|
|
Kvalita života osob pečujících o nesoběstačné seniory
Stratilová, Iveta ; Mareš, Jiří (vedoucí práce) ; Vachková, Eva (oponent)
Autor: Iveta Stratilová Instituce: Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové Oddělení ošetřovatelství Název práce: Kvalita života osob pečujících o nesoběstačné seniory Vedoucí práce: Prof. PhDr. Jiří Mareš, CSc. Počet stran: 147 Počet příloh: 5 Rok obhajoby: 2016 Klíčová slova: senior, pečující osoba, CMP, stáří a stárnutí, nesoběstačnost, poskytovaná péče Bakalářská práce v teoretické části zjišťuje kvalitu života osob pečujících o nesoběstačného seniora. Definuje pojmy, které se k dané problematice vztahují - senior, stáří, pečující osoba, nesoběstačnost, biologické, psychické a sociální potřeby seniora, cévní mozková příhoda. Zaměřuje se na problémy pečujících osob, které tuto péči doprovázejí. V empirické části autorka studovala životní problémy pěti žen, které pečují 2-5 let o nesoběstačné seniory. Ve výzkumu byl využit kvalitativní přístup - nestandardizované pozorování, vyprávění a polostrukturovaný rozhovor. Získaná data byla porovnána vzájemně a s odbornou literaturou. Na základě výsledků autorka navrhla možné intervence, které by mohly pečujícím osobám usnadnit péči o nesoběstačného seniora.
|
|
|
Nové koncepty a modely péče o seniory v pobytových zařízeních sociálních služeb
Němcová, Kateřina ; Ondrušová, Jiřina (vedoucí práce) ; Nová, Monika (oponent)
Diplomová práce na téma Nové koncepty a modely péče o seniory v pobytových zařízeních sociálních služeb je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Úvodní tři kapitoly se věnují problematice stáří a stárnutí, dále potřebám seniorů v pobytových zařízeních sociálních služeb a konceptu dlouhodobé péče v České republice. Čtvrtá kapitola je stěžejní a věnuje se vybraným konceptům a modelům péče o seniory, které se k nám dostaly zejména ze západní Evropy a můžeme se s nimi setkat i u nás v některých pobytových zařízeních sociálních služeb pro seniory. V rámci praktické části diplomové práce byl proveden kvantitativní výzkum pomocí dotazníkového šetření, jehož respondenty byli sociální pracovníci registrovaných pobytových sociálních služeb pro seniory. Cílem šetření bylo zjistit, jaká je znalost jednotlivých konceptů a modelů péče o seniory v dotazovaných zařízeních sociálních služeb a zda jsou v těchto zařízeních nové koncepty a modely péče aplikovány. Jelikož se nové koncepty a modely péče snaží individualizovat a celkově zlepšit péči, jejich užití patří do moderní péče o klienty v seniorském věku. Ze závěrů výzkumného šetření vyplývá, že podle 95,3 % oslovených zařízení aplikace nových konceptů a modelů péče o seniory skutečně zvyšuje kvalitu poskytovaných služeb.
|
|
|
Senioři ve světě nových médií
Lacinová, Eva ; Wolák, Radim (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou mediální gramotnosti u lidí vyššího věku. Jejím hlavním cílem je zachycení toho, jak mohou senioři užívat, reflektovat a hodnotit nová média. Nesnaží se přitom o poskytnutí konkrétních a všeobecně platných odpovědí na sledované problémy, ale usiluje spíše o porozumění jevů a podmínek, které za nimi stojí. Stať je proto rozdělena do tří hlavních oddílů. Jedná se o část teoretickou, praktickou a analytickou. V rámci teoretické části jsou představeny klíčové informace a koncepty spojené s komunikací, mediální gramotností, stářím a stárnutím. Speciální ohled je přitom věnován popisu vztahu seniorů a nových médií. Praktická část je pak věnována kvalitativnímu výzkumu. Prostřednictvím polo-standardizovaných hloubkových rozhovorů jsou v ní zjišťovány informace o tom, jak respondenti vyššího věku užívají a hodnotí nová média. Analytická část vychází z poznatků uvedených v předchozích kapitolách. Na jejich základě pojmenovává a rozebírá nejzásadnější zjištění, která neslouží jen jako hlavní vývody práce, ale také jako poznámky a doporučení pro další studie či výzkumy. Vše podstatné je přitom shrnuto v závěru práce.
|
|
|
Životní spokojenost seniorů
ANTOŇŮ, Nikol
Tato bakalářská práce se zabývá životní spokojeností seniorů v domově pro seniory. Hlavním úkolem této práce je zmapovat míru životní spokojenosti v konkrétním domově pro seniory. Práce je složena z teoretické a výzkumné části. Teoretická část je rozdělena do tří kapitol. První kapitola se zabývá životní spokojeností jako celkovou psychickou pohodou, a dalšími pojmy s ní souvisejícími. Dále se tato kapitola věnuje životním událostem, hodnotám a prioritám. Zde jsou tyto pojmy definovány. V neposlední řadě vysvětluje jeden z významů samotného pojmu senior jako kteréhokoli občana ve věku od 60 let. Druhá kapitola teoretické části se zabývá stářím a stárnutím a zároveň tyto pojmy interpretuje. Důraz je zde kladen na vztahy mezi seniorem a rodinou. Rodina je zde myšlena jako základní jednotka při péči o seniora. Třetí kapitola se věnuje životní spokojenosti ve stáří, kde se popisují vybrané oblasti života seniora. Jsou zde rozebrány např. odchod do domova pro seniory, odchod do důchodu, ztráta zaměstnání, změna bydlení apod. Empirická část se již zabývá životní spokojeností seniorů v domově pro seniory. Hlavní výzkumná otázka zněla: Jaké důležité mezníky hrály klíčovou roli v životě seniorů? Hlavní výzkumná otázka byla rozdělena do šesti dílčích výzkumných otázek: Jaké jsou vztahy mezi seniorem a rodinou? Jak senior vnímá svůj odchod a pobyt v domově seniorů? Jak senior vnímá svůj zdravotní stav? Jakým způsobem senior tráví svůj volný čas? Jak byl senior spokojen v manželství/partnerství? Jakou roli hrálo pro seniora jeho zaměstnání? Pro zjištění potřebných informací byl proveden kvalitativní výzkum za použití metody dotazování a techniky polostrukturovaného rozhovoru. Dále jsou výsledky zaznamenány způsobem zpracování dat za pomocí takzvaných trsů. Následuje způsob výběru výzkumného souboru. Ten byl tvořen 6 respondenty (3 muži a 3 ženy), kteří byli ochotni se na výzkumu podílet. Výzkum proběhl ve dvou fázích. Nejdříve byl proveden předvýzkum a poté samotný výzkum. Rozhovor byl nahráván na diktafon a doslovně přepsán. Získaná data byla vyhodnocena pomocí trsů. Výsledné údaje byly strukturovány podle jednotlivých dílčích výzkumných otázek. Z výzkumu vyplynulo, že komunikační partneři ve svém prožitém životě kladou důraz na své děti a styky s rodinou, zaměstnání, a na pobyt v Domově seniorů Budíškovice. Výsledky bakalářské práce mohou sloužit ke správnému přístupu sociálního pracovníka ke klientovi v Domově seniorů Budíškovice.
|
|
|
Péče o seniora v domácím prostředí
TROJÁKOVÁ, Jitka
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou péče o seniora v domácím prostředí. Cílem práce je zmapovat praktické zkušenosti pečujících osob, které se starají o seniora v domácím prostředí. Práce se skládá z teoretické a empirické části. Teoretická část je rozdělena do pěti podkapitol. První podkapitola se věnuje pojmům stáří a stárnutí. Jsou zde popsány potřeby ve stáří. Dále je uveden přehled změn ve stáří. Druhá podkapitola se zabývá seniorem a jeho rodinou. Dále je vymezen pojem laický pečovatel, zejména, kdo může být pečovatelem a jaké musí mít předpoklady. Práce pokračuje vysvětlením principů péče o seniora v domácím prostředí, problémy, které jsou spojeny s péčí o seniora. Tato podkapitola končí tzv. péčí o pečovatele. Třetí podkapitola přináší přehled nejčastěji používaných kompenzačních pomůcek v domácnosti. Následuje část věnující se legislativnímu opatření vztahující se k péči o seniora v domácím prostředí. Je vysvětleno, co je příspěvek na péči, kdo je jeho příjemcem, jak se posuzuje stupeň závislosti a jaká je jeho výše. Dále jsou objasněny pojmy příspěvek na zvláštní pomůcku a příspěvek na mobilitu. Poslední podkapitola udává přehled terénních sociálních služeb, které mohou pečující osoby pro seniory využívat. V empirické části byl vymezen tento cíl práce: Zmapovat praktické zkušenosti pečujících osob, které se starají o seniora v domácím prostředí. Hlavní výzkumná otázka zněla: "Jaké faktory ovlivňují péči o seniora v domácím prostředí?" Hlavní výzkumná otázka byla dále rozdělena na čtyři dílčí výzkumné otázky: "Jak probíhá péče o seniora?" "Jak vypadá den pečující osoby?" "Co usnadňuje pečující osobě péči o seniora?" "Jakou sociální pomoc využívá pečující osoba se seniorem?" Pro zjišťování informací byla zvolena strategie kvalitativního výzkumu. Data byla sbírána pomocí metody dotazování, technikou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl zvolen záměrným kvótním výběrem a tvořily ho čtyři osoby, které pečují o seniora v domácím prostředí. Kvótou pro výběr těchto osob byla doba péče o seniora minimálně 6 měsíců, senior měl přiznán příspěvek na péči minimálně ve II. stupni a pečující osoba byla ochotna spolupracovat na výzkumu. Všechny rozhovory byly nahrávány na diktafon. Získané informace byly zpracovány metodou vytváření trsů. Následně byla zpracovaná data pomocí společných prvků vyhodnocena. Výsledná data byla strukturována podle jednotlivých dílčích výzkumných otázek. Výzkum přinesl odpovědi na stanovené otázky. Bylo zjištěno, že pečující osoby jsou rodinní příslušníci. Činností, které pečující osoby provádějí je celá řada. Od ošetřovatelských úkonů, zajišťování chodu domácnosti až k vyřizování úředních záležitostí. Dále se autorka zaměřila na lékařskou péči. Z výsledků vyplynulo, že praktického lékaře mají všichni senioři až na jednoho v místě trvalého bydliště a navštěvují ho s pečující osobou dle aktuálního zdravotního stavu. K odborným lékařům všechny pečující osoby se seniorem dojíždějí až 90 km. Další výzkumná otázka se týkala denního režimu pečovatele. Výzkum poukázal na skutečnost, že každý den pečující osoby je úplně stejný a veškeré činnosti se přizpůsobují potřebám seniora. Bylo zjištěno, že respondenti nemají téměř žádný volný čas pouze pro sebe. Další okruh otázek se týkal využívání kompenzačních pomůcek v domácnosti. Pečující osoby využívají při péči o seniora různé kompenzační pomůcky. Další otázka měla za cíl zjistit, zda popř. jakou sociální pomoc pečující osoby při péči o seniora využívají. Tato část výzkumu ukázala, že pečující osoby nevyužívají žádných sociálních služeb, ale ví, že možnost sociálních služeb existuje. O příspěvku na péči se respondenti dozvěděli od sociálních pracovnic, obvodního lékaře nebo od kolegyně. Tento příspěvek využívají různým způsobem. Nákup léků, nákup kompenzačních pomůcek. Ve dvou případech bylo zjištěno, že většinu příspěvku šetří. Všichni respondenti znají příspěvek na mobilitu, o příspěvku na zvláštní pomůcku ví pouze jeden responde
|
|
|
Adaptace seniorů v domově pro seniory.
ČANIGOVÁ PROROKOVÁ, Martina
Bakalářská práce se věnuje adaptací seniorů v Domově pro seniory. Teoreticky popisuje stáří, změny, které toto období doprovází. Je zde několik kapitol, které popisují význam rodiny pro seniora, potřeby a komunikaci se seniory. Kapitola o sociálních služebách nám nabízí pohled na možnosti využití sociálních služeb a popisuje sociální službu, která je hlavním bodem práce a to Domov pro seniory. Nejhlavnějším bodem práce je adaptace obecně, adaptace na stáří a proces adaptace seniora v domově pro seniory. Bakalářská práce obsahuje 5 kazuistik vybraných klientů domova pro seniory, které nám nabízí různé příběhy klientů a jejích přizpůsobení se pobytu v zařízení. V závěru je shrnuta adaptace, která je u klientů různá a činitele, které vedou k úspěchu, či neúspěchu adaptace.
|
|
|
Dramatické hry a cvičení se seniory
POSTLOVÁ, Erika
Hlavním tématem mé bakalářské práce je dramatický projekt realizovaný v domově seniorů Mistra Křišťana v Prachaticích. Teoretická část je rozdělena do dvou podkapitol. První z nich se zabývá problematikou stáří a stárnutí, potřebami seniorů, domovy pro seniory a aktivizací. Druhá část informuje čtenáře o dramatické výchově, dramatických hrách a cvičeních a jejich rozdělení. Praktická část popisuje projektování, realizaci a následnou evaluaci dramatického projektu.
|
|
|
Vybrané etické souvislosti násilí na seniorech z hlediska pracovníků sociálních služeb
FIRICOVÁ, Alena
Diplomová práce se zabývá etickými souvislostmi násilí na seniorech z hlediska pracovníků sociálních služeb. Teoretická část se věnuje problematice stáří a stárnutí v současné společnosti. V další kapitole je představeno násilí, s důrazem na institucionální násilí. Třetí kapitola reflektuje téma násilí z pohledu sociální práce a etiky. Cílem praktické části bylo zmapování znalostí a postojů pracovníků v sociálních službách k problematice násilí na seniorech a zjištění okolností, které se podílejí na potencionálním ohrožení seniora násilím v institucionalizované péči. Dále tato část obsahuje základní empirické výsledky studií a případové studie.
|
|
|
Příspěvek na péči a dávky sociální péče pro osoby se zdravotním postižením
DANIELOVÁ, Jaroslava
Práce se zabývá příspěvkem na péči a dávkami pro občany těžce zdravotně postižené. Skládá se ze dvou hlavních částí. V první části jsou uvedeny základní informace o stáří, o postižení, o systému pomoci osobám se zdravotním postižením, o ucelené rehabilitaci. Ve druhé části jsou uvedeny údaje získané z dotazníků od respondentů pobírající příspěvek na péči a od respondentů, kteří jsou držiteli mimořádných výhod, ze kterých vyplývá, že z dotázaných respondentů bylo mnohem více žen než mužů. Dále, že ze všech dotázaných bydlí většina doma ve svém přirozeném prostředí.
|
|
|
Institucionalizovaná péče pro seniory v Českých Budějovicích
FIRICOVÁ, Alena
Práce se zabývá domovy a penziony pro seniory v regionu České Budějovice. Teoretická část se snaží objasnit základní procesy týkající se seniorů nejen z pohledu jejich osobního života, ale také okolností, které je nepřímo ovlivňují. Dále popisuje typy ústavních zařízení pro seniory. Praktická část obsahuje charakteristiku a srovnání tří zvolených zařízení: Domov pro seniory Máj, Domov pro seniory Hvízdal a Domov pro seniory Staroměstská. Prvním cílem bylo zmapování podmínek, za kterých jednotlivá zařízení poskytují své služby, např. kapacita zařízení, personální zajištění, aktivizační činnosti pro seniory aj. Druhým cílem byl orientovaný na zjištění názoru klientů na poskytování těchto služeb, spokojenost a jiné připomínky, jež by mohly pozitivně ovlivnit kvalitu života klientů v těchto zařízeních. Jednotlivá zařízení jsou odlišná dobou vzniku, kapacitou aj. ,mají však stejnou snahu o zlepšení podmínek života svých klientů. Není to úkol pouze vedoucích pracovníků, ale všech, kteří poskytují klientům přímou péči.
|
host ::
RSS.