|
|
Gestační diabetes mellitus a jeho vliv na stravování žen po porodu.
Kadečková, Klára ; Anderlová, Kateřina (vedoucí práce) ; Krejčí, Hana (oponent)
Ženy, které byly v těhotenství léčené pro gestační diabetes mellitus, mají 40-60% riziko vzniku diabetu 2. typu, obezity a kardiovaskulárního onemocnění v pozdějším věku. Prevencí vzniku těchto onemocnění je racionální strava s omezením příjmu sacharidů, redukce hmotnosti a pravidelná fyzická aktivita. Ženy s anamnézou těhotenské cukrovky by měly být i nadále po porodu pravidelně sledovány. Tato bakalářská práce se zabývá stravou po porodu u žen, které byly v těhotenství sledované pro gestační diabetes mellitus, a jejím vlivem na rozvoj diabetes mellitus 2. typu. Cílem baka- lářské práce je zhodnotit vliv diety při gestačním diabetu na stravování žen po porodu. Vyhod- nocení bude probíhat na základě dotazníkového šetření u dvou skupin respondentek. Jednu skupinu tvoří ženy, které se dostavily na provedení kontrolního orálně glukózového toleranč- ního testu po porodu do Odběrového centra Všeobecné fakultní nemocnice. Druhou skupinu tvoří ženy, které se dostavily na kontrolu do diabetologické ambulance Gynekologicko-porod- nické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice několik dní po porodu. Výsledky výzkumu byly statisticky zpracovány a vyhodnoceny. V závěru práce jsou zformulovány návrhy na zlepšení motivace žen s anamnézou gestačního diabetu k dodržování zásad...
|
|
|
Remise diabetu 2. typu u pacientů na různých dietních režimech
Kábelová, Adéla ; Krejčí, Hana (vedoucí práce) ; Šeda, Ondřej (oponent)
Diabetes mellitus 2. typu (DM2) je vysoce prevalentní metabolické onemocnění spojené s rozvojem specifických komplikací a komorbidit, které negativně ovlivňují kvalitu života a výrazně zvyšují riziko předčasného úmrtí. Hlavním cílem léčby DM2, která v rámci běžné klinické praxe sestává z režimových opatření a farmakoterapie, je tak především oddálení nástupu těchto komplikací. Řada studií z posledních let však přináší důkazy o schopnosti některých intervenčních postupů vést k remisi DM2, tzn. výraznému zlepšení či úplnému vymizení příznaků tohoto onemocnění. Kromě bariatrické chirurgie, mohou k navození remise DM2 vést i některé dietní režimy, jako je nízkoenergetická dieta, dieta s omezením sacharidů a přerušované lačnění. Charakteristika těchto dietních režimů se zaměřením na jejich efekt v léčbě DM2 je shrnuta v teoretické části práce. Cílem praktické části této práce bylo posouzení vlivu uvedených dietních režimů na morfometrické a biochemické parametry spjaté s DM2, a to prostřednictvím klinického a dotazníkového šetření. Bylo zjištěno, že individuální dietní režimy, resp. nízkoenergetická dieta a dieta s omezením sacharidů, byly u většiny jedinců s DM2 spojeny se snížením tělesné hmotnosti, přičemž u diety s omezením sacharidů byl tento váhový úbytek dán výraznějším snížením množství hmoty...
|
|
| |
|
|
Inzulínová rezistence a postprandiální stav u diabetu 2. typu. Vliv frekvence a složení jídel na metabolismus glukózy a další projevy metabolického syndromu
Thieme, Lenka ; Pelikánová, Terezie (vedoucí práce) ; Kunešová, Marie (oponent) ; Šmahelová, Alena (oponent)
Projekt se zabývá možnostmi nutričního ovlivnění diabetu 2. typu (DM2). Cílem projektu bylo zkoumat a) vliv složení jídel a b) vliv frekvence jídel na metabolismus glukózy a další projevy inzulínové rezistence; a charakterizovat vybrané mechanismy účinku dietní intervence u nemocných s DM2. Projekt byl řešen ve dvou samostatných studiích: A. Vliv složení jídel byl testován v rámci randomizované studie, která testovala akutní podání tří jídel se stejným kalorickým obsahem a různým složením makronutrientů na glukózovou toleranci, sekreci inzulínu, GIH a markerů oxidačního stresu v plazmě. Zařazeno bylo 50 nemocných s DM2 a 50 věkově odpovídajících zdravých osob (K). Účastníci konzumovali tři různé snídaně se stejným energetickým obsahem (veganský sandwich; V-meal, hamburger; M-meal, nebo sýrovou bagetu; S-meal). Vzorky krve pro analýzu byly odebrány v časech 0 a za 30, 60, 120 and 180 minut po jídle. Nemocní s DM2 měli ve srovnání s K významně vyšší bazální i postprandiální koncentrace glukózy a inzulínu v plasmě (p<0,001); bazální i postprandiální koncentrace téměř všech GIH (s výjimkou ghrelinu) (p<0,001) a látek reagujících s kyselinou thiobarbiturovou (TBARS) byly významně zvýšeny (p<0,001). Zatímco kyselina askorbová, redukovaný glutathion a aktivita superoxid dismutázy byly nižší u pacientů s...
|
|
|
Srovnání dietních a režimových zvyklostí u diabetiků a nediabetiků
Kotková, Karolína ; Svačina, Štěpán (vedoucí práce) ; Pelcl, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce se věnuje problematice stravovacích a režimových zvyklostí diabetiků 2. typu a nediabetiků. Diabetes mellitus představuje závažné chronické onemocnění se stoupající prevalencí. Práce se zaměřuje na diabetiky 2. typu. Dietní a režimová opatření představují nezbytnou součást léčby. Teoretická část práce se věnuje DM2, dietní léčbě a režimovým opatřením při DM2 a racionální výživě týkající se skupiny nediabetiků. Cílem výzkumu práce je srovnání frekvence konzumace jednotlivých skupin potravin a rozložení jídel během dne u diabetiků 2. typu a nediabetiků. U diabetiků je zkoumán vztah mezi délkou trvání diabetu a jejich stravovacími zvyklostmi. Získaná data pochází ze studie FANTOM, která se uskutečnila na III. interní klinice 1. LF UK a VFN. K získání dat byla použita kvantitativní metoda výzkumu ve formě dotazníkového šetření. Výsledky výzkumu u diabetiků ukázaly nižší konzumaci nezdravých potravin, ale také nižší konzumaci zeleniny oproti nediabetikům. Výsledky hodnotící vztah stravovacích zvyklostí k délce trvání diabetu poukázaly na důležitost edukace v počátku nemoci. Práce potvrdila význam edukace dietních a režimových opatření u pacientů s DM2. Z práce vyplývá doporučení zaměřit se na identifikované problematické typy potravin v praxi nutričního terapeuta a dává podnět k dalšímu...
|
|
|
Mechanismy indukce apoptózy pankreatických β-buněk v důsledku stresu endoplazmatického retikula při diabetu 2. typu
Glatzová, Daniela ; Němcová, Vlasta (vedoucí práce) ; Libusová, Lenka (oponent)
Vzrůstající incidence onemocnění diabetes mellitus 2. typu představuje jeden z hlavních zdravotních problémů 21. století. Roste množství důkazů pro to, že incidence diabetu 2. typu koreluje s narůstající mírou obezity a že důležitým faktorem hrajícím roli při vzniku tohoto onemocnění je zvýšená hladina glukózy a mastných kyselin v krvi. Chronicky zvýšené koncentrace těchto živin indukují apoptózu pankreatických beta-buněk, která následně přispívá k progresi onemocnění. Navzdory intenzivnímu výzkumu však nejsou mechanismy takto indukované ztráty beta-buněk stále objasněny. Narůstá množství důkazů o tom, že jedním z klíčových procesů apoptózy beta-buněk vyvolané působením glukózy a mastných kyselin je indukce stresu endoplazmatického retikula. Cílem této práce je shrnout současné znalosti o indukci apoptózy vlivem stresu endoplazmatického retikula u pankreatických beta-buněk ve vztahu k diabetu 2. typu.
|
|
|
Vliv řízeného tréninku na habituální pohybovou aktivitu u pacientů s diabetes mellitus 2. typu
Sodomková, Gabriela ; Radvanský, Jiří (vedoucí práce) ; Procházka, Miroslav (oponent)
Diplomová práce "Vliv řízeného tréninku na habituální pohybovou aktivitu pacientů s diabetes mellitus 2. typu" ve své teoretické části pojednává o onemocnění diabetes mellitus 2. typu (DM2T), jeho komplikacích a možnostech léčby. Zdůrazněna je pohybová terapie jako hlavní nefarmakologický prostředek ovlivnění inzulínové rezistence. Uvádíme zde základní zdravotní aspekty pohybové aktivity, obecná doporučení i konkrétní sportovní aktivity vhodné pro jedince s DM2T. Upozorňujeme i na možná rizika spojená s pohybem. Zvláštní pozornost věnujeme habituální pohybové aktivitě, čímž míníme energetický výdej v rámci běžných denních aktivit. Cílem praktické části této práce bylo zmapovat úroveň habituální pohybové aktivity pacientů s DM2T a objasnit, jaký vliv má na její realizaci trénink na bicyklových ergometrech. Zabývali jsme se také vlivem pravidelného pohybového režimu na základní zdravotní ukazatele - tělesnou zdatnost a antropometrické parametry. Do výzkumu bylo zařazeno 20 pacientů s DM2T, u kterých byla ukončena terapie inzulínem, a v současnosti jsou léčeni perorálními antidiabetiky a režimovými opatřeními. Ke sledování habituální pohybové aktivity jsme použili krokoměry a Mezinárodní dotazník pohybové aktivity IPAQ. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.