Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 18 záznamů.  předchozí11 - 18  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Ochranná výchova
Tejnecká, Martina ; Vanduchová, Marie (vedoucí práce) ; Jelínek, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem ochranné výchovy. Ochranná výchova je trestněprávní institut, který sice není českými soudy často ukládán, ale jako ochranné opatření má dozajista v systému opatření nenahraditelnou pozici. V současné době není dostupná publikace, která by se aktuálně věnovala ryze tématu ochranné výchovy. Ta je často publikována spolu s tématem výchovy ústavní, a to spíše z hlediska pedagogického, nežli právního. Diplomová práce si tak klade za cíl komplexní výklad ochranné výchovy z hlediska právního, a to jak zhodnocením právní úpravy, tak i nastíněním jejího praktického fungování. Práci lze rozdělit do dvou částí. První, teoretická část, je uvedena kapitolou, která se zabývá kriminalitou mládeže. Sankcionování dětí je v porovnání se sankcionováním dospělých pachatelů velmi specifické. U mládeže je zejména kladen důraz na výchovnou funkci sankce. To vše se promítá do možností zacházení s delikventní mládeží, kterým se okrajově věnuji v kapitole 3. Ohniskem diplomové práce je kapitola 4. Tato stať je věnována právnímu rozboru ukládání ochranné výchovy a jejímu následnému výkonu. Uvádím zde i odlišnosti v podmínkách ukládání tohoto ochranného opatření v případech provinění spáchaných mladistvými pachateli a v případech činů jinak trestných, jichž se dopustily děti mladší 15 let....
Spolupráce OSPOD se zařízeními na výkon ochranné výchovy
Bittmanová, Daniela ; Šotolová, Eva (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Předkládaná práce se zabývá problematikou spolupráce OSPOD se zařízeními na výkon ochranné výchovy. Obsah teoretické části práce tvoří legislativní rámec dané problematiky, vysvětlení základních pojmů, působnost orgánu sociálně-právní ochrany dětí, školských zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy a ukládání a výkon ochranné výchovy. Pro praktickou část byla zvolena kvalitativní strategie průzkumu. Respondenty byli pracovníci sociálně-právní ochrany dětí. Na základě výsledků výzkumného šetření je v práci popsáno fungování spolupráce těchto organizací.
Hodnotová orientace a životní plány dětí a mládeže s poruchami chování
Bajanová, Jana ; Koťa, Jaroslav (vedoucí práce) ; Valenta, Josef (oponent)
Diplomová práce se zabývá hodnotovou orientací a životními plány dětí a dospívajících umístěných pro poruchy chování do výchovných zařízení. Teoretická část práce objasňuje základní pojmy související s hodnotami a hodnotovou orientací, věnuje se vývoji jedince, problematice rodiny a výchovy, poruchám chování a zmiňuje náročnost výchovy a převýchovy ve školských zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy. Empirická část je kombinací kvantitativního a kvalitativního výzkumu. Dotazníkového šetření bylo využito pro zjištění hodnotové orientace, životních cílů, preferovaných volnočasových aktivit, některých postojů a informací o klientech z výchovných zařízení. Dotazníky byly předloženy respondentům z šesti dětských domovů se školou a výchovných ústavů. Zjištěné hierarchie hodnot a životních cílů byly porovnány s výsledky podobného výzkumu. Nestrukturovaná interview, vedená s dětmi končícími povinnou školní docházku, byla převážně zaměřena na volbu studia a profesní orientace. Pro názornou ilustraci a uvedení do problematiky byl výzkum doplněn o případovou studii. Klíčová slova hodnoty, hodnotová orientace, hierarchie hodnot, rodina, výchova, výchovné styly, poruchy chování, problémové děti, kriminalita mládeže, převýchova, edukace, resocializace, ústavní výchova, ochranná výchova
Transformace systému náhradní rodinné péče v ČR
Müllerová, Tamara ; Hanušová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Zvírotský, Michal (oponent)
NÁZEV: Transformace systému náhradní rodinné péče v ČR AUTOR: Tamara Müllerová VEDOUCÍ PRÁCE: PhDr. Jaroslava Hanušová, Ph.D. ABSTRAKT: Bakalářská práce je zaměřena na současné legislativní změny v oblasti ústavní péče. V úvodu je popsána rodina, její význam, funkce, postavení v dnešní společnosti a příčiny poruch jejího fungování a poruchy samotné v souvislosti s potřebami dítěte. Navazující kapitola se věnuje současným formám ústavní a ochranné výchovy v České republice, obsahuje rozdělení na náhradní rodinnou péči, náhradní výchovnou péči a popisuje jednotlivé typy. Další část je zaměřena na hlavní nedostatky systému ústavní péče a důvody, které přiměly Českou republiky celý systém změnit, především kvůli kritice ze zahraničí. Na to navazuje kapitola o transformaci systému ústavní péče, která pojednává o již přijatých změnách, na kterých se podílela ministerstva (MŠMT, MPSV, MV), řada odborníků a zástupci nestátních neziskových organizací. Je zde i zmíněn, jakým způsobem se ke změnám vyjadřovala odborná i laická veřejnost. Praktická část je zaměřena na porovnání názorů mezi veřejností, odbornou veřejností a rodinou, která má dítě v pěstounské péči v konfrontaci s návrhem, který připravil parlament České republiky. Cílem praktické části je zjistit, jaká je povědomost laické veřejnosti o změnách a o...
Dětský diagnostický ústav
Kašpaříková, Barbora ; Šotolová, Eva (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá ústavní a ochrannou výchovou ve školských zařízeních s akcentací dětského diagnostického ústavu. Hlavní tématem jsou legislativní změny, které se týkají těchto zařízení, tj. změny zákona č. 109/2002 Sb. o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s přijetím nového občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) V práci je popisována historie ústavní výchovy, legislativní ukotvení a základní struktura ústavní a ochranné výchovy v České republice. Cílem práce je zejména zmapování důsledků změn, které díky měnícím se zákonům nastaly či v brzké době nastanou. Součástí práce je průzkum prováděný metodou dotazníku. V jeho rámci na dané téma odpovídali zaměstnanci zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy.
Aktivity v přírodě v podmínkách ústavní výchovy
Nováková, Petra ; Turčová, Ivana (vedoucí práce) ; Nováková, Lenka (oponent)
Název: Aktivity v přírodě v podmínkách ústavní výchovy Cíl práce: Cílem této práce je zmapovat aktivity v přírodě v ústavní výchově v Libereckém kraji. Zjistit druhy aktivit a dobu strávenou aktivitami v přírodě. Metoda práce: Ke zpracování úkolu jsem použila dotazníkovou metodu. Respondenti dostali dotazníky s otevřenými a uzavřeným otázkami k danému tématu. Data byla zpracována kvantitativně a byla zanesena do koláčového grafu. Výsledky: V dotazníku jsem zjistila, že vychovatelé se domnívají, že aktivity v přírodě jsou vhodné pro děti z ústavní výchovy, a to nejen jako prostředek navazování nových kontaktů, ale především jako prostředek zvýšení odpovědnosti a sebepoznání. Nejčastěji AP využívají v podobě procházek či her v přírodě. Mezi aktivity, které jsou nejméně přístupné, patří lezení a plavání. Nejčastější aktivitou dětí je hraní na počítači a procházky s přáteli. Hraní her v přírodě a sbírání plodů je pro děti nejzábavnější. Aktivity v přírodě přinášejí dětem hlavně radost, zábavu a nové zážitky. Myslí si, že během aktivit v přírodě poznají něco nového o svých přátelích a získají větší důvěru ve vzájemných vztazích. Klíčová slova: Aktivity v přírodě, volný čas, sporty v přírodě, ústavní výchova, ochranná výchova
Analýza důvodů umístění dětí do zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy
ŠUSTOVÁ, Lucie
Téma mé diplomové práce zní "Analýza důvodů umístění dětí do zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy". Cílem bylo zjistit a analyzovat důvody, které vedly k umístění dětí do zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy a zmapovat možnosti a využití všech zákonných opatření předcházející nařízení ústavní výchovy či uložení ochranné výchovy v praxi. V teoretické části práce se věnuji popisu sociálně patologických jevů v rodině, mapuji právní rámec problematiky umisťování dětí do etopedických zařízení vč. sociálně právní ochrany dětí, popisuji jednotlivé typy školských zařízení vč. práv a povinností dětí v nich umístěných a také zjišťuji, jaké jsou psychologické dopady ústavní péče na vývoj dítěte. V empirické části práci jsem zvolila metodu kvantitativního sociologického výzkumu, sekundární analýzu dat.Ve vztahu k cíli práce jsem na základě poznatků z odborné literatury stanovila 3 hypotézy. První hypotéza zněla: "Hlavním důvodem pro umístění dětí do ústavních zařízení je dysfunkční rodinné prostředí, ve kterém je výchova dítěte ohrožena sociálně patologickými jevy". Druhá hypotéza: "Věkový interval, ve kterém jsou děti nejčastěji umisťovány do ústavních zařízení, je 12-15 let". Třetí hypotéza zněla: "Skutečnost, že škola dlouhodobě neřeší problémové chování dítěte, se negativně projeví u více než 1/4 umístěných dětí". Realizovaným výzkumem byly potvrzeny dvě hypotézy. První hypotéza potvrzena nebyla.
Legislativa ústavní výchovy dětského domova
ŘEPÁSKOVÁ, Daniela
Práce se specializuje na problematiku práv dětí umístěných do dětského domova. Zabývá se využitím dostupné legislativy k ochraně dětí, které nemohou z různých důvodů vyrůstat a být vychovávány v primární rodině. Teoretická část charakterizuje dostupné právní normy v ČR, které zajišťují ochranu práv dětí a bezpečí pro nezletilé, kterých se ústavní výchova týká. Praktická část obsahuje strukturu Dětského domova Lety. Cílem práce je především ukázat aplikovanou právní normu.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 18 záznamů.   předchozí11 - 18  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.