|
|
Strategické plánování v Novém Městě na Moravě
Švarcová, Kateřina
Předmětem této bakalářské práce je zhodnocení kvality života v Novém Městě na Moravě pomocí dotazníkové šetření s obyvateli v návaznosti na stávající Strategický plán Nového Města na Moravě. Na základě výsledků dotazníkového šetření jsou stanoveny doporučené aktivity pro případnou aktualizaci dokumentu vedoucí ke zlepšení kvality ve městě. Teoretická část práce vychází z příslušné odborné literatury týkající se strategického plánování, strategického plánu a kvality života občanů. Praktická část práce se věnuje analýze Strategického plánu Nového Města na Moravě, vyhodnocení dotazníkového šetření a následným stanovením doporučených aktivit navazujících na aktuální strategické cíle, priority a opatření. Na základě výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že obyvatelé jsou převážně spokojeni s kvalitou života v Novém Městě na Moravě zejména vlivem sportovního a kulturního vyžití. Nicméně negativně se jich dotýkají zejména témata: nedostatek využití komerčních služeb, nedostatek bytů, nedostatek parkovacích míst a nedostatek pracovních příležitostí.
|
|
|
Kvalita života a urbanizace chudoby v Peru
Diatelová, Michaela
Diplomová práce se zabývá kvalitou života a urbanizací chudoby ve dvaceti pěti regionech Peru a srovnává situaci v roce 2007 a 2017. Analýzy byly realizovány za pomocí těchto metod: Zipfův zákon, Giniho index, beta a sigma konvergence, kompozitní indikátor a vizualizace. Byla použita sekundární data ze sčítání lidu a Ministerstva hospodářství a financí. Index kvality života tvoří deset indikátorů dle příjmové chudoby, obydlí, vzdělání, fertility a občanství. Výsledky poukázaly na nerovnoměrné rozložení populace, kdy urbanizace se v roce 2017 pohybovala kolem 79 %. Více jak třetina obyvatel žila v Limě a asi pětina v regionech Piura, La Libertad, Arequipa a Cajamarca. Asi 79 % obyvatel Peru stále žilo v místě svého narození. Ačkoliv podíl příjmově chudých klesl, Giniho index příjmové chudoby ve městech se zvýšil a stále se držel nad hranicí 0,5. To poukázalo na rostoucí nerovnost v přerozdělení příjmů. I když se jedná o středně příjmovou zemi, přes šest miliónů osob žilo v chudobě, z toho milion osob v extrémních podmínkách. Nejhorší kvalita života ve městech byla zaznamenána v oblasti tropických deštných lesů Selva a pásu hor Sierra. Mezi lety 2007 a 2017 se kvalita života zhoršila v regionech Pasco, Lima, Moquegua, Callao a Tacna. Postupně se tak prohlubuje rozdíl kvality života mezi městy a venkovem.
|
|
|
Kvalita života a regionální nerovnosti v České republice
Machalová, Barbora
Bakalářská práce se zabývá problematikou kvality života a jejími regionálními nerovnostmi v České republice. Cílem teoretické části je popsat koncept kvality života a pomocí analýzy sekundárních dat zjistit, jaká je kvalita života v České republice. Praktická část obsahuje navržený index kvality života, sestavný podle zvolených indikátorů. Cílem je zjistit, zda v České republice existují regionální rozdíly, popřípadě jaké jsou determinanty těchto rozdílů. Výstupem je zmapování kvality života v krajích České republiky.
|
|
|
Kvalita života ve městě Třebíč
Dvořáková, Eva
Tato bakalářská práce je zaměřena na kvalitu života ve městě Třebíč. Cílem práce je pomocí analýzy zjistit současnou situaci týkající se kvality života. Obsahem teoretické části jsou shrnuté dosavadní poznatky odborné literatury týkající se dané problematiky. Následná praktická část je věnována samotnému vyhodnocení jednotlivých otázek výzkumu. Závěrem práce bude celkové zhodnocení výzkumu a návrh doporučení, která by vedla ke zlepšení kvality života.
|
|
|
Implementace koncepce Smart City ve vybraném regionu/obci
Vespalcová, Denisa
Bakalářská práce se zabývá implementací koncepce Smart City v Moravském Krumlově. Cílem práce je analyzovat úroveň implementace koncepce chytrých měst v Moravském Krumlově a na základě této analýzy navrhnout možnosti dalšího rozvoje. V teoretické části jsou charakterizovány jednotlivé oblasti koncepce, pojmy, které k inteligentním městům neodmyslitelně patří, a téma implementace chytrých měst v České republice. Ve vlastní práci byla provedena analýza současné úrovně implementace projektů koncepce v Moravském Krumlově. Na základě výsledků byly navrženy možnosti dalšího rozvoje s ohledem na strategii rozvoje města.
|
|
|
Chronické somatické onemocnění v dospívání
Slezák, Tomáš ; Hrachovinová, Tamara (vedoucí práce) ; Slavík, Radovan (oponent)
Cílem této práce je představit problematiku chronických somatických onemocnění v období adolescence. Velká část prostoru je věnována vývojově psychologickému hledisku. Popisováno je prožívání dopadů onemocnění na oblast nejbližších vztahů adolescenta na jeho potřebu být normální. Popsány jsou i projevy těchto dopadů na prožívání rodinných vztahů. Přiblížena je i otázka dodržování léčebného režimu a vztahu dospívajícího ke zdravotnickému personálu. Prostor je věnován i vlivu chronického somatického onemocnění na adolescentův školní výkon, pobyt ve škole mezi vrstevníky a vztahu dospívajícího k budoucnosti. Nastíněny jsou i možnosti psychosociální intervence orientované na adolescenta a rodinný systém. Návrh výzkumu je věnován zjišťování vztahů mezi konceptem kvality života u dospívajících trpících psoriázou a jejich věkem, pohlavím a některými aspekty sociálního a behaviorálního fungování. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Významné faktory kvality pracovního života z hlediska managementu v neziskovém sektoru
Jenšovská, Lucie ; Kirovová, Iva (vedoucí práce) ; Kebza, Vladimír (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou kvality pracovního života (quality of work life, QWL), konkrétně významnými faktory QWL z pohledu managementu v nestátních neziskových organizacích. Vnímání kvality pracovního života se projevuje pozitivně nejen v pracovní spokojenosti, ale také osobní pohodě a pracovní výkonnosti (její produktivitě a kvalitě). Cílem této mapující studie je zjištění významných faktorů QWL subjektivní perspektivou. K tomuto účelu byly využity expertní polostrukturované rozhovory. Výsledky naznačují, že identifikované faktory se shodují s oblastmi QWL uváděné jednotlivými autory či institucemi. Byly identifikovány tyto faktory: absence stresu, mezilidské vztahy na pracovišti, podpora od organizace, vedení, ohodnocení za práci, pracovní prostředí. Ke kladně hodnoceným faktorům patří dobré vztahy na pracovišti, potřebnost a užitečnost služby a možnosti seberealizace. K problematickým faktorům práce vedoucí pracovníci řadí finanční podmínky, povinnosti vyplývající z legislativního rámce, nejistotu z udržitelnosti služby, pohled společnosti a nízkou úroveň prostorového zázemí. Poznatky se mohou stát přínosem pro organizace poskytující sociální služby, mohou být využitelné při snazší implementaci a podpoře faktorů QWL, prožívání osobní pohody v práci, při výběru zaměstnanců, jejich...
|
|
|
Možnosti hodnocení změn u žen v období klimakteria a jejich vliv na kvalitu života
BELEŠOVÁ, Romana
Klimakterium je období, které je vnímáno jako přirozená součást životního cyklu ženy. Prožívání tohoto období je individuální, liší se i intenzitou prožitku, na kterém se podílí řada faktorů. K těm nejvýznamnějším faktorům lze přiřadit faktory biologické, genetické, životního stylu, rodinného prostředí, vzájemné vztahy mezi lidmi, zaměstnání a také etnické a kulturní vlivy. Uvedené faktory se podílí na výskytu symptomů a změn v životě žen. K posouzení a hodnocení kvality života a kvality zdraví u žen jsou zdravotníkům k dispozici měřící nástroje. Cílem disertační práce bylo zmapovat využití hodnotících nástrojů u žen v období klimakteria, analyzovat symptomy ovlivňující kvalitu života, vytvořit edukační program pro ženy a zjistit, zda edukace ovlivní znalosti žen o problematice klimakteria. Výzkum byl realizován v kombinaci dvou výzkumných metod - kvantitativní a kvalitativní. Design výzkumu byl smíšený, zpočátku byl proveden kvantitativní výzkum a následně byl aplikován výzkum kvalitativní, jehož součástí bylo vytvoření intervenčního programu pro ženy. U kvantitativního výzkumu se jednalo o design deskriptivní průřezové studie. Design popisné kvalitativní studie byl využit pro kvalitativní výzkum. Pro metodiku kvalitativního výzkumu posloužily Standardy pro kvalitativní výzkum. Pro kvantitativní výzkum byl stanoven výzkumný soubor I, který tvořily ženy s trvalým bydlištěm v Jihočeském kraji a byly ve věku 45-65 let. Pro tyto respondentky byly určeny standardizované dotazníky WHOQOL-BREF a WHQ a nestandardizovaný dotazník. Analýza dat byla zhotovena pomocí programů SASD (Statistická analýza dat) a SPSS (Statistical Package for the Social Sciences). Kvalitativní výzkum byl realizován ve dvou etapách. První část výzkumu proběhla před realizací edukačního programu a druhá část výzkumu se uskutečnila 3 měsíce po absolvování edukačního programu. Pro analýzu kvalitativního výzkumu byly aplikovány prvky zakotvené teorie za využití otevřeného a axiálního kódování. Výzkumné soubory kvalitativního výzkumu byly dva. Výzkumný soubor II byl tvořen ženami ve věku 45-55 let. Výzkumný soubor III se skládal z porodních asistentek pracujících v primární péči. V porodní asistenci v klinické praxi nejsou využívány měřící nástroje za účelem vyhodnocení kvality života a kvality zdraví žen v období klimakteria. V naší kvantitativní studii ženy hodnotily kvalitu života převážně jako dobrou. Při posuzování jednotlivých domén za využití nástroje WHOQOL-BREF ženy nejlépe hodnotily jejich fyzický stav na rozdíl od prostředí, ve kterém žily, to hodnotily nejhůře. Při klasifikaci zdraví na základě porovnání jednotlivých dimenzí při uplatnění standardizovaného nástroje WHQ ženy zmiňovaly jako obtěžující vasomotorické symptomy oproti úzkosti/obavám, které je tolik nezatěžovaly. V kvalitativní části výzkumu posuzovaly ženy jako nejčastější symptomy návaly horka, noční pocení, změny nálad, narušený spánek, přibývání na tělesné hmotnosti, psychické a kognitivní změny. Závěr: V rámci studie byla na základě výsledků vytvořena edukační brožura pro ženy, která poskytla ženám informace o problematice klimakteria, o příznacích, o diagnostice, možnostech léčby a režimových opatřeních. Zároveň byl jako součást výzkumného šetření připraven pro ženy edukační program, zaměřený na podrobnější informace, cílené na klimakterické symptomy, na diagnostiku, terapii a na využití režimových opatření, nefarmakologických možností k mírnění klimakterických obtíží. V této oblasti zastává významnou roli porodní asistentka, která by v rámci svých kompetencí měla ženy vést k tomu, aby akceptovaly pozitivní postoje k problematice klimakteria, využívaly získaných znalostí k ovlivnění změn, které s sebou klimakterium přináší.
|
|
|
Syndrom post-intenzivní péče - informační portál pro veřejnost
Klímová, Ludmila ; Línková, Šárka (vedoucí práce) ; Ďásková, Pavla (oponent)
Informační portál se zaměřuje na syndrom post-intenzivní péče (PICS), který je významným tématem v oblasti intenzivní medicíny. PICS se vyskytuje u pacientů, kteří prošli léčbou na jednotce intenzivní péče. Může zahrnovat řadu fyzických, psychických a kognitivních problémů. Cílem informačního portálu je poskytnout ucelené informace a podpořit tak osvětu o této problematice. Portál nabízí detailní informace o příznacích, příčinách, diagnóze a léčbě PICS. Dále poskytuje praktické rady pro rodiny pacientů, kteří procházejí léčbou na jednotce intenzivní péče, o tom, jak minimalizovat riziko vzniku. Na portálu je k dispozici řada odkazů na další zdroje, jako jsou například články, organizace, které se zabývají problematikou PICS a další relevantní webové stránky. Informační portál na téma syndrom post-intenzivní péče je uceleným zdrojem informací, který je k dispozici pro všechny zájemce o danou problematiku PICS. Cílem je zvýšit povědomí a pomoci lidem, kteří se s PICS potýkají, aby mohli nemoci lépe porozumět a najít zdroje pomoci. KLÍČOVÁ SLOVA: Post-icu syndrom, syndrom post-intenzivní péče, PICS, kvalita života, hospitalizace, intervence po hospitalizaci, posttraumatický stresový syndrom, ambulance bolesti, icu, sestra
|
|
|
The policy of mental health care in the Czech Republic and Slovakia from the perspective of historical institutionalism
Rizikyová, Tímea ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Kopsa Těšinová, Jolana (oponent)
Cieľom predloženej diplomovej práce je priniesť čitateľovi ucelený pohľad na inštitucionálny vývoj v oblasti politík starostlivosti o duševné zdravie v dvoch komparovaných krajinách - v Českej republike a na Slovensku. Tieto krajiny po dlhú dobu zdieľali spoločnú históriu a ich zdravotné politiky vychádzali z rovnakého základu. To určilo ich samostatné smerovanie i v oblasti politík starostlivosti o duševné zdravie, ktorých efektívne nastavenie je v dnešných dňoch dôležité viac ako kedykoľvek predtým. Dostupné svetové i národné štatistiky poukazujú na alarmujúce čísla v oblasti epidemiológie duševných ochorení, na personálne i kapacitné medzery a nedostatočné finančné zdroje vynakladané na túto oblasť. S využitím historického inštitucionalizmu a jeho konceptov prinášam identifikáciu príčin, prečo obe krajiny po dlhú dobu stagnovali v oblasti politík starostlivosti o duševné zdravie a aké zlomového okamihy stáli za zmenou inštitucionálneho nastavenia týchto politík do dnešnej podoby. V záverečnej časti práce porovnávam nastavenia týchto politík, identifikujem hlavné podobnosti a odlišnosti a takisto formulujem tie najviac problematické oblasti súčasného systému starostlivosti o duševné zdravie....
|
host ::
RSS.