|
|
Navýšení svalové hmoty v období remise u pacientů s Crohnovou chorobou
Dittrichová, Jana ; Křížová, Jarmila (vedoucí práce) ; Šatný, Martin (oponent)
Pacienti s Crohnovou chorobou v období akutní fáze ztrácí velké množství svalové hmoty. Množství svalové hmoty určuje fyzickou zdatnost jedince, kvalitu života a zlepšuje prognózu onemocnění. Teoretická část předkládané práce se zaměřuje na důležitost množství svalové hmoty, její růst v souvislosti s příjmem bílkovin, problematiku Crohnovy choroby a navyšování svalové hmoty v období remise. V praktické části práce bylo cílem zjistit, kolik kilogramů pacienti s Crohnovou chorobou obvykle ztrácí během akutní fáze nemoci a porovnat to s úbytkem hmotnosti u pacientů s ulcerózní kolitidou. Cílem též bylo ověřit, jaký vliv má u pacientů s Crohnovou chorobou edukace příjmu bílkovin a doporučení frekvence a druhu cvičení na nárůst svalové hmoty, zvýšení svalové síly a rychlost chůze. V praktické části bylo zjištěno, že pacienti s Crohnovou chorobou ztrácí během akutní části nemoci 11,79-16,29 kg. Ve studii s edukací se každý participant zúčastnil 2 měření s rozestupem 4-6 týdnů. Zkoumané parametry byly: množství svalové hmoty, test chůze na 4 metry, síla stisku ruky. Participanti byli po 1. měření edukováni o příjmu bílkovin a aerobním a silovém cvičení. Statisticky významně se zvýšila síla stisku ruky, doba strávená aerobním cvičením a doba strávená silovým cvičením. Statisticky významná korelace vyšla...
|
|
|
Využití zvířecích modelů při studiu mechanismů subjektivního tinnitu.
Dittrichová, Jana ; Tureček, Rostislav (vedoucí práce) ; Kašík, Petr (oponent)
Tinnitus, fantomový sluchový vjem, je jednou z hlavních audiologických poruch postihujících významnou část lidské populace. Mechanismy, které jsou základem tohoto stavu, však stále zůstávají nejasné. Zvířecí modely představují významný nástroj při zkoumání patogeneze sluchových onemocnění. Předkládaná bakalářská práce uvádí přehled nejvýznamnějších poznatků o možnostech detekce přítomnosti tinnitu u laboratorních zvířat, zejména potkanů a myší, jeho neurálních korelátech ve sluchovém systému savců a také rizikových faktorech, které vedou k jeho vzniku a udržování. Bylo zjištěno, že nejčastějšími příčinami vzniku tinnitu je senzorineurální ztráta sluchu, jež je vyvolána expozicí zvířat nadměrnému hluku nebo ototoxickým látkám, a také genetické predispozice. Tyto faktory způsobují maladaptivní změny v centrální sluchové dráze a ty jsou pravděpodobně odpovědné za chronický průběh onemocnění. Nalezené změny zahrnují zejména hyperaktivitu neuronů sluchových jader mozkového kmene a zvýšenou synchronicitu v okruzích primární sluchové kůry. Pomocí zvířecích modelů bylo také zjištěno, že významná část pozorovaných patofyziologických změn vyplývá z oslabené GABAergní inhibice ve sluchové dráze. To naznačilo směr, jakým by se mohl vydat preklinický výzkum zaměřený na vývoj nových léčiv audiologických poruch...
|
|
|
Konec novoplatónské Akadémie a cesta filosofů do Persie v moderním bádání
Dittrichová, Jana ; Prchlík, Ivan (vedoucí práce) ; Bakyta, Ján (oponent)
Rok 529 je spojován s uzavřením novoplatónské Akadémie císařem Justiniánem a bývá považován za jeden z mezníků konce antického starověku. Tato práce přestavuje prameny, které se uzavření novoplatónské Akadémie a související cesty novoplatónských filosofů do Persie a zpět týkají; je z nich ovšem patrné, že výslovně o uzavření Akadémie v roce 529 nemluví. Cílem práce je představit názory novodobých badatelů na právní akt, kterým podle rozšířeného názoru byla Akadémie uzavřena, na význam slova diadochika, na soudobý stav Akadémie a na otázku, kam se z Persie filosofové vrátili. Diadochika se jeví jako finanční zdroj Akadémie. Na povahu právního aktu uzavření Akadémie lze usuzovat ze zprávy v Malalově Chronografii a z Justiniánových zákonů, ale tyto prameny se neshodují, a proto je třeba je uvést do souladu spolu navzájem a navíc ještě se zprávou historika Agathia o odchodu filosofů do Persie a s archeologickými nálezy. Co se týče stavu, ve kterém se tehdy Akadémie nacházela, převládají dnes názory, že nebyla v úpadku. Novodobí badatelé navrhují různá místa, kam se filosofové po svém návratu z Persie mohli usídlit: Athény, Alexandrii a Harrán, ale i další. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vliv životního stylu žen s anamnézou gestačního diabetu mellitu na manifestaci diabetu mellitu 2. typu
Dittrichová, Jana ; Anderlová, Kateřina (vedoucí práce) ; Krejčí, Hana (oponent)
1 Abstrakt: Tato bakalářská práce se zabývá životním stylem žen s anamnézou gestačního diabetes mellitus (GDM) a jeho vlivem na manifestaci diabetes mellitus 2. typu (DM 2. typu). Cílem práce je zodpovědět, zda se ženy s anamnézou GDM v rozmezí od 1 roku do 11 let po porodu chovají preventivně vzhledem k riziku rozvoje DM 2. typu - jak se stravují, pohybují a zda si nechávají pravidelně měřit glykémii. Pomocí dotazníkového šetření bylo zjištěno, že ženy s anamnézou GDM pijí neslazené nápoje, kávu, jedí zeleninu i ovoce, mohly by však více eliminovat příjem sekundárně zpracovaného masa, červeného masa, sladkostí a smažených pokrmů a zvýšit příjem ořechů, ryb a obilovin. 83 % žen se věnuje pohybové činnosti nejméně třikrát týdně. 52 % se dostavilo na kontrolní vyšetření (kontrolní oGTT) po porodu a dalších 12 % si nechalo zkontrolovat glykémii v rámci preventivní prohlídky u praktického lékaře. Řada respondentek ale už není pravidelně sledována. Ženy s anamnézou GDM, kterým kontrolní oGTT odhalil prediabetes nebo DM 2. typu, konzumují příliš sekundárně zpracovaného masa, červeného masa a smaženého.
|
|
|
Konec novoplatónské Akadémie a cesta filosofů do Persie v moderním bádání
Dittrichová, Jana ; Prchlík, Ivan (vedoucí práce) ; Bakyta, Ján (oponent)
Rok 529 je spojován s uzavřením novoplatónské Akadémie císařem Justiniánem a bývá považován za jeden z mezníků konce antického starověku. Tato práce přestavuje prameny, které se uzavření novoplatónské Akadémie a související cesty novoplatónských filosofů do Persie a zpět týkají; je z nich ovšem patrné, že výslovně o uzavření Akadémie v roce 529 nemluví. Cílem práce je představit názory novodobých badatelů na právní akt, kterým podle rozšířeného názoru byla Akadémie uzavřena, na význam slova diadochika, na soudobý stav Akadémie a na otázku, kam se z Persie filosofové vrátili. Diadochika se jeví jako finanční zdroj Akadémie. Na povahu právního aktu uzavření Akadémie lze usuzovat ze zprávy v Malalově Chronografii a z Justiniánových zákonů, ale tyto prameny se neshodují, a proto je třeba je uvést do souladu spolu navzájem a navíc ještě se zprávou historika Agathia o odchodu filosofů do Persie a s archeologickými nálezy. Co se týče stavu, ve kterém se tehdy Akadémie nacházela, převládají dnes názory, že nebyla v úpadku. Novodobí badatelé navrhují různá místa, kam se filosofové po svém návratu z Persie mohli usídlit: Athény, Alexandrii a Harrán, ale i další. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.