|
|
Výživa telat do třetího měsíce věku
Bázlerová, Lenka
Práce se zabývá pochopením důležitosti správné výživy telat do 3. měsíce věku, protože jen zdravé a vitální tele je schopno maximálně využít genetický potenciál v produkčním období a tím mít pozitivní vliv na ekonomiku celého chovu. V první části je popsán aktuální stav skotu v České republice, kde je zahrnuta i statistika narozených a uhynulých telat. Většina úhynů je spojena s neadekvátním ošetřením a nedostatečným napojením mleziva telatům. Vývoj telat lze rozdělit do tří období, které jsou navzájem závislé. Tyto období jsou: období mlezivové, mléčné a rostlinné. Mlezivové období je zaměřeno zejména na kvalitu mleziva, hygienu při napájení, či způsoby ovlivňování kvalitního mleziva. V mléčném období jsou popsány způsoby krmení telat mlékem a mléčnými krmnými směsmi a také navykání telat na rostlinná krmiva, které jsou zásadní pro odstav telat. Na závěr jsou popsány nejčastější chyby ve výživě a napájení telat, a jejich dopady na celkový zdravotní stav telat.
|
|
|
Odchov telat s použitím různých dávek mléka
Paulíčková, Michaela
Cílem diplomové práce bylo porovnat vliv krmení odlišnými dávkami mléka na zdravotní stav, hmotnost a hmotnostní přírůstky telat, konzistenci výkalů, krevní parametry a vliv na přírůstky při rostlinné výživě. Experiment diplomové práce byl uskutečněn na 2 skupinách telat (n = 30) kdy první skupině (pokusná) bylo podáváno celkem 6 litrů mléka za den a druhé skupině (kontrolní) 10 litrů za den. Telata byla krmena 2x denně a po celou dobu měla k dispozici pitnou vodu a startér. Po porodu byla telata napojena kolostrem do 2 hodin a celkem 3 dny byla na mlezivové výživě, do experimentu byla zařazena 4. den, kdy byla vážena a přecházela na mléčnou krmnou směs. Druhé vážení proběhlo při ukončení pokusu a to ve věku 38 dní. Třetí vážení proběhlo na rostlinné výživě ve věku 155 dní. Průměrná počáteční hmotnost všech telat byla 33,5 kg. Konečná hmotnost byla statisticky průkazně nižší u pokusné skupiny, kdy průměrná konečná hmotnost byla 57,8 kg a u kontrolní skupiny 65,9 kg. Průměrný celkový hmotnostní přírůstek u pokusné skupiny byl 26,4 kg a u kontrolní 30,3 kg. Příjem startéru byl statisticky průkazně vyšší u pokusné skupiny. Pokusná skupina měla lepší hodnocení konzistence výkalů. U druhého odběru krve měla pokusná skupina hladinu ?-glutamyltransferázy v krvi nad referenčním rozmezím a to 0,62 µkat/l a statisticky byl prokázán rozdíl mezi pokusnou a kontrolní skupinou. Statisticky průkazná byla vyšší hladina albuminů u kontrolní skupiny při druhém odběru. Výsledky experimentu jednoznačně nedokladují lepší nebo horší efekt krmení různých dávek mléka v období mléčné výživy, vyšší dávky mléka zajistily vyšší přírůstky v období mléčné výživy, což ale znamená vyšší ekonomické náklady.
|
|
|
Návrh a modernizace automobilového startéru
Bednář, Vojtěch ; Mach, Martin (oponent) ; Hájek, Vítězslav (vedoucí práce)
Práce se zabývá modernizací automobilového startéru. V první a druhé části byla provedena analýza druhů startérů z hlediska konstrukce a rozboru pohonu startéru. V třetí části byl proveden elektromagnetický návrh stejnosměrného motoru s permanentními magnety dle zadaných parametrů, jenž je pohonem zadaného startéru.
|
|
| |
|
|
Mechanismus vysouvání pastorku automobilového startéru
Sláma, Miloslav ; Janda, Marcel (oponent) ; Hájek, Vítězslav (vedoucí práce)
Práce se zabývá popisem způsobů vysouvání pastorků automobilového startéru a zhodnocením výhod a nevýhod jednotlivých řešení. V první kapitole se práce zabývá principem činnosti stejnosměrných motorů a parametry spouštěčů. V druhé části práce jsou jednotlivé systémy teoreticky rozebrány z hlediska konstrukce a jejich výhod a nevýhod. Třetí část je zaměřena na nejpoužívanější systém, který je analyzován z hlediska spolehlivosti mechanické a elektrické. Posledním bodem práce je návrh experimentální analýzy startéru s výsuvným pastorkem.
|
|
|
Analýza, návrh a optimalizace automobilového startéru
Benetka, Martin ; Hýsek, Roman (oponent) ; Hájek, Vítězslav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na automobilové spouštěče, problematiku při používání za nízkých teplot, jejich konstrukci a charakteristiky. První část práce je teoretická, jsou v ní popsány jednotlivé druhy spouštěčů, princip funkce, konstrukce, výhody a také nevýhody jejich použití. Dále pak problematika spouštění spalovacích motorů a základní technické požadavky kladené na spouštěče. Část práce je též věnována popisu a významu jednotlivých charakteristik spouštěčů i spalovacích motorů. Poslední část teoretické části je věnována metodě konečných prvků a programů, které tuto metodu využívají. Praktická část je zaměřena na analytický elektromagnetický výpočet startéru, jehož výsledkem jsou pracovní charakteristiky spouštěče. Vypočtené hodnoty se porovnávají s hodnotami, které byly měřeny přímo na startéru. Další porovnání je s hodnotami z výpočtu programu RMxprt a výpočtem metodou konečných prvků za pomoci programu Maxwell. V této části se nachází také návrh na zlepšení rozložení magnetické indukce ve statoru stroje.
|
|
| |
|
|
Metabolická aktivita mezofilních zákysů při výrobě sýrů s bílou plísní
Štěpničková, Jana ; Vítová, Eva (oponent) ; Babák, Libor (vedoucí práce)
Diplomová práce byla prováděna ve společnosti Pribina s.r.o. a byla zaměřena na sýry s bílou plísní na povrchu. Práce se zabývala sledováním průběhu kysacích křivek u používaných zákysů a to na základě měření teploty, titrační kyselosti a pH v určitých časových intervalech. Kysací křivka byla vyhodnocena jako nepřímé stanovení změny kyselosti zákysu za jednotku času. Dále byla měřena aktivita jednotlivých zákysů a to na základě měření změny pH za jednotku času. Byl sledován vliv kultivačních podmínek na změny chování bakteriálních kultur, kdy sledované zákysy byly složeny z mezofilních a termofilních bakteriálních kmenů.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.