|
|
What accounts for successful aging? – A dialogical self view
Filip, Miroslav ; Poláčková Šolcová, Iva
From the psychological perspective, older adults who are unsuccessful in aging (experiencing, for instance, depression, low well-being, or low life satisfaction) have been often considered unable to accept their own past including life losses. However, such an explanation may be too trivial. For example, an inability to accept the past may be a natural component of depressive thinking and not a separate variable that accounts for depression. Unsuccessful aging can alternatively be explained by focusing on processes of meaning construction of various aspects of one’s own life. The theory of the dialogical self describes these processes in terms of the development of an internal dialogue. An aging-successful older adult should develop a lifereviewing internal dialogue with adaptive features, such as differentiation or integration of various and often contradictory „I-positions.” Methods: Narrative analyses based on the theory of the dialogical self were applied to Life Story Interviews with 32 older adults (aged from 70 to 93 years). According to the presence of the adaptive features in narratives, various types of life-reviewing internal dialogues were identi-fied. The validity of these types was examined by their scores on the Reminiscence Function Scale (RFS). Respondents who used the respective types were compared in terms of well-being (Mood Adjective Checklist - MAC) and meaningfulness of life (Meaning in Life Questionnaire - MLQ). Results/Discussion: The narrative analysis yielded three types of life-reviewing dialogues according to how they are elaborated and adaptive: differentiated dialogue (low adaptive), progressive dialogue, and integrated dialogue (highly adaptive). The validity of these types was sup-\nported by differences on the RFS: participants with the progressive dialogue reported more frequent reminiscence activities to resolve past conflicts and to reconstruct their identity. As hy-\npothesized, scores indicating successful aging on the scales MAC and MLQ were higher in respondents with the integrated life-reviewing dialogue.
|
|
|
Pes jako reminiscenční stimul.
Suková, Markéta ; Čížková, Hana (vedoucí práce) ; Dočkal, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce představuje základní vhled do problematiky vzpomínání a reminiscence s cílem naplánovat, zrealizovat a zhodnotit reminiscenční program s canisterapeutickými prvky v Senior Residence Klamovka. Obsahem jsou nejen teoretická východiska, ale především postup příprav, samotné realizace a celkového zhodnocení ojedinělého programu tohoto typu. Bylo sestaveno šest reminiscenčních setkání, jejichž obsah směřoval k tématu "psi v mém životě". Nepostradatelnými subjekty pro možné vyzkoušení programu byly reminiscenční terapeut, canisterapeut, autorka práce a hlavně klienti Senior Residence Klamovka, v jejichž prostorách se vše odehrávalo. Cyklus šesti reminiscenčních setkání s využitím terapeutického psa probíhal od dubna do června 2017. Po jeho odzkoušení vyšlo najevo, že zvolená témata s využitím terapeutického psa dokázala podpořit příjemnou atmosféru během setkání a samotné vzpomínání seniorů. Jako velký nedostatek se ukázal neadekvátně zajištěný vhodný počet vzpomínajících. Velké počty přítomných mnohdy narušovaly harmonii celého setkání.
|
|
|
Využití přístupů orientovaných na člověka u seniora ztrácejícího komunikační schopnosti
Nováková, Kateřina ; Čížková, Hana (vedoucí práce) ; Adámková, Ivana (oponent)
Práce se zabývá porovnáním dvou přístupů zaměřených na člověka. Jedná se o psychobiografický model péče podle prof. Böhma a reminiscenci. Záměrem je porovnání možného využití těchto modelů z pohledu pracovníků v přímé péči v domově pro seniory při péči o klienty, kteří postupně ztrácejí komunikační schopnost. K porovnání jsem použila polostrukturovaný rozhovor jako nástroj kvalitativní metody. Primárním zdrojem informací byli záměrně vybraní respondenti z konkrétního zařízení, tj. domova pro seniory.
|
|
| |
|
|
Vzdělávání a terapie pro seniory v Praze
Krejčí, Andrea ; Dvořáčková, Hana (vedoucí práce) ; Nováková, Ivana (oponent)
Bakalářská práce pojednává o vzdělávání a terapii seniorů v Praze. V první kapitole teoretické části se věnuji základním pojmům (senior, stáří, vzdělávání, terapie apod.). Druhá kapitola je zaměřena na třetí věk, neboli rané stáří, kdy jsou staří lidé ještě soběstační. Dále třetí kapitola se týká seniorů čtvrtého věku, který je obdobím pravého stáří. Čtvrtá kapitola pojednává o univerzitě třetího věku, kde se věnuji především pozitivním vlivům a bariérám, se kterými se mohou senioři setkat, když se rozhodnou studovat. V páté kapitole jsou popsány vybrané terapie (reminiscenční terapie, arteterpie, muzikoterapie, trénink paměti). V praktické části se věnuji vybraným zařízením a to univerzitě celoživotního vzdělávání a domovu pro seniory Sámova 7 v Praze. Provedla jsem rozhovor se seniorem, který je studentem univerzity třetího věku. Rozhovor je zaměřen na to, co ke studiu seniora vedlo a co mu přineslo. Dále jsem ve vybraném zařízení pro seniory vedla terapii se zaměřením na reminiscenci a trénink paměti, poté popisuji průběh terapie, následnou reflexi a uvádím popis prostorů, kde terapie probíhají. Klíčová slova: senior, třetí věk a čtvrtý věk, vzdělání, univerzita třetího věku, terapie, reminiscence, trénink paměti
|
|
|
Využití Psychobiografického modelu péče při práci se seniory
Svobodová, Markéta ; Krahulcová, Beáta (vedoucí práce) ; Nová, Monika (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem využití psychobiografického modelu péče při práci se seniory. První část práce se zaměřuje na teoretický rámec, kde jsou vysvětleny pojmy, jako je stáří a jeho věková hranice, změny ve stáří a potřeby seniorů, demence a její formy. Dále zde nalezneme informace o vybraných sociálních službách pro seniory, jejich pracovnících a etickém kodexu. Kromě toho práce obsahuje informace o psychobiografickém modelu a vším, co s ním souvisí. Druhá část je zaměřena na konkrétní využití modelu v Domově pro seniory Háje a v Domově pro zrakově postižené Palata. Klíčová slova: Senior, stáří, psychobiografický model péče, demence, princip normality, fáze regrese, aktivity denního života, biografie, individuální plány péče, reminiscence.
|
|
|
Vybrané metody sociální práce s nesoběstačnými klienty ve zdravotnických zařízeních
Kiliánová, Hana ; Krahulcová, Beáta (vedoucí práce) ; Ondrušová, Jiřina (oponent)
SHRNUTÍ Hlavním cílem práce "Vybrané metody sociální práce s nesoběstačnými klienty ve zdravotnických zařízeních" bylo popsat a analyzovat metody používané při aktivizaci seniorů s demencí. Práce porovnává aktivizaci v různých zařízeních a zjišťuje vztah pracovníků k aktivizačním metodám. Text práce byl rozvržen do pěti kapitol. První kapitola zasazuje práci do kontextu stáří a stárnutí. Druhá kapitola je věnována problematice soběstačnosti a závislosti v seniorském věku a souvisejícím tématům. Tématem třetí kapitoly je stáří ve vztahu k paměti, charakterizuje paměť a její poruchy u seniorů trpících syndromem demence. Čtvrtá kapitola je stěžejní a přibližuje nefarmakologické přístupy a možné aktivizační činnosti, které lze využívat v praxi k ovlivnění poruch kognitivních funkcí a poruch chování u seniorů s demencí. Na teoretickou část navazuje výzkumné šetření, které bylo provedeno ve čtyřech zařízeních pečujících o klienty s demencí. Šetření má podobu kvalitativního výzkumu, pro který byla zvolena metoda polostrukturovaného rozhovoru a pozorování. Rozhovory byly uskutečněny s osmi odborníky aplikujícími v praxi. Poznatky získané z rozhovorů a pozorování byly následně analyzovány, vyhodnoceny a poté shrnuty v závěru šetření.
|
|
| |
|
|
Využití reminiscence v rámci aktivizace klientů v domově pro seniory
Merunková, Kristýna ; Havránková, Olga (vedoucí práce) ; Vodáčková, Daniela (oponent)
Diplomová práce "Využití reminiscence v rámci aktivizace klientů v domově pro seniory" se zabývá tématem vzpomínání a jeho praktickým využitím při práci v domovech pro seniory. Definuje reminiscenci, zejména pak reminiscenci skupinovou, popisuje přínosy a možnosti jejího využití. Záměrem práce je pak popsat skupinovou reminiscenci z pohledu reminiscenčního asistenta, zaznamenat vývoj skupiny a nastínit praktická doporučení pro práci s reminiscenční skupinou. Teoretická část je věnována pojmům stáří, stárnutí, popisu domova pro seniory a tématům s ním spojeným. Zaměřuje se na reminiscenci, definuje teoretické základy a východiska pro reminiscenci důležitá. Dále se zabývá skupinovou reminiscencí a základními postupy pro její využití. Praktická část je zaměřena na činnost konkrétní reminiscenční skupiny. Soustřeďuje se na zachycení vývoje reminiscenční skupiny a zaznamenání detailnějšího popisu jednotlivých reminiscenčních setkání a vzniklých situací. Snaží se tak na praktickém příkladu ukázat průběh skupinové reminiscence a její fungování z pohledu reminiscenčního asistenta. V jejím závěru jsou uvedena stručná doporučení pro práci s reminiscenční skupinou.
|
|
|
Aktivizační činnosti pro seniory v Rychnově nad Kněžnou
JIROUTOVÁ, Pavla
Bakalářská práce je zaměřena na aktivizační činnosti pro seniory. Dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách patří aktivizační činnosti mezi základní činnosti při poskytování sociálních služeb. Teoretická část se skládá z osmi základních kapitol. První kapitola nastiňuje charakteristiku stárnutí a stáří. Následuje sociální práce se seniory, jelikož celá práce se zabývá právě seniorskou populace. Třetí kapitola obsahuje aktivní život seniorů, jeho význam a popis aktivního života v sociálních službách, které senioři využívají. Zbylé kapitoly se zabývají jednotlivými aktivizačními činnostmi, kterými jsou pohybové aktivity, trénování paměti, reminiscence, muzikoterapie a arteterapie. Cílem bakalářské práce je zmapovat aktivizační činnosti pro seniory v Rychnově nad Kněžnou. Dílčím cílem je zjistit přínos aktivizačních činností pro seniory v Rychnově nad Kněžnou z pohledu seniorů. V závislosti na cílech práce jsou nastoleny dvě výzkumné otázky. Hlavní výzkumná otázka zní: Jaké aktivizační činnosti pro seniory jsou poskytovány v Rychnově nad Kněžnou? Dílčí výzkumná otázka zjišťuje, jaký je přínos aktivizačních činností pro seniory z pohledu seniorů. Pro praktickou část bakalářské práce byl zvolen kvalitativní výzkum. Byla použita metoda dotazování a technika polořízeného rozhovoru, sekundární analýza dat a metoda vytváření trsů. Výběrový soubor tvořilo 7 klientů denního a týdenního stacionáře Farní charity v Rychnově nad Kněžnou, kde byl výzkum proveden. Respondenti byli vybráni účelovým kvótním výběrem. Výsledky jsou rozděleny do 2 částí podle výzkumných otázek. První část se týká sekundární analýzy dat organizací, které poskytují aktivizační činnosti pro seniory v Rychnově nad Kněžnou. Druhá část obsahuje subjektivní názory respondentů na aktivizační činnosti nabízené Farní charitou v Rychnově nad Kněžnou v rámci denního a týdenního stacionáře pro seniory. Výsledky jsou rozdělené do částí podle aktivizačních činností. Výzkum ukázal, že aktivizační činnosti pro seniory nabízejí v Rychnově nad Kněžnou dvě organizace ? Sociální služby města Rychnov nad Kněžnou a Farní charita v témž městě. Aktivizační služby, které poskytují seniorům, jsou pohybové aktivity, trénování paměti, reminiscence, muzikoterapie, arteterapie, přednášky, hraní her, zájmové kroužky, výuka cizího jazyka, společenské a kulturní akce. Z výzkumu, který byl proveden rozhovorem s klienty Farní charity v Rychnově nad Kněžnou, vyplývá, že nejnavštěvovanější aktivitou jsou pohybové aktivity a trénování paměti, kterých se účastní všichni dotazovaní. Na otázku, v čem vidí přínos trénování paměti, odpovídali, že si procvičují paměť, jsou v kontaktu s ostatními, dozvídají se nové informace, vyplňují si tak volný čas, nebo je pro ně tato aktivita zálibou. Přínos pohybových aktivit, cítí v procvičení těla. Reminiscence se ukázala také jako oblíbená činnosti. Důvodem je obliba ve vzpomínání. Méně oblíbená aktivita se projevila muzikoterapie a arteterapie. Získané poznatky bakalářské práce bude možno využít jako zdroj informací o aktivizačních činnostech pro seniory v Rychnově nad Kněžnou. Práce bude využita jako zpětná vazba pro zařízení, kde byl realizován výzkum.
|
host ::
RSS.