|
|
Vývoj vegetace v okolí Roztok u Prahy z pohledu antrakologické analýzy
Prach, Martin ; Novák, Jan (vedoucí práce) ; Beneš, Jaromír (oponent)
Tato práce se zabývá výzkumem vývoje lesa a jeho ovlivnění lidským osídlením během pravěku a raného středověku metodou analýzy půdních uhlíků neboli pedoantrakologie. Zabývá se lokalitou v historicky jednom z nejdéle osídlených území České republiky, Roztockým hájem u Roztok u Prahy ve středních Čechách. Pedoantrakologie poskytuje velmi lokální a lidským jednáním relativně málo ovlivněnou informaci o historické dřevinné vegetaci. Naproti tomu archeoantrakologie zkoumá uhlíky pocházející z archeologických výzkumů přímo z míst lidského osídlení. Jejich vznik je výrazně ovlivněn lidským jednáním a poskytují syntetický obraz o vegetaci širšího okolí zkoumané lokality. Porovnání výsledků těchto dvou přístupů je v případě Roztok možné díky dlouhodobému archeologickému výzkumu, ze kterého pochází již dříve analyzovaný a částečně publikovaný soubor uhlíků. Nově získaný pedoantrakologický soubor přináší detailnější prostorové měřítko, možnost zjištění vlivu lokálních podmínek a vzdálenosti od osídlení na historická druhová spektra, nebo možnost identifikace v archeoantrakologickém souboru nadhodnocených selektivně vybíraných druhů. Další částí práce je popis současné vegetace v okolí půdních sond a zjištění její případné návaznosti na historická uhlíková spektra. 4 půdní sondy poskytly uhlíkový soubor,...
|
|
|
Pohřbené půdy jako odraz vlivu člověka a klimatu na krajinu od svrchního pleistocénu po středověk
Vejrostová, Lenka ; Lisá, Lenka (vedoucí práce) ; Kirchner, Karel (oponent) ; Strouhalová, Barbora (oponent)
Kombinace sedimentologických, geochemických, geofyzikálních a paleobiologických metod obvykle umožňuje více či méně komplexní rekonstrukci vývoje environmentálního prostředí zachyceného v pedosedimentárních záznamech. V případě holocenních záznamů je možno rozšířit toto portfolio i o geoarcheologické metody. Cílem této práce bylo poskytnout odpovědi na otázky využití pedogeochemických a geoarcheologických metod ve výzkumu pohřbených půd a pokusit se odpovědět na to, jak velká byla role klimatu nebo člověka pedosedimentárního záznamu. Multidisciplinární analýza provedená na celkem pěti lokalitách Česka (Kly, Brno Přízřenice, Česká Bělá), Slovenska (Bíňa Čata) a Polska (Sowin) poskytla řadu poznatků o vývoji půd a vztahu člověka, klimatu a krajiny od svrchního pleistocénu (MIS 3) po středověk. Detekce klimatických změn v rámci glaciálních paleopůd lokality Bíňa Čata byla soustředěna na období od raného MIS 3 do přelomu MIS 3/ MIS 2. Použité metody umožnily korelaci vzniklých půd s interstadiály Oerel, Glinde a Denekamp, stejně jako rozlišení změn teplotních či vlhkostních charakteristikách v době vzniku půd i po ní. Iluviální vrstvy archeologických lokalit Sowin a Kly jsou zajímavým příkladem klimaticky podmíněného texturního prvku v lokalitě prokazatelně antropogenně ovlivněné. Jejich geneze je podmíněna...
|
|
|
Historická krajina Českomoravské vrchoviny. Osídlení od pravěku do sklonku středověku.
Bajer, Aleš ; Bísko, Richard ; Dejmal, Miroslav ; Hrubý, Petr ; Malý, Karel ; Mazáčková, Jana ; Machová, Barbora ; Milo, Peter ; Plaček, Miroslav ; Šabatová, Klára ; Těsnohlídek, Jakub ; Zimola, David ; Žahourková, Alena ; Hejhal, Petr
Výstavní katalog představuje jednu z důležitých možností jak podrobně informovat veřejnost o historické krajině Českomoravské vrchoviny, dochování jejích památek, stavu jejich poznání a možnostech jejich dokumentace. Dobrá informovanost zvyšuje šanci na uchování jedinečných dokladů o naší vlastní minulosti v krajině. Krajina je důležitým svědkem historických změn v krajině. Pro pravěk je z hlediska stavu dochování archeologických památek krajina dokonce svědkem jediným. Českomoravská vrchovina je v tomto směru jednou z výjimečných oblastí. Stejně jako v minulosti tak i dnes jde o okrajové území, které není výrazně poznamenáno neustále probíhající destrukcí historické kulturní krajiny. V katalogu jsou představeny v kapitolách okruhy výzkumu. Na konci je uveřejněn katalog předmětů dokumentující hmotnou kulturu pro všechny zkoumané periody.
Plný text:  PDF
|
|
| |
|
|
Identifikace a dokumentace jako základ památkové ochrany pravěkých a raně středověkých nadzemních struktur
Machová, Barbora ; Šabatová, Klára ; Milo, Peter ; Bíško, Richard ; Tencer, Tomáš
Cílem této metodiky je popsat postupy identifikace a dokumentace pravěkých nadzemních struktur, které mohou zvýšit pravděpodobnost rozpoznání těchto památek (identifikace) a tím i zvýší pravděpodobnost jejich zachování (ochrana), a umožní současně zachycení dnešního stavu památek (dokumentace). Pro identifikaci i dokumentaci představuje jak tradiční tak nejnovější metody a snaží se zejména ukázat možnosti kombinace těchto metod a výběr vhodného přístupu pro konkrétní druh památky. Na základě současné praxe a analýzy stavu navrhuje kroky, které mohou vést ke zlepšení památkové ochrany ze strany státní památkové péče, ale i nestátní památkové péče, včetně lesních i polních správců a laické veřejnosti.
Plný text: PDF
|
|
|
Tracing the history of synanthropic flora and vegetation in the Czech Republic
Pokorná, Adéla ; Novák, Jan (vedoucí práce) ; Lososová, Zdeňka (oponent) ; Mercuri, Anna Maria (oponent)
1 Abstrakt Rostlinné makrozbytky z archeologických situací byly studovány za účelem vystopovat historii postupného utváření dnešní synantropní vegetace. Synantropní rostliny jsou velmi heterogenní skupinou s různými vlastnostmi a životními strategiemi, a také s různou imigrační historií. Synantropní flóra je obecně bohatá na nepůvodní druhy, proto je důležité znát dobu, od kdy se tyto druhy vyskytují na našem území (jejich residence time). Kromě stanovení Minimum Residence Time (MRT) nepůvodních druhů byla studována také dynamika utváření flóry a vegetace sídel s důrazem na středověk, jakožto dobu, kdy u nás vznikala první města. Vznik městských aglomerací mohl vést ke vzniku nových typů stanovišť, následovaném vytvořením nových rostlinných společenstev - předchůdců těch dnešních. Města jsou specifickým případem antropogenního prostředí s množstvím různých synantopních habitatů. Také proto jsou dnes velmi druhově bohatá. Otázky 1. Kdy vznikla flóra středověkých měst? Byl přechod mezi pravěkem a středověkem pozvolný nebo náhlý? 2. Které konkrétní druhy se podílely na středověké změně synantropní vegetace? Odkud ty druhy pocházejí? Byl vznik měst právě tím faktorem, který vyvolal změnu druhového složení? 3. Jaký měla středověká urbanizace vliv na lokální diversitu synantropní flóry? Spíše se objevily nové...
|
|
|
Pravěk a raný středověk na Vltavotýnsku
TOMASKO, Jakub
Práce se zabývá vyhodnocením dosavadního poznání pravěkého až raně středověkého osídlení ve sledovaném mikroregionu Vltavotýnska a jeho následnou komparací s blízkým regionem Bechyňska a to zejména pro dobu bronzovou. Pro potřeby dané práce byla použita rešerše všech dostupných pramenů a následné vyhodnocení výsledků pomocí nástrojů GIS.
|
|
|
Tělesně postižení lidé v pravěku a raném středověku
Jokeš, Michal ; Bláhová, Zuzana (vedoucí práce) ; Malyková, Drahomíra (oponent)
Práce se zabývá problematikou lidí s tělesným postižením v pravěku a raném středověku. Ze vzorku české archeologické literatury shromažďuje a vyhodnocuje údaje o archeologických nálezech s patologickými jevy, které by mohly svědčit o postižení jejich nositelů. Shrnuje dosavadní stav poznání zejména na základě zahraniční literatury a uvádí případy reflexe postižení v mytologii, právních normách, literatuře a ikonografii minulých společností a etnografických paralel. Pro další výzkum v této oblasti doporučuje zhodnocení velkých pohřebišť a klade důraz na multidisciplinární přístup k tématu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Českodubsko v pravěku a raném středověku
Spěšná, Hana ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Klír, Tomáš (oponent)
Předložená práce se zabývá pravěkým a raně středověkým osídlením na Českodubsku. Sleduje a popisuje nálezy jednotlivých období a kultur od paleolitu do raného středověku (12. stol. n. l.), které z velké většiny pochází z povrchových sběrů. Pozornost byla zaměřena především na sbírky uložené v Podještědském muzeu v Českém Dubu. Další informace byly čerpány z publikované odborné literatury a nové údaje o osídlení byly získány autorčiným povrchovým průzkumem. Na základě dostupných infomací byl sestaven katalog, ve kterém jsou zahrnuty všechny lokality s nálezy do konce 12. století n. l.. Práce je doplněna mapami nálezů, které jsou sestaveny podle jednotlivých období a obrazovým katalogem broušené a štípané industrie. Klíčová slova: severní Čechy - Podještědí - Českodubsko - osídlení - pravěk - raný středověk
|
|
|
Pravěk Velvarska
Kovandová, Lucie ; Bláhová, Zuzana (vedoucí práce) ; Slabina, Miloslav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá pravěkým vývojem na Velvarsku. Sleduje a popisuje nálezy jednotlivých období a kultur od paleolitu do doby římské, které byly objeveny v katastru obcí v okolí Velvar. Zpracovány jsou nálezy nacházející se v Městském muzeu ve Velvarech. Pozornost je věnována nejen známým a archeologicky již zpracovaných nálezům objevujícím se v odborné literatuře, ale také předmětům, jež jsou uloženy v muzejních sbírkách. Práce také představuje přehled povrchových sběrů učiněných na sledovaném území. Klíčová slova Archeologie, střední Čechy, pravěk, regionální studie, Velvary, Velvarsko, vývoj osídlení
|
host ::
RSS.