|
|
Počátky Svaté Hory jako poutního místa
Pokorná, Gabriela ; Dvořáková, Markéta (vedoucí práce) ; Dvořáková, Michaela (oponent)
Tato práce se věnuje poutní místu Svatá Hora, především pak jeho počátkům. Sledujeme proces, jakým se z obyčejného, nijak nevyčnívajícího místa, může stát nejznámější poutní místo v Čechách zasvěcení Panně Marii. Pro lepší uvedení do problematiky se zpočátku věnujeme poutním místům obecně, zmíněné jsou například lokality poutních míst či motivace poutníků, později svou pozornost přesouváme na Svatou Horu. Zaměřujeme se na její vývoj jako poutního místa v prvních staletích její existence. Zmíněné jsou zázraky, které se zde udály, a samozřejmě důležité osobnosti, které se zasloužily o rozvoj poutního místa. Věnujeme se prvním poutníkům, kteří sem přicházeli, sledujeme jejich pohnutky, a stejně tak sledujeme postupné přestavby kapličky a pozdější úpravy, při kterých vznikl krásný a velkolepý areál poutního místa. Na závěr krátce uvádíme pohled na poutní místa ve 20. století, a přístup literatury k poutním místům v posledních desetiletích.
|
|
|
Předpoklady pro rozvoj náboženského cestovního ruchu ve vybrané oblasti
Jálová, Marie ; Musil, Martin (vedoucí práce) ; Švanda, Pavel (oponent)
Cílem této bakalářské práce je analýza předpokladů pro rozvoj náboženského a poutního cestovního ruchu v oblasti severního Slovácka. Teoretická část zkoumá vymezení a charakteristiku tohoto druhu cestovního ruchu v Evropě a České republice. Praktická část se soustředí na vybranou oblast východní Moravy. Zkoumá zde předpoklady pro rozvoj náboženského a poutního cestovního ruchu a navrhuje opatření, která by při splnění návazných podmínek mohla přispět ke zvýšení zájmu turistů o tuto oblast v souvislosti s tímto druhem turismu.
|
|
|
Kult sv. Jana Nepomuckého a vybrané nepomucké památky v jižních Čechách
VYBÍRALOVÁ, Zuzana
Tématem mé bakalářské práce je kult svatého Jana Nepomuckého, zemského patrona a mučedníka. Nejdříve se zaměřuji na jeho život a tragickou smrt, posléze přecházím k mapování a popisu vývoje kultu. Tuto část nadále rozšiřuji kapitolami týkajícími se svatojánských slavností, homiletic a písní. Dále se zabývám světcovou ikonografií, kterou doplňuji o příklady světcova vyobrazování v solitérních výjevech a narativních cyklech. Ucelený přehled o rozšířenosti svatojánských památek uvádím v následující části práce, kde obecně představuji jednotlivé nepomucké kostely v Praze a jednotlivých krajích Čech. V poslední kapitole se pak věnuji popisu konkrétních kostelů sv. Jana Nepomuckého v Jihočeském kraji, jež řadím chronologicky od nejstarších k nejmladším.
|
|
| |
|
|
Putovní a náboženský turismus jako lidská potřeba ve zdraví a nemoci
ŠIMÍKOVÁ, Petra
Diplomová práce s názvem: ?Putovní a náboženský turismus jako lidská potřeba ve zdraví a nemoci? V současné době je fenomén poutnictví a s ním spojený náboženský turismus stále více diskutovaným tématem přesto, že historie poutnictví sahá do dob dávno minulých. Hlavním cílem práce bylo popsat a porovnat dvě náboženské kultury, kterými jsou křesťanství a islám, dále popsat historii poutnictví a poutní místa těchto kultur a porovnat je. Dílčími cíli bylo zmapovat postoje těchto kultur ke zdraví a nemoci, identifikovat prvky společné poutníkům a zjistit, jak náboženský a putovní turismus ovlivňuje tyto osoby ve vztahu ke zdraví a nemoci. Snahou této práce bylo lépe poznat a pochopit člověka různého vyznání, vyzdvihnout člověka jako individualitu a takovým způsobem k němu i přistupovat. Bylo provedeno kvalitativní šetření, pro které byly stanoveny výzkumné otázky. Vlastní výzkum probíhal formou individuálního nestandardizovaného rozhovoru s výzkumným souborem, který tvořili čtyři křesťané a čtyři muslimové. Na základě rozhovorů byly vytvořeny kazuistiky. Tyto kazuistiky tvoří výzkumný podklad, ze kterého vycházejí kategorizační oblasti. Výsledky vycházejí z provedených rozhovorů byly zpracovány pomocí rámcové analýzy (kategorizovaných skupin). Z těchto výsledků je patrné, že křesťanství a islám mají jisté kulturní odlišnosti. Poutnictví a poutní místa v křesťanství a islámu se výrazně odlišují. Zatímco křesťané navštěvují tato místa z důvodu duševního a fyzického odpočinku a důvodu vyprosit si zdraví, pro muslimy je tato pouť součástí ?pěti pilířů islámu?. Toto zjištění je největší odlišností těchto dvou náboženských kultur ve vztahu k poutnictví a náboženskému turismu. Tato práce není typickým tématem oboru ošetřovatelství, přesto získanými informacemi bych chtěla poskytnout cenné informace pro studenty a své spolupracovníky. Práci bude možné využít i v praxi jako informační materiál pro sestry a rovněž bude moci být použita jako studijní materiál pro studenty ošetřovatelských oborů.
|
|
| |
host ::
RSS.