|
|
Diverzita zelených řas tvořících lišejníkové symbiotické interakce
Vaiglová, Zuzana ; Škaloud, Pavel (vedoucí práce) ; Štifterová, Anna (oponent)
Tato práce se zabývá zelenými řasami, které jsou v literatuře zmiňovány jako fotobionti lišejníků. Podrobněji se věnuji jednotlivým rodům vývojové větve Chlorophyta ve třídách Ulvophyceae, Trebouxiophyceae a Chlorophyceae. Zabývám se fylogenetickou pozicí rodů, definuji jejich morfologii a zejména analyzuji jejich účast v lišejníkových symbiózách. Srovnávám poznatky založené na tradičních morfologických metodách s údaji z moderních molekulárních studií. Za potvrzené lišejníkové fotobionty považuji rody Trentepohlia, Cephaleuros, Phycopeltis a Dilabifilum ze třídy Ulvophyceae a rody Dictyochloropsis, Chloroidium, Elliptochloris, Coccomyxa, Diplosphaera, Auxenochlorella, Myrmecia, Asterochloris, Trebouxia, Coccobotrys a Leptosira ze třídy Trebouxiophyceae. Řasy Chlorella a Stichococcus nejsou na úrovni rodu dobře definovány, jako fotobionti jsou však často zmiňovány. Prasiola tvoří asociaci s houbovým partnerem, ale povaha jejich soužití není vyjasněná. Lišejníková symbióza rodů Parachloroidium, Pseudochlorella a Gloeocystis nebyla molekulárně potvrzena a vyžaduje další výzkum. Klíčová slova fotobiont, lišejník, zelené řasy, Chlorophyta, diverzita, fylogeneze, Trebouxiophyceae
|
|
|
Auxin transport in algae
Skokan, Roman ; Petrášek, Jan (vedoucí práce) ; Bíšová, Kateřina (oponent)
Fytohormon auxin hraje důležitou roli v regulaci rostlinného vývoje. Směrovaný (polární) transport auxinu mezi buňkami vytváří jeho gradienty v rostlinných pletivech, které spouští specifickou vývojovou odpověď. Valná většina dostupných dat se týká krytosemenných rostlin. Nižší rostliny jsou v tomto ohledu mnohem méně prozkoumány, ale důležité auxinové mechanismy (včetně polárního transportu) jsou přítomny již v meších. Abychom odhalili počátky role auxinu v rostlinách, musíme se zaměřit na zelené řasy - obzvláště řasy ze skupiny Streptophyta, které jsou přímými předchůdci všech rostlin. V této studii byl zkoumán možný vliv auxinů, nativních i syntetických, na dvě řasy: původní, jednobuněčnou Chlorella lobophora a pokročilou, vláknitou Spirogyra sp. (šroubatka). Šroubatka dostála více pozornosti, neboť se řadí do skupiny dnes uznávané jako sesterská k rostlinám. Růst kultur Chlorella lobophora nebyl ovlivněn syntetickým auxinem NAA. Naproti tomu, průměrná délka buněk šroubatky byla ovlivněna auxiny ve vysokých koncentracích. Prostřednictvím akumulačních esejí radioaktivně značených auxinů a HPLC analýzy byl pozorován metabolismus a transport auxinů ve šroubatce. Šroubatka byla schopna metabolizovat nativní auxin IAA, nikoli však syntetické NAA a 2,4-D. Výdej auxinu buňkami, pokud je přítomen, nebyl...
|
|
|
Molekulární diverzita a druhový koncept aerofytické zelené řasy Trentepohlia (Ulvophyceae, Chlorophyta)
Šafránková, Michala ; Škaloud, Pavel (vedoucí práce) ; Štifterová, Anna (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o zelených aerofytických řasách rodu Trentepohlia (Ulvophyceae, Chlorophyta). Nejprve se v ní zabývám obecným popisem čeledi Trentepohliaceae a rodu Trentepohlia, zejména morfologií, ultrastrukturou a rozmnožováním. Dále shrnuji poznatky z dostupné literatury o druzích rodu Trentepohlia, které rostou v České republice. Zabývám se též problematikou symbiotických vztahů těchto řas s různými organismy, i zvláštnostmi jejich růstu, které jsou spojené nejen s ekologickými důsledky. Nakonec v rešerši uvádím problematiku určování druhů pomocí tradičních morfologických metod a metod molekulárních. Z rešerše plyne, že rod Trentepohlia jsou zelené chlorofytní řasy v řadě aspektů zvláštní - zejména co do přítomnosti různých struktur v buňce (jako plasmodesmy, MLS, karotenoidy, atd.). Také se naskytl problém určování jednotlivých druhů. Druhy byly bezmála dvě stě let určovány podle morfologických znaků. Nicméně molekulární metody jsou s těmito tradičními metodami často v rozporu. Bude proto nutná reorganizace již na úrovni rodů. Klíčové je nalezení fylogeneticky relevantních morfologických určovacích znaků.
|
|
|
Kryptická a pseudokryptická diverzita spájivých zelených řas (Zygnematophyceae)
Kupčíková, Eva ; Šťastný, Jan (vedoucí práce) ; Škaloud, Pavel (oponent)
Tato bakalářská práce shrnuje nejpoužívanější druhové koncepty ve třídě Zygnematophyceae. Bude představena tato skupina řas, a v molekulární fylogenetice používané molekulární markery. Nejasnosti v taxonomii při definování druhů byly způsobeny velice rozličnou morfologií a odlišným pohledem autorů na determinaci druhu a jejich podjednotek. Spájivé řasy jsou skupinou jednobuněčných a mnohobuněčných řas. Vyskytují se často ve sladkovodních habitatech. Krásivky jsou důležitým bioindikátorem kvality vod. Používají se při hodnocení conservation value. Proto je důležité mít druhy dobře definované. Při odhalování (pseudo)kryptických druhů v rodech Micrasterias nebo Xanthidium byla použita kombinace metod molekulární fylogenetiky, elektronové mikroskopie a geometrické morfometriky. Geometrická morfometrika pomohla najít důležité detaily pro určení pseudokryptických druhů. Klíčová slova: kryptická a pseudokryptická diverzita, konjugace, krásivky, Micrasterias, Euastrum, Xanthidium, molekulární fylogenetika, taxonomie, geometrická morfometrika, biogeografie, zelené řasy
|
|
|
Autotrofní mikrobiální společenstva na jehlicích nahosemenných dřevin
Nováková, Radka ; Neustupa, Jiří (vedoucí práce) ; Škaloud, Pavel (oponent)
V této bakalářské práci jsem shrnula dostupné informace o autotrofních mikrobiálních společenstvech rostoucích na jehlicích nahosemenných dřevin. Tento fenomén je poměrně nový, pozorovaný od osmdesátých let 20. století. V práci popisuji složení společenstev, jejich sezonalitu, korelaci se znečištěním ovzduší, hlavně s koncentracemi dusíku a síry. Kromě možnosti bioindikace pomocí těchto epifytických společenstev jsem zahrnula i bioindikaci pomocí lišejníků jako organismů k bioindikaci hojně používaných, dále bioindikaci pomocí mechů a řas rostoucích na borce stromů. Práce taktéž obsahuje kapitolu s podrobným popisem tří nejfrekventovanějších druhů zelených řas vyskytujících se ve společenstvech na jehlicích. Ve vlastní práci jsem se zabývala vztahem kvantitativních parametrů nárostů (tloušťka, pokryvnost, množství řas) na jehlicích tisu červeného (Taxus baccata L.) a kvalitou ovzduší v Praze.
|
|
|
Toxicita výsypkových substrátů a možnosti jejího zmírnění
Venclovská, Lenka ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Lukavský, Jaromír (oponent)
Obsahem této diplomové práce je ověření možnosti zmírnění toxicity výsypkových půd na Sokolovsku pomocí vytvoření biologické krusty. Hlavní otázkou této práce bylo, zda je možné pomocí řas vytvořit na toxických substrátech biologickou krustu, která by mohla zlepšit vlastnosti substrátů a přispět tím k urychlení sukcese. Správnost této teorie byla ověřena pomocí 2 pokusů na toxických substrátech Sokolovských výsypek. Pomocí prvního laboratorního pokusu byly vybrány dva substráty, na kterých vyšší rostliny ve většině případů ani nenaklíčily. Proto byla ověřena možnost na takto fytotoxických půdách vytvořit biologickou krustu. Na tyto substráty (vápněné a nevápněné) byly následně v terénu aplikovány vybrané druhy řas a v průběhu 3 let pozorovány a vzorkovány. Na základě výsledků z fluorescenční mikroskopie jasně vyplývá, že jedinou řasou z testovaných, která na zvolených plochách přežila a vytvořila kompaktní viditelné krusty, byla řasa r. Klebsormidium. Bylo také prokázáno, že na vývoj biologických krust nemá vliv vápnění substrátů.
|
|
|
Adheze jednobuněčných řas Chlorella vulgaris na pevné povrchy
Širmerová, Marcela ; Vymazal, Jan (vedoucí práce) ; Mojmír, Mojmír (oponent)
I když adheze bakterií a kvasinek byly rozsáhle studovány v širokém rozsahu experimentálních a teoretických přístupů, výrazně menší pozornost byla dosud zaměřena na přilnavost jednobuněčných řas k pevným materiálům. Proto je tato disertační práce zaměřena na fyzikálně-chemické aspekty adheze jednobuněčných řas. Výsledky prezentovány v této práci jsou založeny na experimentální charakterizaci povrchových vlastností řas (Chlorella vulgaris) a pevných látek pomocí měření kontaktního úhlu a zeta potenciálu. Tyto údaje byly následně použity v procesu modelování povrchových interakcí (termodynamické, klasické a rozšířené DLVO modely), což vedlo ke kvantitativní predikci interakčních intenzit. Nakonec byly modelové předpovědi porovnány s experimentálními daty adhezních testů řas na povrchy modelových pevných látek s cílem identifikovat fyzikálně-chemické síly, jimiž se řídí interakce řasy-pevná látka. Tyto modelové pevné látky byly připraveny s cílem pokrýt širokou škálu vlastností (hydrofobitu, povrchový náboj). Výsledky ukázaly, že v prostředí s nízkou iontovou silou byla adheze ovlivněna především elektrostatickou přitažlivostí/odpuzováním mezi povrchy, zatímco se zvyšující se iontovou silou rostl význam nepolárních (hydrofobních) interakcí. Mezi testovanými materiály byla pozorována nejvyšší adheze buněk Chlorella vulgaris na 3-aminopropyltriethoxysilanem modifikované sklo (APTES sklo), simulující povrchové vlastnosti nerezové oceli. Vliv povrchových vlastností pevných látek na stupeň kolonizace jednobuněčnou řasou byl statisticky významnější než vliv složení kultivačního média na buněčný povrch Chlorella vulgaris.
|
|
|
Možnosti odstranění zelených řas z betonových konstrukcí
Cochlárová, Milena ; Ptáček, Petr (oponent) ; Opravil, Tomáš (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou potlačení růstu řas na betonových konstrukcích. Předmětem práce je návrh nátěrů a samotných konstrukčních betonů s obsahem ochranného prvku s cílem potlačit růst řas. Jako povrchové úpravy jsou testovány komerčně dostupné i nově vytvořené systémy. Testované systémy jsou na bázi portlandského cementu a chelátu kovu (Cu, Ni, Co, Mn, Zn, Al).
|
|
|
Stanovení optimálních podmínek pro růst buněk a akumulaci zásobních lipidů řasy Trachydiscus minutus
ONDREJMIŠKOVÁ, Kamila
Řasy se stávají strategickým zdrojem pohonných hmot, potravin, surovin a biologicky aktivních látek. Řasové lipidy patří mezi nejslibnější potenciální produkty. Žlutozelená řasa Trachydiscus minutus (třída Eustigmatophycea) je jednobuněčná sladkovodní řasa hromadící lipidy jako zásobní látky. Byl studován vliv různých růstových médií, teploty a intenzity světla na růst a akumulaci zásobních lipidů řasy Trachydiscus minutus. Byly stanoveny optimální růstové podmínky. Zásobní lipidy byly kvantitativně stanoveny fluorometricky. Akumulace lipidů byla sledována pomocí fluorescenční mikroskopie.
|
|
|
Taxonomie rodu \kur{Stigeoclonium} v ČR
CAISOVÁ, Lenka
The genus Stigeoclonium is taxonomically very problematic. The relationships between species of this genus are very little known. There are only a few studies that deal with only morphological revision of the genus Stigeoclonium. Hovewer, up to now no phylogenetic analysis of this genus exists. This study summarizes the knowledge about the genus Stigeoclonim in the Czech Republic and shows the first phylogenetic analysis of this genus.
|
host ::
RSS.