|
|
Výživa vysokoprodukčních dojnic v první fázi laktace
Paulíčková, Michaela
Cílem mé bakalářské práce bylo popsat výživu vysokoprodukčních dojnic v první fázi laktace, uvést základní krmiva používaná ve výživě vysokoprodukčních dojnic. Dále potřeby vysokoprodukčních dojnic na živiny a také popsat důsledky způsobené špatnou výživou, jak na produkci a reprodukci, tak i na metabolismus. Práce je zaměřená na výživu vysokoprodukčních dojnic a změny metabolismu způsobené špatnou výživou. Na začátku bakalářské práce je popsána anatomie částí předžaludku a žaludku skotu a také jejich fyziologie trávení, motorika, přežvykování a produkce plynů. Dále se práce zaměřuje na krmiva používaná ve výživě dojnic, s rozdělením na objemná a jadrná krmiva. Následuje stručná charakteristika výživy v první fázi laktace a požadavky dojnic na živiny, kterými je energie, sušina, sacharidy, dusíkaté látky, vláknina, tuky, minerální látky a vitamíny. V druhé polovině je popsán projev špatné výživy na produkci, konkrétně jaké živiny mají vliv na zastoupení jednotlivých složek v mléce a také jak se dietetické chyby projeví na reprodukci. Práce se rovněž zabývá metabolickými poruchami z pohledu výživy a techniky krmení.
|
|
|
Odchov telat s použitím různých dávek mléka
Paulíčková, Michaela
Cílem diplomové práce bylo porovnat vliv krmení odlišnými dávkami mléka na zdravotní stav, hmotnost a hmotnostní přírůstky telat, konzistenci výkalů, krevní parametry a vliv na přírůstky při rostlinné výživě. Experiment diplomové práce byl uskutečněn na 2 skupinách telat (n = 30) kdy první skupině (pokusná) bylo podáváno celkem 6 litrů mléka za den a druhé skupině (kontrolní) 10 litrů za den. Telata byla krmena 2x denně a po celou dobu měla k dispozici pitnou vodu a startér. Po porodu byla telata napojena kolostrem do 2 hodin a celkem 3 dny byla na mlezivové výživě, do experimentu byla zařazena 4. den, kdy byla vážena a přecházela na mléčnou krmnou směs. Druhé vážení proběhlo při ukončení pokusu a to ve věku 38 dní. Třetí vážení proběhlo na rostlinné výživě ve věku 155 dní. Průměrná počáteční hmotnost všech telat byla 33,5 kg. Konečná hmotnost byla statisticky průkazně nižší u pokusné skupiny, kdy průměrná konečná hmotnost byla 57,8 kg a u kontrolní skupiny 65,9 kg. Průměrný celkový hmotnostní přírůstek u pokusné skupiny byl 26,4 kg a u kontrolní 30,3 kg. Příjem startéru byl statisticky průkazně vyšší u pokusné skupiny. Pokusná skupina měla lepší hodnocení konzistence výkalů. U druhého odběru krve měla pokusná skupina hladinu ?-glutamyltransferázy v krvi nad referenčním rozmezím a to 0,62 µkat/l a statisticky byl prokázán rozdíl mezi pokusnou a kontrolní skupinou. Statisticky průkazná byla vyšší hladina albuminů u kontrolní skupiny při druhém odběru. Výsledky experimentu jednoznačně nedokladují lepší nebo horší efekt krmení různých dávek mléka v období mléčné výživy, vyšší dávky mléka zajistily vyšší přírůstky v období mléčné výživy, což ale znamená vyšší ekonomické náklady.
|
host ::
RSS.