|
|
Mezifázová reologie jakožto účinný nástroj k popisu mezifázového chování biofilmů
Kachlířová, Helena ; Kráčalík, Milan (oponent) ; Smilek, Jiří (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na optimalizaci metody mezifázové reologie pro její využití ke studiu chování mikrobiálních biofilmů na rozhraní kapalina-vzduch a jejím následném využití ke studiu tvorby biofilmu za optimálních a stresových podmínek. Pro studium tvorby biofilmu byla zvolena mikrobiální kultura Kombucha, která vytváří na mezifázovém rozhraní celulózový biofilm. K vytvoření stresových podmínek pro růst biofilmu bylo vybráno snížení koncentrace živin, změna pH a iontové síly. Dále byla zjišťována schopnost regenerace vzniklého biofilmu. Tvorba biofilmu byla pozorována ve všech případech kromě zvyšování iontové síly, kdy k tvorbě biofilmu nedošlo. Nejlépe biofilm rostl podle očekávání za optimálních podmínek, tedy při koncentraci sacharózy 100 g/l.
|
|
|
Produkce vybraných metabolitů pomocí kvasinek a řas kultivovaných ve stresových podmínkách
Mariničová, Veronika ; Kočí, Radka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená práce se věnovala především srovnání produkce vybraných metabolitů pomocí karotenogenních kvasinek a mikrořas kultivovaných v podmínkách externího stresu. Mezi hlavní sledované metabolity patřily karotenoidy, dále další lipofilní látky a lipidy. Biotechnologická nadprodukce těchto metabolitů by mohla sloužit jako zdroj potenciálně prospěšných látek nejen pro farmaceutický, kosmetický a potravinářský průmysl, ale rovněž pro produkci biopaliv třetí generace. V poslední době se zvyšuje zájem o biopaliva především z mikrořas, které mají vysoký potenciál v produkci biopaliv, které se zdají být nadějným zdrojem. Teoretická část se zabývá popisem jednotlivých rodů karotenogenních kvasinek, mikrořas, sinic, chemickým složením produkovaných metabolitů a stručnou biosyntézou. Dále byly popsány jednotlivé metody, které sloužily pro analýzu produkce sledovaných metabolitů. Experimentální část je zaměřena na srovnání produkce karotenoidů, koenzymu Q, ergosterolů (fytosterolů) a lipidů pomocí kvasinek, mikrořas a sinic. Jako zdroj externího stresu byl zvolen teplotní, solný a světelný stres. Z kvasinkových kmenů byly prostudovány kmeny Rhodotorula glutinis, Rhodotorula mucilaginosa, Sporidiobolus pararoseus a Cystofilobasidium macerans. V případě mikrořas a sinic se jednalo o kmen Scenedesmus obliqus, Scenedesmus dimorphus, Chlorella sorokiniana, Chlorella saccharophila, Botryococcus brauni, Synechococcus nidulans a Arthrospira maxima. U kvasinkových a řasových kmenů bylo stanoveno optimum pro růst, produkci karotenoidů a lipidů. Aplikovaný solný stres vykazoval výrazný likvidační efekt na řasové a sinicové kmeny. V rámci diplomové práce byl rovněž sledován stres biologický, tzv. ko-kutlivace mikrořas a kvasinek. Další experimenty budou předmětem navazujících prací.
|
|
|
Autofagie jako mechanismus adaptace kvasinek
Zieglerová, Leona ; Váchová, Libuše (vedoucí práce) ; Zikánová, Blanka (oponent)
Autofagie je degradační cesta, zachovalá od kvasinek až po savce. Výjimečnost této cesty tkví v její funkci, uplatňuje se v buňce především za nepříznivých podmínek. Pomáhá buňce obstarávat esenciální živiny pro život, odstraňuje poškozené nebo nadbytečné organely, agregáty proteinů a pomáhá s jejich recyklací a udržuje stálé vnitřní prostředí. Těmito funkcemi může buňce prodloužit život a ta přečká nepříznivé podmínky. Autofagie může vyvolávat i buněčnou programovanou smrt typu II. Tato práce se zabývá popisem základního autofagního procesu, regulací a vlivem autofagie na adaptaci kvasinek k stresovým podmínkám. Také představuje jednotlivé druhy specifické autofagie. Pochopení mechanismu a regulace autofagie u kvasinek může pomoci se studiem autofagie u savců. U nichž poruchy této degradační cesty způsobují řadu onemocnění (především neurodegenerativních), autofagie také ovlivňuje vznik nádorů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Studium vlivu fyzikálních a chemických stresů na vznik mutátorového fenotypu u Bacillus subtilis
Šoberová, Tereza ; Lichá, Irena (vedoucí práce) ; Schierová, Michaela (oponent)
V okolním prost edí bakterií dochází k neustálým zm nám životních podmínek. Jednou z možností jak se bakterie mohou na tyto zm ny adaptovat by mohlo být zvýšení muta ní rychlosti. Mutabilita bakterií je za normálních okolností udržována na velice nízké hladin pomocí r zných kontrolních a opravných mechanism . Jedním z nich je mismatch repair systém, který se výrazn podílí na udržení genetické stability organism . Vy azením funkce tohoto systému, dochází k vzniku v tšího po tu mutací v bu ce. V p ípad , že se bakteriální populace nachází v nep íznivém prost edí, m že být tato vlastnost výhodou v adaptaci na nové životní podmínky. Do jaké míry se tyto mechanismy podílí na adapta ních procesech u Bacillus subtilis zatím není prokázáno. Na adaptivní mutagenezi proto byla zam ena p edchozí práce z naší laborato e, která se zabývala vytvo ením experimentálního systému pro kvantifikaci mutageneze. Na modelovém organismu Bacillus subtilis byla pomocí této metody m ena rychlost vzniku mutací v nestresovaném prost edí a v p ítomnosti n kolika vybraných stres . Bylo zjišt no, že limitace živinami ve stacionární fázi, hyperosmotický stres ani zvýšená kultiva ní teplota muta ní rychlost nezvyšují. Po sestrojení modelu pro m ení zm n exprese protein mismatch repair systému, nebyly p i porovnání míry exprese t...
|
|
|
Předseťové úpravy osiva čiroku pro klíčení ve stresových podmínkách
Šourek, Petr ; Pazderů, Kateřina (vedoucí práce) ; Ludmila, Ludmila (oponent)
Autorský referát
Čirok (Sorghum bicolor (L.) moench) představuje jednu z nejvýznamnějších potravinářských obilnin. V České republice se však řadí mezi alternativní plodiny. Je zajímavou alternativou kukuřice nejen jako potravinářská plodina, ale i pro krmné a energetické využití.
Klíčivost některých semen je omezena různými faktory, jednak dlouhou dobou dozrávání, jednak existencí inhibičních látek aj. Proto je snaha upravit před výsevem některá semena a vyzkoušet vhodný postup. Hydratační úpravy se v posledních letech stávají obvyklým předseťovým ošetřením osiv u mnoha druhů plodin. Jsou prováděny jako úpravy ke zlepšení semenářských parametrů osiva, především pro zvýšení rychlosti a uniformity klíčení a vzcházení, zároveň snižují minimální teplotu pro klíčení, citlivosti k vodnímu stresu a nedostatku kyslíku při klíčení.
Diplomová práce se věnuje klíčivosti osiva čiroku (Sorghum bicolor (L.) Moench) v nepříznivých (stresových) podmínkách, v tomto případě v podmínkách fyziologického sucha.
Cílem práce bylo zhodnotit možnosti předseťových úprav osiva čiroku pro zlepšení klíčivosti ve stresových podmínkách. Na základě tohoto zkoumání byly vyhodnoceny genotypy odolnější vůči suchu při klíčení. Současně byla posouzena nejlepší metoda hydratačních úprav pro zlepšení odolnosti vůči suchu při klíčení.
Pro praxi bylo zjištěno, že pomocí tohoto testu je možno otestovat klíčivost ve stresových podmínkách a na základě toho zjistit, které odrůdy se v těchto podmínkách dají pěstovat.
|
|
| |
host ::
RSS.