|
|
The Evaluation of Reproduction in Bactrian Camels (Camelus bactrianus) and the Possibilities of Using Non-invasive Methods for Detection of Heat and Pregnancy
Fedorova, Tamara ; Lukešová, Daniela (vedoucí práce) ; Jiří, Jiří (oponent)
Velbloudi jsou nejen významnými hospodářskými zvířaty. Bývají také poměrně často chováni v zoologických zahradách, kde jsou ale zřídkakdy trénováni. Diagnostika březosti je však u částečně ochočených velbloudů velmi obtížná. Navíc informací o mateřském chování velbloudů je k dispozici velmi málo. Tato práce shrnuje dosavadní poznatky o chovu velbloudů, jejich reprodukci a etologii a měla za cíl 1) otestovat neinvazivní metody zjišťování říje a březosti z moči a slin velbloudů chovaných v zoologických zahradách; 2) prostudovat jejich mateřské chování a kojení; 3) popsat zkušenosti s umělým odchovem velbloudích mláďat. Výzkum neinvazivní diagnostiky březosti se konal v letech 2010 až 2012. Moč byla odbírána od čtrnácti velbloudích samic ze čtyř zoologických zahrad v rámci střední Evropy a diagnostika březosti probíhala pomocí Cuboniho reakce a testu chloridem barnatým. Výsledky Cuboniho reakce byly významně (p < 0.01) ovlivněny fází březosti samic a spolehlivost toho testu se zvyšovala (p < 0.05) s časem blížícího se porodu. Test chloridem barnatým nepřinesl spolehlivé výsledky. Dále byly u pěti velbloudic po dobu více než jednoho roku pravidelně odebírány vzorky slin, ze kterých byly stanoveny hladiny progesteronu (n = 312) a estradiolu (n = 310). Koncentrace obou hormonů byly významně (p < 0.0001) ovlivněny fází březosti samic. Mateřské chování velbloudích samic a chování jejich mláďat bylo dlouhodobě sledováno od roku 2003 do roku 2009 v šesti zoologických zahradách, nicméně v této práci byla zahrnuta pouze část ze získaných dat. Naše studie jako první prokázala výskyt tzv. alokojení (tedy jev, kdy samice kojí i jiná než vlastní mláďata). Toto chování, s výskytem 8.58% ze všech kojení, se ukázalo jako poměrně běžné. Cizí mláďata sála nejčastěji v pozici co nejdále od hlavy kojící samice a preferovala sání spolu s vlastním mládětem, proto byla hypotéza krádeže mléka vyhodnocena jako nejpravděpodobnější příčina alokojení. V neposlední řadě práce shrnuje odchovy mláďat velbloudů v pražské zoo a popisuje umělý odchov dvou velbloudích mláďat. Tato práce dospěla k následujícím závěrům: 1) Cuboniho reakce moči a stanovení progesteronu a estradiolu ze slin jsou použitelné metody pro zjišťování březosti velbloudů; 2) alokojení je poměrné běžným jevem u dvouhrbých velbloudů v lidské péči; 3) umělý odchov velbloudích mláďat pomocí mléčné krmné směsi pro telata může být úspěšný.
|
host ::
RSS.