|
|
Psychoakustická měření binaurálních vlastností lidského sluchu
Novotný, Ota ; Trzos, Michal (oponent) ; Schimmel, Jiří (vedoucí práce)
Tato diplomová práce pojednává o problematice binaurálního slyšení (tzn. slyšení pomocí obou uší), schopnosti lidského sluchu lokalizovat zdroj v trojrozměrném prostoru a o parametrech, které tuto schopnost ovlivňují. Ve druhé části se zaměřuje na psychoakustický experiment, jeho hlavní rysy a chyby, které mohou při experimentu nastat a které ovlivňují věrohodnost závěrů. Blíže je rozvedena metoda párového srovnávání. Poslední částí této práce je vlastní řešení psychoakustického experimentu v jazyce Java. Program má disponovat grafickým rozhraním umožňujícím zaregistrovat nového uživatele a provést psychoakustický experiment. Ten spočívá v tom, že aplikace náhodně zvolí pozici předem definovaného zdroje zvuku na předem definovaném rozsahu a na stisk tlačítka jej přehraje uživateli do sluchátek. Úkolem uživatele je nastavit ovládací prvky aplikace, které vyjadřují pozici virtuálního zdroje, tak, odkud zvuk přichází. Na stisk druhého tlačítka přehraje tentýž zvuk z pozice, kterou uživatel nastavil. Párovým srovnáváním pak uživatel upravuje pozici do té doby, až oba zvuky přichází ze stejné pozice. Aplikace má poté na stisk dalšího tlačítka tyto hodnoty uložit k pozdějšímu zpracování. Dále jsou popsány principy tvorby testovacích signálů (harmonický tón, úzkopásmový šum a zvukový soubor typu wav) a princip 3D panorámování virtuálního zdroje pomocí korelace zvukového signálu se změřenými impulsovými charakteristikami umělé hlavy. Na základě změřených hodnot je v závěru zhodnocena schopnost lidského sluchu lokalizovat pozici zdroje v závislosti na parametrech zvuku.
|
|
| |
|
|
Vliv sluchu na stabilitu stoje
Pavlová, Monika ; Kučerová, Klára (vedoucí práce) ; Koutná, Sára (oponent)
Stabilita stoje je zajišťována díky informacím ze smyslových ústrojí, ke kterým se řadí vestibulární systém, zrak, propriocepce a sluch. Úloha sluchu bývá často opomíjená. Tato práce si dává za cíl zjistit, zda sluch hraje nějakou roli při udržování stability stoje. Teoretická část této bakalářské práce shrnuje dosavadní poznatky o sluchovém ústrojí. Zabývá se dalšími systémy, které stabilitu stoje ovlivňují a v neposlední řadě se pokouší shrnout dosavadní výsledky zkoumání vlivu sluchu na stabilitu stoje. Praktická část je tvořena vyhodnocením stabilometrického testování 16 zdravých probandů (8 žen a 8 mužů) za využití zvukové stimulace. Probandi byli testováni ve dvou měřeních s rozestupem minimálně 1 týdne. Nejprve v 10 podmínkách bez zvukové stimulace. Následně za využití zvukové stimulace, vždy ve stejné pozici - stoj se zavřenýma očima na měkké podložce. Zvuková stimulace se skládala z těchto nahrávek: mluvené slovo, kterému proband rozumí (předpověď počasí v českém jazyce), vyřazení sluchových vjemů za pomoci špuntů do uší, stimulace bílým šumem, mluveným slovem, kterému proband nerozumí (čínština nebo finština) a sdělení s obsahem, na který byl proband dotazován po skončení měření otázkou. Cílem této části práce bylo ověřit, zda dojde ke změně jednotlivých vybraných parametrů při zvukové...
|
|
|
Přístup dnešního světa ke sluchově postiženým
GRABMÜLLEROVÁ, Markéta
Hlavním cílem této práce je přístup, především České republiky ve 21. století, ke sluchově postiženým. Ukázat tedy rozdíl mezi přijímáním sluchově postižených napříč minulostí a dnešní společností. Zároveň se v práci zmiňuji o rozdílech mezi přístupem v zemích jako Německo, Norsko, Velká Británie a českou společností. Také se zaobírám možnostmi, kterými naše společnost pomáhá sluchově postiženým zlepšit nebo plně změnit jejich stav a umožnit tak všem sluchově postiženým snadnější začlenění do společnosti se zaměřením na zlepšení komunikace mezi sluchově postiženými a majoritní společností. Má práce je rozdělena do teoretické části, ve které je popsána historie až po dnešní dobu. Také jsou zde popsány lékařské i technologické pomůcky využívané právě pro toto postižení. Dále jsem ve své bakalářské práci krátce zmínila některé problémy s integrací a inkluzí, ať z pohledu speciální pedagogiky, tak psychologie. Samozřejmě se zde obracím i na zákony a jejich realizaci. V části druhé, tedy praktické, jsem se zaměřila na prokázání mých teoretických poznatků. Toto jsem rozhodla prověřovat prostřednictvím rozhovoru s jednotlivci s postižením a s jednotlivci slyšícími.
|
|
|
Využití zvířecích modelů při studiu mechanismů subjektivního tinnitu.
Dittrichová, Jana ; Tureček, Rostislav (vedoucí práce) ; Kašík, Petr (oponent)
Tinnitus, fantomový sluchový vjem, je jednou z hlavních audiologických poruch postihujících významnou část lidské populace. Mechanismy, které jsou základem tohoto stavu, však stále zůstávají nejasné. Zvířecí modely představují významný nástroj při zkoumání patogeneze sluchových onemocnění. Předkládaná bakalářská práce uvádí přehled nejvýznamnějších poznatků o možnostech detekce přítomnosti tinnitu u laboratorních zvířat, zejména potkanů a myší, jeho neurálních korelátech ve sluchovém systému savců a také rizikových faktorech, které vedou k jeho vzniku a udržování. Bylo zjištěno, že nejčastějšími příčinami vzniku tinnitu je senzorineurální ztráta sluchu, jež je vyvolána expozicí zvířat nadměrnému hluku nebo ototoxickým látkám, a také genetické predispozice. Tyto faktory způsobují maladaptivní změny v centrální sluchové dráze a ty jsou pravděpodobně odpovědné za chronický průběh onemocnění. Nalezené změny zahrnují zejména hyperaktivitu neuronů sluchových jader mozkového kmene a zvýšenou synchronicitu v okruzích primární sluchové kůry. Pomocí zvířecích modelů bylo také zjištěno, že významná část pozorovaných patofyziologických změn vyplývá z oslabené GABAergní inhibice ve sluchové dráze. To naznačilo směr, jakým by se mohl vydat preklinický výzkum zaměřený na vývoj nových léčiv audiologických poruch...
|
|
| |
|
|
Absolutní sluch v teorii i praxi
Bártová, Jitka ; Váňová, Hana (vedoucí práce) ; Pecháček, Stanislav (oponent)
Předložená práce si klade za cíl zpracovat komplexně problematiku absolutní sluchu, a to jak z teoretického, tak z praktického hlediska. K tomu bylo potřeba nahlédnout do oblasti hudební psychologie a definovat hudební sluch v obecné rovině, vymezit druhy absolutního sluchu na základě jeho forem, rozsahů a vztahu k tónové výšce a barvě. Práce také popisuje fungování sluchového orgánu a problematiku spojenou se zpracováním zvukového vjemu a s vnímáním výšky tónu. Je zaměřena na teorii absolutního sluchu a zabývá se příčinami jeho vzniku na základě dědičnosti a jeho ovlivnitelností hudební zkušeností. Sleduje jevy spojené s absolutním sluchem a jeho výskyt v populaci. Výchozím informačním zdrojem je česká a především zahraniční literatura v tištěné i elektronické podobě.
|
|
|
Rozvoj komunikačních dovedností u dětí se sluchovým postižením v mateřské škole (Holečkova ulice, Praha)
Rozlívka, Pavel ; Roučková, Jarmila (vedoucí práce) ; Ptáčková, Klára (oponent)
Diplomová práce se zabývá rozvojem komunikačních dovedností u dětí se sluchovým postižením v předškolním věku. Věnuje se komunikaci jakožto atributu lidské společnosti a základům teorie lidské komunikace. Uvádí čtenáře do problematiky vad sluchu, funkce sluchového analyzátoru a nastiňuje diagnostiku vad sluchu, klasifikaci sluchových vad a možnosti sluchové protetiky. Pojednává o vývoji dětské řeči a vlivech sluchových vad na komunikaci, možnostech komunikace u osob se sluchovou vadou a možnostech vzdělávání. Zabývá se také důležitostí předškolního vzdělávání dítě se sluchovou vadou, hlavními složkami rehabilitace a vzděláváním v mateřské škole (Holečkova ulice, Praha). Výzkum odpovídá na otázky, zda tato mateřská škola pozitivně ovlivňuje rozvoj komunikačních dovedností u dětí, které jí navštěvují, a jaký vliv má velikost sluchové ztráty a rodinné zázemí na rozvoj komunikace.
|
|
| |
|
|
Porozumění řeči u dětí před nástupem do školy
Vlasáková, Anna ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Horynová, Jana (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na oblast porozumění řeči u dětí před nástupem do školy z hlediska logopedie. Práce je zaměřena zejména na diagnostiku. V současné době je nedostatek vhodných diagnostických materiálů, a právě z toho důvodu byl vytvořen Test porozumění řeči před nástupem do školy. Tento test je určen pro děti od pěti let. Teoretická část charakterizuje dítě v předškolním věku z hlediska psychického a motorického vývoje. Dále se zaměřuje na popis komunikace předškolního dítěte. Blíže je zpracován vývoj řeči dle lexikálně-sémantické roviny. V teoretické části jsou shrnuty poznatky o porozumění řeči, vývoji a procesu porozumění. Součástí toho jsou stručně popsány jevy, jejichž vliv na porozumění řeči byl posuzován ve výzkumném šetření. Praktická část obsahuje zpracování zjištěných výsledků z depistáže porozumění řeči a použití výše zmíněného diagnostického materiálu. Kvantitativního výzkumného šetření se zúčastnilo 125 dětí. U těchto dětí byl posouzen vliv přítomnosti konkrétních hledisek na porozumění řeči. Bylo zjištěno, že na úroveň porozumění řeči u dětí ve výzkumném vzorku má vliv přítomnost opožděného vývoje řeči a potíže ve sluchové paměti. Naopak byl negován vliv dyslalie. Závěrem práce jsou popsány výsledky výzkumného šetření a formulována doporučení pro praxi. KLÍČOVÁ SLOVA...
|
host ::
RSS.