|
| |
|
|
Obnova Pohořelce na Ateliér scénografie JAMU
Skoupilová, Michaela ; Mikeš, Stanislav (oponent) ; Guzdek, Adam (vedoucí práce) ; Lavický, Miloš (vedoucí práce)
Náplní bakalářské práce bylo zhotovení Dokumentace pro stavební povolení a části Dokumentace pro provedení stavby na základě architektonické studie, která byla vypracována v předmětu AG036 - Ateliér architektonické tvorby V. Předmětem této studie byla obnova objektu bývalého státního zastupitelství v Brně pro účely Janáčkovi akademie múzických umění. Objekt se nachází v centru města, nedaleko Malinovského náměstí. Základní ideou návrhu bylo zachování vzhledu pozdně funkcionalistické budovy s minimálními změnami v exteriéru. Nasnadě bylo odstranit neduhy rekonstrukce ze 70. let minulého století, která přistupovala k objektu nešetrně. Funkce budovy vyplynula ze zadání. V mé práci jsem se rozhodla pracovat se všemi třemi požadovanými funkcemi, a to: kavárnou, rektorátem a ústavem scénografie Jamu. Kavárna a výstavní prostor v parteru živě komunikuje s městem a je místem setkávání studentů, pedagogů a návštěvníků. Rektorát má sloužit nejen jako soubor kanceláří, ale bude mít také reprezentativní funkci a tím prezentovat univerzitu jako takovou. Prostor pro studenty scénografie bere ohled na to, že scénografie je odvětví umění spojené s divadlem, a tak má za úkol podporovat rozvoj a kreativní myšlení studentů tohoto oboru.
|
|
|
Obnova domu na Pohořelci v Brně na atelier scénografie JAMU
Hádková, Sabina ; Žáková, Dagmar (oponent) ; Májek, Jan (vedoucí práce) ; Šuhajda, Karel (vedoucí práce)
Bakalářská práce vychází z dříve vypracované studie v předmětu AG035 - atelier architektonické tvorby V, která byla dále dopracována do úrovně dokumentace pro stavební povolení a dokumentace pro provedení stavby. Cílem této práce byla obnova objektu bývalého státního zastupitelství v Brně pro účely Janáčkovi akademie muzických umění – JAMU. Objekt se nachází ve městě Brně, v městské části Brno-střed, na ulici Kobližná 22. Je situován v historické části města, v jeho bezprostřední blízkosti se nachází řada brněnských dominant jako např. Náměstí Svobody, Moravské náměstí, Mahenovo divadlo, Janáčkovo divadlo, atd. Hlavní myšlenkou bylo zachovat ráz pozdně funkcionalistické stavby s minimálními změnami v exteriéru. Dále také splnit všechny požadavky, které byly na začátku projektu zadány. A sice, že objekt bude plnit funkci veřejnou - formou kavárny a výstavních ploch, které budou určeny výstavám prací studentů scénografie a světelného designu. Dále by se měl v objektu nacházet rektorát a ústav scénografie Jamu, který by měl sloužit jako soubor kanceláří reprezentativního charakteru. Hlavním cílem této práce je vytvořit stabilní zázemí pro studenty scénografie a světelného designu, které by mělo působit jak reprezentativně, tak by mělo ve studentech vzbuzovat kreativní myšlení a rozvoj pro jejich tvorbu.
|
|
|
Obnova Pohořelce na Ateliér scénografie JAMU
Čech, Daniel ; Špiller, Martin (oponent) ; Guzdek, Adam (vedoucí práce) ; Lavický, Miloš (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce byla obnova a přestavba budovy bývalého Nejvyššího státního zastupitelství na prostory pro Ateliér scénografie Janáčkovy akademie múzických umění a pro Rektorát Janáčkovy akademie. Budova se nachází na nároží frekventovaných ulic Jánská, Kobližná a Pohořelec, kde vytváří poněkud nevýrazný ukončující bod těchto ulic. Objekt byl postaven v období po druhé světové válce a nese znaky pozdního funkcionalismu. Budova je od devadesátých let nepoužívaná a v současné době chátrá. Parter objektu sloužil komerci, podzemní podlaží technickým zařízením objektu a ostatní podlaží čistě administrativě. Budova má jedno podzemní podlaží a sedm nadzemních podlaží. V parteru budovy byla navržena veřejná kavárna a výstavní prostory. V druhém až čtvrtém nadzemním podlaží jsou administrativní prostory pro Rektorát Janáčkovy akademie. V pátém až sedmém nadzemním podlaží a v podzemním podlaží jsou prostory pro studenty Ateliéru scénografie. Prostory čítají místa pro ateliéry, učebny, posluchárny a dílny. V nástavbě osmého podlaží se nachází zázemí pro světelný design. Náplní práce bylo objektu vrátit život a vytvořit funkční a esteticky přívětivé prostředí pro studenty, zaměstnance a návštěvníky. To bylo docíleno obměnou vnitřní dispozice, kde byly odebrány některé dělící konstrukce, včetně vertikálního propojení podlaží a použitím prosklených příček. Dispozice je nyní otevřenější, prosvětlenější a vzdušnější. Výrazným prvkem přestavby je nástavba dalšího podlaží, díky čemuž se zvětšil prostor pro studenty a zaměstnance, a potvrdila se nejasná vertikalita objektu. Celá nástavba působí dominantnějším dojmem, ale s přirozeným respektem vůči okolním budovám. Fasáda nástavby je tvořena předsazenými elektroluminescenčními panely s holografickou fólií. Tato fólie vytváří duhové efekty na fasádě a působí odrazivě, čímž se hmota odlehčuje. V noci díky elektroluminescenčním drátům v souvrství panelu nástavba svítí a upozorňuje na dění uvnitř budovy.
|
|
| |
|
|
Vplyv súčasných designových a módnych trendov na scénografickú tvorbu
Rozsnyóová, Lenka ; KRÁLOVÁ, Andrea (vedoucí práce) ; SMOLÍK, Robert (oponent)
Diplomová práca je priestor, v ktorom sa snažím zachytiť a reflektovať zdroje, z ktorých primárne vychádzam pri tvorbe projektov realizovaných v priebehu štúdia na Divadelnej akadémii múzických umení z formálneho aj obsahového hľadiska.
Je rozdelená na dva väčšie textové celky a to teoretickú a praktickú časť.
V teoretickej časti voľne spracovávam zoznam inšpiračných zdrojov, ktoré majú vplyv na moju tvorbu z hľadiska scénografie ako ženstvo, výtvarné umenie, móda, folklór a tie sa v náznaku snažím priblížiť.
V druhej časti diplomovej práce sa zameriavam na praktickú stránku svojej tvorby. Uvádzam niekoľko vlastných divadelných aj nedivadelných projektov, na ktorých demonštrujem praktické využitie inšpiračných zdrojov uvedených v teoretickej časti práce.
Obidve časti diplomovej práce sú prekladané obrazovou prílohou, ktorá zahŕňa inšpiračné zdroje a ilustruje proces vzniku uvedených projektov.
|
|
|
Šedá zóna dočasnosti
Valíček, Martin ; Mačuda, Michal (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Na architektonickém projektu technoklubu je demostrován scénografický přístup v navrhování spočívající na fenoménu jedné subkultury. Návštěvník Klubu se po tři dny oddává rituálu pod vlivem hudby a nočního života veden efemérnosti architektury, stejně jako tektonikou a dramaturgií prostror.
|
|
|
Mezi divadlem a výtvarnou instalací
Sceranková, Zuzana ; ADÁMEK, Jiří (vedoucí práce) ; JIŘIČKA, Lukáš (oponent)
V této bakalářské diplomní práci se budu zabývat divadelní scénografii jako autonomní složkou představení. Tento princip popíšu na základě druhé absolvenstké inscenace skončí to ústa v divadle Disk v sezóně 2016/2017. V úvodu představím experimentální poezií jako základní východisko představení. To zahrnuje základní principy vizuální, fónické, konkrétní a konceptuální poezie, jakož i konkrétní metodologie vybraných tvůrců – Jiřího Valocha, Ladislava Nováka, Ladislava Nebeského a Zdeňka Barborky. Popíšu, jakým způsobem jsem tyto principy intergovali do představení. Posléze se budu věnovat filosofickým východiskům představení. V druhé části se budu věnovat využití každodenního objektu v divadle, který se v představení pohybuje na pomezí mezi rekvizitou a ready made. Uvedu paralely a rozdíly mezi využitím objektu v divadle, muzeu a galerii. V následující části se budu zabývat, jakým způsobem jsme integrovali principy installation art do představení, jakými jsou fousace, decentralizace a účast diváka. V předposlední části popíšu tvorbu Ervina Wurma, jakožto umělce, který se pohybuje mezi objektem, sochou a instalací. Budu se věnovat zejména jeho sérií One Minute Sculptures, ze kterých jsme v představení čerpali insipiraci. Dále budu analyzovat principy dekonstrukce, absence a přístupu ke slovu jako k objektu v tvorbě Jána Mančušky, která pro nás rovněž představovala důležité východisko pro vytvoření scénografie jako autonomní složky. V závěru shrnu, styčné plochy a rozdíly mezi postupy divadla a vizuálního umění a co pro mne z této zkušenosti vyplývá do budoucnosti.
|
|
|
Prostory odjinud
Stojčevski, Dragan ; SCHMELZOVÁ, Radoslava (vedoucí práce) ; ŠTOREK, Pavel (oponent)
Disertaĉní práce se zabývá specifickou tvorbou prostoru, kterou autor definuje jako scénografickou instalaci. V první kapitole Prostor jako médium autor mapuje práci s prostorem různých umělců, jeţ ho inspirovala k vlastnímu výzkumu. Jedná se o scénografii v souĉasném divadle, instalaci ve výtvarném umění, rovněţ o tvorbu expozic v muzeích a dotýká se také uměleckých projektů ve veřejném prostoru a souĉasné tvorby pomníků. Autor dochází k názoru, ţe scénografická instalace je specifický druh scénografie, která se objevuje v site specific projektech, v environmentálním a imerzivním divadle. Dále definuje scénografickou instalaci i jako samostatný umělecký ţánr tak, jak je to u instalace ve výtvarném umění. Tento ţánr specifikuje tím, ţe má performativní a narativní vlastnosti. Dalším specifikem tohoto ţánru je podle autora návaznost prostoru s divákem jako úĉastníkem.
Výzkum se dělí do tří okruhů, ve kterých se autor snaţí uvést několik důleţitých charakteristik scénografické instalace.
V prvním okruhu Rekontexualizace prostoru popisuje zkušenosti z autorského site specific projektu In S(p)ite of fire a scénografickou práci na environmentálním divadle Oresteia. Popisuje, jakým způsobem scénografická instalace dokáţe veřejný prostor proměnit a dát ho do jiného kontextu.
V druhém okruhu Fenomén přemísťovaní se autor zabývá tvorbou scénografické instalace ve výstavním prostoru muzea. Zajímá ho, jak scénografická instalace dokáţe jinak interpretovat vystavované artefakty v muzeích. Dokládá to svou zkušeností z autorských projektů Pergamon Set a Pokoj.
V třetím okruhu Prostorová simulace zkoumá scénografickou instalaci z hlediska prostorové simulace v divadle a v galerii. Své poznatky opírá o scénografické realizace v představeních Král jelenem a Experiment myší ráj a dále o autorský projekt You Are Unique You Do Not Exist, realizovaný v galerii.Dochází k poznání, ţe scénografie dokáţe bez aktérů tvořit performativní prostor, ve kterém je divák hlavním hybatelem, a ţe můţe existovat jako samostatný ţánr, mimo kontext divadla.
Na závěr výzkumu autor popisuje vztah a role diváka ve scénografické instalaci.
|
|
|
Fragmenty všednosti zkoumané z pohledu scénografie a zvuku
Fleková, Klára ; SMOLÍK, Robert (vedoucí práce) ; KRÁLOVÁ, Andrea (oponent)
Tato práce mapuje přípravu inscenace TAJENKA, jež probíhala od léta 2015 do léta
2016. Téma inscenace vychází z obyčejného života jehož se autorka cítí být součástí.
Zamýšlí se nad vnímáním všedností a každodenností a snaží se je zkoumat. Autorka zde
uvádí jakým způsobem sbírala materiály k přípravě své první autorské inscenace a popisuje jak z nich posléze vytvářela příběh. Snaží se nabídnout dostatečný vhled do způsobu uvažování nad daným tématem, popisuje jak vyhodnocovala důležitost jednotlivých fragmentů a také jakým způsobem se postavila k práci se zvukaři a režijní složce, jež pro ní byla nová. Práce obsahuje popis všech fází vývoje příběhu, dává nahlédnout i cesty, jež byly neschůdné a zdůvodňuje proč tomu tak bylo. Nabízí vhled do způsobu autorčina myšlení a na závěr je podrobuje rekapitulaci, ve které se snaží odhalit nedostatky a slabiny, kterých se chce při příštích projektech vyvarovat
|
host ::
RSS.