|
|
Sociální kompetence učitele na základní škole
Dušánková, Jana ; Kasíková, Hana (vedoucí práce) ; Valenta, Josef (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o sociálních kompetencích učitele na základní škole. Cílem teoretické části této diplomové práce bylo prozkoumání oblasti sociálních kompetencí učitele v současné odborné literatuře a v platných kurikulárních dokumentech a analýza sociálních kompetencí učitele potřebných pro rozvíjení optimálních vztahů s žáky, se třídou jako sociální skupinou, s rodiči žáků a kolegy. Důraz byl kladen na deskripci využívání sociálních kompetencí učitele v pedagogické interakci, pedagogické komunikaci, při řízení třídy a při řešení konfliktů. Zvláštní pozornost byla věnována sebereflexi učitele, jejíž význam spočívá v tom, že je sociální kompetencí umožňující a ovlivňující rozvíjení ostatních sociálních kompetencí. Cílem empirické části této diplomové práce bylo zjistit, které ze 13 sledovaných sociálních kompetencí učitele základní školy jsou považovány žáky, jejich rodiči i samotnými učiteli za nejdůležitější v pedagogických interakcích a jak sami učitelé základních škol uplatňují a reflektují vybrané sociální kompetence v interakci s kolegy, žáky a rodiči žáků. Kombinací metod kvantitativního a kvalitativního výzkumu bylo zjištěno, že nejvýše ceněnými sociálními kompetencemi jsou otevřenost a upřímnost učitele, schopnost akceptace žáka, empatie a umění naslouchat. Srovnáním dat získaných...
|
|
|
Preferenční postoje dětí k vzhledu pedagoga
ŠULCOVÁ, Jitka
Vzhled učitele je základním stavebním kamenem pro získání důvěry dětí. Přináší první bezprostřední informaci o osobě učitele, ale sehrává významnou roli i po té, kdy se dítě seznámí s kvalitami učitelovy osobnosti. Cílem této práce bylo zjistit preferenční postoje předškolních dětí ke vzhledu pedagoga, zejména pak odhalit vzhledové kategorie, kterým děti přikládají důležitost (ať již v pozitivním či negativním smyslu), které ignorují a jak svůj výběr vysvětlují. Teoretická část práce charakterizuje dítě předškolního věku, zabývá se zrakovým a sociálním vnímáním, osobností člověka a sebepojetím. Metodologická část vymezuje základní pojmy, které se k dané problematice vztahují (jako je kvalitativní výzkum, zakotvená teorie, metoda rozhovoru). V praktické části provedené metodou kvalitativního výzkumu byly reprezentativní skupině dětí opakovaně předkládány sety černobílých a barevných fotografií figurantek (portréty i celé postavy potenciálních učitelek mateřských škol) a výsledky pozitivního i negativního výběru a jeho důvody byly zaznamenány a graficky zpracovány. Z analýz výpovědí vyplývá, že celkový vzhled figurantek ani barva oděvu nehraje při volbě významnou roli. V prvotní volbě respondenti přikládají největší pozornost vlasům figurantek. Preferují upravené blond vlasy (zejména stažené do ohonu) zatímco extravagance (atypický střih či barva) je odrazuje. Zároveň je patrné zaměření na detaily (tvar náušnic či brýlí, způsob uvázání šátku, potisk trička atd.), které značnou měrou ovlivňuje výběr.
|
|
|
Pocity uživatelů/ek nízkoprahového zařízení pro děti a mládež ve fázi prvokontaktu.
HOUDKOVÁ, Soňa
Při prožívání prvního kontaktu či prvokontaku působí na zájemce také faktory jak na straně posuzovaného, tak na straně zájemce jako posuzovatele. Tyto faktory spadají do procesu formování prvního dojmu, kdy ve snaze porozumět druhým a také sobě vytváříme intuitivní teorie, které mohou výrazně ovlivnit, jak zájemci vnímají získaná data. Od těchto teorií se odvíjí také chování, s čímž úzce souvisí kvalita vztahu mezi pracovníkem a zájemcem. První kontakt se týká sociálního poznávání a vnímání, tudíž jde o zpracovávání získaných informací. Proto by mělo každé zařízení mít jasný postup v procesu prvokontaktu ohledně sdělování informací, aby nedošlo k zahlcení zájemce ihned při prvním kontaktu. V bakalářské práci se zabývám otázkou prožívání procesu prvokontaktu zájemci o službu. Na začátku praktické části bylo potřeba popsat stanovený cíl práce a zmíněnou výzkumnou otázkou. Cílem je zjistit, jak proces prvokontaktu působí na zájemce o službu. Pro zjištění stanovené výzkumné otázky a dosažení cíle jsem si zvolila kvalitativní strategii výzkumu, techniku polostrukturovaných rozhovorů doplněných o nezúčastněné pozorování. Základní výzkumný soubor představovali děti ve fázi prvokontaktu, bez ohledu na počet návštěv. Konkrétně se jednalo o devět dětí. Věkové rozpětí, na základě dlouhodobého pozorování a pilotní studie, bylo stanoveno od dvanácti do třinácti let. Výzkum byl realizován v období únor - březen 2013. Z výsledků výzkumu vyplývá, že zájemci o službu prožívají první kontakt rozdílně. Další návštěvy v rámci prvokontaktu prožívají všichni zájemci klidnými a pozitivními emocemi a to především díky přístupu a používaným metodám sociálních pracovnic. Základní metodou, kterou pracovnice využívají, je především kontaktní práce. Všichni dotazovaní se shodli na přirozeném, přátelském a pomáhajícím přístupu pracovnic. Tento přístup spojují především s tykáním pracovnic a společným zapojováním se do volnočasových aktivit. Současně z výzkumu vyplývá, že velký vliv na prožívání prvního kontaktu a vstupu do zařízení má prostředí. Především vnější není pro klienty příjemné. Důvody těchto pocitů u cílové skupiny, která do zařízení přichází poprvé, je dáno především špínou a tmavostí prostředí. Naopak se jim líbí vnitřní prostory klubu, které jsou vyzdobené a dostatečně prosvětlené. Na závěr shrnutí výsledků je třeba uvést fakt (na kterém se shodla většina informantů), že v ideálním případě by informanti rádi přicházeli do nového prostředí a zařízení v doprovodu blízké osoby, například kamaráda či spolužáka. Na základě získaných dat se domnívám, že by každé nízkoprahové zařízení pro děti a mládež v rámci standardů kvality v sociálních službách, mělo mít vypracovaný postup v procesu prvokontaktu. V tomto plánu by mělo být uvedeno, jaké informace budou zájemci sdělovány při daném setkání. Tato metodika by měla sloužit nejen pracovníkům, ale také stážistům či dobrovolníkům. Vhodné by bylo také odstranění bariér, jež způsobují negativní pocity při vstupu do zařízení.Předpokládá se také, že by tato bakalářská práce mohla sloužit jako zdroj informací nejen pro širokou veřejnost, ale také pro odborníky v sociálních službách pracující s dětmi a mládeží, neboť k prvnímu kontaktu dochází v každé sociální službě a je potřeba přizpůsobit přístup pracovníků, aby se zájemci o službu cítili přijati do daného zařízení.
|
|
|
Vývoj sociální percepce lidí s handicapem pracovníky Základní školy praktické Milevsko
MITÍSKOVÁ, Jana
Cílem mé bakalářské práce je kvalitativní výzkum založený na grounded teorii, ve kterém se snažím zjišťovat vývoj sociální percepce handicapovaných žáků pedagogy Základní školy praktické Milevsko. V teoretické části definuji pojmy ? sociální percepce, percepční chyby, stereotypy, atribuce příčin, implicitní teorie osobnosti, stereotypy, stigmatizace, labeling, komunikace, paměť, handicap. Cílem metodologické části je objasnit základy zakotvené teorie použitím metody polostrukturovaného rozhovoru a pozorování. Jednotku zkoumání tvořila jedna organizace, jednotkou zjišťování byli čtyři pedagogové. V souladu s metodologií byly získávány údaje pro interpretaci. Po provedení kvalitativního výzkumu sumarizovat zjištěné vzorce sociální percepce (a jejich vývoj) a najít posuny v oblasti sociálních stereotypů v chování odborníků k handicapovaným žákům. V interpretační části se zabývám třemi dílčími výzkumnými otázkami, které vychází z teoretického rámce mé práce a mají přispět k objasnění hlavní výzkumné otázky. Interpretace vychází ze zakotvené teorie Strausse a Corbinové (1999) a bylo při ní užito otevřené a axiální kódování. V závěru
|
|
|
Postoje učitelů a žáků ve výuce angličtiny
FOUKALOVÁ, Tereza
Diplomová práce se zabývá postoji učitelů a žáků ve výuce angličtiny na základní škole. Teoretická část se nejprve zaměřuje na objasnění základních pojmů souvisejících s tímto tématem, na postoje utvářející se mezi učitelem a žákem ve školním prostředí a také na faktory, které jejich společnou interakci ovlivňují. Dále se věnuje postavení angličtiny jako cizího jazyka nejen v celosvětovém měřítku, ale i v rámci školního kurikula základních škol. V praktické části se pomocí dotazníku snaží zjistit, jaké postoje ve výuce angličtiny zastávají žáci vybraných českých základních škol. Konkrétně se zaměřuje na postoj k angličtině jako cizímu jazyku, hodině angličtiny, jednotlivým činnostem ve výuce, k učiteli angličtiny a také zjišťuje konkrétní důvody, proč se žáci učí angličtinu.
|
|
|
Podklady pro inovaci prezentace FM VŠE na Gaudeamus 2010
Průšová, Barbora ; Syrovátka, Oldřich (vedoucí práce) ; Hiršová, Miloslava (oponent)
Tato práce se zabývá přípravou podkladů pro inovaci prezentace Fakulty managementu v rámci evropského veletrhu pomaturitního a celoživotního vzdělávání Gaudeamus v roce 2010. Teoretická část objasňuje zákonitosti smyslového a sociálního vnímání reklamy a úlohu veletrhů v marketingové komunikaci. Praktická část je zaměřena na rozbor současného způsobu prezentace Fakulty managementu na veletrhu Gaudeamus a návrh opatření, jež přispějí ke zvýšení účinnosti prezentace na tomto veletrhu.
|
host ::
RSS.