|
|
Complexity of lichen symbiosis
Černajová, Ivana ; Škaloud, Pavel (vedoucí práce) ; Palice, Zdeněk (oponent) ; Spribille, Toby (oponent)
Lišejníky v současnosti považujeme za komplexní symbiotické systémy. Kromě hlavního mykobionta a fotobionta se v jejich stélkách nachází množství sekundárních hub, bakterií a řas nebo sinic. Diverzita těchto asociovaných organismů je intenzivně studována, avšak k jejímu celkovému zachycení máme stále daleko, stejně tak k porozumění jejich významu pro fungování lišejníku jako celku. K zásadním předpokládaným funkcím asociovaných organismů patří vliv na morfogenetické a fyziologické procesy, případně i různé způsoby zvyšováni fitness lišejníku. Tato dizertační práce se snaží nahlížet na lišejníky v jejich celkové komplexitě. Soustřeďuje se na dva modelové systémy - na symbiózu mezi rody Cladonia (dutohlávka) a Asterochloris a na ekologicky vymezená společenstva lišejníků čeledi Verrucariaceae. Klade si za cíl: i) prozkoumat vztah mezi výběrem fotobionta a ekologií lišejníků, ii) definovat referenční rámec pro testování kompatibility mykobiontů a fotobiontů in vitro, iii) prozkoumat diverzitu vybraných sekundárních hub a jejich možné vztahy k hostitelským lišejníkům. Z našich studií vyplývá, že fotobionti obojživelných lišejníků čeledi Verrucariaceae z přílivové zóny mořského pobřeží jsou málo známé ulvofytní řasy. Většina z nich patřila do čeledi Kornmanniaceae (Ulvales) a mnohé představují nové...
|
|
|
Vliv potravní preference všenek (Phthiraptera: Amblycera) na formování jejich mikrobiomů
ŽIŽKOVÁ, Kateřina
Mikrobiomová rozmanitost žvýkacích vší patří k obecně neprozkoumaným tématům. Tato práce poskytuje první náhled na složení mikrobiomů 15 druhů žvýkacích vší rodu Menacanthus. Zjistili jsme přítomnost dvou dominantních symbiotických bakterií, které se vyskytly téměř u všech druhů. Rovněž jsme porovnali rozmanitost mikrobiomů všenek s různými stravovacími preferencemi (druhy krmení krví a peří). Na základě těchto analýz jsme identifikovali hlavní determinanty formující mikrobiomy všenek rodu Menacanthus. Mikrobiomy jsou zejména ovlivněny druhovou identitou Menacanthus, jejím zeměpisným původem, potravinovou preferencí a rozsahem hostitelského spektra, které vši parazitují.
|
|
|
Microbiomes in the context of insect communities
BROWN, Joel James
The aim of this thesis was to investigate the deterministic patterns of insect-associated microbiome community composition and to investigate the role of symbiotic bacteria in insect model systems. I have shown that life stage is a key factor influencing microbiome composition, in both holometabolous and hemimetabolous insects, in addition to host species identity and local environment. I was able to find these deterministic patterns by controlling for diet in field studies of microbiomes, which is a well-known influential factor of microbiome communities. My thesis emphasises the importance of investigating the taxonomic and functional diversity of insect microbiomes and including symbiotic microbes in community level studies.
|
|
|
Transgenerational effects of plant biotic interactions
PUY GUTIÉRREZ, Javier
This thesis focuses on the transgenerational effects triggered by plant biotic interactions and explores their relevance on ecological and evolutionary processes. The following sections document novel results that show their important consequences on different aspects. Primarily, we established the necessary methodology to be able to explore these questions and to disentangle the mechanisms originating the transgenerational plasticity by validating a demethylation method. Then, we checked whether the biotic interactions alter the phenotype via within-generation and transgenerational plasticity, examining the magnitude and direction of the response on each specific "response traits". Lastly, the potential role of transgenerational plasticity for adaptation, species coexistence, creating biodiversity and population and ecosystem functioning is tested.
|
|
|
Mutual development of the Bratislava, the Danube river and the floodplain forests
Falathová, Katarína
The floodplain forest, natural environment of the Danube, is protected area located along the main flow of the river near Bratislava. The question of protection and coexistence of these areas is very important today due to the growth of the city. The regulation of the Danube in the past predetermined the development of the city and set aside territories that are protected. The initiative to restore forgotten branches of Danube is current. The question is, what is the future of this symbiosis of the Danube, floodplain forest and Bratislava, and what are the possibilities of their mutual development? The aim of the research is to contribute to the topic by comparing landscape changes from 1990 to 2018 using CORINE Land Cover (CLC) and to design the possible future direction in research of the Danube and floodplain forests in contact with the southern part of Bratislava.
|
|
|
Comparative methods for studying adaptive traits of fungal symbionts
Veselská, Tereza ; Kolařík, Miroslav (vedoucí práce) ; Voigt, Kerstin (oponent) ; Dvořák, Miloň (oponent)
Říše Fungi odhadem zahrnuje 2,2 až 6,2 milionů druhů, které obývají různorodá prostředí, včetně vodních ekosystémů, extrémně suchých a teplých či mrazivých habitatů po celém světě. Houby vyvinuly rozmanité adaptace a životní strategie, které jim umožňují vypořádat se s nepříznivými podmínkami prostředí. Mezi ně patří i symbióza s jinými organismy, ať už jde o úzkou oboustranně prospěšnou (mutualistickou) asociaci nebo závažné patogenní napadení. Tyto interakce mají nesmírný vliv na fungování ekosystému nevyjímaje zemědělství a lidské zdraví. Pochopení mechanismů umožňujících ustanovení houbových interakcí je nezbytné pro jejich efektivní řízení. Rozvoj rozličných "omics" přístupů nám umožňuje komplexněji než kdy dřív porovnávat odpovědi druhů na podmínky prostředí a získávat tak hlubší vhled do adaptivních mechanismů ležícími za specifickými životními strategiemi. Má disertační práce je rozdělena do čtyř hlavních částí. V první části shrnuji poznatky o adaptacích houbových symbiontů rostlin a živočichů. Dále představuji dva houbové rody, Geosmithia a Pseudogymnoascus, u kterých jsem použila komparativní přístupy k naleznutí adaptivních znaků. Ekologická diverzita v rodě Geosmithia mi umožnila studium adaptivních znaků hub žijících v obligátní symbióze s ambrosiovými brouky a fytopatogenu G....
|
|
|
Photobiont dynamics of Stereocaulon lichens
Vančurová, Lucie ; Škaloud, Pavel (vedoucí práce) ; Bérešová, Anna (oponent) ; Dal Grande, Francesco (oponent)
8 Abstrakt Lišejníky jsou ikonickým příkladem symbiózy. Jsou rozšířeny po celém světě, v některých ekosystémech jsou dominantními autotrofy, někde jedny z mála živých organismů, které dokáží místní podmínky přežít. Rostou na celé řadě substrátů, včetně povrchů vytvořených člověkem. Velká rozmanitost jejich životních strategií souvisí s diverzitou symbiotických partnerů, kteří lišejníkovou stélku tvoří. Tato diverzita dosud z velké části nebyla prozkoumána. Lišejníky jako sesilní organismy také musí často čelit velmi proměnlivému prostředí, případně se přizpůsobit novým podmínkám, do kterých se mohou rozšířit jejich propagule. Jako modelový systém pro studium symbiotických vztahů v lišejnících a souvislostí těchto vztahů s vlastnostmi okolního prostředí jsme si vybrali široce rozšířený rod Stereocaulon. Hlavními cíli této práce bylo (1) zmapovat diverzitu fotobiontů ve stélkách lišejníků rodu Stereocaulon v rámci celého rodu i jednotlivých druhů; (2) identifikovat faktory prostředí ovlivňující distribuci fotobiontů a jejich vztahy s mykobionty v globálním a místním měřítku; a (3) prozkoumat možnost sdílení fotobiontů s jinými lišejníky a půdou. Za tímto účelem jsme v jednotlivých studiích, ze kterých tato práce sestává, využili fylogenetické analýzy ITS rDNA, 18S rDNA, rbcL a genu pro aktin typu I, Illumina...
|
|
|
Úloha trehalózy v mykorhizních asociacích
Šoch, Jan ; Ponert, Jan (vedoucí práce) ; Hála, Michal (oponent)
Mykorhizní symbióza je v přírodě velmi rozšířený fenomén. Mezi symbionty dochází k translokaci živin, přičemž velmi důležitou úlohu v tomto procesu hraje disacharid trehalóza. Tento sacharid však také plní řadu důležitých funkcí v metabolismu hub i rostlin. U hub trehalóza slouží především jako zásobní a transportní sacharid. V metabolismu rostlin naproti tomu trehalóza funguje jako signální molekula, a to již v extrémně malých množstvích. Je tedy pravděpodobné, že na fyzickém rozhraní mezi symbionty by tento sacharid mohl sloužit houbám k ovlivnění metabolismu rostliny. Obdobnou úlohu trehalóza patrně zastává v řadě parazitických interakcí. Ve většině typů mykorhizních asociací vytváří syntéza trehalózy v myceliu uhlíkový sink, který vede k přesunu sacharidů z rostliny. Zcela odlišná situace nastává v těch typech mykorhizní symbiózy, kde rostlina získává sacharidy z houbového symbionta. Některé rostliny totiž dokážou trehalózu účinně utilizovat i jako jediný zdroj energie. Zde se proto otevírá otázka, zda by takové rostliny nemohly trehalózu z houbového symbionta cíleně získávat právě i jako zdroj energie a uhlíku. Tato literární rešerše si klade za cíl výše nastíněné možnosti zhodnotit a diskutovat s ohledem na dostupné literární zdroje. Klíčová slova: mykorhiza, orchideje, parazitismus,...
|
|
|
Fenomén symbiózy jako model pro novou biologii
Lhotský, Josef ; Markoš, Anton (vedoucí práce) ; Černý, Robert (oponent)
Přestože je dnes biologie jednou z nejdiverzifikovanějších věd, dodnes nerozřešila jednu z nejzákladnějších otázek, kterou je překvapivě otázka co je to život. Cílem práce je poukázat na výlučné postavení biologie v rámci přírodních věd, neboť jako jediná je vystavena nutnosti definovat a používat koncepci významu informace. Na rozdíl od jiných věd se biologie musí vypořádat s dosud nereflektovanou dimenzí informace, kterou je právě interpretace: k základním charakteristikám života patří komunikace a interpretace přijímaných informací. Navzdory tomu většina současných teorií evoluce popírá "aktivní" participaci živých bytostí na tomto procesu; organismy jsou popisovány jako mechanické stroje, které vykonávají určitý program, a které jsou tedy řízeny pouze vnějšími silami. Východiskem z tohoto paradigmatu může být zcela nový přístup k metafoře, tzn. k modelování žijících organismů. Jeden z možných přístupů zahrnuje metaforu přirozeného jazyka, tedy analogii mezi sítí historických interakcí a konvenčními výklady informace významu v a) živých bytostech a ii) v systémech přirozeného jazyka. Za nejvhodnější biologický systém použitelný k modelování takových sítí interakcí pak považuji interakce symbiotické, tj. fenomén symbiózy a především symbiogeneze.
|
|
|
Specifické vlastnosti streptomycet izolovaných z lidských tkání
Kodatová, Anežka ; Petříčková, Kateřina (vedoucí práce) ; Zikánová, Blanka (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje aktivitám bakteriálního rodu Streptomyces, a to ve vztahu k rostlinám, živočichům a člověku. Je známa řada symbiotických vztahů streptomycet s rostlinami, existuje ale i patogenní zástupce S. scabies. Jakožto primárně půdní bakterie není jejich asociace s živočichy příliš častá, ale ani výjimečná. Symbiotické vztahy byly pozorovány mimo jiné u několika druhů hmyzu. Streptomycety byly opakovaně izolovány z lidského mikrobiomu, o jejich vlivu na lidské tělo je ale prozatím dostupno minimum informací. Vzhledem k široké produkci sekundárních metabolitů ovlivňujících jiné mikroorganismy lze však předpokládat, že jejich role je nezanedbatelná. Vztah lidských streptomycet a člověka by mohl mít paralelu v jejich symbióze s rostlinami a hmyzem, nelze však vyloučit ani jistý vliv na patogenezi. U testovaných zástupců byla dokázána schopnost beta hemolýzy. Mimo to existují případy závažných onemocnění způsobených streptomycetami. Vedle relativně běžných aktinomycetomů v oblastech Súdánu a Indie byly výjimečně popsány choroby jako zápal plic či absces mozku.
|
host ::
RSS.