|
|
Subjunktiv v současné francouzštině a jeho didaktická aplikace
Havelková, Jana ; Loucká, Hana (vedoucí práce) ; Nádvorníková, Olga (oponent)
Zatímco čeština rozlišuje tři slovesné způsoby, francouzština definuje čtvrtý slovesný způsob jako subjunktiv. Subjunktiv v českém jazyce neexistuje, a proto je pro studenty i učitele mnohdy těžko uchopitelný. Hlavním cílem předkládané práce je zmapovat prezentaci francouzského slovesného způsobu subjunktivu ve vybraných gramatikách určených studentům a učitelům francouzského jazyka a nastínit jejich odlišné přístupy k jeho charakteristice. Druhým cílem je analýza způsobu prezentace ve vybraných učebnicích a pracovních sešitech používaných ve výuce francouzštiny na českých školách. Práce je rozdělena na tři části. V úvodní části analyzuji odlišné přístupy k prezentaci subjunktivu v referenční gramatice P. Charaudeaua - Grammaire du sens et de l'expression, v gramatikách FLE od G. D. de Salins - Grammaire pour l'enseignement/apprentissage de FLE, M. Callamand - Grammatique vivante du français a přístupem odlišnější gramatice A. Monnerie-Goarin - Le français au présent. S cílem zjistit, jakým způsobem je slovesný způsob typologicky odlišného jazyka prezentován výhradně českému publiku, jsem také analyzovala českou gramatiku - Francouzskou mluvnici autorského kolektivu J. Hendrich, O. Radina, J. Tláskal. Jednotlivé gramatiky přistupují k výkladu subjunktivu rozdílně. Některé přistupují k výkladu od...
|
|
|
Španělská modalita z pohledu vztahů mezi modálními významy
Kratochvílová, Dana ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Zavadil, Bohumil (oponent) ; Aurová, Miroslava (oponent)
Dana Kratochvílová Španělská modalita z pohledu vztahů mezi modálními významy (disertační práce) Abstrakt: Tato práce se zabývá tzv. šedými zónami, které se nacházejí uvnitř španělského modálního systému. V těchto oblastech se setkává více modálních významů. V jednotlivých kapitolách analyzujeme postupně vztahy mezi modálními významy potenciálním a reálným, potenciálním a hodnotícím, hodnotícím a volním, volním a tázacím, tázacím a potenciálním, potenciálním a volním. Zabýváme se různými typy interakcí mezi nimi, které je možné nalézt v rámci španělštiny, a pozorujeme, jaké důsledky tyto interakce mají a jak na ně jazyk reaguje. Klíčová slova: modalita, modus, subjunktiv, španělština
|
|
|
Modus v substantivních větách v současné španělštině
Tomeš, Jan ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Kratochvílová, Dana (oponent)
KLÍČOVÁ SLOVA subjunktiv, substantivní věty, španělština, čeština, norma, úzus ! ABSTRAKT Použití dvou slovesných modů - indikativu a subjunktivu - je ve španělštině hojně diskutované téma, jemuž bylo věnováno již mnoho studií a prací. Díky tomu, že volba modu podléhá mimo jiné i postoji mluvčího, se však často systémová norma liší od běžného úzu. Tato práce se věnuje použití indikativu a subjunktivu na poli substantivních vět, a to po slovesech entender, comprender, admitir, aceptar, explicar sospechar, imaginar(se), figurarse, suponer a quejarse v hlavní větě. Norma, jíž se zaobírá teoretická část práce, je následně konfrontována s analýzou vybraných výskytů v CRAE, tedy s územ. Další analýza provedená pomocí paralelního korpusu InterCorp porovnává situaci, která v této oblasti panuje v češtině.
|
|
|
Volba modu v přípustkových větách v současné španělštině
Tomková, Veronika ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Kratochvílová, Dana (oponent)
Přípustkové věty se ve španělštině pojí s odlišnými mody podle stupně jistoty mluvčího vzhledem k platnosti výpovědi. Častými typy přípustkových vět jsou se věty se spojkou aunque a konstrukce uvozené předložkou por. Jednotlivé typy mají stejná obecná pravidla pro použití indikativu a subjunktivu, ale u obou typů je užití modů jiné. V této práci se zabýváme nejprve normou platnou pro volbu modů v přípustkových větách a poté je tato norma porovnávána s územ v jednojazyčném španělském jazykovém korpusu CREA a paralelním španělsko-českém korpusu InterCorp.
|
|
|
Chybné užití konjunktivu ve vedlejších větách v současné italštině
Bucci, Anna-Marie ; Štichauer, Pavel (vedoucí práce) ; Špaček, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá konjunktivem a jejím cílem je zmapovat jeho chybná užití v současné italštině. Nejprve se věnuje slovesnému způsobu ve vztahu k ostatním kategoriím slovesa a dále stručně představuje tematickou kategorii modality, jejímž prostředkem konjunktiv často je. Dále práce zachycuje jednotlivé přístupy ke konjunktivu v současné italštině a různé názory na jeho funkci. Na závěr teoretické části předkládá tato práce přehled slovotvorných norem a pravidel užití konjunktivu. V praktické části se práce zabývá zkoumáním chybných užití konjunktivu, přičemž vychází z korpusu mluvené italštiny Lessico di frequenzadell'italianoparlato a z webového korpusu itWaC. Zde práce klasifikuje chyby do tří skupin: na nesprávně utvořené nepravidelné tvary, na případy, kdy je konjunktiv nahrazen indikativem a na případy, kdy nebyla dodržena pravidla souslednosti časové. Práce se u každé skupiny chyb pokouší o zdůvodnění jejího výskytu v současné italštině. Klíčová slova Konjunktiv, chyba; slovesný způsob; korpus; modalita; současná italština.
|
|
|
Funkce slovesných paradigmat "hablara" a "hablase" v současné španělštině
Rýdlová, Lenka ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Krinková, Zuzana (oponent)
Tato práce je věnována problematice slovesných paradigmat hablara a hablase v současné španělštině. Ukázali jsme, že použití paradigmatu hablara je z historických důvodů mnohem širší než užití paradigmatu hablase, které je možné použít jen ve funkci subjunktivu. Tvar hablara (a nikoliv hablase) lze v souladu s platnou jazykovou normou použít i ve významu předminulého času indikativu (přestože se toto použití obecně nedoporučuje), dále pak namísto kondicionálu u modálních sloves querer, deber a poder a zároveň i v apodozi podmínkových souvětí nereálných v přítomnosti. Tato dvě paradigmata se tedy dají mezi sebou libovolně zaměňovat jen v případě, že plní subjunktivní funkci. Na základě vlastní frekvenční analýzy dvaceti nejpoužívanějších španělských sloves v jazykovém korpusu CREA bylo prokázáno, že četnost výskytu tvaru hablase je ve Španělsku průměrně 18% a v Latinské Americe průměrně pouze 10%. Tvrzení některých jazykovědců, že frekvence formy na -se je obecně mírně vyšší v záporných větách naše analýza daného korpusového materiálu nepotvrdila, nicméně analýza paralelního korpusu InterCorp naznačila, že frekvence paradigmatu hablase roste (o 7%) v podmínkových souvětích nereálných po spojce ‚si'.
|
|
|
Konjunktiv v italštině a jeho české ekvivalenty v paralelním korpusu InterCorp
Kordošová, Karolína ; Štichauer, Pavel (vedoucí práce) ; Špaček, Jiří (oponent)
Cílem této bakalářské práce je přiblížit problematiku italského konjunktivu a jeho vhodného překladu do českého jazyka. Nejprve se budeme zabývat obecnou definicí tohoto slovesného způsobu jako takového, později přejdeme ke srovnání s jeho podobou a funkcí v italském jazyce. Hlavní náplní práce pak bude konfrontace vybraných italských sloves v tvarech konjunktivu s jejich českými ekvivalenty. Jejich vyjádření jsou však mnohdy nejednoznačná z důvodu neexistence tohoto slovesného způsobu v českém jazyce. Proto nám k samotnému zpracování této části poslouží paralelní korpus InterCorp, jehož užitečnou funkci a široké využití také krátce představíme. V závěru práce zrekapitulujeme doposud zjištěné poznatky a pokusíme se komplexně shrnout dané téma.
|
|
|
Volba modu ve španělských konstrukcích s modálním významem potenciálním (s přihlédnutím k situaci v češtině a italštině)
Kratochvílová, Dana ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Zavadil, Bohumil (oponent)
v českém jazyce Volba modu ve španělských konstrukcích s modálním významem potenciálním (s přihlédnutím k situaci v češtině a italštině) Klíčová slova: modus, subjunktiv, potenciálnost, korpus, španělština, italština, čeština Ve své práci studuji volbu modu ve španělských konstrukcích, které vyjadřují MV potenciální. Za pomoci sekundární literatury i jazykových korpusů zkoumám systémové možnosti alternace mezi subjunktivem a indikativem, sémantické rozdíly z této alternace vyplývající i četnost výskytu jednotlivých modů. Provádím také srovnání se situací v češtině a italštině, které má pomoci lépe proniknout do dané problematiky. Výsledky mého zkoumání mne přivedly k závěru, že pro skutečné pochopení vztahu mezi mírou potenciálnosti obsažené ve výpovědi a modem v ní uplatněným je třeba zkoumat jednotlivé výrazy potenciálnosti samostatně, neboť modus se po nich neuplatňuje stejně, a to ani tehdy, jedná-li se o výrazy synonymní. Naproti tomu v italštině je užití konjunktivu po tomto typu výrazů více formalizováno. Čeština nám systémový nástroj, který by byl schopen nahradit španělský subjunktiv ve všech kontextech, nenabízí. Je však možný jeho překlad prostřednictvím budoucího času či podmiňovacího způsobu.
|
|
|
Konjunktiv v rumunštině ve srovnání s jinými románskými jazyky
Frías Valtrová, Nataša ; Zavadil, Bohumil (vedoucí práce) ; Štichauer, Jaroslav (oponent)
Konjunktiv je v románských jazycích nejkomplexnější slovesný způsob. Má širokou škálu využití. V této práci porovnáváme použití a kvalitu tohoto slovesného způsobu v hlavních románských jazycích a několika vedlejších (galicijštině, katalánštině a sardštině). Je zajímavé, že ne všechny jazyky vykazují stejný počet slovesných časů a že dokonce původ některých z těchto časů má základ v různých latinských zdrojích. Rumunština je hlavním předmětem naší studie, a je výchozím bodem celé práce. Naše práce ukazuje, že i přes výrazné rozdíly se rumunština řídí stejnými vzory, jako zbytek románské jazykové rodiny. I přesto specifická zvláštnost rumunské syntaxe, kterou je chybějící infinitiv v obsahových větách, ostře kontrastuje s nadměrně rozvinutým portugalským časovaným infinitivem. Po analýze kvality a využití konjunktivu je práce zakončena vybranými větami z šesti jazyků uvedených výše a umožňuje formulaci závěrů týkajících se povahy a výskytu konjunktivu.
|
|
|
Konjunktiv vs. indikativ ve vedlejších větách
Jungwirthová, Klára ; Špaček, Jiří (vedoucí práce) ; Štichauer, Pavel (oponent)
Konjunktiv, indikativ, vedlejší věty Úkolem této bakalářské práce je v úvodu podat stručný přehled užití konjunktivu ve vedlejších větách. Klasifikaci dělit na případy, kdy: a) konjunktiv je povinný, b) konjunktiv je vůči indikativu stylistickou volbou, c) konjunktiv a indikativ odlišují význam. V hlavní části se soustředit zejména na ty formy (po některých neosobních výrazech, slovesech, spojkách, v souslednosti časové, v nepřímých otázkách aj.), kde lze pozorovat kolísání úzu. V exemplifikaci se opřít hlavně o korpusy psané italštiny on-line. Dílčí zjištění doprovodit analytickým komentářem. Závěrem výsledky utřídit a zhodnotit.
|
host ::
RSS.