Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 121 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
The study of mitochondrial energy-metabolism maturation
Křížová, Jana ; Hansíková, Hana (vedoucí práce) ; Pecina, Petr (oponent) ; Rauchová, Hana (oponent)
Během nitroděložního vývoje savců se plod nachází hypoxickém prostředí. Pro umožnění správné postnatální adaptace na vnější podmínky je v tkáních plodu po narození nezbytný rychlý přechod z glykolytického na oxidativní metabolismus zajišťovaný mitochondriemi. Mitochondriální maturace je složitý proces, který je přesně regulován, mimo jiné i na transkripční úrovni. Pomocí technik jako je analýza mikročipů, kvantitativní PCR, měření enzymových aktivit nebo hladiny koenzymu Q jsme v jaterní tkáni a kosterním svalu potkanů popsali akceleraci mitochondriálního metabolismu v perinatálním období a výsledky korelovali s analýzou u člověka. Ze 1546 testovaných mitochondriálních genů jsme u potkana zjistili statisticky významné rozdíly v expresi u 1119 z nich v játrech a u 827 ve svalech. K nejvýznamnější změně v expresi genů došlo v játrech mezi 20. a 22. dnem březosti, což naznačuje, že plod potkana je připraven na přechod do vnějších podmínek nejméně 2 dny před narozením. Změny hladiny koenzymu Q u potkana i člověka ukazují, že množství koenzymu Q je v prenatálním období nízké, po narození se zvyšuje v obou tkáních. Atypickou kinázu Coq8ap jsme popsali jako enzym, jehož exprese se po narození významně zvyšuje. Byla již dříve predikována jako regulátor biogeneze koenzymu Q, ale substráty i mechanismus...
Změny EKG u potkana s indukovanou remodelací myokardu: Význam, komplexnost a optimalizace animálních experimentů
Stračina, Tibor ; Laška, Michal ; Nádeníček, Jaroslav ; Hendrych, Michal ; Nováková, Marie
Navzdory pokročilým nástrojům matematického modelování a zpracování dat jsou experimenty s využitím pokusných zvířat pořád nezastupitelnou součástí biomedicínského výzkumu. Tento příspěvek prezentuje model myokardiální remodelace u potkana indukovaný tlakově-objemovým přetížením s mineralokortikoidní stimulací. Cílem prezentované studie bylo popsat změny EKG křivky u potkanů s indukovanou remodelací myokardu pomocí DOCA/salt modelu. Zároveň se studie zaměřila na optimalizaci modelu s cílem snížit riziko tkáňových otoků a zpomalit rozvoj srdečního selhání. V neposlední řadě si příspěvek klade za cíl poukázat na význam a komplexnost experimentů s využitím pokusných zvířat.
Kombinační farmakoterapie různých typů plicní hypertenze
Krása, Kryštof ; Hampl, Václav (vedoucí práce) ; Neckář, Jan (oponent) ; Al-Hiti, Hikmet (oponent)
Plicní hypertenze je skupina onemocnění charakterizovaná zvýšeným středním tlakem v plicnici. Zvlástě u skupiny 2, která je asociována se srdečními chorobami a je nejprevalentnější ze všech typů, a u skupiny 3, asociované s plicními chorobami, nebyla doposud vyvinuta žádná dostatečně efektivní léčba krom léčby základního onemocnění, což je v řadě případů problematické. Dehydroepiandrosteron sulfát (DHEA S) a statiny mají v některých ohledech rozdílné mechanismy fungování na plicní hypertenzi, nabízela se tedy otázka efektivity jejich kombinace na plicní hypertenzi oproti každé z látek samostatně. Abychom tuto hypotézu ověřili, vyvolali jsme plicní hypertenzi u dospělých samců potkanů třítýdenní expozicí hypoxii (10 % O2) a léčili je simvastatinem (60 mg/l) a DHEA S (100 mg/l) v pitné vodě, a to buď samostatně, nebo v kombinaci. Jak simvastatin, tak DHEA S snížily střední tlak v plícnici (z průměrné hodnoty ± s.d. 34,4 ± 4,4 na 27,6 ± 5,9 a 26,7 ± 4,8 mmHg), jejich kombinace však nebyla účinnější (26,7 ± 7,9 mmHg). Rozdíly ve stupni oxidačního stresu (indikovaného koncentrací malondialdehydehydplazmy), míře produkce superoxidu (elektronová paramagnetická rezonance) nebo hladinách oxidu dusnatého v krvi (chemiluminiscence) nevysvětlovaly nedostatečnou aditivitu účinku DHEA S a simvastatinu na plicní...
Vliv dlouhodobé aplikace morfinu a jeho vysazení na vybrané signální proteiny v srdci potkana
Ilková, Karolina ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Černá, Věra (oponent)
Morfin je považovaný ža žlatý standard meži analgetiký v lečbe silne bolesti díký svým účinkúm žprostredkovaným μ-opioidními rečeptorý. Vývolava vsak take rúžne nežadoúčí účinký a predstavúje výsoke rižiko vývoje toleranče a žavislosti. Cílem teto bakalarske prače je prispet k objasnení púsobení morfinú na molekúlarní úrovni v srdečním svalú. Býlý žkoúmaný žmený hladin proteinú ú klíčovýčh signalníčh molekúl v signalní kaskade vývolane aplikačí morfinú se stúpnújíčími se davkami a naslednoú abstinenčí po dobú 24 hodin, 1 mesíče a 3 mesíčú. Konkretne se jednalo o adenosinový A2b rečeptor, β2-adrenergní rečeptor, κ-opioidní rečeptor podjednotký G proteinú, GRK5 kinasú a β-arrestin 2. Data žmen exprese býla žískana ž homogenatú srdeční tkane (leva komora) pomočí Western blotú s naslednoú imúnodetekčí, žačhýčením na svetločitlivýčh fotofilmečh a statističkým výhodnočením pomočí testú ANOVA. Podavaní morfinú nevedlo ke statističký výžnamným žmenam podjednotek G proteinú, β-arrestinú 2, kinasý GRK5, adenosinoveho rečeptorú A2b, β2-adrenergního rečeptorú ani κ-opioidního rečeptorú v srdči potkana. Pro vývoj lepsíčh a bežpečnejsíčh analgetik je nútne objasnit molekúlarní mečhanismý, ktere stojí ža vžnikem rúžnorodýčh účinkú. Klíčová slova: morfin, abstinence, potkan, srdce, GPCRs
Úloha proteinkinázy C v kardioprotekci vyvolané mírným chladem
Lážnovská, Lucie ; Žurmanová, Jitka (vedoucí práce) ; Hlaváčková, Markéta (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá úlohu proteinkinázy C (PKC) v kardioprotekci vyvolané mírným chladem. PKC je klíčovým signálním transdukčním enzymem, který reguluje buněčný růst, diferenciaci a přežití buňky. Mírný chlad, jako potenciální terapeutická strategie, chrání tkáně před ischemickým poškozením. Studie od Yang et al. naznačuje, že hypothermie aktivuje PKC v kardiomyocytech, kde spouští kaskádu signálních drah s protektivními účinky. PKC fosforyluje a aktivuje proteiny, které jsou klíčové pro přežití a obnovu buněk po ischemii, a také inhibuje apoptózu a omezuje tvorbu reaktivních kyslíkových forem, které přispívají k poškození buněk během ischemie a reperfúzního poškození. Tato práce se zaměřuje na pochopení molekulárních mechanismů a signalizačních drah spojených s úlohou izoforem PKCε a δ v kardioprotekci vyvolané mírným chladem, což by mohlo přispět k vývoji nových terapeutických strategií pro ochranu srdce před ischemickým poškozením. Klíčová slova: proteinkináza C, PKCε, PKCδ, mírný chlad, kardioprotekce
The influence of creatine kinase system during the development of a cardioprotective phenotype in a rat adapted to a mild cold
Dzobová, Tereza ; Žurmanová, Jitka (vedoucí práce) ; Alánová, Petra (oponent)
Kardiovaskulárne choroby sú stále jednou z najčastejších príčin úmrtí a zhoršenej kvality života na celom svete. Preto je stále väčšie množstvo výskumov zameriavajúcich sa práve na ich možnú prevenciu či liečbu. Jednou z možných intervencií, ktoré by mohli v tejto oblasti pomôcť je pomerne nový model miernej chladovej adaptácie, zavedený v našom laboratóriu, pri ktorom už boli dokázané kardioprotektívne účinky, ktoré znížili veľkosť ischemicko-reperfúzneho poškodenia bez negatívnych vedľajších účinkov. Jednou zo skúmaných oblastí myokardu je kreatinkinázový systém, ktorý predstavuje dynamický vnútrobunečný systém početných izoenzýmov uložených špecificky v miestach tvorby ale aj spotreby energie. Jeho primárna funkcia spočíva v metabolizme srdečnej energie a v celkovej energetickej homeostáze vo svaloch, mozgu a ostatných orgánoch s vysokými a rýchlo sa meniacimi nárokmi na dodávku energie. Avšak, molekulárna podstata týchto metabolických dejov a ich priebeh vyvolaný chladovou adaptáciou nie sú zatiaľ úplne známe. Preto cieľom tejto práce bolo zistiť zmeny v expresii troch CK izoforiem (CKB, CKM, mtCKs) pôsobením mierneho chladu (8±1 řC) v priebehu akútnej fázy (1, 3, 10 dní) a počas chronického chladu (5 týždňov) a následnej regresie. Kľúčové slová: potkan, myokard, kreatinkinázový systém,...
The role of centrobin in spermatogenesis
Flintová, Jennifer ; Komrsková, Kateřina (vedoucí práce) ; Šebková, Nataša (oponent)
Spermatogeneze je vysoce organizovaná kaskáda událostí, která může být rozdělena do tří hlavních procesů: mitotická expanze diploidních zárodečných buněk (spermatocytogeneze), meiotické dělení vedoucí ke vzniku haploidních buněk a spermiogeneze. Spermiogeneze je finální fází spermatogeneze zahrnující metamorfózu kulatých haploidních spermatid do morfologicky a funkčně specializovaných spermií. Jedním z proteinů nenahraditelných pro fyziologickou morfogenezi spermií je centrobin, strukturní komponenta specializovaných cytoskeletárních struktur prodlužujících se spermatid (akroplaxom a manžeta), hrající zásadní roli během tvarování hlavičky spermie a utváření spojovacího aparátu hlavičky a bičíku. Disrupce genu Cntrob (kódujícího centrobin) u potkanů homozygotních v lokusu hd (hypodaktylie) vede k neplodnosti samců s význačnou morfologickou anomálií, takzvaným syndromem "dekapitovaných spermií", kdy jsou hlavičky spermií odděleny od bičíků. Přesná molekulární úloha centrobinu během procesů spermiogeneze je stále neznámá. Dekapitace spermií je popsána u několika myších mutantů stejně jako u člověka. Kromě proteinů uplatňujících se při tvorbě struktur cytoskeletu či cytoskeletárním transportu, byly objeveny mutace i v genech kódujících komponenty LINC komplexů, které slouží k připojení cytoskeletu k...
Nutrigenetická analýza metabolického syndromu: role chromozomu 4 spontánně hypertenzního kmene potkana
Petrů, Karolína ; Šeda, Ondřej (vedoucí práce) ; Malínská, Hana (oponent)
Metabolický syndrom (MetS) je komplexní onemocnění, na jehož patogenezi se podílí řada interagujících genů, faktory epigenetické a komponenta prostředí. Z analýzy genetických aspektů MetS u experimentálních modelů vyplynulo, že řada definujících parametrů MetS je ve vazbě s oblastmi chromozomu 4 laboratorního potkana. Pro ověření těchto lokusů kvantitativních znaků (QTL) byl vytvořen dvojitě kongenní kmen, u kterého jsou části chromozomu 4 spontánně hypertenzního kmene potkana (SHR, inbrední model MetS) vneseny na genomické pozadí kongenního kmene Brown Norway (BN-Lx). Cílem diplomové práce je detailně geneticky zmapovat diferenciální segment tohoto dvojitě kongenního kmene BN-Lx.SHR4, porovnat jeho metabolický profil za podmínek diet o různém obsahu sacharidů a tuků a identifikovat pomocí komparace sekvencí a genové exprese kandidátní geny či polymorfismy pro aspekty MetS, resp. potenciální nutrigenetické interakce. Klíčová slova: nutrigenetika, experimentální modely, metabolický syndrom, kongenní kmen, genotypizace, potkan
Kardioprotektivní účinek remote ischemického perconditioningu u potkanů
Chalupová, Miloslava ; Neckář, Jan (vedoucí práce) ; Žaloudíková, Marie (oponent)
Remote ischemický perconditioning (RIPerC) v podobě krátkých neletálních cyklů ischemie a reperfuze, které jsou navozeny na vzdáleném orgánu nebo tkáni v průběhu infarktu myokardu, představuje jednu z účinných kardioprotektivních metod. Díky své snadné realizaci, například pomocí inflace a deflace manžety na měření tlaku, má tato metoda velký potenciál pro využití v klinické praxi. Cílem této diplomové práce bylo ověřit protektivní vliv RIPerC na velikost infarktu a výskyt a četnost ischemických a reperfuzních arytmií a zjistit, zda bude tento kardioprotektivní efekt navozen i u potkanů s částečnou delecí transkripčního faktoru hypoxií indukovaného faktoru-1α (HIF-1α). HIF-1α je hlavním regulátorem hypoxické signalizace v buňce a již dříve byla jeho protektivní úloha potvrzena u ischemického preconditioningu. Potkani byli vystaveni 20min okluzi sestupné větve levé koronární arterie, která byla následovaná 3hod reperfuzí. RIPerC sestával ze 3 cyklů 4min ischemie a 2min reperfuze pomocí manžety umístěné na obou zadních končetinách potkana. Výsledky této práce neprokázaly protektivní působení RIPerC v žádném ze sledovaných faktorů ischemicko- reperfuzního poškození srdce. Klíčová slova: srdce, remote ischemic perconditioning, ischemie-reperfuze, HIF-1α, potkan
Vnitrodruhová komunikace u hlodavců se zaměřením na modelovou skupinu rodu Rattus
Rychtecká, Eliška ; Rudolfová, Veronika (vedoucí práce) ; Vojtěchová, Iveta (oponent)
Rod Rattus zahrnuje několik desítek druhů. K nejvýznamnějším druhům, na které se v této práci zaměřuji, patří potkan obecný (Rattus norvegicus), krysa obecná (Rattus rattus) a Rattus exulans. Zástupci těchto druhů jsou sociální zvířata, obývající rozdílná prostředí - ať už se jedná o koruny stromů či komplexy nor. Vnitrodruhová komunikace hlodavců, konkrétně tedy rodu Rattus, je velmi rozmanitá. Podle typů lze signálů vnitrodruhovou komunikaci rozdělit na akustickou, optickou, taktilní či chemickou. Jako speciální kapitolu pak můžeme vyčlenit komunikaci multimodální, kde se signály z různých modalit vyskytují společně, různě se prolínají, nebo se postupně přidávají k sobě. Jednotlivé druhy rodu Rattus se mezi sebou mohou odlišovat ve formě signálů. Dále se mezi sebou odlišují také jednotlivá pohlaví a do speciální kapitoly bychom tak mohli zařadit komunikaci mezi samcem a samicí při páření. Klíčová slova: hlodavci, potkan, krysa, komunikace, signál, vokalizace, postoj, značka

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 121 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.