|
|
Ruská zahraniční politika od nástupu Putina: Rusko jako eurasijská velmoc?
Bílý, Prokop ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Předkládaná diplomová práce pojednává o ruské zahraniční politice uskutečňované prezidenty Vladimirem Putinem a Dmitrijem Medveděvem. Studovaný fenomén je nahlížen optikou teorie neo-eurasijství ruského filosofa a politologa Alexandra Geljeviče Dugina. Výchozím bodem neo-eurasijské geopolitiky je přesvědčení o unipolaritě současného mocenského uspořádání a Amerikou řízené globalizaci jako nástroje její reprodukce. Alternativou nepřátelského, svobodný rozvoj národů omezujícího, atlantického řádu je spravedlivější multipolární mocenská konfigurace, k níž má svět dle postulátů neo-eurasijství dovést mesianistická mise eurasijského Ruska, které se však z atlantické nadvlády musí nejprve samo vymanit. Aplikace konceptu neo-eurasijství v kontextu ruské zahraniční politiky od roku 2000 pak ukazuje na zjištění, že ruskou zahraniční politiku lze v některých momentech skutečně považovat za neo-eurasijskou.
|
|
|
Role integračních procesů v ruské politice vůči postsovětskému regionu v letech 2000 - 2010
Krpec, Petr ; Litera, Bohuslav (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
Diplomová práce Role integračních procesů v ruské politice vůči postsovětskému prostoru v letech 2000 - 2010 zachycuje jev mezistátní integrace v postsovětském prostoru, a z ruského pohledu. Jejím hlavním cílem je poukázat na funkci jakou plní postsovětské integrační projekty v rámci ruské zahraniční politiky vůči regionu, který Moskva dlouhodobě označuje jako prioritní oblast svých zájmů. Pro naplnění svého cíle práce zvolila použití kombinace deskriptivní a analytické metody. Práce postupně představuje hlavní rysy jevu mezistátní integrace (kapitola č. 1), pokračuje shrnutím vývoje ruského přístupu k regionu a obecných trendů vývoje postsovětských integračních procesů v 90. letech (kapitola č. 2), poté sleduje tutéž problematiku a její hlavní vývojové proměny po roce 2000 (kapitola č. 3) a nakonec zařazuje konkrétní příklady postsovětských integračních projektů (kapitola č. 4). Tento "datový balík" poté práce analyzuje v poslední kapitole, kde je zformulována odpověď na otázku, jako roli plní postsovětské integrační procesy v politice Moskvy k regionu.
|
|
|
Vztahy Ruska se zeměmi V4: Komparativní studie
Trejbal, Václav ; Voráček, Emil (vedoucí práce) ; Veselý, Zdeněk (oponent) ; Maslowski, Nicolas (oponent) ; Kořan, Michal (oponent)
Cílem práce by mělo být srovnání vztahů Ruské federace a zemí střední Evropy a identifikace aspektů, které nejvíc přispívají k odlišnostem ve formě a obsahu těchto bilaterálních vztahů. Jádrem práce proto bude komparativní případová studie zaměřená na srovnání kontextů jednotlivých bilaterálních vztahů. Na vztahy mezi státy je možné pohlížet jako na střet dvou zahraničních politik. Ruskou i středoevropskou zahraniční politiku bude práce analyzovat prizmatem neoklasického realismu, jenž se již osvědčil v několika publikacích významných autorů specializujících se na danou problematiku.
|
|
|
The Analysis of the Russian Foreign Policy in the Post-Soviet Area after the Year 2000
Majerčíková, Gabriela ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Cibulková, Petra (oponent)
Cílem diplomové práce je prozkoumat postavení Ruska v postsovětském prostoru prostřednictvím analýzy jeho zahraniční politiky ve vztahu k tomuto regionu po roce 2008. První kapitola vymezuje teoretické a metodologické východiska aplikované v diplomové práci. Druhá kapitola se zabývá formulací ruské zahraniční politiky po rozpadu SSSR a její vývojem počas devadesátých let. Následně třetí kapitola obsahuje analýzu ruské zahraniční politiky v postsovětském prostoru po roce 2000 založenou na čtyřech hladinách analýzy -- hladině mezinárodního systému, hladině státu, hladině vnitrostátních vlivů a hladině jednotlivce. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na analýzu bilaterálních vztahů Ruska s postsovětskými republikami. S cílem poukázat na odlišný přístup ruské zahraniční politiky ve vztahu k různým postsovětským republikám byl zvolen příklad Gruzie a Arménie. Poslední kapitola jmenuje rysy ruské zahraniční politiky v postsovětském prostoru po roce 2008 ve světle Koncepce zahraniční politiky Ruské federace z roku 2008.
|
|
|
Expanze ruských podniků prostřednictvím vývozu přímých zahraničních investic
Hýla, Ondřej ; Cibulková, Petra (vedoucí práce) ; Knotková, Vladimíra (oponent)
Bakalářská práce se zabývá především analýzou přímých zahraničních investic ruských společností. Jejich rostoucí zahraniční investiční aktivita se začala v posledních letech dostávat do popředí zájmu převážně kvůli rostoucím obavám ohledně důvodů a povahy těchto investic. Nejznámějším případem je Gazprom, u něhož se nejčastěji objevují spekulace, zda jsou jeho investice čistě ekonomické povahy, nebo lze u nich vysledovat i stopy politické motivace. Tyto spekulace mají reálný základ, který odráží vývoj ve vlastnické struktuře těchto společností a zaměření jejich investic v cílových zemích.
|
host ::
RSS.