|
| |
|
|
Problematika sebepoškozování u dospívajících ve srovnání běžné školy a výchovného zařízení
Zimmermannová, Táňa ; Arnoldová, Anna (vedoucí práce) ; Langer, Marketa (oponent)
A b s t r a k t ZIMMERMANNOVÁ, Táňa. Problematika sebepoškozování u dospívajících ve srovnání běžné školy a výchovného zařízení. Praha: Husitská teologická fakulta Univerzity Karlovy, 2014. s. 80. Diplomová práce. Tato práce se zabývá fenoménem sebepoškozování u dospívajících, a to nejen z hlediska jeho prevalence u běžné a problematické mládeže, ale také z hlediska profesionálů, kteří s mládeží pracují. Výzkumná část práce je proto rozdělena do dvou částí. První mapuje výskyt sebepoškozování u žáků běžné střední školy ve srovnání s klienty etopedického - Dětského domova se školou (DDŠ) v Chrudimi a je zpracována pomocí standardizovaného dotazníku Self-Harm Invetory (SHI, 1998). V této části výzkum prokázal, že mezi běžnou populací a problematickou mládeží se nevyskytuje žádný významnější rozdíl v četnosti výskytu problematického chování; pouze u typicky sebepoškozujících praktik se dané projevy vyskytovaly téměř trojnásobně častěji u klientů DDŠ než u žáků běžné SŠ. Druhá výzkumná část byla zaměřena na odhalení znalostí a z nich vycházejících kompetencí pedagogických pracovníků k intervenci sebepoškozujícího chování u mládeže. Z porovnání kompetencí profesionálů v běžné škole (učitelů) a v DDŠ (učitelů a vychovatelů) za využití speciálně pro tento účel vytvořeného dotazníku Self-Injury Survey (SSI, 2007)...
|
|
|
Poruchy přijmu potravy jako aspekt sebepoškozování
Štěrbová, Karolína ; Dytková, Natálie (vedoucí práce) ; Leontovyčová, Jana (oponent)
Anotace: Bakalářská práce pojednává o poruchách příjmu potravy, jejich příčinách a léčbě. Práce je rozdělena na dvě části. Na část teoretickou a část praktickou. V první části se dozvíme komplexní informace o problematice poruch příjmu potravy. V druhé části nalezneme výzkum provedený kvalitativní metodou pomocí rozhovoru. Rozhovory jsou zpracovány kazuistikou a metodou zakotvené teorie.
|
|
|
Percepce násilí u dětí
Havelková, Šárka ; Procházková, Jana (vedoucí práce) ; Viktorová, Ida (oponent)
1. ABSTRAKT Klíčová slova: násilí, konflikt, agrese/agresivita, týrání, zneužívání, zanedbávání, šikana, pachatel, oběť, děti, dospělí, senioři, sebepoškozování, sebevražd, média Ráda bych se v rigorózní práci zaměřila na to, jak děti definují násilí, co všechno násilí zahrnuje, jak si představují pachatele a jak oběť, jaký je rozdíl v percepci násilí vůči různým věkovým skupinám a jak by se případnému násilí bránily. V teoretické části se nejprve věnuji samotnému pojmu násilí, pojmům jemu podobným či synonymním a jejich vysvětlení podle českých i zahraničních autorů. Dále jsem přikročila k tématům, jako je násilí k dětem, k dospělým a k seniorům, sebepoškozování, sebevraždy a důsledky násilí. Vzhledem k tomu, že percepce násilí je kromě jiného ovlivňována médii, rozpracovala jsem podrobněji jejich vliv na děti a jejich vztah k násilí. V praktické části jsem zkoumala percepci násilí u žáků druhého stupně základní školy v porovnání se studenty stejného věku na víceletém gymnáziu. Zaměřila jsem se na žáky a studenty šestých tříd/prim a devátých tříd/kvart. Dotazníkové šetření bylo provedeno na školách v hlavním městě, ve velkoměstě, ale také v menším městě. Z výsledků dotazníkového šetření následně zpracovávám výsledky tak, aby odpovídaly členění teoretické části práce, a také věnuji kapitolu tématu vlivu...
|
|
| |
|
|
Percepce násilí vůči různým věkovým skupinám u dětí na základních školách a víceletých gymnáziích
Havelková, Šárka ; Procházková, Jana (vedoucí práce) ; Sotáková, Hana (oponent)
1. ABSTRAKT § Klíčová slova: násilí, konflikt, agrese/agresivita, týrání, zneužívání, zanedbávání, šikana, pachatel, oběť, děti, dospělí, senioři, sebepoškozování, sebevražda Ráda bych se v diplomové práci zaměřila na to, jak děti definují násilí, co všechno násilí zahrnuje, jak si představují pachatele a jak oběť, jaký je rozdíl v percepci násilí vůči různým věkovým skupinám a jak by se případnému násilí bránily. V teoretické části se nejprve věnuji samotnému pojmu násilí, pojmům jemu podobným či synonymním a jejich vysvětlení podle českých i zahraničních autorů. Dále jsem přikročila k tématům, jako je násilí k dětem, k dospělým a k seniorům, sebepoškozování, sebevraždy a důsledky násilí. V praktické části jsem zkoumala percepci násilí u žáků druhého stupně základní školy v porovnání se studenty stejného věku na víceletém gymnáziu. Zaměřila jsem se na žáky a studenty šestých tříd/prim a devátých tříd/kvart. Dotazníkové šetření bylo provedeno na školách v hlavním městě, ve velkoměstě, ale také v menším městě.
|
|
|
Sebepoškozování u dětí
Tvrdoňová, Anna ; Procházková, Jana (vedoucí práce) ; Sotáková, Hana (oponent)
Název: Sebepoškozování u dětí Abstrakt: Předkládaná práce se věnuje problematice sebepoškozování a jejím cílem je analyzovat pojetí sebepoškozování u dětí staršího školního věku, jak definují sebepoškozování a co dle jejich názoru zahrnuje sebepoškozující chování. Práce je rozdělena do dvou stěžejních částí. První část je zaměřena na vymezení pojmu sebepoškozování a zmapování současné zahraniční i české odborné literatury. Pozornost je věnována nejasnostem v terminologii a představení aktuální klasifikace sebepoškozujícího jednání. Druhá část práce je věnována prezentaci výzkumu explorativního charakteru. Data byla získána prostřednictvím dotazníkového šetření od 73 respondentů ve věku 13 až 15 let a analyzována prostřednictvím kategorizování odpovědí a s využitím metody faktorové a shlukové analýzy. Faktorová analýza extrahovala deset faktorů, které tvoří smysluplné celky a lze je interpretovat jako představy, které mají dospívající o sebepoškozování. Výsledky ukázaly, že dospívající chápou sebepoškozování nejen jako přímé narušení těla, ale začleňují mezi sebepoškozující aktivity i dlouhodobé nepříznivé působení na zdraví (poruchy příjmu potravy, kouření, zneužívání alkoholu). Zajímavým zjištěním je, že dospívající mají na sebepoškozování ambivalentní názor. Uvědomují si nejen následné ztráty a možné...
|
|
|
Prevence sebepoškození u hospitalizovaných pacientů v ČR
Necid, Petr ; Marx, David (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je prozkoumání situace prevence sebepoškození u hospitalizovaných pacientů. Práce je založena na anonymním dotazníkovém průzkumu ve vybraných psychiatrických zařízeních. Pouze 50 % zařízení má vnitřní směrnici zabývající se detekcí rizikových pacientů a další práce s nimi. 88 % zařízení má vnitřní systém hlášení mimořádných událostí. Technické zabezpečení je v mnoha zařízeních na vysoké úrovni, v některých je úroveň nižší, pravděpodobně vlivem finanční náročnosti. Pouze 2 zařízení používají škály k hodnocení přijatých pacientů, pouze 50 % zařízení hodnotí rizika sebepoškození u přijímaných pacientů. Ve 100 % zařízeních došlo ve sledovaném období k sebepoškození. 17 % zařízení neuvedlo počet sebevražd v jejích zařízeních a 42 % zařízení neuvedlo počet sebepoškození. Z výsledků je vidět pozitivní trend v posilování role prevence sebepoškození a zvyšování úrovně bezpečnosti na jednotlivých pracovištích. Ze získaných dat také vyplývá, že ne všechna zařízení věnují prevenci dostatečnou pozornost, v některých zařízeních chybí přesná evidence sebepoškození, sebevražd. Je potřeba vytvoření systémového řešení prevence sebepoškození, které v současné době chybí. Vytvoření jednotných pravidel a norem, které by byly závazné pro všechna pracoviště by mohli přispět ke zvýšení bezpečnosti a dát...
|
|
|
Mladí lidé a kultura sebepoškozování
PROKOPOVÁ, Eliška
Práce se zabývá problematikou sebepoškozování, vztahem sebepoškozování a internetu a vztahem mezi sebepoškozováním a subkulturou. Teoretická část charakterizuje období adolescence, dále popisuje sebepoškozování a subkulturu Emo a Gothic. Cílem výzkumné části bylo zjistit, jaké mají mladí lidé motivy psát o sebepoškozování do blogů, zda mají vlastní zkušenost se sebepoškozováním, pokud ano, jakou mají zkušenost, jaké používají způsoby, jak sebepoškozování prožívají a jaké jsou příčiny. K dalším cílům patřilo zjistit, jakou roli při sebepoškozování hraje sociální nákaza a jak vnímají souvislost mezi sebepoškozováním a kulturou-subkulturou. Výsledky výzkumu ukázaly, že příčiny sebepoškozování respondentek jsou individuální a vždy hraje roli více faktorů. Jako spouštěče sebepoškozování respondentky uváděly stresové situace, afekt, návaly zlosti a nenávisti, deprese a pocity méněcennosti. Příčiny sebepoškozování u respondentek byly různorodé, jednalo se o problémy v rodině, rozvod rodičů, smrt blízké osoby, problémy ve škole, šikana, anorexii, interrupce a znásilnění. Respondentky uvedly, že sebepoškozování plní uvolňující funkci, kdy přemění psychickou bolest na fyzickou. Poskytuje úlevu od vnitřního napětí a úzkosti. Přímou souvislost mezi subkulturou Emo a sebepoškozováním jsem u respondentek nezjistila. Součástí je i snaha o to, hlouběji porozumět problematice sebepoškozování jako takové.
|
|
|
SEBEPOŠKOZOVÁNÍ V ADOLESCENCI
BOBÁKOVÁ, Lenka
Práce se zabývá sebepoškozováním jako maladaptivní copingovou strategií. Důraz je kladen na adolescenci jako rizikové období a na subkultury mládeže jako na rizikové prostředí pro vznik tohoto fenoménu. Pozornost je také věnována internetovému a reálnému prostředí a jejich roli v sebepoškozujícím chování adolescentů. Cílem práce bylo zjistit možné příčiny sebepoškozování adolescentů, kteří jsou součástí subkultury Emo a případný vliv této subkultury na sebepoškozující chování. Dalším cílem bylo zjistit, kde se asolescenti o tomto chování dozvěděli a jakou roli při něm hraje ?sociální nákaza?. Výzkum byl proveden kvalitativně. Data byla získána pomocí polostrukturovaných online rozhovorů. Ty byly provedeny se čtyřmi dívkami ve věku 13?15 let, které se identifikují s rizikovou subkulturou Emo a mají osobní zkušenost se sebepoškozováním. Data byla posléze zpracována do kazuistik jednotlivých respondentek. Výsledky výzkumu ukázaly, že příčiny sebepoškozování dotazovaných adolescentek jsou individuální a vždy hraje roli více faktorů. Nejčastěji to jsou:komplikované vztahy doma, problémy ve škole, deprese, pocit samoty a problematický vztah k vlastnímu tělu. Přímou souvislost mezi subkulturou Emo a sebepoškozováním jsem nezjistila. Všechny respondentky vliv subkultury popřely. Avšak co se týká ?sociální nákazy? sebepoškozujícího chování, ta určitou roli hrála u všech respondentek.
|
host ::
RSS.