|
|
Filmy oceněné Akademií v kategoriích zvuku
Bartošová, Veronika ; KLENKA, Jiří (vedoucí práce) ; ČENĚK, Jan (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o udílení cen Oscar americkou filmovou Akademií a o filmech, které získaly ocenění v kategoriích zvuku. V první části se práce zabývá historií Akademie a způsobem hlasování o nominacích i vítězných snímcích. Druhá část obsahuje rozbor zvukové složky vybraných filmů, které byly oceněny. Cílem je sledovat vývoj zvukové složky v těch nejlepších amerických filmech v průběhu téměř 85 let a pokusit se odhalit důvody jejich vítězství.
|
|
|
Hudba jako součást vnitřního světa filmu
Šec, František ; BAGDASAROV, Georgy (vedoucí práce) ; ČENĚK, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá používáním hudby, tedy prvkem, který silně ovlivňuje divákovy emoce. A to zejména s ohledem na její pozici vůči obrazu - Ta je totiž zásadním faktorem ovlivňující její fungování ve filmu. Vycházím s teoretických prací, které analyzují problém, jakým způsobem divák např. v kinosále vnímá zvuky a jaký vliv na to má jejich různé umístění vůči obrazu. Principy filmové hudby také ovlivnil dlouhodobý vývoj kinematografie. S tím je spjata i dnešní nadužívanost hudby. V mnoha případech totiž autoři ignorují důsledky způsobené její pozicí. Konkrétní příklady filmů nám tak pomohou pochopit celou problematiku. Ne vždy je totiž pozice hudby lehko určitelná. Práce nám pomůže pochopit důležitost integrace hudební složky ve filmu. Je-li hudba sofistikovaně propojena se světem filmu, divák se může plně soustředit a film vnímat jako umění.
|
|
|
Dramaturgie mixáže AV díla ve vícekanálových formátech
Sokol, Tomáš ; REJHOLEC, Pavel (vedoucí práce) ; GREINER, Ladislav (oponent)
Cílem této diplomové práce je zmapovat vícekanálové formáty z pohledu technologie, zvukové dramaturgie a estetiky. Práce se zabývá historickým vývojem filmového zvuku, technickým přínosem jednotlivých technologií a mixáží jakožto finální činností při tvorbě zvukové složky audiovizuálního díla. Poslední část práce je věnována rozhovorům s českými zvukovými mistry a mixéry.
|
|
|
Realizace a zvuková koncepce audiovizuální instalace Golem Cube
Kuhn, Martin ; HART, Marek (vedoucí práce) ; NEUBAUER, Petr (oponent)
"Realizace a zvuková dramaturgie audiovizuální instalace Golem Cube" se zabývá koncepcí a tvorbou zvukové složky prostorové audiovizuální instalace Golem Cube realizované pro Pražské Quadriennale 2015. Jedná se o ucelenou zpráva o tvorbě zvukové složky pro 4 projekční plochy ve třírozměrném prostoru od počátečního návrhu koncepce, přes její realizaci až po konečnou instalaci. Text se zvláště zaměřuje na praktická specifika jimiž se toto dílo odlišuje od běžné filmové produkce. Analyzuje a hodnotí užitá řešení a postupy realizace.
|
|
|
Digitální restaurování optické zvukové stopy
Poledna, Marek ; NEUBAUER, Petr (vedoucí práce) ; REJHOLEC, Pavel (oponent)
V práci se věnuji oboru restaurování optické zvukové stopy filmového díla. Práce
obsahuje zevrubný popis historického technického vývoje záznamu filmového
zvuku a náhled do problematiky snímání, restaurování obrazové domény zvukové
stopy a postprodukčního restaurování. Postprodukční fáze je demonstrována na
konkrétním průběhu restaurování zvukové stopy filmu Ostře sledované vlaky.
Práce na závěr obsahuje stručnou obecnou polemiku nad specifičností oboru
filmového restaurování.
|
|
|
Dvakrát měř a jednou řež
Krutská Vrbová, Kateřina ; DAŇHEL, Jan (vedoucí práce) ; HORNÍČEK, Jiří (oponent)
,, Dvakrát měř a jednou řež." Montáž narativního super8 formátu v 80.tých letech u Ing. Kunce.
Předkládaná diplomová práce se zabývá amatérskými autorskými filmy Ing.Vladimíra Kunce na formátu super 8mm s důrazem na montážní skladbu jako odrazu doby svého vzniku v letech 80tých. Fenomén nanaseného magnetického zvuku Dr.Rentzem na Kuncovy obrazové montáže, budu srovnávat se zvukovou skladbou autorských filmů Čaroděje OZ, který zvolil dobrodružnou cestu magnetofonových pásků ke svým filmům na formátu super 8mm ve stejném desetiletí.Aspekt autorské zvukové montáže je nahlížem skrze soudobé technologické a distribuční možnosti.Text rovněž prezentuje analýzu výrazových prostředků super 8mm filmů a způsob jejich používání v rámci jednotlivých autorských přístupů ? modelových autorských subjektů. Předkládaná práce zkoumá narativní filmy, které v průběhu natáčení a střihu hledají nejen svoji výpovědní hodnotu, ale také způsob vyprávění. Filmy, které hledají nejen svoje sdělení, ale i svoji formu v dobovém kontextu.
|
|
|
Filmová adaptace divadelní inscenace
Hovorková, Barbora ; GREINER, Ladislav (vedoucí práce) ; SKALL, Vladimír (oponent)
V této práci si chci pokládat otázky interakce divadla a filmu. Nechci se tedy věnovat "natočenému divadlu", nýbrž výhradně filmovým adaptacím divadelních inscenací. Dramatická díla se velmi často stávají námětem pro filmová díla, avšak co vede tvůrce ke zfilmování konkrétní divadelní inscenace? Nakolik pak filmaře ovlivní existující předloha, a jakou cestou se vydat, když divadlo i film nabízejí tolik rozličných výrazových prostředků? Co všechno může divadlo nabídnout filmu, a co z toho je film schopen pojmout za své, převzít, či transformovat? A existují v tom případě nějaká pravidla?
|
|
|
Subjektivizace zvukového vjemu ve filmu
Patríková, Michaela ; ČENĚK, Jan (vedoucí práce) ; Kozák, Dušan (oponent)
Hlavním záměrem diplomové práce je přiblížení charakterizace subjektivního zvuku
ve filmu. Práce je rozdělena na několik částí. Úvodní kapitola shrnuje principy vnímání
zvuku a obrazu z hlediska psychologie, fyziologie a technologie. Další část práce
přibližuje subjektivní zobrazení ve filmu obecně. Následně se práce věnuje tématu
subjektivizace vnímání zvuku a vysvětlení termínu Point of Audition (POA). Poté
následuje vymezení druhů POA v audiovizuálním díle, doplněné o konkrétní příklady
a jejich rozbor ve vybraných filmech. Poslední část práce ústí v popis tvůrčího ztvárnění
POA (v praxi). Práce je doplněna ukázkami na DVD.
|
|
|
Rolníci a rolničky audiovizuálního pole
Pospíšil, Matěj ; ČIHÁK, Martin (vedoucí práce) ; BROTHÁNEK, Adam (oponent)
Tato práce pojednává o zvuku coby nedílném a ve střižně nezbytně přítomném skladebném prvku při stavbě audiovizuálního díla. Zmiňuje základní fyzikální, fyziologické
a psychologické působení zvukových vln na člověka - střihače (a následně diváka). Vztah zvuku a obrazu rozvádí v několika pojmech teoretika Michela Chiona a příklady precizní významotvorné práce se zvukem ve střižně pak předkládá v analýze vybraných sekvencí filmu Miroslava Janka Chačipe, který stříhala Tonička Janková.
|
|
|
Theremin a emoce ve filmu
Knot, Adalbert-Vojtěch ; KUDLÁČ, Jakub (vedoucí práce) ; NEUBAUER, Petr (oponent)
Tato práce se snaží zjistit, jakým způsobem je využit zvuk thereminu ve filmové hudbě. Po historickém úvodu a základním nástinu fyzikálních principů, na základě kterých theremin funguje, následuje analýza tří filmů z období 40. a 50. let, které theremin využívají k vyjádření konkrétní emoce. Ukáže se ale, že tyto filmy vytvořili z hudby thereminu klišé, které bude obtížné překonat, v další kapitole proto zjišťuji, zda jiní tvůrci použili theremin jiným způsobem a jestli se jim podařilo znovuvytvořit konotace s tímto nástrojem spojené. Na závěr jen ve stručnosti naznačuji další vývoj thereminu.
|
host ::
RSS.