|
|
Činnost učitele z hlediska psychické a fyzické náročnosti
Neubauerová, Karolína ; Krykorková, Hana (vedoucí práce) ; Kasíková, Hana (oponent)
Bakalářská práce analyzuje profesi učitele a zaměřuje se na její možné nároky a požadavky. Přitom bere v úvahu jak objektivní rovinu pohledu na učitelskou práci, tak subjektivní pohled učitele. Východiskem práce je psychologická profesiografie učitele, která popisuje jednotlivé činnosti učitele odehrávající se za určitých podmínek ve školním prostředí. Zaměřuje se nejen na kvalifikační a osobnostní požadavky, ale také na organizaci času učitele a některé atypické činnosti, které tvoří součást učitelského povolání. Podstatnou část tvoří posouzení zátěže, která je na učitele kladena, a její účinky na osobnost učitele a jeho pracovní činnost. Zvláštní pozornost byla věnovaná stresu, jeho zdrojům a důsledkům. Učitelská profese je zhodnocena jako poměrně náročné povolání s mnoha různorodými požadavky a očekáváními. Závěr práce tvoří zamyšlení se nad způsoby a strategiemi zvládání zátěže a stresu z hlediska přirozené obrany organismu a ostatních prostředků vyrovnání se se stresem, jako je snaha změnit vlastní přístup k zátěži prostřednictvím nejrůznějších programů a kurzů dalšího vzdělávání, prostředků školy a dalších možností.
|
|
|
Spánek a profesní zátěž učitele
Kotenová, Yvetta ; Štětovská, Iva (vedoucí práce) ; Šírová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem spánku a profesní zátěže učitelů. Teoretická část přináší informace o pracovní zátěži, jejích zdrojích a možných důsledcích. Z dlouhodobých důsledků je podrobněji věnována pozornost syndromu vyhoření, jeho projevům a možnostem diagnostiky. Následně jsou shrnuty poznatky z výzkumů zátěže a syndromu vyhoření v profesi učitele a pozornost je věnována také rizikovým a protektivním faktorům. Dále se teoretická část věnuje tématu spánku, jeho fyziologickým charakteristikám, potřebě a významu spánku v životě člověka, důsledkům nedostatečného či nekvalitního spánku a vybraným poruchám spánku. V závěru teoretické části jsou shrnuty výzkumy spánku v souvislosti se stresem a syndromem vyhoření, ze kterých vychází empirická část práce. Cílem empirické části je zmapovat kvalitu spánku u souboru učitelů základních a středních škol a dále ověřit vztahy mezi jejich kvalitou spánku (PSQI), syndromem vyhoření (SMBM) a spokojeností se životem (SWLS).
|
|
|
Kultura pracovišť OSPOD a podmínky pro zvládání pracovní zátěže
Adamcová, Eliška ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Pazlarová, Hana (oponent)
Bakalářská práce "Kultura pracovišť OSPOD a podmínky pro zvládání pracovní zátěže" pojednává o pracovních podmínkách oddělení SPOD, charakterizuje specifické podmínky práce na tomto oddělení. Práce vymezuje úlohu vedoucího pracovníka oddělení SPOD jako osobu, která má významný vliv na utváření organizační kultury tohoto pracoviště. S pomocí teorie managementu jsou vymezeny základní principy a taktiky vytváření vhodného a stimulujícího pracovního prostředí poskytujícího podporu pracovníkům při zvládání nadměrného množství práce. Výzkumná část na příkladech praxe oddělení OSPOD přináší zjištění o tom, jak vedoucí pracovníci těchto oddělení vytváří dobré pracovní prostředí pro své pracovníky. Z výzkumu vyplývá, že nejzásadnější úlohu při tom hrají budování kvalitních meziosobních vztahů, pravidelná supervize a atmosféra důvěry, podpory a respektu.
|
|
|
Zdroje stresu, zátěže a nespokojenosti v práci zdravotních sester
Hrdličková, Renáta ; Francová, Veronika (vedoucí práce) ; Páchová, Anna (oponent)
Pokud se ocitneme v roli pacienta, každý z nás bude jistě očekávat poskytnutí té nejlepší péče. Chronicky přetížená zdravotní sestra nemůže dostatečně saturovat potřeby svých pacientů a poskytovat prvotřídní ošetřovatelskou péči. Naším cílem je prozkoumat zdroje stresu, zátěže a nespokojenosti v práci zdravotních sester. Teoretická část seznamuje čtenáře se současnými vědeckými poznatky o pracovním stresu a vyhoření u zdravotníků. Druhá kapitola se mj. zabývá rozborem psychických, sociálních a fyzických předpokladů, které jsou nutné pro výkon profese zdravotní sestry. Empirická část je založena na kvalitativním výzkumu. Pomocí polostrukturovaných rozhovorů nahlížíme do unikátní profesní zkušenosti sedmi respondentů, kteří pracují v českém zdravotnictví na pozici zdravotní sestry. Centrem analytického postupu je tematická analýza. V našem šetření vyšlo najevo, že sestrám ubírá nejvíce energie nedostatek psychické podpory a ocenění ze strany managementu a spolupracovníků. Naši respondenti se setkávají na svých pracovištích s vyhořelými zdravotníky. Sami však možnost určitého stupně vlastního vyhoření během rozhovorů nedeklarovali. Zdravotní sestry jsou ve své profesi vystaveny enormnímu množství pracovních a profesních stresorů, které pak vedou k jejich pracovní nespokojenosti. Dochází k dlouhodobému...
|
|
|
Percepce pracovní zátěže a pracovní spokojenosti pracovníků v sociální sféře
KOSÁKOVÁ, Lenka
Tématem této bakalářské práce je percepce pracovní zátěže a pracovní spokojenosti pracovníků v sociální sféře. Cílem práce je popsat pracovní zátěž sociálního pracovníka, který se zabývá převážně administrativou a pracovníka v sociálních službách, který se pohybuje v terénu a dále zjistit, co nejvíce ovlivňuje pracovní spokojenost pracovníků v sociální sféře. Tato bakalářská práce je rozdělena do dvou částí, a to na teoretickou a praktickou část. V první teoretické části jsou obsaženy tři hlavní kapitoly. První kapitola se zabývá pracovníky v sociální sféře a jejich definicí, popisuje pracovníky, kteří se pohybují v sociální sféře a obsahuje podklady pro výkon jejich povolání a také etické kodexy jednotlivých pracovníků. Další kapitolou je pracovní zátěž, která obsahuje definici stresu, stresory, hlavní příčiny stresu, reakce na stres a také zvládání zátěže. Poslední kapitola teoretické části je převážně věnována Maslowově teorii motivace a potřebě seberealizace. Je zde popsána pracovní spokojenost, teorie pracovní spokojenosti a faktory ovlivňující pracovní spokojenost. V praktické části byl použit kvalitativní výzkum a prostřednictvím strukturovaných rozhovorů s dotazováním. Informace týkající se pracovní zátěže a pracovní spokojenosti pracovníků byly zjišťování od pracovníků v sociální sféře. Z výzkumu bylo možné zjistit, co považují pracovníci v sociální sféře za pracovní zátěž a co nejvíce ovlivňuje jejich pracovní spokojenost. Z mé práce vyplynulo, zda mají pracovníci v sociální sféře nějaké možnosti vzdělávání v oblasti zvládání pracovní zátěže.
|
|
|
Percepce pracovní zátěže a pracovní spokojenosti u sociálních pracovníků
FORMÁNKOVÁ, Aneta
Bakalářská práce je soustředěna na percepci pracovní zátěže a spokojenosti sociálních pracovníků. Dále se zaměřuje na pracovní a psychickou zátěž sociálních pracovníků, její kompenzaci a udržitelnou motivační složku této profese. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je blíže uvedena profese sociálního pracovníka definovaná zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, a s ní spojené základní pojmy. Rozpracovány jsou pak oblasti zaměřené na pracovní a psychickou zátěž, syndrom vyhoření, motivaci a odměňování sociálních pracovníků a s tím spojenou spokojenost. V neposlední řadě je zde rozpracována oblast zaměřená na zvládání a prevenci psychické a pracovní zátěže. Pro zpracování praktické části bakalářské práce byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu. Data byla střádána pomocí polostrukturovaného rozhovoru s deseti sociálními pracovníky různorodých organizací v České republice. Hlavním cílem analytické části této práce je zdůraznit pracovní a psychickou zátěž sociálních pracovníků a zjistit, jaký vliv má tato zátěž na jejich profesní i soukromou životní stránku. Výzkumné otázky byly zaměřeny především na motivaci a odměňování sociálních pracovníků, percepci konkrétních stresorů a pracovní zátěže, ale také na působení sociální a rodinné sféry, a především pracovního kolektivu. V návaznosti na poskytnuté rozhovory bylo možné poukázat na současnou percepci výkonu profese sociálního pracovníka. Přínosná by tato práce mohla být pro studenty oboru Sociální práce. Mohla by být vhledem na současnou percepci profese sociálního pracovníka z reálného a praktického pohledu. Výsledek této bakalářské práce může také poskytnout náhled na současný stav pracovní a psychické zátěže sociálních pracovníků a poukázat na možnou optimalizaci prevence psychických potíží spojených s výkonem této profese.
|
|
|
Pracovní zátěž u pracovníků v sociálních službách v domově se zvláštním režimem
TOBOLKOVÁ, Barbora
Tato diplomová práce se zabývá pracovní zátěží u pracovníků v sociálních službách v domově se zvláštním režimem. Cílem práce bylo zmapovat faktory, které ovlivňují pracovní zátěž u pracovníků v sociálních službách v domově se zvláštním režimem. Hlavní výzkumná otázka zněla: Jak pracovníci v sociálních službách v domově se zvláštním režimem subjektivně vnímají zátěž? Práce je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. Teoretická část je rozdělena do pěti kapitol, které jsou podloženy na základě odborné literatury. V kapitolách je podrobně popsána profese pracovníka v sociálních službách včetně odborné způsobilosti. Také je zde vymezena sociální služba domov se zvláštním režimem. Následující část se týká definování zátěže, rozdělení zátěže na pracovní, psychickou a fyzickou. V souvislosti s pracovní zátěží je v této kapitole zmíněn i termín work life balance. V další kapitole je připomenuta prevence vzniku zátěže, konkrétně supervize a psychohygiena. Poslední kapitola se detailně zabývá syndromem vyhoření. Ve výzkumné části této práce byl vymezen cíl práce a hlavní výzkumná otázka, na základě které bylo stanoveno pět dílčích výzkumných otázek. K získání dat byla zvolena strategie kvalitativního výzkumu, dále byla použita metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Pro výzkum byl zvolen konkrétní domov se zvláštním režimem v kraji Vysočina. Výzkumu se zúčastnilo devět pracovníků v sociálních službách pracujících v zařízení minimálně jeden rok. Výzkum probíhal ve dvou fázích. V první fázi byl proveden předvýzkum, na jehož základě byly otázky výzkumu upraveny. V další fázi byl realizován vlastní výzkum. Získaná data byla zpracována metodou trsů a následně vyhodnocena. Vyhodnocená data jsou uspořádána dle dílčích výzkumných otázek. Pracovníci v sociálních službách režim práce zvládají dobře. Práci považují pracovníci zařízení za náročnou po fyzické, ale zejména po psychické stránce. Manipulace s ležícími klienty je pracovníky zařízení shledávána jako nejnáročnější úkon. Za nejvíce psychicky náročnou situaci je podle pracovníků úmrtí klientů, jednání s klienty, neustálé vysvětlování úkonů, informací aj. Pracovníci zařízení zažívají stresové situace s klienty, častěji však s rodinou klientů. Za zdravotní problémy, které souvisí se zaměstnáním pracovníků zařízení, jsou považovány především bolesti zad. Výsledky této diplomové práce mohou sloužit vybranému domovu se zvláštním režimem kraje Vysočina nebo jako studijní materiál pro laickou i odbornou veřejnost.
|
|
|
Volnočasové aktivity jako kompenzace pracovní zátěže středoškolských učitelů
HAVLASOVÁ, Hana
Bakalářská práce ,,Volnočasové aktivity jako kompenzace psychické zátěže středoškolských učitelů?? je rozdělena do dvou částí. Teoretická část se skládá z několika kapitol, ve kterých je objasněna problematika následků psychické zátěže. Dále je rozebrána problematika volnočasových aktivit používaných k psychohygieně neboli k udržování duševního zdraví. Pro praktickou část byl použit kvalitativní výzkum pomocí strukturovaného rozhovoru. Tento výzkum je tvořen rozhovory se šesti středoškolskými učiteli. Každý z nich má jiné zaměření a to se také odráží na jejich odpovědích. Hlavním cílem bylo zjistit, zda volnočasové aktivity středoškolských učitelů stačí na to, aby kompenzovaly jejich pracovní zátěž.
|
|
|
Zvládání pracovní zátěže u pracovníků ve vybrané domácí hospicové péči
ADLEROVÁ, Michaela
Doprovázení je pro pracovníky v hospicové a paliativní péči symbolem podat nevyléčitelně nemocnému pomocnou ruku a jít jeho cestou. Hlavním cílem sociálního pracovníka a zdravotní sestry je zlepšení kvality života člověka v terminálním stádiu onemocnění. Sociální pracovník a zdravotní sestra domácí hospicové péče jsou běžně články multidisciplinárního týmu v hospicové péči a společně s ostatními odborníky přispívají ke zvýšení kvality života klientů. Mnoho pracovníků domácí hospicové péče je vystaveno denně silnému stresu a hrozí syndrom vyhoření, případně rozvoj některé úzkostné poruchy nebo deprese. Tématem bakalářské práce je zvládání pracovní zátěže u pracovníků ve vybrané domácí hospicové péči. Cílem práce je zmapovat pracovní zátěž, se kterou se pracovník potýká a její zvládání. Hlavní výzkumná otázka zní: Jaké faktory ovlivňují zvládání pracovní zátěže v domácí hospicové péči? Metodikou byl zvolen kvalitativní sběr dat (metoda dotazování, technika polostrukturovaný rozhovor). Pracovníci v hospicové péči jsou vybráni metodou kvótního výběru. Zvolené kvóty jsou následující: dotazovaný pracuje v přímé péči s klientem minimálně půl roku a je ochotný spolupracovat.
|
|
|
Prevence a výskyt syndromu vyhoření u pedagogů vybraných základních a středních škol
Urbanová, Nikola ; Hanušová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Kučírek, Jiří (oponent)
V této bakalářské práci se věnuji tématu Prevence syndromu vyhoření u pedagogických pracovníků vybraných základních a středních škol. V teoretické části se zabývám pojmem syndrom vyhoření, jeho příčinami, fázemi, riziky vzniku, ale také tím, zda je syndrom vyhoření nemoc. V teoretické části je také zmíněna důležitost účinku sociální podpory a preventivních opatření proti vzniku syndromu vyhoření. V praktické části uvádím kvantitativní výzkum prostřednictvím dotazníku adresovaného pedagogům vybraných základních a středních škol. Získaná data jsou zpracována do grafů. Hlavním cílem této bakalářské práce bylo zjistit, zda syndrom vyhoření souvisí s délkou pedagogické praxe. Vyhodnocením dotazníků vyšlo najevo, že délka pedagogické praxe mnou oslovených respondentů základních i středních škol by mohla mít souvislost s možným ohrožením syndromem vyhoření. Z výzkumu vyplývá, že nejvíce jsou syndromem vyhoření ohroženi pedagogové, jejichž praxe je 16 a více let. Pomocí dotazníkového šetření bylo také zjištěno, že téměř polovina respondentů základních i středních škol se subjektivně cítí ohrožena syndromem vyhoření, či se domnívá, že u nich syndrom vyhoření již probíhá. Součástí praktické části bakalářské práce je diskuze, doporučení a závěr. V doporučení jsem poukázala na potřebu prohlubovat znalosti...
|
host ::
RSS.