna, aby bylo možné tuto hypotézu potvrdit, nebo vyvrátit, bude potřeba získat více údajů. Ačkoliv se z dotazníkového šetření nepovedlo získat jednoznačný závěr k hypotéze, poskytl dotazník velké množství zajímavých údajů k rozmnožování koček žijících v chovatelských stanicích zcela pod kontrolou člověka.
|
|
Metody uchování spermatu trubců včely medonosné: testování kvality uchovávaných spermií pomocí průtokové cytometrie.
Savvulidi, Filipp ; Titěra, Dalibor (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Hodnocení kvality spermií je nezbytnou metodou pro efektivní uchovávání trubčího spermatu. V praxi se hodnotí životaschopnost spermií pomocí testů zaměřených na posuzování strukturální a funkcionální integrity jejich plazmatické membrány. Pro hodnocení strukturální (fyzikální) integrity membrány se používají specielní fluorescenční látky, které vnikají do vnitra poškozených buněk a obarvují jejích DNA. Reakce spermií na hypoosmotické prostředí (tzv. HOS test) se používá pro vyhodnocení funkcionální (biochemické) integrity membrán. Tyto testy jsou primárně založeny na technice mikroskopického pozorování. Mikroskopické techniky jsou časově náročné, subjektivní a nepřesné. Naopak, průtoková cytometrie (což je modifikace fluorescenční mikroskopie) je velice rychlá, plně automatická, objektivní a přesná. V dnešní době průtokové cytometry již přestávají být striktně vědeckými přístroji a velmi úspěšně jsou využívány v oboru reprodukce hospodářských zvířat (a to nejenom pro účel sexování sperma). Navzdory výhodám a velkému potenciálu průtoková cytometrie zatím není rutinní metodou ve včelařském vědeckém výzkumu. Zavedení průtokové cytometrie do běžné včelařské výzkumné praxe by bylo velmi přínosné a to hlavně pro vývoj žádoucí metodiky dlouhodobého uchovávání trubčího sperma. Cílem předložené práce je zavedení a optimalizace metody průtokové cytometrie pro účel rutinní hodnocení kvality trubčího spermatu. Pro tento účel jsem vyvinul jednoduchý test simultánního hodnocení strukturální a funkcionální integrity plazmatické membrány spermií za pomoci průtokového cytometru. Ve výše popsaném testu jsem použil nové fluorescenční barvivo DRAQ7, které již bylo úspěšně aplikováno pro hodnocení kvality spermií některých hospodářských zvířat. Toto barvivo je netoxickou alternativou ke konvenčně používanému jadernímu barvivu propidium iodidu. Barvení spermií pomocí DRAQ7 předcházelo cytometrické analýze vzorků trubčích spermií vystavených HOS testu. Hypoosmotický test již od 80. let 20 století je běžně používanou metodou určenou k posouzení funkcionální integrity plasmatické membrány spermií u savců. Avšak u včel tento velmi jednoduchý a rychlý test není stále rozšířen. Ukázalo se, že kombinace obou metodik (barvení jádra barvivem DRAQ7 a HOS test) představuje velice hodnotný nástroj pro rychlé a přesní cytometrické vyhodnocení kvality trubčího spermatu.
|
|
Úroveň prodeje a ošetřování řezaných květin v ČR
Žížalová, Dagmar ; Augustinová, Ludmila (vedoucí práce) ; Lucie, Lucie (oponent)
V bakalářské práci na téma "Úroveň prodeje a ošetřování řezaných květin v ČR" jsem se snažila popsat všechny faktory, které mají vliv na uchovatelnost, trvanlivost a jakost řezaných květin. V současné době, kdy trh s květinami neustále dynamicky roste, zvyšují se požadavky na jejich pěstování, posklizňovou technologii, skladování a prodloužení jejich životnosti. Nabídka řezaných květin v ČR je velmi rozmanitá, což oceňuje i zákazník, který upřednostňuje květiny s vyšší trvanlivostí ve váze. Práce je rozdělena do tří částí. První část je zaměřena na faktory ovlivňující sklizeň (teplo, vlhko, světlo, hnojení, stáří rostlin), termíny sklizně, řez stonků, teplota při sklizni a jakost řezaných květin. Jsou zde uvedeny další faktory ovlivňující skladovatelnost rostlin (teplota, voda, etylen), popsáno je také balení a přeprava květů. Pozornost byla věnována i uchovatelnosti a údržbě květin v obchodech, u zákazníka a druhům přípravků, které prodlužují životnost květů ve váze. Druhá část práce se zabývá sortimentem dovážených květin a zeleně do ČR. Rostliny jsou rozděleny do tabulek, dovážené řezané květiny, květiny exotické a ve floristice používané listy. Též jsou uvedeni hlavní světoví producenti řezaných květin a nejoblíbenější druhy -- Alstroemeria, Anthurium, Cymbidium, Dendrobium, Dianthus, Freesia, Gerbera, Gladiolus, Chrysanthemum, Lilium, Rosa, Tulipa, Zantedeschia. U každého druhu je popsána citlivost, sklizeň, řez, ošetření po sklizni, skladování, transport a životnost ve váze. Třetí část je věnována průzkumu znalostí zákazníka a květinářů o péči o řezané květiny. Byli osloveni květináři ve čtyřech krajích ČR (Ústeckém, Středočeském, Plzeňském a Jihočeském) s prosbou o vyplnění dotazníku. Ze 100 květinářství anketu vyplnilo 62 a odpovědi byly soustředěny do tabulek a grafů. Zájem byl upřen i na možnosti nákupu řezaných květin, na nejprodávanější květiny, zda květináři informují své zákazníky o péči o květiny, jaké používají přípravky na udržení trvanlivosti květů a jestli tyto přípravky nabízejí i svým zákazníkům. Průzkum se zabýval i čistotou váz a údržbou květin v obchodech. Výsledky ankety mě utvrdily v tom, že květináři musí čelit ekonomické situaci svých zákazníků, konkurenci obchodních řetězců prodávající květiny (kde péče o květiny není žádná), musí velmi dbát na výběr květin, neboť podléhají zkáze a snažit se uspokojit zákazníka, aby se vracel.
|
host ::
