|
|
Subkulturní identita dvou hudebních subkultur v České republice - Hip-Hop a Metal
Vejvoda, Jan ; Lütke Notarp, Ulrike (vedoucí práce) ; Hroch, Miloš (oponent)
Oblastí zájmu této práce jsou subkulturní identity dvou dominantních hudebních subkultur v České republice a zejména jejich diskurz. V teoretické části práce je nejprve definována kultura a subkultura. Následně jsou popsány základní teorie diskurzu v subkulturním kontextu. Poté jsou v této práci popsány obě subkultury od jejich prvního výskytu v české kulturní sféře, až po jejich současný stav. Další částí této práce je část praktická, kde je vysvětlena použitá metoda výzkumu, tedy diskurzivní analýza textu a následně jsou uvedeny výsledky této analýzy v podobě vybraných relevantních prvků, které jsou popsány v kontextu dané subkultury. K závěru práce je část, ve které jsou probrány obě subkulturní identity a také vzájemně porovnány. Cílem práce je pomocí diskurzivní analýzy popsat subkulturní identity hiphopové a metalové subkulturu v České republice. Hlavními zdroji práce je pro teoretickou část zejména odborná literatura věnující se kultuře a diskurzu, a také akademické práce, které se věnují tématice analyzovaných subkultur. Pro praktickou část byly analyzovány vybrané online magazíny, které publikují články s hiphopovou a metalovou tématikou.
|
|
|
Potápky, páskové a jejich reprezentace v české kultuře
TRNKOVÁ, Natálie
Tématem této bakalářské práce je swingová subkultura tzv. "potápek" a na ni navazující rock'n'rollová subkultura tzv. "pásků". Zabývá se jejich stylem (image, slang, vystupování, životní styl), a to jako výrazem určitých sdílených životních hodnot (ideologie). Zaměřuje se také na to, jakým způsobem se tyto subkultury dostávaly do konfliktu s oficiální kulturou, životním stylem svých rodičů či totalitní mocí, a také to, jak byli potápky a páskové zobrazováni v české kultuře. Nabízí několik možností vyobrazení revoltujících mládežnických subkultur v české filmografii, dobových časopisech a také v literárních dílech Josefa Škvoreckého, který patřil mezi přední představitele českých potápek i pásků.
|
|
|
Školní zkušenosti jihočeských Punkerů v 80. a 90. letech 20. století
KOPECKÁ, Barbora
Bakalářská práce se bude zabývat členy jihočeské punkové subkultury generace narozené v letech 1970-1980 a jejich zkušenostmi se školským systémem v 80. a 90. letech. Zaměřena bude zejména na vnímání školy, spolužáků, učitelů a studijní výsledky respondentů, resp. jejich vzdělanostní dráhy zejména v kontextu společenských změn roku 1989. V teoretické části bude vysvětlen pojem punk a základní informace o něm. Empirická část bude realizována pomocí kvalitativního výzkumu ve formě strukturovaných rozhovorů, které budou následně interpretovány. Cílem práce bude také objasnit motivy připojení se k subkultuře a její následný vliv na školní docházku a studium člověka. Základní diskutovanou otázkou bude, zda punk znamenal rozchod se školním systémem, nebo zda byl subkulturou, jejíž členové absolvovali běžné studijní dráhy. Dále nás bude zajímat, jak vypadalo vzdělávání a kariérní dráhy těchto lidí po odchodu z punkové subkultury.
|
|
|
Od fandomu k subkultuře
KLECÁN, Martin
Práce je zaměřena na popis a porovnání procesů, které vedou k formování a následným proměnám subkultur a fandomů (například vliv médií, pokrok informačních technologií atd.). Zároveň si také klade otázku, nakolik odpovídají nejrůznější definice těchto dvou termínů realitě, respektive nakolik je nutná jejich aktualizace.
|
|
|
Projekty na podporu kultury z hlediska kategorie symbolického kapitálu (na materiálu projektu na podporu městské kultury BU2R - projekt Budvaru)
KOŠAŘOVÁ, Markéta
Tato práce se věnuje tématu pronikání obchodních značek do sféry kulturní a umělecké produkce na případu BU2R, projektu pivovaru Budějovický Budvar na podporu nemainstreamové kultury, jenž fungoval mezi lety 2007 a 2018. BU2R byl marketingovou platformou, jejímž úkolem bylo propagovat značku Budweiser Budvar na poli alternativní a nezávislé kultury se zaměřením na městské prostředí a subkultury. Práce analyzuje strategie, jež tato platforma využívá pro začlenění se do zacílené oblasti kultury a popisuje projekty, které BU2R podporoval a na kterých spolupracoval. Principy jejího fungování jsou interpretovány mimo jiné na základě teorie moderního mýtu sémiologa Rolanda Barthese a teorie kulturního společenského pole sociologa Pierra Bourdieu. Práce blíže představuje detaily této taktiky, jejíž úspěšnost tkví především v tom, že ze sponzorovaných projektů vytváří vlastní obsah, samotný materiál reklamní kampaně, přičemž autoři daných kulturních a uměleckých projektů si obvykle tohoto principu nejsou vědomi a ne zcela záměrně se pak podílejí na tvorbě této kampaně.
|
|
|
Vývoj jazyka českých hiphopových médií od subkultur k mainstreamu
Mrázková, Marie ; Hroch, Miloš (vedoucí práce) ; Podzimek, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá historií hiphopové subkultury a zaměřuje se na postavu rappera a rapperky. Cílem práce je zanalyzovat vybraná tuzemská média zaměřující se na hip hop a určit, jaká je jejich obsahová, jazyková stránka, jak je v nich prezentovaná postava rappera a rapperky a jaká je genderová vyváženost analyzovaného obsahu. Práce je členěna na teoretickou a metodologickou část. Teoretická část se nejdříve zaměřuje na historii hiphopové subkultury v celosvětovém měřítku a jejím rozvoji v Čechách. V první části historie je pozornost věnována hlavním milníkům vývoje hiphopové subkultury s orientací na její hudební složku, hiphopová média a další možné prostředky jejího šíření. V popisu vývoje hip hopu v českém prostředí se práce zaměřuje na rozvoj hudebního žánru, představení zásadních interpretů a propojení kontextu s dalšími prvky šíření hiphopové subkultury do mainstreamu. Součástí teoretické části práce se rovněž zabývá vývojem akademického studia subkultur, kulturálních studií a postsubkulturního směru. Další kapitola se zaměřuje na postavu rappera a rapperky a jejich různé typy a charakteristiky. Metodologická část obsahuje popis kritické diskurzivní analýzy a obsahové analýzy, následně uvádí výzkumné otázky a vysvětluje výběr zkoumaného vzorku. Analýza proběhla na dvou žánrově...
|
|
|
Jak přispěly tuzemské hudební časopisy k procesu komercionalizace elektronické taneční hudby?
Vacek, Vojtěch ; Hroch, Miloš (vedoucí práce) ; Groman, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá rolí tištěných hudebních médií v procesu komercionalizace elektronické taneční hudby v České republice v nultých letech. Vlastní výzkum se opírá o teoretický přístup subkulturálních studií, přesněji o Chicagskou školu. Teoretická část je zaměřena na definici pojmů jako subkultura, morální panika, subkulturní kapitál a komercionalizace. Empirická část je zaměřena na kvalitativní výzkum vybraných médií složený z obsahové analýzy dobových periodik a polostrukturovaných rozhovorů s vybranými redaktory médií. Celkem bylo v rámci výzkumu analyzováno 134 vydání a byli realizovány čtyři rozhovory s respondenty. Ze získaných výsledků vyplývá role vybraných časopisů jako subkulturních médií, které se významně zasloužili za rozvoj elektronické taneční hudby u nás. Za využití získaných výsledků práce definuje hlavní události a významy, kterými vybraná média ovlivňovala tehdejší scénu taneční hudby. 1
|
|
|
Počátky hiphopové subkultury v České Republice se zaměřením na rapovou scénu
Musilová, Michaela ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Cílem předkládané diplomové práce je zmapovat počátky hiphopové subkultury v České Republice s hlavním důrazem na rapovou scénu. Zkoumaný fenomén má na našem území kořeny již v osmdesátých letech dvacátého století, vyloženě o hiphopové subkultuře můžeme mluvit ale až v letech devadesátých. Práce představuje počáteční hudební tvorbu interpretů, organizaci a průběh prvních koncertů a ostatních hiphopových akcí. Dále se zaměřuje na okolnosti založení a počáteční fungování specializovaného webu, časopisu, nahrávacího studia a vlastních hudebních vydavatelství. Stěžejním pramenem jsou rozhovory s příslušníky dané subkultury a to nejen s rappery a DJi, ale také organizátory různých akcí, zakladatelem časopisu, festivalu, nebo studia. Jako sekundární pramen byla využita odborná literatura, časopisy, dokumenty, televizní pořady a podcasty. Klíčová slova Orální historie, hip hop, rap, subkultura
|
|
| |
|
|
Extrémní metal - subkultura a identita
Pospíšilová, Anna ; Doubek, David (vedoucí práce) ; Lipský, Matěj (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo zkoumat identitu extrémně metalových muzikantů. V teoretické části byly vymezeny pojmy identita, žánr, subkultura a byla nastíněna stručná historie extrémního metalu. V empirické části byl prezentován výzkum, ve kterém bylo kvalitativními metodami analyzováno 8 polostrukturovaných rozhovorů s muzikanty grindcoru, black metalu, trash metalu a death metalu. Následně byla provedena analýza rozhovorů, ze které vzešlo 11 hlavních kategorií, které charakterizují individuální zkušenost extrémně metalových muzikantů. Na základě získaných výsledků a dat ze zúčastněného pozorování vznikla kapitola identita extrémně metalového muzikanta v rámci které vyvstaly 2 hlavní oblasti, čistota metalu a energie metalu, které tvoří základní pilíře identity extrémně metalového hudebníka. V následující kapitole byly získaná data zasazena do širšího kontextu pomocí komparace s teoretickými východisky práce. KLÍČOVÁ SLOVA Metalová hudba, identita, subkultura, etnografie, analýza rozhovorů
|
host ::
RSS.