|
|
Reologické vlastnosti žloutků slepičích vajec v průběhu skladování
Pavková, Lucie
Diplomová práce se zabývá vlivem doby skladování na vybrané fyzikální a reologické vlastnosti žloutku slepičích vajec. Sledovaná vejce byla skladována při teplotě 6 °C po dobu 8 týdnů. V práci je popsán vliv doby skladování na fyzikální vlastnosti celého slepičího vejce, jako je hmotnost a index tvaru. Dle předpokladů byl prokázán úbytek hmotnosti sledovaných slepičích vajec v průběhu osmitýdenního skladování. Dále byl detailně popsán a zhodnocen žloutek slepičího vejce (barva, výška, šířka, hmotnost, index a hustota žloutku). Dle předpokladů nedocházelo k výrazné změně hmotnosti žloutku v průběhu skladování. U indexu žloutku dochází k výraznému poklesu v průběhu skladování. V poslední části měření byly stanoveny reologické vlastnosti žloutku sledovaných slepičích vajec - zdánlivá viskozita, časová závislost viskozity a smykové napětí v závislosti na smykové rychlosti (tokové křivky). Jednotlivými experimenty bylo prokázáno, že žloutek vykazuje newtonovské chování, a to po celou dobu skladování. Doba skladování má rovněž jednoznačný vliv na tokové vlastnosti žloutku slepičích vajec. Výsledky z jednotlivých experimentů byly zhodnoceny pomocí Ostwald-de Waele (mocninného) modelu.
|
|
| |
|
|
Příprava hydrogelů s přídavkem extraktu z matolin
Mojžíšek, Jan ; Veselá, Mária (oponent) ; Kovalčík, Adriána (vedoucí práce)
Obsahem této bakalářské práce je příprava hydrogelů s antioxidačními vlastnostmi. Těchto vlastností je dosaženo přídavkem extraktu z matolin. Teoretická část práce stručně shrnuje základní charakteristiky gelů a popisuje základní velečiny v reologii. Dále je popsána klasifikace, příprava a využití hydrogelů. Pozornost je věnována především gelům spadajícím do kategorie takzvaných jedlých hydrogelů. Jsou také uvedeny informace o antioxidantech a matolinách. V experimentální části jsou charakterizovány extrakty z matolin z pohledu obsahu sacharidů, fenolických látek, flavonoidů a antioxidačních vlastností. Samotná extrakce byla provedena za studena do různě koncentrovaných vodných roztoků ethanolu. Pro přípravu hydrogelů byl použit extrakt s nejvyšší celkovou antioxidační aktivitou, stanovenou pomocí metody s ABTS. Pro přípravu hydrogelů byla použita agaróza. U hydrogelů byla sledována změna reologických vlastností v důsledku přidání připravených extraktů. Konkrétní skupiny v hydrogelech byly stanoveny pomocí FTIR.
|
|
|
Vliv formulačních faktorů na vlastnosti nanočástic s terbinafinem.
Barák, Vlastimil ; Šnejdrová, Eva (vedoucí práce) ; Dittrich, Milan (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické technologie Autor: Vlastimil Barák Název diplomové práce: Vliv formulačních faktorů na charakteristiky nanočástic s terbinafinem Školitelka: PharmDr. Eva Šnejdrová, Ph.D. Konzultant: Mgr. Juraj Martiška Předložená diplomová práce je zaměřena na biodegradovatelné polymerní nanočástice s terbinafinem na bázi kopolymeru kyseliny mléčné a kyseliny glykolové, větveného na kyselině polyakrylové. Pro přípravu nanočástic byla použita nanoprecipitační metoda a studován vliv formulačních faktorů na charakteristiky nanočástic. Sledovanými formulačními faktory byly koncentrace polymeru, množství terbinafinu, podíl vnitřní fáze a koncentrace tenzidu. Byly získány nanočástice o velikosti 120 nm až 300 nm v závislosti na podmínkách přípravy. Polydisperzita nanočástic byla ve všech případech pohybovala od 0,080 do 0,230. Připravené nanočástice byly stabilní, což dokazují hodnoty zeta potenciálu vyšší než 38 mV. Kladná hodnota zeta potenciálu je žádoucí z hlediska adheze na pokožku a sliznice při topické a oční aplikaci nanočástic s terbinafinem. Velikost částic byla ovlivněna zejména množstvím polyesteru použitého při přípravě. S rostoucí koncentrací polyesteru ve vnitřní fázi rostla velikost nanočástic. Vliv terbinafinu a koncentrace...
|
|
|
Biodegradabilní polymerní systémy s terbinafinem k topické aplikaci
Pokorná, Tereza ; Šnejdrová, Eva (vedoucí práce) ; Dittrich, Milan (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA FARMACEUTICKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ KATEDRA FARMACEUTICKÉ TECHNOLOGIE Autorka: Tereza Pokorná Název diplomové práce: Biodegradabilní polymerní systémy s terbinafinem k topické aplikaci Školitelka: PharmDr. Eva Šnejdrová, Ph.D. V předložené diplomové práci jsou studovány liberační vlastnosti tuhých disperzí s terbinafinem, založených na polyesterech kyseliny D,L-mléčné a glykolové, větvených pentaerythritolem a tripentaerythritolem. Teoretická část pojednává o tuhých disperzích, jejich rozdělení a metodách přípravy, disolučních testech, vlastnostech, účinku a použití terbinafinu a přípravcích terbinafin obsahujících. V experimentální části byly metodou tavení připraveny tuhé disperze. Do polyesterového nosiče bylo léčivo inkorporováno ve formě hydrochloridu nebo baze v koncentraci 10% nebo 20%. Některé soustavy byly plastifikovány 30 % triethyl citrátu. Z tuhých disperzí byly formulovány tenké filmy a provedeny disoluční testy léčiva do fosforečnanového pufru pH 7,4 při teplotě 37 řC. Stanovení uvolněného terbinafinu bylo provedeno spektrofotometricky při vlnové délce 223 nm a ultra-vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií. Na základě výsledků předložené diplomové práce je možno jednoznačně konstatovat, že vhodným nosičem terbinafinu pro formulaci tenkých filmů k topické...
|
|
|
Vliv formulačních faktorů na vlastnosti nanočástic s terbinafinem.
Barák, Vlastimil ; Šnejdrová, Eva (vedoucí práce) ; Dittrich, Milan (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické technologie Autor: Vlastimil Barák Název diplomové práce: Vliv formulačních faktorů na charakteristiky nanočástic s terbinafinem Školitelka: PharmDr. Eva Šnejdrová, Ph.D. Konzultant: Mgr. Juraj Martiška Předložená diplomová práce je zaměřena na biodegradovatelné polymerní nanočástice s terbinafinem na bázi kopolymeru kyseliny mléčné a kyseliny glykolové, větveného na kyselině polyakrylové. Pro přípravu nanočástic byla použita nanoprecipitační metoda a studován vliv formulačních faktorů na charakteristiky nanočástic. Sledovanými formulačními faktory byly koncentrace polymeru, množství terbinafinu, podíl vnitřní fáze a koncentrace tenzidu. Byly získány nanočástice o velikosti 120 nm až 300 nm v závislosti na podmínkách přípravy. Polydisperzita nanočástic byla ve všech případech pohybovala od 0,080 do 0,230. Připravené nanočástice byly stabilní, což dokazují hodnoty zeta potenciálu vyšší než 38 mV. Kladná hodnota zeta potenciálu je žádoucí z hlediska adheze na pokožku a sliznice při topické a oční aplikaci nanočástic s terbinafinem. Velikost částic byla ovlivněna zejména množstvím polyesteru použitého při přípravě. S rostoucí koncentrací polyesteru ve vnitřní fázi rostla velikost nanočástic. Vliv terbinafinu a koncentrace...
|
|
|
Rheological properties of modified polymer-composite bone pastes
Hlináková, Kristýna ; Vojtová, Lucy (oponent) ; Michlovská, Lenka (vedoucí práce)
Diploma thesis is focused on study of visco-elastic behavior of bone pastes based on calcium phosphate and the aqeous solution of biodegradable termosensitive triblock copolymer improving flowing properties of the paste. In the theoretical part, a brief characterization of calcium phosphate cements is elaborated. It also deals with the characteristics of rheological properties of injectable bone pastes. It includes a brief overview of additives influencing the rheological and mechanical properties of pastes. The experimental part was firstly focused on the triblock copolymer characterization by proton nuclear magnetic resonance spectroscopy and rheology. Secondly, the preparation of modified polymer-phosphate pastes was evaluated in terms of visco-elastic properties. Bone paste was modified by the addition of adhesive compouds (dopamine and sodium iodate) and antibacterial compound (selenium nanoparticles). Visco-elastic properties were performed by rheological analysis, during which the setting process proceeded exhibiting significant changes in the thixotropic behavior of both unmodified and modified phosphate pastes. The setting process took place at 23 °C and 37 °C imiting physiological environment. Morphology of polymer-phosphate pastes was characterized by scanning electron microscopy and the particle size was determined using a laser particle analyzer. It has been shown that the above-mentioned additives had a positive effect on the kinetics of self-setting paste process, moreover, selenium nanoparticles improved as well thixotropic behaviors of polymer-phosphate pastes. Therefore, novel injectable composite bone pastes are suitable for mini-invasive surgery in terms of treating fractures due to the adhesion additives as well as for osteomyelitis treatment due to the possible release of antibacterial nanoparticles.
|
|
|
Vliv formulačních faktorů na vlastnosti nanočástic s terbinafinem.
Barák, Vlastimil ; Šnejdrová, Eva (vedoucí práce) ; Dittrich, Milan (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické technologie Autor: Vlastimil Barák Název diplomové práce: Vliv formulačních faktorů na charakteristiky nanočástic s terbinafinem Školitelka: PharmDr. Eva Šnejdrová, Ph.D. Konzultant: Mgr. Juraj Martiška Předložená diplomová práce je zaměřena na biodegradovatelné polymerní nanočástice s terbinafinem na bázi kopolymeru kyseliny mléčné a kyseliny glykolové, větveného na kyselině polyakrylové. Pro přípravu nanočástic byla použita nanoprecipitační metoda a studován vliv formulačních faktorů na charakteristiky nanočástic. Sledovanými formulačními faktory byly koncentrace polymeru, množství terbinafinu, podíl vnitřní fáze a koncentrace tenzidu. Byly získány nanočástice o velikosti 120 nm až 300 nm v závislosti na podmínkách přípravy. Polydisperzita nanočástic byla ve všech případech pohybovala od 0,080 do 0,230. Připravené nanočástice byly stabilní, což dokazují hodnoty zeta potenciálu vyšší než 38 mV. Kladná hodnota zeta potenciálu je žádoucí z hlediska adheze na pokožku a sliznice při topické a oční aplikaci nanočástic s terbinafinem. Velikost částic byla ovlivněna zejména množstvím polyesteru použitého při přípravě. S rostoucí koncentrací polyesteru ve vnitřní fázi rostla velikost nanočástic. Vliv terbinafinu a koncentrace...
|
|
|
Reologické vlastnosti smetany
Škopíková, Miroslava
Tato diplomová práce se ve své teoretické části zabývá reologickými vlastnostmi smetany. V první části je popsáno složení mléka, jakožto výchozího produktu při výrobě smetany, definice smetany dle legislativy a její složení. Další část práce je zaměřena na výrobu smetan a jejich druhové rozdělení. V další kapitole je pozornost věnována reologickým vlastnostem potravin, zejména viskozitě a hustotě. Praktická část je zaměřena na měření reologických vlastností celkem 10 vzorků běžně dostupných smetan ke šlehání z obchodní sítě.Obsah tuku se u vzorků pohyboval v rozmezí 30 - 33 %. U všech těchto vzorků byla změřena viskozita a hustota. U vybraných vzorků byla stanovena také závislost smykového napětí na smykové rychlosti. Tato závislost pomocí Ostwald-de Waeleho modelu určuje, o jaký druh kapaliny se jedná. Dalším sledovaným parametrem je závislost dynamické viskozity na smykové rychlosti a průběh této viskozity při změnách teploty. U všech vzorků byly provedeny analytické stanovení smetany (sušina, obsah tuku, titrační kyselost smetany, aktivní kyselost, elektrická vodivost). Z provedené analýzy obsahu tuku můžeme porovnat údaje uvedené na obale vzorku.
|
|
|
Metody měření viskozity kysaných mléčných výrobků
Šebela, Roman
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou měření viskozity kysaných mléčných výrobků. V první části této práce je popsána viskozita, metody měření viskozity, jednotlivé viskozimetry a jejich rozdělení dle principu měření. Další část literárního přehledu se věnuje mléku a kysaným mléčným výrobkům. Je zde popsáno složení mléka, úprava mléka pro výrobu mléčných výrobků, charakteristika kysaných mléčných výrobků, jejich výroba, reologické vlastnosti a možnosti využití. V praktické části jsou popsány jednotlivé vzorky – bílý jogurt, zakysaná smetana, kyška, acidofilní mléko a kefírové mléko. Dále jsou zde shrnuty výsledky měření viskozity kysaných mléčných výrobků, které se provádělo na rotačním viskozimetru při teplotách 5-25 °C. Výsledky zahrnují porovnání jednotlivých vzorků a pokles hodnot viskozity v závislosti na teplotě.
|
host ::
RSS.