|
|
Kulturní kompetence sester v intenzivní ošetřovatelské péči
BALOUNOVÁ, Lucie
Cílem této diplomové práce, nesoucí název "Kulturní kompetence sester v intenzivní ošetřovatelské péči," je zmapovat úroveň kulturní kompetence v intenzivní ošetřovatelské péči. V návaznosti na tento cíl byly stanoveny dvě výzkumné otázky v následujícím znění: "Jaká je míra kulturních kompetencí u sester v intenzivní ošetřovatelské péči?" a "Které kulturní výzvy jsou přítomné u sester v intenzivní ošetřovatelské péči?" Teoretická část práce se zabývá charakteristikou multikulturního ošetřovatelství, definuje základní pojmy, které jsou s tímto tématem spojeny, dále popisuje několik ošetřovatelských modelů spojených s multikulturním ošetřovatelstvím, zabývá se komunikací a specifiky vybraných minorit. V oblasti intenzivní péče je věnována kapitola charakteristice intenzivní péče a specifikům komunikace s pacienty v intenzivní péči. Empirická část diplomové práce byla zpracována formou kvalitativního výzkumného šetření, za použití techniky polostrukturovaných rozhovorů, pomocí kterých byla získávána data. Podkladem pro vedení rozhovoru bylo celkem třicet dva otázek a několik podotázek. Úvod rozhovoru tvořily tři otázky pro získání identifikačních údajů informantů. Poté následovalo dvacet devět otázek s celkem třinácti podotázkami. Ty byly zaměřeny na péči o pacienty minoritních kultur, specifika transkulturního ošetřovatelství v intenzivní péči, vzdělávání sester v této oblasti a celkové zkušenosti sester s transkulturním ošetřovatelstvím. V případě potřeby byl rozhovor rozšířen doplňujícími otázkami. Celý rozhovor byl koncipován tak, aby dokázal poskytnout odpovědi na naše výzkumné otázky, které byly předem stanoveny, a zároveň co nejlépe zmapoval zkušenosti sester v intenzivní péči s péčí o pacienty minoritních kultur. Výzkumný soubor byl tvořen deseti všeobecnými sestrami, které v době výzkumu pracovaly na odděleních intenzivní péče, a to buď anesteziologicko-resuscitačních odděleních, jednotkách intenzivní péče či odděleních intermediární péče. Jednotlivé rozhovory byly následně zpracovány metodou otevřeného kódování, technikou barvení textu. Výsledky výzkumného šetření jsou pro lepší přehlednost rozčleněny a prezentovány ve čtyřech kategoriích a deseti podkategoriích. Tyto kategorie přehledně popisují zkušenosti a postoje sester. Výsledky práce poskytují celistvý pohled na transkulturní ošetřovatelství v intenzivní péči. Z výzkumného šetření vyplývá, že téma transkulturního ošetřovatelství se stává stále aktuálnějším a je třeba klást důraz nejen na vzdělávání sester v této oblasti, ale také výuku cizích jazyků, neboť právě jazyková bariéra pro sestry představuje jednu z největších překážek. Tato práce může sloužit jako vzdělávací materiál nejen pro studenty zdravotnických oborů, ale také pro sestry pracující v intenzivní péči. Samotné výsledky poukazují na nedostatky a problematické oblasti při poskytování kulturně kompetentní péče a mohou přispět k procesu zlepšení této skutečnosti.
|
|
|
Porovnání holistické ošetřovatelské péče v České republice a v Thajsku z pohledu místních studentů
WALTEROVÁ, Markéta
Cílem této bakalářské práce je zmapovat holistickou ošetřovatelskou péči v České republice a v Thajsku z pohledu studentů programu ošetřovatelství, kteří absolvovali odbornou stáž v Thajsku, a následně ji porovnat. Teoretická část se nejdříve věnuje definici holismu, holistické ošetřovatelské péči, potřebám člověka a jejich uspokojování a teoretickým aspektům ošetřovatelství, které je pomáhají naplňovat. Dále se zabývá sociokulturním a náboženským pozadím v České republice a v Thajsku, místním vzděláváním sester a zdravotní péči. Empirická část byla zpracována metodou kvalitativního výzkumu s využitím techniky polostrukturovaného rozhovoru s absolventy stáže v Thajsku, které byly doplněny rozhovory realizovanými psanou formou s thajskými studenty ošetřovatelství. Rozhovory s českými informanty byly uskutečněny přes sociální sítě, zaznamenány ve zvukové podobě a následně přepsány. Společně s rozhovory od thajských studentů byly zpracovány metodou otevřeného kódování pomocí techniky "tužka - papír". Výsledky výzkumného šetření jsou rozděleny do pěti kategorií. První kategorie ověřuje znalost definice holistické ošetřovatelské péče a nabízí subjektivní pohled informantů na holistickou ošetřovatelskou péči. Druhá a třetí kategorie se odděleně zabývá zhodnocením ošetřovatelské péče v České republice a v Thajsku a sociokulturními a náboženskými normami, které ji ovlivňují. Čtvrtá kategorie porovnává největší rozdíly v holistické ošetřovatelské péči mezi Thajskem a Českou republikou. Poslední kategorie se věnuje možnostem, jak se v České republice inspirovat v poskytování holistické ošetřovatelské péče od thajských kolegů. Práce poskytuje pohled na rozdílnou aplikaci holismu do ošetřovatelské praxe v zemích, jejichž kultura je velice odlišná. Pro českou praxi nabízí inspiraci, jak zkvalitnit uspokojování potřeb pacientů na základě zážitků z jiného státu.
|
|
|
Zkušenosti sester s agresivním chováním klientů v domovech pro seniory
BALOUNOVÁ, Lucie
Cílem této bakalářské práce bylo zmapovat zkušenosti sester s agresivním chováním klientů v domovech pro seniory. Na základě tohoto cíle byly stanoveny tři výzkumné otázky v následujícím znění: "S jakým typem agresivního chování ze strany klientů se sestry pracující v domovech pro seniory setkávají?", "Jaké postupy volí sestry pracující v domovech pro seniory v rámci předcházení agresivnímu chování klientů?" a "Jaké postupy volí sestry pracující v domovech pro seniory v rámci zvládání agresivního chování klientů?" Empirická část bakalářské práce byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumného šetření, za použití techniky polostrukturovaného rozhovoru. Podkladem pro vedení rozhovoru bylo celkem třicet otázek, z toho první tři otázky sloužily k zjištění identifikačních údajů informantů. V případě potřeby byly kladeny také doplňující otázky. Podklad pro rozhovor je součástí této práce jako příloha č.1. Otázky byly koncipovány tak, aby co nejlépe odhalily zkušenosti sester v oblasti problematiky agrese klientů. Zaměřeny byly především na jednání s agresivním klientem, prevenci a příčiny agrese, dopad agrese na psychickou pohodu sester a také na znalosti sester v oblasti dané problematiky. Výzkumný soubor byl tvořen celkem sedmi všeobecnými sestrami, které v době výzkumu pracovaly v různých domovech pro seniory. Rozhovory byly následně zpracovány metodou otevřeného kódování, technikou barvení textu. Výsledky výzkumného šetření jsou začleněny do jednotlivých kategorií a podkategorií, do kterých byly rozděleny pro lepší přehlednost. Tyto kategorie přehledně popisují jednotlivé zkušenosti a postoje sester. Výsledky práce poskytují celistvý pohled na ošetřovatelkou péči o agresivního klienta v domově pro seniory. Z výzkumného šetření vyplývá, že každá z dotazovaných sester se již s agresivním chováním klienta setkala, převážně s agresí verbální. Informantky udávají, že agresi řeší především individuálně na základě předchozích zkušeností s klientem, stejně tak volí i prevenci.
|
|
|
Fenomén střídavé péče z pohledu sociální práce
PROKOPOVÁ, Andrea
Bakalářská práce se zabývá fenoménem střídavé péče. Cílem je zjistit, jaké mají pracovníci a pracovnice v sociální práci zkušenosti s rodiči, kteří žádají, či už mají dítě ve střídavé péči. Dále zjistit, jaké nástroje sociální práce nabízí v pomoci rodinám se střídavou péčí. Byla zvolena jedna výzkumná otázka, kterou se zkoumalo, s jakými problémy se sociální pracovníci se setkávají u rodičů, kteří žádají o střídavou péči. Tato práce se skládá ze dvou částí, a to teoretické a praktické. V teoretické části byla popsána rodina a rozpad rodiny, orgán sociálně-právní ochrany dětí a střídavá péče. Praktická část se zabývá výzkumem, pro jehož zpracování byla aplikována strategie kvalitativního výzkumu. V souladu s touto strategií byla použita metoda dotazování spolu s technikou polostrukturovaného rozhovoru. Dále byla vyhodnocena pomocí otevřeného kódování. Jednotlivé kódy byly následně přiřazeny do kategorií a vloženy do tabulky. Výzkum ukázal, že zkušenosti sociálních pracovnic jsou prakticky stejné. V mnoha věcech se shodují a v několika názorech ne. Většina odpovědí směřovala k dítěti, které je ve všech případech nejvyšším zájmem v procesu nařízení střídavě péče. Tuto bakalářskou práci mohou využít lidé, kteří se zajímají o problematiku střídavé péče a kteří se chtějí dozvědět informace z pohledu zkušených sociálních pracovníků.
|
|
|
Nepříbuzenská pěstounská péče
DVOŘÁKOVÁ, Iveta
Tato práce se zabývá nepříbuzenskou pěstounskou péčí. Cílem je zjistit názory a zkušenosti pěstounů s nepříbuzenskou pěstounskou péčí. Byly zvoleny dvě výzkumné otázky: 1. "Jaká jsou pozitiva pěstounské péče z pohledu nepříbuzenských pěstounů?" 2. "Jaká jsou negativa pěstounské péče z pohledu nepříbuzenských pěstounů?" Práce se člení na teoretickou a praktickou část, kdy v teoretické části byly ve zkratce popsány instituty náhradní rodinné péče a problematika pěstounské péče. Konkrétně byla popsána motivace, rozdělení, dávky, práva a povinnosti, proces zprostředkování, ukončení pěstounské péče, dále problematika doprovázení a činnost orgánů sociálně právní ochrany dětí. Praktickou část jsem zpracovala pomocí kvalitativní strategie, metody dotazování a techniky polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory jsem vedla s nepříbuzenskými pěstounkami, které jsem oslovovala na základě metody snowball sampling. Rozhovory jsem vyhodnocovala metodou otevřeného kódování, na základě kterého jsem vytvořila sedm kategorií. Výzkumem bylo zjištěno, že pěstounsky mají pozitivní i negativní zkušenosti s pěstounskou péčí. Na základě vyhodnocených rozhovorů bylo zjištěno, že by systém pěstounské péče potřeboval v některých oblastech inovovat. Výsledky práce mohou sloužit jako podklad pro další výzkum nebo pro vylepšení systému pěstounské péče. Dále mohou sloužit jako studijní materiál, ale i jako příručka pro zájemce o nepříbuzenskou pěstounskou péči.
|
|
|
Školní zkušenosti jihočeských Punkerů v 80. a 90. letech 20. století
KOPECKÁ, Barbora
Bakalářská práce se bude zabývat členy jihočeské punkové subkultury generace narozené v letech 1970-1980 a jejich zkušenostmi se školským systémem v 80. a 90. letech. Zaměřena bude zejména na vnímání školy, spolužáků, učitelů a studijní výsledky respondentů, resp. jejich vzdělanostní dráhy zejména v kontextu společenských změn roku 1989. V teoretické části bude vysvětlen pojem punk a základní informace o něm. Empirická část bude realizována pomocí kvalitativního výzkumu ve formě strukturovaných rozhovorů, které budou následně interpretovány. Cílem práce bude také objasnit motivy připojení se k subkultuře a její následný vliv na školní docházku a studium člověka. Základní diskutovanou otázkou bude, zda punk znamenal rozchod se školním systémem, nebo zda byl subkulturou, jejíž členové absolvovali běžné studijní dráhy. Dále nás bude zajímat, jak vypadalo vzdělávání a kariérní dráhy těchto lidí po odchodu z punkové subkultury.
|
|
|
Zkušenosti sociálních pracovníků se sociální prací s cizinci v Jihočeském kraji ve vybraných organizacích
JEŽKOVÁ, Jana
Bakalářská práce se zaměřuje na zkušenosti sociálních pracovníků se sociální prací s cizinci ve vybraných organizacích v Jihočeském kraji. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je popsán systém ochrany cizinců v ČR, kategorie cizinců a pobyt cizinců na území ČR a také cizinecká legislativa platná v České republice. Podstatnou část teorie tvoří také specifika sociální práce s cizinci. Patří mezi ně například kompetence sociálního pracovníka pro sociální práci s cizinci, sociokulturní specifika v sociální práci s cizinci nebo vybrané metody a techniky sociální práce určené pro cizince. Praktická část bakalářské práce se zabývá výzkumem, pro jehož uskutečnění byla použita kvalitativní výzkumná strategie, metoda dotazování, realizovaná formou rozhovoru. Rozhovory byly uskutečněny se sociálními pracovníky, potažmo s pracovníky v sociálních službách ve vybraných organizacích v Jihočeském kraji, které poskytují sociální služby cizincům dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění. Pro účely výzkumu byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jaké mají sociální pracovníci zkušenosti s cizinci s ohledem na vykonávání své profese, a druhým cílem bylo identifikovat, jak jsou dle subjektivního hodnocení pro tuto práci připraveni (a to v následujících oblastech: metody a techniky sociální práce, právní znalosti, socio-kulturní specifika menšin, imigrantů a azylantů, aj.). V návaznosti na cíle byla stanovena jedna výzkumná otázka, a to ve znění: Jak jsou sociální pracovníci vybaveni metodami a technikami sociální práce určené pro cizince? Data získaná z výzkumu byla analyzována ručně pomocí "tužky a papíru" a výsledky analýzy byly zaneseny do několika diagramů vytvořených v programu Draw.io. Z analýzy výsledků vyplynulo, že sociální pracovníci mají se sociální prací s cizinci pozitivní i negativní zkušenosti, přičemž pozitivní zkušenosti se týkají hodnocení sociální práce s cizinci jako takové. Největší potíže při práci s cizinci činí sociálním pracovníkům jazyková bariéra nebo nedostatečná orientace v cizinecké legislativě. V těchto oblastech se musejí často obracet na pomoc jiných odborníků. Samotnou připravenost v metodách a technikách sociální práce určených pro cizince vnímali sociální pracovníci jako dostačující. Ve většině případů ovšem nezmínili žádné z konkrétních metod a technik této sociální práce (jako je např. interkulturní komunikace, empowerment, networking, koučování, boj s diskriminací, sociální práce s traumatizovanými uprchlíky aj.), ale spíše hovořili o obecných metodách a technikách nebo o některých teoretických přístupech sociální práce, které aplikují i při práci s cizinci. Výsledky této bakalářské práce mohou sloužit jako motiv k podnícení úvah státního i nestátního sektoru nad potřebou zdokonalování odborné i profesní připravenosti sociálních pracovníků v sociální práci s cizinci, ale také jako cenný podklad pro realizaci návazného podrobnějšího výzkumu zaměřeného na danou problematiku.
|
|
|
Zkušenosti a znalosti žáků vybraných základních škol s alternativními způsoby stravování
Lovett, Lenka ; Váchová, Alena (vedoucí práce) ; Kočí, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na problematiku alternativní stravy a ověřuje zkušenosti a znalosti žáků z 9. ročníků základních škol a 2. ročníku šestiletého gymnázia v alternativní stravy a výživy. V rvní části teoretické části práce jsou vysvětleny základní pojmy oblasti výživy a stručně popsány nejběžnější druhy alternativních směrů stravování a léčebných diet. Následují podrobnější informace o vybraných druzích alternativní stravy: vegetariánství, veganství a makrobiotice. Poslední část teoretické části práce obsahuje informace o dnešních výživových doporučeních od odborníků na výživu a jak se s vegetariánství, veganství a makrobiotika shoduje. V praktické části práce jsou popsány hlavní cíl a dílčí cíle práce, metodologie výzkumného šetření a jeho výsledky. Hlavním cílem práce bylo pomocí dotazníků ověřit znalosti a zkušenosti respondentů z vybraných škol v alternativního stravování. Dílčí cíle měly za úkol zjistit některé rozdíly v povědích, jiné mezi školami nebo pohlavími. Výsledky šetření ukázaly, že většina žáků zná pojmy jako vegetariánství nebo veganství, ale spíše málo z nimi má nějakou zkušenost. Pojem makrobiotika žákům moc neříká a pouze 2 žáci s ní mají nějakou zkušenost. Pozitivním zjištěním bylo, že velká většina žáků si uvědomuje rizika spojená s některými alternativními směr ve...
|
|
|
Sdílená péče pro děti a žáky s poruchami autisteckého spektra
Henzlová, Viktorie ; Zemková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Hradilová, Tereza (oponent)
Rodiny pečující o děti s poruchami autistického spektra se potýkají s každodenní psychickou zátěží v oblasti péče a výchovy jejich potomka. Nedostatek sociálních služeb vhodných pro osoby s poruchami autistického spektra jim náročnou životní situaci neusnadňuje, naopak je nutí spoléhat na sebe samotné. Reakcí na nedostatek odlehčovacích služeb vznikla v České republice, iniciativou spolku Naděje pro děti úplňku, služba sdílené péče - homesharing. Homesharing funguje na principu dobrovolnosti, kdy si proškolená hostitelská rodina bere v pravidelných intervalech dítě s poruchou autistického spektra k sobě domů a umožní tak jeho primární rodině čas na nezbytný odpočinek. Cílem diplomové práce na téma Sdílená péče u dětí a žáků s poruchami autistického spektra je mapovat zkušenosti hostitelských a primárních rodin v rámci služby homesharing. Teoretická část popisuje problematiku poruch autistického spektra na základě odborné literatury. Dále se věnuje rodině a dítěti s poruchami autistického spektra, sociálním službám a sdílené péči homesharing. Praktická část práce obsahuje kvalitativní výzkum realizovaný metodou polostrukturovaného rozhovoru. Oslovenými respondenty byli zástupci primárních a hostitelských rodin, kteří jsou do homesharingu zapojeni více než dvanáct měsíců. Závěry výzkumného šetření...
|
|
|
Rodiče a prarodiče ve výchově dětí předškolního věku
Makoňová, Markéta ; Koťátková, Soňa (vedoucí práce) ; Havlová, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá rodiči a prarodiči ve výchově dětí předškolního věku. První, teoretická část zkoumá sociologické údaje o rodině a problematiku výchovy dětí. Dále se podrobněji zabývá pozicí a rolí prarodičů, kde jsou tyto poznatky dále rozváděny v kontextu k dítěti, kde je kladena důležitost na přítomnost prarodičů při výchově. Druhá část diplomové práce je věnována výzkumu. Zkoumá jak se rodiče a prarodiče podílí na výchově dětí a jak tuto výpomoc vnímají mladí rodiče. Zjišťuje, jaké výchovné metody převzali rodiče od svých rodičů a jak se změnila výchova dnes oproti dřívější době. Také se zabývá, zda ovlivňují prarodiče své děti a jestli děti vnímají to, že jsou v životě ovlivňováni svými rodiči.
|
host ::
RSS.