|
|
Možnosti využití terapií u dětí s kombinovanými vadami v předškolním věku
Vorlová, Lucie ; Šumníková, Pavlína (vedoucí práce) ; Valešová Malecová, Barbara (oponent)
Diplomová práce se zabývá možnostmi využití terapií u předškolních dětí s kombinovanými vadami ve speciálních mateřských školách a běžných mateřských školách se speciálními třídami. Přináší přehled terapií, které se na školách vyskytují nejvíce. Na základě teoretických poznatků o jednotlivých terapiích mapuje, jak jsou začleněny do výchovně vzdělávacího procesu v mateřských školách. Analýza dotazníkového šetření poukazuje na nedostatky, které byly podkladem k vytvoření návrhu na zefektivnění terapií v těchto zařízeních.
|
|
| |
|
|
Využití arteterapeutických metod při práci s handicapovanými dětmi
Němcová, Jindřiška ; Vítečková, Michaela (vedoucí práce) ; Vlasáková Charyparová, Michaela (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na využití arteterapeutických metod a technik u dětí s kombinovaným postižením. První kapitola je věnována charakteristice kombinovaného postižení, vymezení více vad a vlivu na osobnost dítěte. Druhá kapitola pojednává o možnostech terapií, které lze u dětí s více vadami aplikovat. Největší důraz je v práci kladen na arteterapii. Ve třetí kapitole popisujeme nejrůznější arteterapeutické metody a techniky, které lze využívat u dětí s více vadami. Čtvrtá kapitola nás seznamuje s výtvarným projevem dětí, zaměřuje se zejména na kresbu, malbu a modelování. V empirické části popisujeme občanské sdružení, ve kterém bylo šetření prováděno, a výsledky z výzkumu jsou popsány v pěti dětských kazuistikách. Klíčová slova Kombinované vady, mentální retardace, tělesné vady, dětská mozková obrna, smyslové vady, autismus, arteterapie, ergoterapie, muzikoterapie, trampoterapie, canisterapie, hipoterapie, snoezelen, metody a techniky, kresba, malba, modelování
|
|
|
Smyslová aktivizace pro seniory
ZICHOVÁ, Eliška
Ke smyslové aktivizaci seniorů je využívána řada přístupů, mezi něž patří i multisensorická aktivizace poskytovaná formou obohaceného prostoru Snoezelen či Montessori technik. Existují údaje o pozitivním vlivu těchto technik na psychický a emoční stav seniorů a to i v případech senilní demence Alzheimerova typu. Důležitou složkou multisensorické stimulace je i lidský kontakt mezi seniorem a osobou provádějící s ním aktivizační činnost. Cílem teoretické části bakalářské práce bylo popsat smyslovou aktivizaci, její jednotlivé techniky a využití, způsoby práce a přínos smyslové aktivizace při práci se seniory. Cílem praktické části bakalářské práce bylo najít nejvhodnějších formy smyslové aktivizace orientované na využití jednotlivých smyslů pro obyvatele Domova pro seniory Bethesda v Praze 9 Horních Počernicích. Dále byla hodnocena spokojenost seniorů s jednotlivými formami smyslové aktivizace. Kvalitativní výzkum byl prováděn v Domově pro seniory Bethesda od dubna do července 2014 u devíti seniorů (8 žen, 1 muž, ve věku 65-93 let). Z jejich zdravotní a sociální dokumentace bylo zjištěno, že hodnoty jejich orientační diagnostický test (Mini-Mental State Examination, MMSE) se pohybovaly mezi 12 - 27 body. U každého seniora bylo provedeno celkem 10 aktivizačních sezení. V každém sezení byly čtyři různé úlohy zaměřené na využití zraku, sluchu, hmatu, chuti a čichu. Z výzkumu vyplynulo, že všechny použité úlohy (kromě rozpoznání typu textu) byly vhodné pro smyslovou aktivizaci seniorů a to jak při skupinové, tak individuální aktivizaci. U seniorů s nižším MMSE však bylo nutné opakované vysvětlení úloh a obrázková nápověda. Úlohy zaměřené na využití hmatu byly u seniorů úspěšnější než úlohy orientované na další smysly. Jako složitější se ukázaly úlohy vyžadující hledání souvislostí mezi zobrazenými předměty a úlohy posuzující typ reprodukovaného textu, či znalost písně. Tyto úlohy byly obtížné zejména pro seniory s nižším MMSE. Určité obtíže jsem také pozorovala u úloh využívajících čichu a chuti, neboť tyto smysly byly u některých seniorů oslabené. Když jsem použila multisensorické stimulace v podobě přípravy desertu, byla jsem překvapena dobrým výkonem všech seniorů bez ohledu na případné poruchy smyslů či snížené MMSE. Proto je nutné při vytváření aktivizačního programu usilovat o jeho pestrost a přizpůsobit jeho náročnost schopnostem seniorů. Získané poznatky o smyslové aktivizaci mohou být využity v domovech pro seniory v rámci péče o seniory tak, aby se zlepšilo nejen využití volného času seniorů, ale i jejich integrace do nového životního a společenského prostředí. To vše by mělo napomoci k co nejdelšímu zachování osobní, sociální i věcné integrity seniorů.
|
|
|
Snoezelen - bezpečný prostor v hektickém světě
Landová, Michaela
Tato bakalářská práce je zaměřena na Snoezelen a jeho možnosti využití u klientů s tělesným a zdravotním postižením z hlediska vybavenosti těchto prostorů. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části je popsána historie, cíle Snoezelenu, ergonomie, bezpečnost a hygiena nábytku. Dále jsou zde popsány druhy Snoezelenů a výčet základních pomůcek, které se zde mohou nacházet a jejich vliv na psychiku. V praktické části je popsán Snoezelen ve dvou zařízeních sociální péče a dále je praktická část věnována dotazníkovému šetření klientů absolvujících terapie ve Snoezelen místnostech a návrh interiéru v podobě vizualizací.
|
|
|
Využití snoezelenu jako multismyslové stimulace u dětí s těžkým kombinovaným postižením
RICHTROVÁ, Lucie
Snoezelen je terapeutická metoda založená na komplexním zapojení smyslů. Cílovou skupinou jsou především osoby s těžkým kombinovaným postižením, a to v celém věkovém spektru počínaje novorozenci a konče seniory. Snoezelen se provádí ve specificky upravené místnosti, která jedinci nabízí příjemné prostředí a smyslové podněty, jež ho stimulují. Terapeut zde plní funkci průvodce, jedinec si určuje sám, jak volný čas ve snoezelenu naplní. Smyslem bakalářské práce bylo zjistit možnosti uplatnění snoezelenu u dětí s těžkým kombinovaným postižením. Konkrétním cílem bylo vytvoření individuálních plánů pro využití snoezelenu se zaměřením na rozvoj koncentrace pozornosti a komunikačních schopností. Teoretická část práce proto vedle definování základních pojmů, podrobné charakteristiky snoezelenu a přehledu podpůrných metod obsahuje vymezení obecných podmínek, principů a zásad využití snoezelenu jako terapeutické metody. Tyto poznatky byly poté aplikovány v praktické části bakalářské práce. Vzhledem k charakteristice cílové skupiny a individuálním specifikům terapeutické práce byly pro ověření teoretických výstupů použity kazuistiky. Pro sběr dat byla využita kombinace zúčastněného pozorování a analýzy dokumentů. Jako vzorek byly vybrány tři děti s těžkým kombinovaným postižením. Všichni probandi prošli dvouměsíční terapií ve specifickém prostředí upraveném podle zásad snoezelenu. Místnost splňovala předpoklady pro rozvoj koncentrace pozornosti a komunikačních schopností. Děti však tuto možnost během dvouměsíčního terapeutického působení nevyužily. U všech byl zaznamenán pouze relaxační efekt snoezelenu, v jednom případě pak byl zjištěn posun v interakci s prostředím, kdy dítě samo aktivně ovlivňovalo prvky snoezelenu. Z výsledků vyplynulo, že příčinami nenaplnění stanovených cílů byly patrně krátká doba a malá četnost terapeutického působení s ohledem na charakter a stupeň postižení probandů. Bakalářská práce může sloužit jako informační materiál pro osoby či zařízení, které se o využití snoezelenu zajímají a chtěly by multisenzorickou místnost v praxi využívat.
|
host ::
RSS.