|
|
Germany's European policy in the Western Balkans on the example of Croatia's accession to the EU
Radalj, Lovorka ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Zimmermann, Volker (oponent)
Diplomová práce "Německá evropská politika na západním Balkánu na příkladu vstupu Chorvatska do EU" se zabývá rolí Spolkové republiky Německa v procesu evropeizace zemí západního Balkánu. Hlavními cíli Německa byla nenásilná řešení existujících konfliktů a s tím spojené zajištění stability v tomto regionu. Další důležité cíle německé evropské politiky na západním Balkánu byly obnovení demokracie, liberální tržní ekonomiky, zákonnosti, řešení problému uprchlíků, ochrana (etnických) menšin a lidských práv i regionální kooperace. Stabilizace západního Balkánu mělo být docíleno pomocí jeho integrace do EU a NATO. Od rozpadu Jugoslávie v 90 letech 20. století se Německo v této oblasti intenzivně angažuje. V souvislosti s aktivním angažováním za krize v Kosovu posílilo svou vedoucí roli a odpovědnost v rámci EU. Politickou, ekonomickou a humanitární účastí zároveň posílilo svou pozici v oblasti západního Balkánu. Práce se zaměřuje na popis a interpretací motivů německé angažovanosti v rámci integrace západního Balkánu do EU. Cílem je interpretovat kroky Německa jako silného zastánce vstupu Chorvatska do EU. V této souvislosti je dalším cílem najít odpověď na otázku, zda německá podpora byla výjimečná nebo představovala logické pokračování německé politiky rozšíření Evropské unie.
|
|
|
Regional Transition - From Conflict to Cooperation
Kuľková, Miroslava ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent) ; Koschut, Simon (oponent)
Dizertačná práca Regional Transition - From Conflict to Cooperation sa zaoberá premenou svetových regiónov z konfliktných na kooperatívne. Prináša rekonceptualizáciu mierovej zmeny, ktorú chápe ako kontinuum - negatívny mier, pozitívny mier a bezpečnostné spoločenstvo. Toto chápanie buduje na existujúcej literatúre o mierových zmenách, konceptualizácia jednotlivých štádií je však inovovaná. Hlavným cieľom tejto dizertácie je zachytenie dynamického procesu tranzície z negatívneho do pozitívneho mieru, a z pozitívneho mieru do bezpečnostného spoločenstva. Na základe literatúry o mierových zmenách a štúdiách o budovaní dôvery prináša dva mechanizmy, ktoré sa následne pomocou metódy sledovania procesu (process-tracing) snaží vystopovať v dvoch prípadoch regiónov pre každý typ tranzície. Fokusom sú entity a aktivity, ktoré sú súčasťou kauzálneho mechanizmu tranzície a hýbateľmi kvalitatívnych zmien v regionálnych vzťahoch. Pre prechod z negatívneho mieru do pozitívneho mieru skúma Západný Balkán v období rokov 1999 až 2011, a juhovýchodnú Áziu v rokoch 1966 až 2003. Pre prechod z pozitívneho mieru do bezpečnostného spoločenstva skúma západnú Európu (1957-2004) a severnú Ameriku od 40-tych rokov 20. storočia do roku 2011.
|
|
|
The 2016 Coup d'Etat Attempt in Turkey and its Impact in Kosovo: A look into the Media Discourse Surrounding the 2018 Gulenist Extraditions and the Resulting Turkish-Kosovo Relationship.
Day, Ryan ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
The overall purpose of this thesis is three folded; to analyze Turkey's constantly changing influence since the 1990s in the Western Balkans, consider the failed 2016 coup attempt in Turkey and the anti-Gülenist campaign by Erdogan in the region (with Kosovo as the focus), and to delve into the international and local media discourse surrounding the deportations of suspected Gülenist from Kosovo with the help of Turkish intelligence on March 29, 2018. Employing a mixed methodology approach, the author evaluated existing sources in an attempt to answer the research question; "In what ways has the 2016 Coup d'état attempt in Turkey resonated in the Western Balkans, and how did the local and international media discourse portray the 2018 Gülenists extraditions from Kosovo to Turkey?" The research holds that while the media discourse displayed Kosovo and Turkey's actions as being in violation of numerous international laws, the issue was quickly swept away from the spotlight. Since 2012 (the beginning of the Erdogan-Gülen rift) and especially following the 2016 failed coup attempt in Turkey, Erdogan has been emboldened by his growing personal relationships with key Balkan politicians. This has led to continued demands (thus far met with little success) that Western Balkan states arrest and deport...
|
|
|
Komparace investiční atraktivnosti zemí západního Balkánu
Lepková, Tereza
Diplomová práce se zabývá přílivem přímých zahraničních investic (PZI) do států západního Balkánu s důrazem na faktory investiční atraktivnosti, které ovlivňují příliv PZI do regionu. V teoretické části práce jsou vymezeny základní charakteristiky PZI a jsou definovány obecné faktory investiční atraktivnosti na základě existujících studií a výzkumů. V praktické části jsou analyzována investiční prostředí v jednotlivých státech západního Balkánu a zjišťována významnost faktorů na příliv PZI do regionu. Na závěr jsou jednotlivé země komparovány podle faktorů investiční atraktivnosti.
|
|
|
Evropská integrace Černé Hory: Ekonomická kritéria
Jetelina, Patrik
Tato bakalářská práce je se zabývá připraveností Černé Hory na přistoupení do Evropské unie po ekonomické stránce, která je definovaná tzv. kodaňskými ekonomickými kritérii. Práce zkoumá kodaňská kritéria a dochází k závěru, že jsou neměřitelná a obecná, tudíž se nahrazují jednotlivými pod-kritérii, která již měřitelná jsou. Cílem práce je kriticky vyhodnotit, ve kterých oblastech kritérií dochází k pozitivní a ve kterých k negativní změně a celkově stanovit, ve kterých kritériích je Černá Hora připravena pro vstup do Evropské unie k roku 2017. K zodpovězení těchto otázek byla použita metoda benchmarkingu, analýza časových řad a analýza ekonomické struktury. V závěru práce dochází k vyhodnocení, kde práce argumentuje, proč jsou problematické 2 z celkových 11 pod-kritérií, kterými jsou veřejné finance, a lidský a fyzický kapitál a investice do vědy a výzkumu.
|
|
|
Member State's positions towards Western Balkans Enlargement
Války, Oliver ; Knutelská, Viera (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
V této diplomové práci se zabýváme postojem členských států Evropské Unie vůči rozšíření Evropské Unie o státy Západního Balkánu. Zkoumáme, co formuje jejich pozice, jaký vliv má čistý příjem z evropského rozpočtu, čisti plátci jsou méně pravděpodobně podpůrci dalšího rozšířeni Unie. Mira migrace a pocit, že migrace je znepokojující záležitost pro Evropskou unii, nemají žádný relevantní vliv na popularitu rozšířeni. Nenašli jsme žádnou relevantní korelaci mezi pocitem Evropského občanství a podporou členství krajin Balkánu v Unii. Můžeme ale vidět, že nové členské státy (státy co do EU vstoupili v roce 2004 a později) jsou většími podporovateli rozšiřování než staré členské státy. Vybrali jsme čtyři případy pro případové studie. Případová studie Francie ozřejmuje vliv francouzského prezidenta Macrona na proces rozšiřování a následnou reformu tohoto procesu. V případě Německa je pozice politických elit silná podpora dalšího rozšiřování, i když veřejnost není tak entusiastická a má prostřednictvím silného parlamentu značný vliv na tohle rozhodnutí, protože Bundestag musí schválit jakékoliv nové přístupové rozhovory. V případě Řecka můžeme sledovat, jak bylo Řecko schopné využít svoji pozici uvnitř EU a ovlivnit tak svůj spor o oficiální název s Makedonii. V poslední případové studii zkoumáme, jak...
|
|
|
Return Decisions of Highly Skilled Migrants in Bosnia and Herzegovina after 2005
Andrlová, Anna ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Brain drain (dosl. překl. odliv mozků) neboli odliv lidského kapitálu je jevem, který v daytonské Bosně a Hercegovině (BiH) představuje celospolečenský problém. V současnosti žije více než polovina lidí hlásícíh se k bosensko-hercegovské národnosti v zahraničí, z nichž významná část má vysokoškolské vzdělání. Ztráta lidského kapitálu má negativní socio- ekonomické důsledky, které zabraňují rozvoji země. Naopak brain gain dosl. překl. příliv mozků), tj. návrat vysoce kvalifikovaných migrantů do země původu, by mohl některé nepříznivé efekty zvrátit. Fenomén návratu vysoce kvalifikovaných migrantů je však nedostatečně prozkoumán, a to nejen v oblasti západního Balkánu, ale také v celosvětovém měřítku. Ačkoli tento typ migrace stále více přitahuje pozornost mnoha výzkumníků z různých akademických i neakademických oblastí, současná literatura na toto téma má tendenci přespříliš zjednodušovat motivace navrátilců na čistě ekonomické faktory. Tato studie se pokouší popsat komplexní motivace vedoucí k návratu vysoce kvalifikovaných migrantů do BiH. Na základě subjektivních kariérních, rodinných a lifestylových preferencí 33 respondentů tato práce poskytuje vhled do rozhodování navrátilců v kontextu rozvojové země západního Balkánu.
|
|
|
The Limits of the EU's Political Conditionality Approach in the Western Balkans
Křiklánová, Michaela ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Cílem práce je odkrýt vztah mezi strategiemi rozšiřování Evropské unie a procesem demokratizace v zemích západního Balkánu za pomoci zkoumání vlivu strategií EU na změny úrovně demokracie ve dvou konkrétních případech: Bývalá jugoslávská republika Makedonie a Srbsko. Efekt nástroje politické kondicionality byl po dobu více než jedné dekády omezen nedostatečným důrazem na demokratické reformy a vyzdvihováním bezpečnostních zájmů, které byly často upřednostněny před cíli, které přímo souvisí s reformami posilujícími úroveň demokracie v daných zemích. Na základě teorie konfliktních cílů práce demonstruje, že nedávno uplatněná strategie EU, jež řadí jednotlivé cíle do vhodné posloupnosti, přičemž cíle související s demokratickým přechodem jsou upřednostněny před bezpečnostními zájmy, je efektivnější v navozování demokratických změn. Následně byly definovány nutné a postačující podmínky pro úspěšnou strategii posloupnosti: silný důraz na demokratické cíle s jasně vytyčenou časovou perspektivou a odpovídající kroky mezinárodních aktérů.
|
|
|
European Union as a State-Building Power
Zdrálek, Jan ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá rolí Evropské unie jako state-building power. Zaměřuje se na zahraniční politiku EU optikou fenoménů state-buildingu ve třech vybraných regionech: západní Balkán, Východní partnerství a Jižní sousedství. Práce nejprve prezentuje EU jako stále mocnějšího mezinárodního aktéra a také jako normative power. Poté je uvedený přehled dosavadní literatury ke state-buildingu se speciálním zaměřením na neoliberální pojetí Francise Fukuyamy a kritický přístup Davida Chandlera. Práce je metodologicky ukotvena ve Kvalitativní komparativní analýze (QCA), konkrétně ve formě tzv. four-value fuzzy set, která umožňuje spojit kvantitativní a kvalitativní přístupy. Analýza operuje se 23 případy (státy) a pěti proměnnými za účelem zhodnocení unijních praktik state-buildingu vzhledem k odolnosti (resilience) cílených států. Závěr práce vychází z mírného zobecnění umožněného výsledky QCA a shrnuje, že EU lze skutečně považovat za state-building power, neboť svými kroky posiluje odolnost (resilience) států.
|
|
|
Rozšíření NATO na západní Balkán a jeho strategický význam
Tesařová, Šárka ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Karmazin, Aleš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou vývoje začleňování Albánie a Chorvatska do aliančních struktur. První část popisuje politiku otevřených dveří NATO spolu s přístupovými kritérii a přijímacím procesem. Stěžejní částí je vlastní analýza, zda a jak plnily kandidátské státy stanovená přístupová kritéria opírající se o kritéria dle Studie NATO o rozšíření, přičemž pozornost je zejména soustředěna na vybrané faktory - vnitrostátní politickou situaci, veřejné mínění, výši výdajů na obranu, profesionalizaci, interoperabilitu, diplomatické vztahy a spolupráci s NATO, zapojení do misí a vztahy se sousedními státy. Dále je zkoumáno, jaké strategické zájmy mělo NATO v regionu západního Balkánu, přičemž je možné se domnívat, že NATO bylo zřejmě motivováno snahou posílit své pozice na Balkáně. Výsledkem práce je zhodnocení připravenosti jednotlivých kandidátských států, kdy ani Albánie, ani Chorvatsko stoprocentně stanovená přístupová kritéria nesplňovaly, a konečné rozhodnutí NATO bylo tedy více založeno na politickém úsudku a strategii na Balkáně.
|
host ::
RSS.