|
|
Efekt dechového cvičení Wima Hofa na výkon sportovního lezce v all-out testu
Zýková, Eliška ; Baláš, Jiří (vedoucí práce) ; Hráský, Pavel (oponent)
Název: Efekt dechového cvičení Wima Hofa na výkon sportovního lezce v all-out testu Klíčová slova: sportovní lezení, hyperventilace, dechové cvičení Cíl práce: Cílem práce je zjistit, zda dechové cvičení Wima Hofa ovlivňuje výkon flexorů prstů v intermitentní zátěži. Metody: Diplomová práce byla realizována jako experimentální studie na deseti dobrovolnících, aktivně se věnujících lezení. Ti vyplnili dotazník, informovaný souhlas a následně dvakrát podstoupili lezecky specifický all-out test flexorů prstů. Jednou testování proběhlo v normálních podmínkách a jednou s předcházejícím dechovým cvičením Wima Hofa. Toto pořadí bylo určeno náhodným výběrem. Výsledky obou testování se mezi sebou porovnaly pomocí párového Studentova t-testu. Výsledky: V hlavním parametru, impulsu práce, nebyl prokázán rozdíl. Průměrný impuls bez dechového cvičení Wima Hofa byl 4477 ± 14,3 kg.s a se zařazením dechového cvičení Wima Hofa 4385 ± 13,8 kg.s. Dalších 10 hodnot získaných z all-out testování také neprokázalo rozdíl. Uváděné stupně Borgovy škály nevykázaly rozdíl ve vnímaném úsilím při zařazení dechového cvičení před all-out test. Jediná hodnota opakování kritické síly prokázala, že se na hladině významnosti α = 5% liší. Závěr: Tato práce nepotvrdila hypotézu o zvýšení výkonu flexorů prstů u sportovních lezců vlivem...
|
|
|
Efekt lokálního ochlazování před výkonem na lezecký výkon v hypertermickém prostředí
Knap, Roman ; Kodejška, Jan (vedoucí práce) ; Baláš, Jiří (oponent)
Název : Efekt lokálního ochlazování před výkonem na lezecký výkon v hypertermickém prostředí. Cíl: Cílem této práce bylo posoudit vliv předchlazení předloktí na lezecký výkon do vyčerpání v hypertermickém prostředí. Metody: Soubor se skládal z devatenácti účastníků mužského pohlaví ve věku 25 ± 6 let. Účastníci byli vybráni z řad studentů UK FTVS podle kriteriálního výběru (RP ≥ 6). Každý účastník podstoupil 3 návštěvy laboratoře. Při každé návštěvě byl podroben dvěma stupňovaným testům na lezeckém ergometru do lokálního vyčerpání, vždy s využitím různých procedur před prvním a druhým testem (CWI15/PAS). Pro hodnocení výkonu byl využit naměřený čas do vyčerpání(s). Vliv jednotlivých procedur na výkon, byl hodnocen pomocí párového T-testu. Výsledky: Při použití procedury CWI15 před výkonem byl nalezen významně pozitivní (P < 0,05) vliv na lezecký výkon do vyčerpání. Došlo zde k průměrnému zlepšení výkonu (↑10,4%) v porovnání s výkonem bez předchlazení (PAS). Při použití procedury CWI15 mezi výkony, byl shledán menší přirozený pokles druhého výkonu, a u většiny účastníků způsobila aplikace CWI15 dokonce významné zlepšení (P < 0,05) druhého výkonu (↑ 3,7 %). Každý z účastníků studie reagoval na proceduru CWI15 odlišně. Závěr: CWI 15 má pozitivní vliv na lezecký výkon do vyčerpání v hypertermickém...
|
|
|
Reliabilita stupňovaného testu na lezeckém ergometru do lokálního vyčerpání
Procházková, Adéla ; Kodejška, Jan (vedoucí práce) ; Busta, Jan (oponent)
Název: Reliabilita stupňovaného testu na lezeckém ergometru do lokálního vyčerpání Cíl: Cílem této práce je zjistit spolehlivost testu do lokálního vyčerpání na motorizovaném otočném ergometru u sportovních lezců. Metody: 19 lezců mužského pohlaví ve věku 24,7 ± 5,8 let s tělesnou hmotností 74 ± 7,5kg a výškou 178 ± 7,1cm, se v horizontu dvou týdnů zúčastnilo stupňovaného testu a retestu na otočném ergometru značky Climbstation. Reliabilita byla vyhodnocena pomocí analýzy rozptylu s opakovaným měřením (ANOVA). Výsledky: Statistické výsledky prokázaly vysokou konzistenci měření (ICC = 0,90). Statistická významnost dosahovala hodnoty P = 0,054. Zjištěná střední chyba měření byla vyhodnocena na 20,5 s a variační koeficient dosáhl 6 %. Závěr: Naměřená reliabilita vypovídá o spolehlivosti testu. Na základě těchto hodnot lze test spolehlivě aplikovat při testování lezců ve sportovním lezení. Klíčová slova: reliabilita, lezecký ergometr, stupňovaný test, sportovní lezení
|
|
| |
|
|
Vliv lezecké výkonnosti na energetickou náročnost lezení
Kodejška, Jan ; Baláš, Jiří (vedoucí práce) ; Malý, Tomáš (oponent)
Cílem práce bylo posoudit vztah mezi lezeckou výkonností a energetickou náročností při lezení prostřednictvím specifického submaximálního testu. Výzkumný soubor se skládal z dvaceti šesti lezců (věk 26,8 ± 3,3 roku, tělesná hmotnost 70,6 ± 6,2 kg, výška 177,6 ± 6,5 cm). Lezci byli záměrně vybráni tak, aby jejich výkonnost pokryla co nejvíce celou stupnici obtížnosti UIAA (Union Internationale des Associations d'Alpinisme). Výkonnost lezců byla dána aktuálně nejvyšším přelezem ve stylu RP (Red point). Výkonnost lezců se pohybovala v rozsahu od 4 do 10 stupně UIAA. Lezci byli podrobeni submaximálnímu lezeckému testu, který trval 3 minuty v jednom sklonu. Pohybovali se konstantní rychlostí 25 kroků . min-1 po lezecké cestě, kterou již předem znali, přičemž sklon se po 3 minutách změnil z 90ř na 105ř. VO2 (spotřeba kyslíku), SF (srdeční frekvence) a VE (minutová ventilace) znatelně korelují s lezeckou výkonností RP (90ř, VO2, r = - 0,82; SF, r = -0,66, VE, r = - 0,77; 105ř, VO2, r = - 0,84; SF, r = -0,78; VE, r = - 0,80 ). Dechová frekvence během submaximálního lezení se pohybovala okolo 25 dechů . min-1 , což poukazuje na souvislost s lezeckou rychlostí. VO2 během submaximálního lezení lze využít pro hodnocení ekonomiky pohybu. Klíčová slova sportovní lezení, submaximální test, spotřeba kyslíku
|
|
|
Oxygenace svalů předloktí během opakované izometrické kontrakce do vyčerpání
Hannsmann, Johan ; Baláš, Jiří (vedoucí práce) ; Gajdošík, Jan (oponent)
Název: Oxygenace svalů předloktí během opakované izometrické kontrakce do vyčerpání u sportovních lezců. Cíle: Cílem této práce je posoudit tkáňovou oxygenaci flexorů prstů při opakované intermitentní ruční dynamometrii u skupiny sportovních lezců. Metody: Výzkum byl proveden na souboru skládajícím se z patnácti mužů a čtrnácti žen. Testování probíhalo ve třech zátěžových úsecích s dvacetiminutovými pauzami. Úsek zátěže sestával z intermitentní izometrické kontrakce flexorů prstů 8s:2s při 60% maximální volní kontrakce (MVC) do vyčerpání. Měřila se kinetika O2 u flexoru digitorum profundus (FDP) pomocí blízké infra-červené spektroskopie (NIRS) a vykonaná práce a doba zatížení za pomoci speciálního dynamometru. Výsledky: Průměrné hodnoty tkáňové saturace v klidu se pohybovaly okolo 59%, při zátěži se minimální hodnoty pohybovaly okolo 35%. Během odpočinku se tato hodnota dostávala průměrně na 62% a maximálně na 82%. Během kontrakce dosahovala deoxygenace průměrných hodnot okolo 8,8% a nebyla závislá na pohlaví ani preferenci lezecké disciplíny. Závěr: Při intermitentním zatížení flexorů prstů na 60% MVC dochází k cca. 24% poklesu tkáňové saturace. Průběh deoxygenace a reoxygenace se téměř neliší mezi pohlavím, ani mezi lezci s lanem a bouldristy. Klíčová slova: oxygenace, bouldering, lezení na...
|
|
|
Longitudinální sledování antropometrických a fyziologických charakteristik elitního sportovního lezce
Šenk, Svatopluk ; Baláš, Jiří (vedoucí práce) ; Vomáčko, Ladislav (oponent)
Název práce: Longitudinální sledování antropometrických a fyziologických charakteristik elitního sportovního lezce. Cíl práce: Cílem této práce je z dlouhodobého hlediska sledovat a analyzovat faktory obecné a specifické tělesné zdatnosti elitního sportovního lezce světového významu. Metoda: V rámci dlouhodobého sledování bylo při této práci použito laboratorního i terénního měření a testování pro dosažení stanovených cílů. Jednotlivé faktory tělesné zdatnosti byly zjišťovány pomocí testů aerobní zdatnosti (stupňovaný test do "vita maxima"), testů specifických silových schopností (ruční dynamometrie, výdrž ve shybu, vis na liště a další), dále testy flexibility a kineziologický rozbor. K doplnění a objasnění některých výsledků a jejich interpretací bylo použito dotazníku s otevřenými otázkami. Výsledky: Elitní lezec (tělesná hmotnost vzrostla během celkového sledování z 59,3 kg - věk 16,8 let na 62,0 kg - 19,0 let; tělesná výška vzrostla z 181,9 cm na 183,4 cm; tělesný tuk z 5,3 % na 6,7 %), lezecká výkonnost RP se zlepšila z lezené obtížnosti 11+ na 12 UIAA; výsledky dosažené při testování silových schopností (výdrž ve shybu vzrostla z 100,0 s na 122,0 s; vis na liště 2,5 cm nevýznamně klesl z 116,6 s na 111,6 s; relativní síla horních končetin, vztažená k hmotnosti, testovaná ruční dynamometrií...
|
|
|
Posouzení aktivity svalů pletence ramenního při statické fázi lezeckého kroku
Duchačová, Alena ; Baláš, Jiří (vedoucí práce) ; Pánek, David (oponent)
Název práce: Posouzení aktivity svalů pletence ramenního při statické fázi lezeckého kroku Cíle: Cílem práce je determinace elektromyografické aktivity fixátorů lopatky při přirozeném a korigovaném lezeckém úchopu. Dalším cílem je porovnat tuto aktivitu mezi skupinou lezců a nelezců. Metody: Studie se zúčastnilo 6 probandů, 3 lezci a 3 nelezci. Jako objektivizační metoda byla zvolena povrchová elektromyografie (EMG). Měření bylo provedeno ve 4 statických polohách a jejich dvou variantách (přirozená a korigovaná). Testovány byly tyto svaly: m. pectoralis major, m.sternocleidomastoideus, horní, střední a dolní část svalu m.trapezius, m.serratus anterior. Hodnocena byla průměrná amplituda normalizována k maximální volní kontrakci (MVC). Výsledky: U střední části svalu m.trapezius byla naměřena významně nižší průměrná amplituda (18,4 ± 8,9 % MVC) v přirozeném postoji (průměr všech poloh), než v korigovaném postoji (35,3 ± 11,8 % MVC). U dolní části svalu m.trapezius byla naměřena rovněž významně nižší průměrná amplituda v přirozeném postoji (30,1 ± 13,8 % MVC), než v korigovaném postoji (61,7 ± 15,4 % MVC). Závěr: Střední a dolní část svalu m.trapezius vykazoval vyšší EMG aktivitu v korigovaném lezeckém postoji oproti postoji přirozenému. Rozdíl v míře aktivace svalů nepotvrdil se mezi skupinou lezců a...
|
|
|
Analýza silového tréninku sportovních lezců - campusing
Malý, Jiří ; Kračmar, Bronislav (vedoucí práce) ; Novotný, Petr (oponent)
Název: Analýza silového tréninku sportovních lezců - campusing Cíle: Hlavním cílem práce je časově a prostorově charakterizovat zapojování svalových řetězců oblasti horní poloviny těla při tréninku na campus boardu a při lezení na kolmé stěně. Na základě neinvazního EMG měření v kombinaci s plošnou kinematografickou analýzou pomocí synchronizovaného videozáznamu analyzovat koordinační ukazatele svalové práce vybrané oblasti pohybové soustavy. Metody: V naší práci jsme použili metodu analýzy a metodu komparace. Metodu analýzy jsme aplikovali v rozboru pohybu při campusingu a metodu komparace v části porovnávání cvičení na campus boardu a samotného lezení. Výsledky: Campusing lze charakterizovat jako pohyb ve vertikální ose, při kterém probíhá aktivace svalových řetězců trojnásobnou rychlostí, než při lezení na kolmé stěně. Pohyb je realizován horními končetinami střídáním jednooporového a dvojoporového postavení paží. Měřené svaly se u obou aktivit zapojují v podobném režimu, musculus pectoralis major a musculus triceps brachii mají při campusingu rychlejší nástup aktivity oproti lezení na kolmé stěně. Klíčová slova: sportovní lezení, svalové řetězce, elektromyografie, campusing
|
|
|
Efekt doby zatížení a zotavení na fyziologickou odezvu sportovního lezce
Šimkanin, Martin ; Baláš, Jiří (vedoucí práce) ; Vomáčko, Ladislav (oponent)
Název: Efekt doby zatížení a zotavení na fyziologickou odezvu sportovního lezce Cíl: Hlavním cílem této práce bylo posoudit vliv různých typů lezeckých zatížení na fyziologickou odezvu sportovních lezců. Metody: Výzkumný soubor se skládal ze 7 lezců (věk 25,4 ± 7 let, tělesná hmotnost 64,8 ± 6 kg, tělesná výška 175,8 ± 5,3 cm). Jejich výkonnost se pohybovala v rozmezí 8 až 9+ na stupnici UIAA (Union Internationale des Associations d'Alpinisme). Vzorek byl podroben třem typům lezeckého zatížení: kontinuální, intermitentní s 30s zatížením a 30s odpočinkem (test 30/30) a intermitentní s 90s zatížením a 90s odpočinkem. Sledované proměnné byly výkon v počtu lezeckých kroků, průběh srdeční frekvence (SF) během zatížení i odpočinku, spotřeba kyslíku (VO2), minutová plicní ventilace (VE) a krevní laktát (LA). Výsledky: Nejvyšší dosažené hodnoty fyziologických ukazatelů byly podobné pro všechny testy (SFpeak 168 ± 11 až 172 ± 7 tepů/min, VO2peak 35,2 ± 4,7 až 40,3 ± 5,3 ml/kg/min, LA 4,1 ± 1,1 až 4,9 ± 1,4 mmol/l). Průměrná energetická náročnost se pohybovala v rozmezí 9,0 až 9,8 kcal/min. Lezci setrvali nejdéle (4min 45s ± 37s) v testu 30/30 (šest lezců vydrželo maximálně stanovenou dobu testu 10 x 30s), zatímco při kontinuálním testu byla průměrná doba do vyčerpání nejkratší (1min 53s ± 15s). Energetická...
|
host ::
RSS.