|
|
Analýza prostorové diferenciace volebních výsledků ČSSD ve volbách do Poslanecké sněmovny v letech 2013-2017
Mencl, Michal ; Císař, Ondřej (vedoucí práce) ; Hanzal, Petr (oponent)
Cílem bakalářské práce je analyzovat územní diferenciaci volební podpory ČSSD ve volbách do Poslanecké sněmovny v letech 2013-2017. Analýze parlamentních voleb v těchto letech se doposud věnuje velmi málo prací. Nejdříve dojde na základě metod volební geografie k definování území, na kterém získali sociální demokraté poměrově největší podporu. Posléze jsou pomocí statistických metod (lineární regrese) určeny charakteristiky, které takové území vykazuje. Tím dojde i k určení nezávisle proměnných, které podmiňují volební podporu ČSSD nejvíce. Jednotkou analyzovaného území jsou okresy České republiky. Práce dochází k závěru, že voličská základna ČSSD se v tomto období příliš nezměnila. Poměrově největší podporu získala ČSSD ve volbách do Poslanecké sněmovny v letech 2013-2017 v téměř stejných okresech České republiky. Dále měla ČSSD větší podporu v okresech s vyšší nezaměstnaností, menším podílem vysokoškoláků, menším podílem osob v exekuci a větším podílem starších osob.
|
|
|
Efekt souseda ve volbách v Královéhradeckém kraji
Frič, David ; Kostelecký, Tomáš (vedoucí práce) ; Daněk, Petr (oponent)
David Frič EFEKT SOUSEDA VE VOLBÁCH V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI Abstrakt Tato práce se zabývá jedním z prostorově kontextuálních vlivů na volební chování, a sice takzvaným efektem souseda. Ten spočívá v ovlivnění voličské přízně bydlištěm kandidáta, v jehož okolí tento kandidát zpravidla získává více hlasů, než průměrně za celý volební obvod, nebo více hlasů, než by se dalo očekávat podle jiných kritérií. Přítomnost a sílu tohoto efektu ověřuje práce na příkladu tří druhů voleb v Královéhradeckém kraji. Analyzuje efekt souseda ve volbách do Poslanecké sněmovny, Krajského zastupitelstva a Senátu. Výsledky působení efektu zkoumá v každých těchto volbách zvlášť a následně porovnává výsledky analýz těchto voleb navzájem, čímž poskytuje ojedinělou komparativní perspektivu tohoto jevu v českých volebních systémech. Význam efektu souseda je porovnáván i mezi vybranými politickými subjekty. Hlavní část analýzy se zaměřuje na jejich volební výsledky v jednotlivých obcích i v celém kraji s ohledem na odlišnost výsledků v domácích obcích kandidátů. Pro dokreslení významu efektu souseda na volební zisky stran byla provedena i regresní analýza, ve které byla případná přítomnost bydliště kandidáta v obci jednou z několika vysvětlujících proměnných vedle některých socioekonomických ukazatelů. V práci byl prokázán celkově...
|
|
|
Geografické faktory volební podpory hnutí ANO ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2013
Šicnerová, Barbora ; Kostelecký, Tomáš (vedoucí práce) ; Tomeš, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na prostorovou analýzu volebních výsledků hnutí ANO ve volbách do Poslanecké sněmovny v České republice v roce 2013. Práce si klade za cíl identifikovat prostorové vzorce volební podpory a odhalit možné podmiňující faktory, které voliče k podpoře tohoto hnutí vedly. Dále se snaží odpovědět na otázky, zda je ANO novou pravicovou stranou nahrazující předchozí pravicové strany (zejména ODS), jestli získalo nejvíce podpory právě tam, kde ji jiné pravicové strany ztratily a zda existují významné regionální rozdíly v podpoře daného hnutí. Jako vysvětlující faktory jsou v práci využívány jak charakteristiky socio-demografické či ekonomické vyjadřující strukturu populace, tak i vlivy místního prostředí, jelikož práce se rovněž snaží zjistit, zda prostorové vzorce volební podpory ANO nějak souvisí s aktivitami společnosti Agrofert, vlastněné předsedou hnutí Andrejem Babišem. Metodicky je práce založena především na analýze agregátních dat o výsledcích voleb v jednotlivých obcích a na analýze sociologických výběrových šetření získávajících informace o volebním chování na individuální úrovni. K analýze byly využity multivariantní statistické metody (především korelační a regresní analýza). Klíčová slova: volební geografie - hnutí ANO - volby - volební podpora
|
|
|
Volební geografie postkomunistických zemí střední a východní Evropy
Sokol, Petr ; Hnízdo, Bořivoj (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent) ; Kouba, Karel (oponent)
Disertační práce se zabývá tématem z oblasti volební geografie, která náleží k širšímu oboru geografie politické. Základní hypotézu práce tvoří předpoklad, že postkomunistické země střední a východní Evropy prošly za 25 let svého postkomunistického období vývojem, který je dovedl ke stavu, kdy zákonitosti volební geografie platné v západní části evropského kontinentu jsou relevantní i v postkomunistickém prostoru. Tuto hypotézu práce ověřuje na třech samostatných oblastech výzkumu. První část práce proto tvoří analýza volební geografie zakladatelských voleb v 17 postkomunistických zemích (včetně NDR). Pomocí metod volební geografie jsou volby v každé zemi zkoumány a země jsou podle výsledků zkoumání rozděleny do skupin podle charakteru volební geografie zakladatelských voleb. V druhé části je zkoumána volební geografie hlavních měst postkomunistických zemí. U každého hlavního města je posuzován jeho podíl na celostátním elektorátu, je měřena jeho odlišnost od zbytku země pomocí indexu odlišnosti a je analyzována síla jednotlivých stranických rodin pomocí koeficientu úspěšnosti v hlavním městě. Na základě těchto tří proměnných je učiněn pokus o kategorizaci hlavních měst postkomunistických zemí. Třetí oblastí, v níž je postkomunistická volební geografie zkoumána, je variabilita volebních výsledků v...
|
|
|
Volební geografie Polska po roce 1989. Teritoriální dimenze výsledků prezidentských voleb a voleb do Sejmu Polské republiky
Šulc, Jan ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Kubát, Michal (oponent)
Rigorózní práce Volební geografie Polska po roce 1989. Teritoriální dimenze výsledků prezidentských voleb a voleb do Sejmu Polské republiky zkoumá prostorové rozložení vzorců volebního chování v Polsku na základě analýzy výsledků všech prezidentských voleb a voleb do Sejmu, které se v zemi odehrály v letech 1990-2011. Hlavní hypotézou, již tato rigorózní práce testuje, je že bývalé hranice mezi Ruskem, Pruskem (Německem) a Rakouskem (Rakousko-Uherskem), mezi něž bylo území dnešního Polska v devatenáctém století rozděleno, stále mají vliv na volební geografii země. Na základě této hypotézy jsou politické strany a prezidentští kandidáti v Polsku rozděleni do dvou předem definovaných kategorii: tradicionalistické a modernistické. Validita této hypotézy je pak dokázána prostřednictvím vizuální analýzy volebních map jednotlivých politických stran a prezidentských kandidátů, a také skrze aplikaci Pearsonova korelačního koeficientu na volební výsledky politických stran z volebních obvodů a volební výsledky prezidentských kandidátů z vojvodství. V současném Polsku existuje velmi jasná trhlina mezi územím v minulosti ovládaným Pruskem (Německem) a velkými městy na straně jedné (tato území dohromady jsou známa jako "Polsko A"), a územím ovládaným Ruskem a Rakouskem (Rakousko-Uherskem) na straně druhé ("Polsko B")....
|
|
|
Ukrajinské prezidentské volby 2004, 2010, volební geografie
Chmelařová, Alžběta ; Voráček, Emil (vedoucí práce) ; Koubek, Jiří (oponent)
Práce se snaží zachytit tendence ve vývoji ukrajinské volební geografie a charakterizovat volební chování ukrajinských voličů v období 2004-2010, s důrazem na prezidentské volby 2010. Ukrajinský elektorát je stabilně regionálně rozdělený, toto dělení můžeme pozorovat už od zisku ukrajinské nezávislosti, Oranžová revoluce tento fakt jen prohloubila a zvýraznila. Prezidentské volby 2010, první prezidentské volby po událostech Oranžové revoluce, se odehrály podle stejného vzoru, ale s jiným výsledkem. Práce se proto pokouší objasnit faktory, které vedly k vítězství Viktora Janukovyče, poraženého kandidáta a antihrdiny z roku 2004. Klíčová slova: volební geografie, prezidentské volby, Ukrajina, Julije Tymošenková, Viktor Janukovyč, volební chování, Oranžová revoluce, regionalismus
|
|
|
Volební geografie Polska po roce 1989
Šulc, Jan ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Kubát, Michal (oponent)
Diplomová práce "Volební geografie Polska po roce 1989" zkoumá prostorové rozložení vzorců volebního chování v Polsku na základě analýzy výsledků všech prezidentských voleb a voleb do Sejmu, které se v zemi odehrály v letech 1990-2010. Hlavní hypotézou, již tato diplomová práce testuje, je, že bývalé hranice mezi Ruskem, Pruskem (Německem) a Rakouskem (Rakousko-Uherskem), mezi něž bylo území dnešního Polska v devatenáctém století rozděleno, stále mají vliv na volební geografii země. Na základě této hypotézy jsou politické strany a prezidentští kandidáti v Polsku rozděleni do dvou předem definovaných kategorii: tradicionalistické a modernistické. Validita této hypotézy je pak dokázána prostřednictvím vizuální analýzy volebních map jednotlivých politických stran a prezidentských kandidátů, a také skrze aplikaci Pearsonova korelačního koeficientu na volební výsledky politických stran z volebních obvodů a volební výsledky prezidentských kandidátů z vojvodství. V současném Polsku existuje velmi jasná trhlina mezi územím v minulosti ovládaným Pruskem (Německem) a velkými městy na straně jedné (tato území dohromady jsou známa jako "Polsko A"), a územím ovládaným Ruskem a Rakouskem (Rakousko-Uherskem) na straně druhé ("Polsko B"). Zatímco první z těchto dvou částí Polska je volební baštou modernistických...
|
host ::
RSS.