|
|
Rozhodčí řízení v České republice
Hromadová, Andrea ; Smolík, Petr (vedoucí práce) ; Winterová, Alena (oponent)
Účelem této diplomové práce je poskytnout komplexní popis průběhu rozhodčího řízení v České republice. Zvláštní pozornost je pak věnována specifickým znakům rozhodčího řízení, které jej odlišují od řízení vedeného před obecnými soudy, a zároveň zvláštním typům rozhodčího řízení. Rozhodčí řízení neboli arbitráž lze charakterizovat jako jednu z alternativních možností způsobu řešení sporů, které vyvstanou mezi stranami. Běžným způsobem řešení sporů je podání žaloby k obecnému soudu, kdy soudce spor závazným způsobem ve formě rozsudku rozhodne. Strany jsou pak tímto rozhodnutím vázány a rozsudkem uložené povinnosti mohou být na jeho základě vymáhány. V určitých oblastech soukromoprávních vztahů však stát poskytuje stranám možnost předložit svůj spor k projednání orgánu soukromoprávní povahy, jehož rozhodnutí se zavazují akceptovat jako by se jednalo o rozhodnutí soudu. Tyto způsoby řešení sporu lze souhrnně označit jako alternativy soudního řízení (z angl.. Alternative dispute resolution neboli ADR). Rozhodčí řízení v České republice je vedeno podle zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů. Od jeho přijetí došlo k několika novelizacím, jejichž účelem bylo zakotvení modernějších mechanismů řízení a úprava nedostatků, které byly odhaleny v následných...
|
|
|
Rozhodčí řízení v České republice
Grivalská, Andrea ; Smolík, Petr (vedoucí práce) ; Winterová, Alena (oponent)
Resumé Tématem této diplomové práce je rozhodčí řízení v České republice. Ve své práci se zaměřuji na současnou právní regulaci obsaženou v zákoně č. 216/1994. Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů. Rozhodčí řízení je jednou z možností alternativního řešení sporů, pro které je typické, že řízení neprobíhá před obecnými osudy za přítomností soudce. Nakolik je téma této práce široké, nemůžou být zohledněny všechny aspekty a instituty rozhodčího řízení. Mým cílem je přesto podat komplexní náhled na rozhodčí řízení v ČR, které se v současné době stává stále více využívanou metodou řešení sporů. Diplomová práce je rozdělena do dvanácti hlavních kapitol, které jsou dále systematicky členěné na další podkapitoly. První kapitola definuje pojem, druhy a postavení rozhodčího řízení v České republice, dále je v ní pojednáno o teoretických pohledech na rozhodčí řízení (podle teorie smluvní, jurisdikční, smíšená či autonomní). Druhá kapitola je věnována pojednání o rozhodčí smlouvě. Rozhodčí smlouvu představuje jak rozhodčí doložka, která je uzavírána pro v budoucnu vzniklé spory mezi stranami, tak i smlouva o rozhodci, která je, na druhou stranu, uzavírána až v momentu, kdy spor mezi stranami již existuje. V této kapitole je dále pojednáno o základních náležitostech rozhodčí smlouvy, o její formě a o jejím...
|
|
|
Institucionální mezinárodní obchodní arbitráž
Řezníček, David ; Růžička, Květoslav (vedoucí práce) ; Kunz, Oto (oponent) ; Ondřej, Jan (oponent)
Předmětem této disertační práce je institucionální mezinárodní obchodní arbitráž. Práce popisuje jednotlivé oblasti rozhodčího řízení v mezinárodním obchodu se zaměřením na jeho samotné postavení v rámci mezinárodního obchodu, kvalifikační předpoklady rozhodců, rozhodčí doložky a průběh mezinárodních rozhodčích řízení. Jsou zde zahrnuty změny rozhodčích pravidel a řádů významných mezinárodních rozhodčích institucí. Rovněž jsou popsány i otázky rozhodného práva v mezinárodní obchodní arbitráži, Úmluva o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů - Newyorská úmluva a Vzorový zákon UNCITRAL o mezinárodní obchodní arbitráži.
|
|
|
Právní postavení rozhodce v mezinárodní obchodní arbitráži
Růžičková, Markéta ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Diplomová práce je věnována problematice právního postavení rozhodce v mezinárodní obchodní arbitráži. Rozhodčí řízení není žádným novým jevem, k jeho velkému rozvoji dochází v 19. století, kdy kromě rozhodčího řízení ad hoc vzniká i rozhodčí řízení institucionální, jsou vytvářeny stálé rozhodčí soudy. Tím nejznámějším je bezpochyby Mezinárodní rozhodčí soud Mezinárodní obchodní komory v Paříži. První kapitola je věnována pohledu do historie rozhodčího řízení, jsou v ní vymezeny některé pojmy týkající se rozhodčího řízení, zejména pojem mezinárodní obchodní arbitráž. Je též řešena otázka arbitrability, tzn. přípustnosti rozhodčího řízení. Ve druhé kapitole jsou rozebrány druhy rozhodčího řízení - rozhodčí řízení ad hoc a institucionální, fakultativní a obligatorní, tradiční a on-line, mezinárodní a vnitrostátní, a jednotlivé typy rozhodčí smlouvy - smlouva o rozhodci, rozhodčí doložka, neomezený kompromis, asymetrická, patologická a kombinovaná rozhodčí doložka. Třetí kapitola je věnována výhodám a nevýhodám rozhodčího řízení ve srovnání s řízením před obecnými soudy. Mezi výhody rozhodčího řízení patří neformálnost, rychlost, neveřejnost, volnost při výběru zastoupení a výběru rozhodců, nižší náklady a snadná vymahatelnost rozhodčích nálezů. Nejdůležitější část diplomové práce je obsažena v...
|
|
|
Právní postavení rozhodce
Koman, Dalibor ; Růžička, Květoslav (vedoucí práce) ; Dobiáš, Petr (oponent)
RESUMÉ Právní postavení rozhodce Rozhodčí řízení se zejména ve dvacátém století vyvinulo v plnohodnotný způsob pro řešení majetkových sporů mimo pravomoc obecných soudů. Je důležité poznamenat, že právě ta hlediska, která rozhodčí řízení od řízení před obecnými soudy odlišují, bývají nejčastěji terčem diskuzí. Zejména v posledních deseti letech bylo možné zaznamenat značný rozvoj rozhodčího řízení a s tím spojenou zvýšenou intenzitu rozhodování obecných soudů a Ústavního soudu České republiky v otázkách s rozhodčím řízením spojených, přesto však stále zůstává značná suma sporných či minimálně neustálených otázek. Rozhodčí řízení má v porovnání s řízením před obecnými soudy mnoho výhod, ale zároveň přináší i některá témata, která bývají kritizována. Tento stav je však často zapříčiněn specifiky rozhodčího řízení a s tím spojenou nutností zkoumat dané problémy ze všech úhlů pohledu. V rozhodčím řízení strany sporu ovlivňují složení rozhodčího fóra, což je typickým znakem rozhodčího řízení a zároveň typickým příkladem často diskutovaného problému vycházejícího z odlišnosti úpravy. Jedná se o úpravu, která je přesným opakem řízení před obecnými soudy, kde je zachováván princip práva na zákonného soudce, který je určen na základě věcné, místní a funkční příslušnosti. V rozhodčím řízení mají strany sporu možnost...
|
|
|
Právní postavení rozhodce v mezinárodní obchodní arbitráži
Nevařil, Vít ; Růžička, Květoslav (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na téma Právního postavení rozhodce v mezinárodní obchodní arbitráži (international commercial arbitration). V první kapitole první části se autor zaměřuje na původ a historii rozhodčího řízení a mezinárodního rozhodčího řízení v antice, středověku, novověku a současnosti. V rámci historického vývoje popisuje i jednotlivé mezinárodní úmluvy, které upravují mezinárodní obchodní arbitráž jako takovou. V rámci této kapitoly se snaží pokládat také základní otázky ohledně principů fungování rozhodčího řízení. Ve druhé kapitole první části se práce zaměřuje zprvu na vymezení ADR a definici rozhodčího řízení s důrazem na nalezení styčných bodů mezi ADR a rozhodčím řízením. Autor se kloní k tomu, že rozhodčí řízení je součástí ADR. V další části této kapitoly se práce zaměřuje na analýzu mezinárodního prvku v závazkovém vztahu a základní odlišnost mezinárodního rozhodčího řízení oproti vnitrostátnímu rozhodčímu řízení. V první kapitole druhé části pak autor přistupuje k analýze základních požadavků na osobu rozhodce. Je analyzováno, zda-li může být rozhodcem právnická osoba, je-li rozhodcem fyzická osoba, tak jaké musí splnit podmínky. Zejména se autor zabývá otázkami právnického vzdělání, znalostí jazyků, dostupností, reputací a flexibilitou rozhodce. Ve druhé kapitole...
|
|
|
Právní postavení rozhodce
Klobouček, Eduard ; Růžička, Květoslav (vedoucí práce) ; Dobiáš, Petr (oponent)
- Právní postavení rozhodce Tato diplomová práce si klade za úkol popsat právní postavení rozhodce v mezinárodním i vnitrostátním rozhodčím řízení. Rozhodčí řízení je alternativním řešením sporů, které je v současné době velmi užívané a u nás je zakotveno především v zákoně o rozhodčím řízení. Rozhodce je nejdůležitější postavou rozhodčího řízení, protože vede spor, který se strany rozhodly mu svěřit a také v něm vynáší rozhodčí nález, který je v dané věci závazným a vykonatelným řešením jejich sporu. Práce je rozdělena do šesti částí, které pojednávají o alternativním řešení sporů, obecně o rozhodčím řízení, o historickém vývoji právního postavení rozhodce u nás a o současné právní úpravě, o právním postavení rozhodců a stálých rozhodčích soudů a o právním postavení finančního arbitra. Hlavní náplní této práce je tedy popsat právní postavení rozhodců v rozhodčím řízení, vystihnout některé problémy, které v této oblasti vystávají, jak se na jeho postavení dívá česká judikatura i odborná veřejnost a jak byla v poslední době změněna legislativa týkající se rozhodčího řízení. Práce obsahuje i komparaci se zahraničními úpravami postavení rozhodců v Německu, Velké Británii a na Slovensku.
|
|
|
Osoba rozhodce v mezinárodním rozhodčím řízení
Mazuchová, Kateřina ; Dobiáš, Petr (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Tématem rigorózní práce je osoba rozhodce v mezinárodním rozhodčím řízení. Rozhodčí řízení prošlo v posledních letech řadou změn. Toto řízení je velmi oblíbené nejen možností výběru rozhodce, ale i svou rychlostí a menší nákladností ve srovnání s ostatními způsoby řešení sporů. V práci bylo podrobně zanalyzováno celé řízení z pohledu osoby rozhodce, především jeho práva a povinnosti. Novelou zákona č. 216/1994 Sb. o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů - zákon č. 19/2012 Sb., s účinností od 1.4.2012 došlo k odlišení rozhodčího řízení za účasti spotřebitele a bez něj. Součástí rigorózní práce jsou též návrhy de lege ferenda.
|
|
|
Rozhodčí řízení v České republice
Vedralová, Jana ; Smolík, Petr (vedoucí práce) ; Winterová, Alena (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo analyzovat nejvíce problematické a v současné době velmi diskutované otázky rozhodčího řízení v České republice. Předmět této diplomové práce je značně rozsáhlý, nebylo proto možné zohlednit veškeré aspekty rozhodčího řízení. Od nabytí účinnosti zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů došlo v rozhodčím řízení ke značnému rozvoji rozhodčího řízení. V diplomové práci jsem se zaměřila na českou právní úpravu rozhodčího řízení, její nedostatky a vliv judikatury Evropského soudního dvora na výklad české úpravy. Vzhledem k nastíněným problematickým otázkám i pod vlivem judikatury ESD a českých soudů si zákon o rozhodčím řízení vyžádá novelizaci. Zejména v oblasti osoby rozhodce, rozhodčího řízení ve spotřebitelských sporech a náležitostí rozhodčí smlouvy pravděpodobně dojde ke změnám zákona. Rozhodčí řízení je prostředkem konečného a závazného řešení sporů, vhodnou alternativou soudního procesu zejména v obchodních sporech mezi podnikateli - profesionály.
|
|
|
Vybrané aspekty rozhodčího řízení v České republice
JAROUŠKOVÁ, Klára
Tato práce seznamuje čtenáře se stávající právní úpravou rozhodčího řízení v České republice včetně jejího vývoje (a to i s ohledem na právní normy Evropské unie) a aktuální judikatury. Teoretická část se z valné části zabývá osvětlením základních pojmů rozhodčího řízení, dále pak historií, vývojem a přímou aplikací tohoto právního odvětví. Praktická část se odvíjí od rozhovoru s jedním z nejznámějších a nejvýše postavených rozhodců nejen v České republice, ale i v evropském měřítku, panem doc. JUDr. Vladimírem Balašem, CSc. Závěrem jsou shrnuty náměty de lege ferenda.
|
host ::
RSS.